180 likes | 450 Views
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Pedagogická fakulta – katedra výtvarné výchovy. Současné pojetí výtvarné výchovy ve Finsku - vybrané projekty. Anna Černohlávková, 104632 Speciální pedagogika + výtvarný výchova 1. ročník – navazující magisterské studium. Didaktika 1 Podzim 2006.
E N D
MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Pedagogická fakulta – katedra výtvarné výchovy Současné pojetí výtvarné výchovy ve Finsku- vybrané projekty Anna Černohlávková, 104632 Speciální pedagogika + výtvarný výchova 1. ročník – navazující magisterské studium Didaktika 1 Podzim 2006
V posledních několika letech finské vzdělávání reaguje na rychlý vývoj multikulturní společnosti. Současné vzdělávací programy směřují výchovou k toleranci a proti rasistickým tendencím. Rasistické hnutí zatím není největším problémem finské společnosti, ale představuje určitou hrozbu do budoucna. Výchova uměním podporuje toleranci, vzájemný respekt a „svět míru“. Ve výtvarném umění žáci poznávají svět prostřednictvím zkušeností, prožitků, vnímání a vlastních výtvarných aktivit, tím si posilují svoji sociální i emoční inteligenci. Tato myšlenka se stala východiskem pro uskutečnění mnoha výtvarných projektů pod záštitou mezinárodní organizace INSEA. Současné tendence výtvarné výchovy ve Finsku
Obecný přehled kurikula výtvarné výchovy ve Finsku Poslední úpravy studijních programů proběhly ve Finsku v roce 2004.Malba, sochařství, architektura,grafika, řemesla i design jsou vyučovány pod jednotným označením „Arts“ (= umění). Kurikulum předškolního vzdělávání je zaměřeno na celostní rozvoj, zahrnuje tedy výchovu prostřednictvím umění V 1. – 6, ročníku základních škol („primary school“) jsou povinné předměty: výtvarné umění (6 hodin týdně), řemesla (8 hodin týdně), hudební výchova (6 hodin týdně). V následujících třech ročnících („secondary school“) jsou tyto předměty stále povinné, ale už v menší hodinové dotaci (2 – 3 – 1 hodin týdně) Dále školy musí nabízet 20 volitelných předmětů, které zahrnují i výtvarné umění, divadlo tanec apod.
Finské instituce, které se zabývají výchovou uměním (členství v organizaci INSEA): • na internetových stránkách finské sekce INSEA je podrobný popis projektů jednotlivých institucí, které byly zrealizovány v posledních letech • (dále na: http://arted.uiah.fi/insea/index.html ) • Annatalo Arts Centre - výtvarné centrum v Helsinkách, spolupracuje s místním centrem výtvarného umění, základními školami a speciálními školami pro výtvarně talentované děti • Helsinky Art School for Children and Young People (Umělecká škola pro děti a mládež v Hlesinkách) www.helsinginkuvataidekoulu.com • Hameenlinna School of Fine Arts for Children and Young People (Škola výtvarného umění pro dětí a mládež Hameenlinna) • LansiPorin Lukio ( Střední škola orientovaná na vizuální umění)http://www.cedunet.fi/lansiporilukio/galleria.htm • National Board of Education (Národní asociace pro vzdělávání)http://www.edu.fi/english
Finské instituce, které se zabývají výchovou uměním (členství v organizaci INSEA): • Push Firma Beige Gallery - Organizace, která má sídlo v Helsinkách, poskytuje prostor pro pořádání různých prezentací, výstav, přehlídek, happeningů i výchovně-vzdělávacích aktivit, spolupracuje s místní mateřskou a základní školou a organizací pro handicapované lidi • The School os Art and Design TAIKA (Škola umění a designu TAIKA)http://www.lpt.fi/taika/ • University of Art and Design Helsinky – UIAH (Univerzita umění a designu Helsinky, katedra výtvarné výchovy)www.uiah.fi/arted • University of Laplandwww.urova.fi/english - katedra výtvarné výchovy je zde centrem výtvarného vzdělávání v oblasti arktické Evropy, multikulturní interakce mezi finskou, švédskou, laponskou, ruskou a ruskou kulturou zde vytváří zcela nevšední prostředí) • Art school for children and young peopleVantaa(Umělecká škola pro děti a mládež Vantaa)http://www.edu.vantaa.fi/kuvataidekoulu/inenglish.html
