Politika ochrany klimatu EU a vliv na sektor energetiky Praha, 19. června 2008

1. Politika ochrany klimatu EU a vliv na sektor energetiky Praha, 19. června 2008

2. Obsah

3. Obsah

4. Evropská unie si chce udržet vůdčí pozici v oblasti snižování emisí skleníkových plynů… Závěry zasedání Evropské rady (březen 2007): Politické zadání • dosažení snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU do roku 2020 o 20-30% oproti roku 1990 • zvýšení energetické účinnosti v EU o 20% oproti projekcím do roku 2020 • zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v EU na 20% do roku 2020 Klimaticko-energetický balíček Evropské komise z 23. ledna 2008 • revize EU ETS směrnice (směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) • návrh směrnice o obnovitelných zdrojích (včetně návrhu tzv. burden sharing – rozdělení 20% závazku EU mezi jednotlivé členské státy) • návrh směrnice o CCS (carbon capture and storage) a sdělení Komise týkající se podpory demonstračních jednotek CCS pro výrobu energie z fosilních paliv • „Effort Sharing“ Decision – rozhodnutí EP a Rady o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS Konkrétní legislativní návrhy

5. … což pro sektor energetiky představuje několik zásadních informací a z toho vyplývajících rozhodnutí Firmy se musí chovat pragmaticky a identifikovat vznikající příležitosti a ohrožení Legislativě je třeba věnovat pozornost už ve fázi jejího vzniku, mít konkrétní argumentaci Výrazné redukce emisí CO2 vyžadují dlouhodobé a stabilní prostředí pro efektivní investice Klíčový efekt regulace CO2 se projeví v hodnotě energeticky náročných firem

6. Pohled analytiků - dají se tyto cíle v navrhovaném časovém horizontu nákladově efektivním způsobem za současného zachování konkurenceschopnosti naplnit? • Deutsche Bank • V optimistickém scénáři se podaří splnit pouze cíl omezení emisí • Podaří se zrealizovat pouze 25% cíle zvyšování energetické účinnosti • Podíl obnovitelných zdrojů dosáhne maximálně 65% deklarovaného cíle • Cena povolenek může narůst až na 70EUR/tCO2, což se odrazí ve vyšších cenách elektřiny • UBS • Striktní redukce emisí povede k masivnímu odstavování uhelných elektráren a jejich náhradě plynovými zdroji • Závislost na dováženém plynu zvýší riziko v bezpečnosti zásobování • Splnění emisních cílů je možné při rozvoji jaderné energetiky a podpoře obnovitelných zdrojů • Efektivnost a rychlost naplňování cílů úzce souvisí s cenami ušlechtilejších paliv (ropa, zemní plyn), které jsou volatilní. • Naplňování cílů je třeba vidět v kontextu trvale rostoucí poptávky po elektřině a potenciálním nedostatku kapacit pro její naplnění ve středně a dlouhodobém horizontu. Zdroje: DB: Carbon Emissions: A Big Need for Fuel Switching over 2008-2020, 10.3.2008 UBS: UBS Investment Research: Half of coal generation shut by 2015, 22.2.2008

8. Srovnání s ostatními trhy Devizové trhy €1,500 mld denně Ropa Brent Likvidita trhu Zemní plyn UK €2,500 mld ročně €500 mil ročně EU ETS je dnes nejrychleji rostoucí trh s komoditami €28 mld ročně Obchodovaný objem Obchodování s povolenkami v systému EU ETS je v současnosti hlavním hybatelem globálního obchodování se skleníkovými plyny a do budoucna se tato pozice ještě zesílí • Obchody s povolenkami a kredity vzrostly mezi roky 2006 a 2007 o 80% • Objemy obchodů v roce 2007: • EU ETS: €28 mld • JI/CDM: €12 mld Hodnota emisních trhů v roce 2010 mohla dosáhnout €60 mld v roce 2020 pak €300 - 600 mld(odhad Deutsche Bank). Zdroj: World Bank, PointCarbon, Deutsche Bank

9. CDM v Asii : 61% objemu všechprojektů CDM v Africe : 3% objemu všechprojektů CDM v Jižní Americe : 36% objemu všechprojektů Přestože jsou mezinárodní jednání komplikovaná, trhy s emisemi se rozvíjejí i v globálním měřítku a vzájemně se propojují Současné systémy emisního obchodování ve světě: • Kjótský protokol (od 2008, globální) • EU ETS (2005, EU) + Norsko (2008) • Chicago Climate Exchange (2002, USA) • New South Wales (2003, Austrálie) Připravované a diskutované systémy obchodování: • RGGI (USA, 2009) • Švýcarsko (2009) • Nový Zéland (? 2009) • Austrálie (?) • Japonsko (?) • Kalifornie (? 2009) • Federální Cap-and-Trade v USA (?)

