Pohled zvenčí na českou energetickou bezpečnost

1. Pohled zvenčí na českou energetickou bezpečnost David Buchan, Oxford Institute for Energy Studies Praha, 27. dubna 2010

2. Souhrn Češise již nemusí příliš obávat o svou energetickou bezpečnost v jejím úzkém významu, jenž se týká možnosti, že by zahraniční dodavatelé (např. Rusko) mohli omezit dodávky nebo je používat jako politickou zbraň. Češi by se ale měli zajímat o energetickou bezpečnost v širším významu energetické udržitelnosti, a to jak z hlediska životního prostředí, tak i ekonomiky. Česká republika je vysoce závislá na uhlí a lignitu, a to více než u poloviny vyráběné elektřiny, přičemž zavádění čistých uhelných technologií a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů bude složité a drahé.

3. Pražská opatrnost Češi se zachovali moudře a v polovině 90. let snížili svou závislost na ruském plynu prostřednictvím uzavření smlouvy na norský plyn dopravovaný přes Německo. Tento plyn je dražší než ruský plyn, který i nadále pokrývá přes 80 % českých potřeb. RWE Transgas prodloužil svou smlouvu s Gazpromem pro Českou republiku až do roku 2035. Opatrnost se vyplatila v lednu 2009. Češi mohli zvýšit import z Německa i těžbu ze zásobníků a zásobovat Slovensko. Probíhá stavba dalších propojek do Rakouska a na Slovensko.

4. Spolehlivá pověst Češi připomínají, že ve věci bezpečnosti jednali a nestěžovali si, jako někteří jejich sousedi. Příkladem je ropovod IKL postavený v devadesátých letech do Německa. Zelená zpráva Evropské komise z roku 2008 vyzdvihuje IKL jako "skvělý příklad veřejného financování ropovodu určeného k pojištění dodávek, a to v okamžiku, kdy trh tuto potřebu necítí." Investice do IKL se vyplatila a v roce 2008, kdy došlo k omezení dodávek ruské ropy českým zákazníkům, se ukázala jako užitečná pojistka.

5. Nová proaktivní bruselská politika v oblasti infrastruktury Až doposud se EU zaměřovala na přeshraniční infrastrukturu a nehrála žádnou přímou roli ve financování nebo plánování přenosu nebo výroby, které se považovaly téměř za samofinancovatelné a samoplánovací oblasti. Plán ekonomické obnovy však vyhradil 4 miliardy € na propojky plynovodů a přenosových soustav, CCS (ukládání CO2) a mořskou větrnou energetiku. Komise navrhuje EU, že by (např. Komise) měla intervenovat ve prospěch urychlení projektů důležitých pro EU; už k tomu docházelo prostřednictvím zvláštních "koordinátorů". Bylo přijato nové nařízení požadující po členských státech, aby informovaly Komisi o všech svých nových energetických investicích.

6. Brusel slibuje na podzim 2010 "energetický infrastrukturní balíček" Materiál o rozvoji a financování energetické infrastruktury až do roku 2020/2030. Komise posuzuje stávající prioritní programy. Plán na nové mořské sítě v Severním a Baltském moři. Zpráva o inteligentních sítích. Nadcházející rozhodnutí o rozpočtu EU po roce 2013. Je potřeba více evropských peněz na spojení plynovodů, jako zálohu pro větrné a solární systémy a elektrické vedení propojující mořské větrné elektrárny a CCS clustery s jejich trhy.

7. Hlavní energetická vedení, která mají být dokončena v roce 2020 Zdroj: European Network of Transmission System Operators in Electricity – ENTSO-E

8. Hlavní energetická vedení, která mají být dokončena v roce 2010 - 2014

9. Země zasažené plynovou krizí Země zasažené plynovou krizí Země nejvíce zasažené plynovou krizí Země vážně zasažené plynovou krizí Země částečně zasažené plynovou krizí Tok plynu

10. Mnoho projektů už je v běhu Mnoho projektů už je v běhu North Stream (diverzifikace přepravy) Přeshraniční propojky Terminály pro zemní plyn (LNG) Infrastruktura a vybavení umožňující obrátit směr toku plynu Rozšíření skladovací kapacity pro plyn Nabucco (diverzifikace přepravy A zdroje)

11. Bezpečnost založená na uhlí = nejistota v dlouhodobém pohledu Česká republika je 2. největší exportér elektřiny v EU. Přebytečná elektřina je pro bezpečnost dobrá a skutečnost, že část z ní je jaderná nebo bezuhlíková, je také příznivá. Ale přibližně 60 % české elektřiny pochází z uhlí/lignitu. Není to tak zlé jako v Polsku (95 %), ale je to výrazně nad průměrem EU. Češi mají z historického hlediska větší povinnost čistit ovzduší než Poláci. Průmyslová revoluce začala na Evropském kontinentě – paralelně s Británii – v českých zemích a její součástí bylo spalování uhlí.

12. Čistší uhelné možnosti = výdaje Superkritické a ultra-superkritické metody spalování uhlí mohou účinnost posunout do rozmezí 40 – 50 %, a jednou možná nad 50 %. Jímání a ukládání uhlíku dokáže odstranit až 90 % CO2. Ale měkké postihy za CO2 (nízká cena uhlíku v ETS – Evropském systému obchodu) a slabá poptávka po elektřině vede společnosti k váhání ohledně nových investic.

13. Obnovitelné zdroje "Z historického a geografického hlediska má ČR větší možnosti v oblasti efektivity než obnovitelných zdrojů." (IEA 2005) Tradiční obnovitelné zdroje se blíží hranici svých environmentálních možností v oblastí hydroenergetiky a pravděpodobně i biomasy. Nové obnovitelné zdroje. "Vítr... spíše zdroj problémů [potřeba záložních zdrojů, úzká místa a přetížení při distribuci] než konkurenceschopný zdroj" – Vládní zpráva 2009. Problém se solárními zdroji je spíše finanční –40 % celkové podpory pro obnovitelné zdroje jde na zdroje (solární panely), které vytvářejí 7 % obnovitelné energie.

14. Recepty pro Prahu Nebuďte tak spokojení s uhlím, které je opravdu klimatickým problémem. Uhlí je nejen neudržitelné z hlediska životního prostředí, ale v Evropě se stává i ekonomicky nekonkurenceschopným. Např. Polsko bylo v roce 2009 čistým dovozcem, a mimo jiné nakupovalo v Rusku. Nestavte se tolik proti plynu, který může z krátkodobého hlediska představovat užitečný most k nízkouhlíkové ekonomice. Poté, co ČR předvedla ukázkovou prozíravost při diverzifikaci svých zdrojů plynu, si můžete dovolit rozšířit jeho využití.

15. Institut pro veřejnou diskusi www.ivd.cz Kontakt pro média: Michal Kaderka Tel.: 777 771 084 E-mail: press@ivd.cz