ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Zemětřesení POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 18 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_18 DATUM TVORBY: 13.12.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o zemětřesení – vznik, důsledky, výskyt. METODICKÝ POKYN:

2. Zemětřesení • náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů • Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.) • Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie

3. Zemětřesení • Místo vzniku zemětřesení - ohnisko (hypocentrum), jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum • K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita • Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu

4. Zemětřesení • Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních Čechách mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na Ostravsku dochází často k slabým otřesům v souvislosti s důlní činností • Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz • Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami

5. 2004 Indonesia Tsunami

6. Rozdělení podle původu: řítivá– přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech • Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru • Mohou však způsobit značné škody sopečná(vulkanická) – 7 % • Bývají průvodním jevem sopečné činnosti • Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km • Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu • Často se vyskytují v rojích

7. Rozdělení podle původu: tektonická(dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější • Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár • Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot • Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů Podle hloubky: • mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení • středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení • hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení

8. Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906

9. Zemětřesení - výskyt • Více jak 75 % tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané Ohnivý kruh • Dalších 15 až 20 % v zóně, která se táhne od Azor přes Severní Afriku, Středozemní moře, Apeninský poloostrov, Alpy, Dinárské hory, Turecko, Írán až po Himálaj • Ostatní tektonická zemětřesení připadají na oblast středooceánských hřbetů a v minimálním množství ještě na vnitrodesková zemětřesení

11. Seismická vlna • Pokud napětí naroste příliš, dojde k tomu, že se zaklesnuté bloky nenávratně posunou do nové polohy • Během pohybu dojde k emisi seismických vln, které vznikají po celé délce porušené oblasti • Rozdíl mezí původní a novou polohou se nazývá diskontinuita • Její velikost je řádově v několika metrech, při největších zemětřesení může dosahovat až 10 metrů

12. Seismická vlna • Seismická vlnaje vlna, která vzniká jakoukoliv náhlou deformací horniny • Může být vyvolána zemětřesením, zřícením skalního masívu, umělým výbuchem a podobně • Při zemětřesení a nebo výbuchu dochází k uvolnění obrovského množství energie, což má za následek deformace v místě, kde se energie uvolnila • Prostředí vystavené deformaci má tendenci se elasticky snažit vrátit do původního stavu, což vyvolává seismickou vlnu nebo spíše celou sérii těchto vln • K měření seismických vln slouží seismografy

13. Seismograf

14. Seismická vlna • Seismické vlny se vyskytují ve 4 základních typech P-vlny • Jedná se o seismické vlny, které dosahují nejvyšších rychlostí • Na seismickou stanici dorazí jako první primary • Jedná se o podélné vlnění tj. o vlny, které průchozí těleso/hmotu stlačují a rozpínají ve směru šíření vln • Jsou schopny projít skrz celé zemské těleso, což nám přináší cenné poznatky o složení Země • Vlny mají tendenci na přechodných oblastech měnit svojí rychlost a směr, z čehož se dá zpětně odvodit, jaké minerály/horniny se ve vrstvách nacházejí S-vlny • Jedná se o příčné vlnění, jehož rychlost je nižší než u P-vln • Dorazí na pozorovací stanici až jako druhé, což jim dalo jejich název secondary • Při jejich průchodu začne těleso oscilovat (kmitat,silné destruktivní účinky

15. Makroseismické účinky zemětřesení • Jsou účinky zemětřesení, které se projevují v přírodě, na budovách a lidech v určité lokalitě • Jsou definované za pomoci tzv. makroseismické intenzity, které je určována škálou makrosiesmické stupnice • Jeden stupeň této stupnice je charakterizovaný souborem pozorovatelných projevů • Poslední dvanáctý stupeň této stupnice se projevuje destrukcemi velkých staveb, zdvíháním či poklesáváním povrchu Země a vznikem trhlin • V současnosti se využívají dvanácti stupňové stupnice (MCS, MM, EMS-98, MKS) a sedmistupňová stupnice JMA • Jednotlivé stupnice jsou využívány v různých státech, např. JMA je využívána v Japonsku a pro evropské státy EMS-98

17. Magnitudo • Definování síly zemětřesení pomocí stupnic je poměrně subjektivní, jelikož záleží na pozorovateli a jeho odhadu rozsahu škod • Proto se zavádí objektivnější popis zemětřesení v podobě magnituda, které je funkcí dekadického logaritmu amplitudy vlny • Tato metoda měří tzv. lokální magnitudo (ML) jako dekadický logaritmus poměru amplitudy a periody seismické vlny, veřejnosti známa jako Richterova stupnice (max 10) • V souvislosti s Richterovou stupnicí je rozšířená častá chyba využívat tuto stupnici celosvětově • Samotná stupnice byla totiž vymyšlena pouze pro měření síly zemětřesení v jižní Kalifornii

18. Chodník poničený vlivem zemětřesení

19. Zemětřesení v Česku • Citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škál • Nejaktivnějšími oblastmi jsou mariánskolázeňský zlom, zejména v Karlovarském kraji a hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém • Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích • Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj z října 2008 s epicentrem u vsi Nový Kostel • Nejsilnější otřes 14. října 2008 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,8 až 5,0

20. Zemětřesení v Česku • Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor • Kromě toho na Ostravsku, Kladensku a v Podkrušnohorské pánvi dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní důlní činností • Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky alpských zemětřesení

22. Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/Ohniv%C3%BD_kruh http://cs.wikipedia.org/wiki/Seismick%C3%A1_vlna http://cs.wikipedia.org/wiki/Makroseismick%C3%A1_intenzita http://cs.wikipedia.org/wiki/Richterova_stupnice

23. Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: MIRACETI. wikipedia [online]. [cit. 13.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tsunami-vyvoj.png TITOV, Vasily V.. wikipedia [online]. [cit. 13.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2004_Indonesia_Tsunami_Complete.gif HANZS. wikipedia [online]. [cit. 13.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png YAMAGUCHI先生. wikipedia [online]. [cit. 13.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kinemetrics_seismograph.jpg NIIGATA, Ojiya. wikipedia [online]. [cit. 13.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chuetsu_earthquake-earthquake_liquefaction1.jpg