10. Očekávaný vývoj na mezinárodní scéně – ČR bude předsedat EU v době vrcholících jednání v rámci Kjótského protokolu i diskusí připravované legislativy v EU

12. Shrnutí opatření Klimaticko-energetického balíčku Evropské komise z 23. ledna 2008 – 4 klíčové oblasti • revize EU ETS směrnice (směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) • návrh směrnice o obnovitelných zdrojích (včetně návrhu tzv. burden sharing – rozdělení 20% závazku EU mezi jednotlivé členské státy) • návrh směrnice o CCS (carbon capture and storage) • sdělení Komise týkající se podpory demonstračních jednotek pro výrobu energie z fosilních paliv • „Effort Sharing“ Decision – rozhodnutí EP a Rady o podílu jednotlivých MS na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo ETS

13. Vývoj systému obchodování s povolenkami (EU ETS) EU ETS revize Návrh 2005 - 2007 2008 - 2012 2013 - 2020  Délka obchodovacího období • 2 roky („zkušební období“) •  NAP EU-25(2007: EU-27) • Množství omezeno vyjednáváním s Evropskou komisí • 95-100% zdarma • aukce dobrovolná do výše 5% • žádné JI a CDM kredity • 5 let •  NAP EU-27(2007: EU-27) • Množství „určeno“ Evropskou komisí na základě emisí 2005 • De facto nulové vyjednávání • 90-100% zdarma • aukce dobrovolná do výše 10% • Množstevní limit(ČR: 10%) • 8 let • Celková suma určena centrálně pro EU-27, dále se člení • Povolenky do aukce • Povolenky zdarma dle klíče zohledňujícího HDP • Energetika: 100% aukce • Ostatní: 20% aukce a postupný nárůst • Omezeno (nevyužitý limit z let 2008-2012)  Množství povolenek v systému (CAP) Formaalokace ! JI a CDMlimit !

14. Revize směrnice o obchodování s povolenkami • Cena povolenky motivuje k redukcím  • Větší stabilita a predikovatelnost systému  • Energetika jako jediný sektor 100% aukce od roku 2013 ! • Omezení využití JI a CDM kreditů !

15. Výhledy analytiků na EU ETS po roce 2012 : růst cen povolenek • 2008-2012 : • Roční deficit může být cca.: 180 - 250 Mt CO2 • Deficit pocítí zvláště velká energetika • Post 2012 : • Aby EU splnila své cíle do roku 2020 Fáze 3 ještě přísnější • Posílení alokace pomocí aukcí, a to zvláště v sektoru energetiky • Na základě předpokladu přísné alokace povolenek CO2 v NAP3 a možnosti „bankingu“ povolenek z NAP2 do NAP3 postupný růst ceny povolenek.

16. Obnovitelné zdroje energie • Vyšší flexibilita - nově možnost obchodovat s certifikáty výroby z OZE  • Principy obchodování s certifikáty ale nejasné a komplikované ! • Není známo jak bude určen příspěvek konkrétních firem na plnění národního cíle ! • Osud biopaliv ? (Méně biopaliv = vyšší tlak na energetiku) !

17. Carbon capture and storage • Slibná technologie – výroba energie z uhlí a současně redukce emisí CO2  • CCS smí být v demonstrační fázi příjemcem veřejné podpory  • Komerčně není CCS „ready“ – bez veřejné podpory to nepůjde ! • Otázka kontextu energetické politiky – jaký mix zdrojů je optimální? !

19. Situaci je navíc třeba vidět v komplexních souvislostech - Evropská unie si vytyčila 3 hlavní cíle pro sektor energetiky Liberalizační balíčky Liberalizace trhu s elektřinou „Dostatek cenově přijatelné elektřiny na liberalizovaném trhu za současného snížení emisí skleníkových plynů“ Bezpečnost zásobování Snižování emisí Diversifikacedodávek Klimaticko-energetickýbalíček

20. Závěry • Klimaticko – energetický balíček je jedním z nejdůležitějších návrhů legislativy posledních let • Průmysl je připraven čelit novým výzvám, ale pro skutečně efektivní přechod k nízkouhlíkové energetice je třeba vytvořit vhodné podmínky: • Systém EU ETS musí být motivační k redukcím, nikoliv diskriminační • Větší míra flexibility je pro průmysl potřebná • Politiky musí být vzájemně sladěny, aby nedocházelo ke konfliktům • Spolupráce státu a průmyslu při podpoře moderních technologií je klíčem k dlouhodobým redukcím a modernizaci ekonomiky • Jak vysokou cenu za redukci emisí jsme připraveni zaplatit?

21. Energetický komitét ČR / WEC Budova ČEPS, Elektrárenská 2 CZ-101 52 Praha 10 Tel: +420 211 044 870 Fax: +420 211 044 330 E-mail: info@wec.cz Website:www.wec.cz World Energy Council 1-4 Warwick Street, London W1B 5LT Tel: +44 20-7734 5996 Fax: +44 20-7734 5926 E-mail: info@worldenergy.org Website: www.worldenergy.org • Funded by Member Committee annual subscriptions • Subscriptions set by EA-approved formula • Based on energy consumption, production, GNI • Additional funding: • Congress • Direct corporate contributions • Patrons Programme - WEC Foundation • Publication sales • Partnership royalties