Vybrané projekty: Projekt, který se zabývá multikulturní výchovou, jsem vybrala právě pro téma, které je v současné době aktuální v mnoha zemích. Výchova k toleranci a životu v multikulturní společnosti je v České republice obzvlášť diskutované téma. Multikulturní výchova se stala jedním z průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Tento projekt může být inspirací, jak lze zařaditi toto téma do výchovně-vzdělávacího procesu prostřednictvím umění a výtvarné výchovy. Projekt The Loveliest Girl In The World mě zaujal originální myšlenkou i velikým významem jak pro současné výtvarného umění, tak i pro oblast sociální a speciální pedagogiky. Svým charakterem lze tento projekt zařadit mezi arte-terapeutické techniky, ale tím, že se neuzavírá pouze v prostoru interakcí terapeut-klient, ale důležitým momentem je právě konfrontace vzniklých obrazů s okolím a se světem, dostává tato technika další rozměr. Projekt je výjimečný právě pro svoji vysokou terapeutickou, ale i uměleckou hodnotu.
Projekt: „Taikomo“Výtvarná výchova v multikulturním kontextu Projekt se uskutečnil na Univerzitě umění a designu v Helsinkách, na katedře výtvarné výchovy pod vedením profesora Inkeri Sava. Projekt je založen na práci kurátora určeného městem Helsinky. Hlavním úkolem kurátora je vymezit spolupráci mezi organizacemi zamývajícími se výchovou uměním a základními školami v Helsinkách.Do projektu se zapojily výzkumné skupiny z různých vysokých škol zabývajících se uměním. Očekávaným výsledkem tohoto projektu je společná citlivá kreativita, která podporuje tolerantní přístup v otázce multikultrality. Projekt: Proměny dřeva a lesa jako symbolů komunity a vlastní individuality 1998-1999, Základní škola (2. ročník) Projekt se uskutečnil v letech 1997-2000 Zúčastnili se ho žáci z Finska, Ruska, Somálska a dalších zemí http://arted.uiah.fi/insea/taikomo/index.html#0
Hlavním cílem projektu je vytvořit studijní program výtvarné výchovy založený na modelu „experiental learning“ (učení se prostřednictvím zkušeností). Záměrem tohoto programu je umožnit žákům z různých etnických prostředí vzájemně se setkávat a konfrontovat přirozeně emoční a smyslovou cestou, která je základem uměleckého prožívání. Jednou ze základních myšlenek tohoto projektu je, že prostřednictvím umění a různých výtvarných i jiných uměleckých aktivit se žáci naučí lépe porozumět různým kulturám a odlišnostem mezi nimi. „Mocné oblečení“ Projekt: Výtvarně-dramatický workshop 1998-1999, Základní škola Meri-Rastila (2. ročník)
Jednotlivé úkoly projektu: Upravit kurikula výtvarné výchovy tak aby se uzpůsobily stále se vyvíjejícímu světu etnicky multikulturní společnosti i životnímu prostředí dětí Vytvořit efektivní plán realizace výchovy uměním v praxi (prostřednictvím výtvarného uměním divadla, tance, hudby), kde je hlavním záměrem podporovat kulturní i vlastní individualitu žáků ( a jejich rodin), podporovat vzájemné setkávání mezi žáky a dialog různých kultur a tradičních hodnot. Vést případové studie jednotlivých žáků (a jejich rodin), které se vtahují k tradicím a kulturním rozdílnostem v souvislosti s imigrací a propojováním různých kultur. Výzkum bude také zahrnovat zkušenosti a reakce žáků na nově vytvořený studijní program v oblasti výtvarné výchovy. Projekt: „ Kým bych byl“ a „ Sdělení psané mým tajným písmem“ 1998-1999, Základní škola Meri-Rastila (2. ročník) jaro 1998, Základní škola Meri-Rastila (2. ročník
