Programy zlepšení kvality ovzduší

1. Programy zlepšení kvality ovzduší Zákon 86/2002 Sb. akceptuje základní požadavek a filosofii rámcové směrnice 96/62 ES o hodnocení a řízení kvality ovzduší: Stanovuje povinnost hodnotit a řídit kvalitu ovzduší. Zejména pak: Zlepšit kvalitu ovzduší tam, kde je špatná a udržet tam, kde je dobrá.

2. Transpozice evropské legislativy nabízí nové základní cíle, jimiž je povinnost splnění: imisních limitů emisních stropů Emisní stropy mají v zákoně i podobu krajskou a představují standard pro uplatnění zákona 76/2002 ,Sb. (Imisní limity a emisní stropy jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší – představují standard pro republiku, kraje a obce při rozhodovací činnosti)

3. Zákon 86/2002 Sb.přináší nové nástroje ke splnění cílů: programy snížení emisí programy zlepšení kvality ovzduší

4. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Podle hodnocení kvality ovzduší jsou podle zákona vymezovány „oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ kterými se rozumí prováděcím právním předpisem vymezená zóna nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozón nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o meze tolerance.(zák. 86/2002 Sb., § 7, odst.2 ) Tato vymezování pamatujeme ze staré legislativy, zde však chyběla povinnost zlepšování kvality a povinností bylo realizovat pouze varovný a regulační systém.Toto řešení nebylo kauzální a řešilo pouze epizody ve znečištění.

5. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší musí být zpracován ·varovný a regulační systém ( odst.4 § 8 zákona 86/2002 Sb.), který v případě překročení „ zvláštních - varovných - imisních limitů“ zajistí opatření ke snížení emisí a tím i imisních koncentrací. ·program zlepšení kvality ovzduší (§ 7 odst.6) v místech překročení imisního limitu a meze tolerance

6. Orgány ochrany ovzduší v rámci funkce regulačních řádů mohou omezovat nebo zastavovat provoz stacionárních, ale i mobilních zdrojů znečištění, a to na na dobu nezbytně nutnou. (§ 8, odst. 7 zák. 86/2002 Sb.)

7. Orgán obce v přenesené působnosti • je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší • zpřístupňuje informace podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, • rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů podle § 19 odst. 6, (podle budoucí novely bude obec s rozšířenou působností obstarávat i střední zdroje) • nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f), ukládá opatření k nápravě těchto závad podle § 38 odst. 1 a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti,

8. vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší podle § 7 odst. 6 v oblastech se zhoršenou kvalitou, které se nacházejí v její územní působnosti, • může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek podle § 6 odst. 5, • vydává nařízení, jímž může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování; seznam těchto paliv je uveden v příloze č. 11 k tomuto zákonu, • vydává nařízení, jímž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů podle § 3 odst. 5 nebo toto spalování zakázat; při stanovení těchto podmínek přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě obytné zástavby,

9. Orgán obce v přenesené působnosti kontroluje • dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů podle § 12, za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů, • dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů aza nedodržení povinností ukládá pokuty, • účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f); touto činností může pověřit odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, • dodržování povinností podle § 3 odst. 5 a 10 a za jejich porušení ukládá pokuty.

10. Koncepční činnost obce v ochraně ovzduší: • zpracování programů zlepšení kvality ovzduší v případě překračování imisních limitů a horní meze tolerance • zpracování varovného a regulačního systému v případě překračování imisních limitů a horní meze tolerance možnost zpracování programů snížení emisí

11. Programy, vedoucí ke splnění limitů, musí obsahovat: • Současnou kvalitu ovzduší s jejím hodnocením • Překračování imisních limitů • Důvody překročení imisních limitů v místech překračování.

12. Programy jsou předmětem reportingu Evropské komisi a musí být splnitelné. Mohou vznikat obtíže v případě znečišťování prachem ( sekundárně vzniklé částice ) a ozónem, který vzniká pouze sekundárně. Není vnímána ·Toxicita prachu (specifické účinky) ·Bezprahovost působení ( zvýšení úmrtnosti, admise do nemocnic, počet dní s nepohodou) ·Velikost částic (charakteristická pro určité procesy – doprava, spalování – ultrajemné částice, rozdružování hornin – větší částice)

13. U ozónu je nutné se zaměřit, dle doporučení EU, na dlouhodobé cíle, nicméně realita zvyšování koncentrací ozónu v přízemní vrstvě a současný výskyt meteorologických extremalit může mít synergický účinek na zdraví a ekosystémy. Nejsou dořešeny depozice acidifikujících látek a persistentních polutantů, zejména kovů, úzce související s problematikou znečištění půdy

14. Znečištění ovzduší při hodnocení pro zpracováním programu je třeba chápat v prostorové škále způsobující a související s ·Přeshraničním, nebo dálkovým transportem ·Velkoplošným znečištěním ozónem a částicemi ·Depozicí v blízkosti zdroje, ale též přes hranice možno

15. Postup podle směrnice je tento: ·Pro minulý čas: předběžné hodnocení ·Pro rok minulý: regulérní hodnocení s nálezem problémových míst s překročením imisního limitu a meze tolerance ·Pro další léta: zlepšovací opatření vedoucí k dosažení cíle Regulativ pro hodnocení – výši překročení nutno rozlišit vzhledem k následujícímu zlepšení -         kde došlo k překroční imisních limitů a meze tolerance kde jsou překračovány pouze imisní limity z dceřinných směrnic

16. Direktiva , ani zákon o ovzduší,nežádá konat opatření tam, kde dochází pouze k překračování imisních limitů (bez meze tolerance), ale požaduje splnění imisních limitů k předepsanému datu, aniž by stanovila nástroje, jak limitu dosáhnout.

17. Důvody překračování imisních limitů a meze tolerance: -         doprava -         místní průmysl přírodní zdroje Zpracování programu je nutné Na lokální – regionální – národní úrovni Při tom přizpůsobené místu ·Maximálně ku pomoci rozhodovacímu procesu Musí být detailní, adaptabilní, oslovit úředníka jeho jazykem