The Loveliest Girl In The World http://www.empoweringphotography.net
The Loveliest Girl In The World • - společný projekt finské fotografky, výtvarnice a sociální pedagožky Miini Savolainen a dospívajících dívek z dětského domova • - základní myšlenkou projektu je posílení sebedůvěry a víra, že každý má právo cítit se jedinečný a výjimečný • během svého působení v dětském domově v roce 1998 začala Miina Savolainen fotografovat dívky s cílem ukázat jim, jak jsou výjimečné a jedinečné • v průběhu let se fotografování postupně stalo intimním a intenzivním způsobem, jak navázat vzájemnou interakci s dospívajícími dívkami „Při pózování před fotografem, jsem se necítila dobře, nebyla jsem zvyklá být středem pozornosti. Ale když jsem viděla fotografie byla jsem šťastná: byla jsem tak krásná a výjimečná!“
„ Když pózuji před fotoaparátem, nemyslím na to, jak vypadám v očích druhých, ale jak se vidím já a jak se cítím právě v tom okamžiku. Myslím na to, jak chci vypadat na fotografii.“ Mladí lidé, kteří vyrůstají v dětském domově, se často musejí vyrovnávat s nepříjemnými zkušenostmi z dětství. Negativní zážitky omítnutí či nepřijetí jejich rodiči se promítají do jejich vztahu k sobě samým, mohou se cítit zodpovědní za svůj nepříznivý osud a chápou sami sebe jako „zlé a špatné dítě“ AUTOPORTRÉT SEBEPOJETÍ SEBEPŘIJETÍ Stovky obrazů, které vznikaly několik let, daly dívkám příležitost vidět samy sebe v jiném světle a také možnost podívat se zpět na své dospívání. Učily se dívat na sebe příznivěji, láskyplnějším pohledem. Díky fotografiím se také setkaly s mnoha reakcemi na svoji osobu, ať už od lidé ze svého okolí, tak i od lidí neznámých.
The Loveliest Girl In The World Portrétování probíhalo na principu vzájemné spolupráce s mladými lidmi. Společně plánovali vizuální stránku obrazu i způsob, jak chtějí být nafoceny. Dívky si vybírali prostředí, roční období, denní dobu i oblečení, které chtějí mít na sobě. Tyto fotografické výlety často zabraly měsíce plánování a organizování. V průběhu let se fotografování stalo důvěrnou a hlubokou komunikací s dívkami. „Nevím, jaká věc by měla být nejzajímavější na mé fotografii. Když jsem podívala na své portréty, objevila jsem úplně nové výrazy. Některé ke mně naprosto patřily, některé byly absolutně cizí.“
The Loveliest Girl In The World Ačkoliv obrazy v sérii Loveliest Girl in the World nejsou úplně přirozeným zachycením každodenního života, jsou úzce spjaté s tradicí realistické fotografie. Dokumentační význam těchto obrazů je ale mnohovrstevný. Na jednu stranu je na fotografiích zachyceno dospívání, osobnost mladých dívek a jejich sny, na stranu druhou obrazy ukazují určité rysy, které nelze spatřit v jejich každodenním životě. Dětství dětí, které vyrůstaly v dětském domově, je často doprovázeno pocity opuštěnosti a dojmy, že jsou neviditelní. Setkávají se i s předsudky, které mají někteří k dětem z dětských domovů. Pohádkové fotografie jsou tak těsně svázané s reálným životem, že jen zřídka mají rysy pohádky. Fotografie vyjadřují smutek, ale také naději a touhu vidět sebe v příznivějším světle. Za pomoci nevšedního světa obrazů bylo dívkám umožněno vidět a být viděn zcela jinak než kdy předtím. Dívky nevnímaly portréty jako hru. V každodenním životě dívky na sebe berou různé role, které jim ale připadají nepřirozené a cizí. Obrazy mohou na první pohled ukázat tu pravou tvář, kterou mladý člověk uchovává v sobě, obraz o sobě, který si opatruje ve svém srdci. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝZNAM „ Dítě nebo dospívající člověk se může na fotografiích vidět novýma očima a také pozná, jak ho vidí ostatní. Tvář prozradí velice mnoho.“
The Loveliest Girl In The World Tento projekt neukazuje obyvatele a prostředí dětského domova, tak jak jsou tito lidé „na okraji“ obvykle zobrazováni. Portréty také ukazují dívky jiným způsobem, než jak je možné vidět na titulních stránkách různých časopisů a v médiích. Nad pohádkovými pocity z obrazů lze říci přeneseně: je to touha po čistém a nevinném snění, kde můžeš vidět sám sebe jako naprosto dokonalého a ideálního člověka, uchráněn před zraky a očekáváním ostatních lidí. „Ne, že bych neměla ráda, to jaká jsem, ale mohla bych být ještě někým jiným“ Projekt přináší otázku, jak současná vizuální kultura tvoří určitou část společnosti. Portréty mladých dívek z dětského domova vypráví příběhy o tom, být dívkou a být člověkem. Nejhlubší význam fotografií, potřeba být viděn, je vlastní každému. Pokus naučit se vidět sám sebe v mnohem laskavějším světle je aktuální právě v této době, kdy jsou lidé obklopeni nekonečnými požadavky z nejrůznějších stran. Výstava portrétů má přimět veřejnost zamyslet se nad tím, jak může fotografie ovlivnit společenskou a osobní úroveň.
The Loveliest Girl In The World Obrazy této výstavy jsou ojedinělým dokumentem, jsou to obrazy vnitřní identity člověka. Tyto vnitřní a skryté stránky osobnosti se stávají viditelnými a hluboké emocionální pravdy se mohou projevit smíšením fikce a pravdy. Každá lidská bytost má nedotknutelné právo cítit se výjimečně a jedinečně. „ Být modelkou se naprosto vymykalo mému běžnému životu. Byla jsem tam pouze já a fotoaparát. Bylo to tak volné, svobodné, jiné a příjemné“
Projekt položil základ metodě „posilování“ pomocí fotografie, která může být upravena pro práci s lidmi v různých zařízeních i v rodině. Může být použita k objasnění životních příběhů, identity a rodinných vztahů. Popisem tohoto způsobu práce s lidmi se věnovala Miina Savolainen ve své diplomové práci na Univerzitě Umění a designu v Helsinkách v roce 2005 Technika se soustřeďuje jednak na interakce, které vznikají během procesu fotografování, jednak na proces, kdy se pracuje s vlastním portrétem a rodinnými fotografiemi, hledají se pocity, vzpomínky a významy, které v sobě skrývají. The Loveliest Girl In The World Tento způsob práce umožňuje objevovat vlastní život pozorováním starých fotografií a vytvářením nových obrazů o sobě. Zaměřuje se na vzájemné vztahy, sociální interakce, vlastní charakteristiku a role, které hrajeme v každodenním životě. Některé důležité fotografie z rodinného alba mohouzačít odhalovat a představovat určité důležité okamžiky z naší minulosti. Tříděním starých fotografií a nacházením nových souvislostí se nám otevírá nový a jasnější náhled na náš život, každý může najít. Tato technika byla zahrnuta do vzdělávání sociálních pracovníků a učitelů, uplatňuje se při práci v nemocnicích, dětských domovech i denních krizových centrech. Hodně nápomocná je při rodinných terapiích, kdy pomáhá ujasnit si minulost a staví základy pro vzájemnou soudržnost. „POSILUJÍCÍ FOTOGRAFIE“
Miina Savolainen dostala za svůj projekt několik ocenění (Spotlight of the Year 2003, The Vision of the Year award 2004 and Young Photographer of the Year 2005) V rámci projektu se uskutečnilo také několik výstav seskládaných z vybraných fotografií. Výstava „The Loveliest Girl in the World“ zahrnuje přes devadesát barevných tisků. Každá z dívek má vlastní sérii fotografií, které zahrnují jejich několikaletý vývoj: Annatalo Art Centre v Helsinkách (2003) Jyvaskyla City Art Museum (2005)