DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2. Cestovní ruch = uspokojování osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase významné odvětví národního hospodářství poskytuje mnoho pracovních příležitostí faktor šíření globalizace ČR - na HDP se podílí cca 5 – 10 % (jsou i státy, kdy převážnou část HDP - Bahamy)

3. Rozdělení cestovního ruchu Podle vlivu na HDP: 1. aktivní --- pozitivně ovlivňuje státní rozpočet = osoby přijíždějící do země + domácí CR - význam pro domácí trh = zdroj finančních prostředků - podporují rozvoj domácí ekonomiky - turisté využívají: doprava, ubytovací zařízení, veřejné stravování, obchod, kultura, sport, spotřební průmysl (výrobky = suvenýry) 2. pasivní --- negativně ovlivňuje státní rozpočet = osoby vyjíždějící do zahraničí = odliv finančních prostředků, menší vliv na domácí trh (pouze vybavení na cesty do zahraničí)

4. Rozdělení CR Podle území, kde je CR realizován: 1.Domácí – realizován na území daného státu - aktivní CR + rekreaci občanů daného státu 2. Zahraniční – jedná se pouze o pobyt v cizí zemi - pasívní CR

5. Obr. č. 1 – formy a druhy CR

6. Vliv CR na NH státu Zdrojové země – hlavně státy ekonomicky vyspělé – mají prostředky na CR – vyjíždějí do zahraničí - podle objemu vyjíždějících turistů a vydaných prostředků : Německo, USA, Japonsko, VB, Francie Cílové země – podporují rozvoj domácího trhu – umožňují návštěvy cizinců - investice a podpora aktivního CR - podle objemu příjezdů: Francie, USA, Španělsko, Itálie, VB

7. Základní trendy Celosvětově – 60 % všech cizinců přijíždí do Evropských zemí - 20 % - S. a J. Amerika - 15 % - Japonsko a ost. Asie - 5 % - ostatní – Afrika, Austrálie Sezónní proudy a) Léto ---- ze severu na jih (moře) b) Zima --- více směrů, více koncentrované na určité místo (Alpy) nebo čas (Silvestr) c) Mimosezóna – kulturně poznávací a nákupní CR

8. Druhy CR podle zaměření: městskou turistiku přímořskou turistiku lázeňskou turistiku horskou turistiku kulturně-historickou turistiku + poznávací (hrady, zámky,…) kongresová turistika ostatní – lovecká, …

9. Zahraniční obchod • Součástí terciéru – navazuje na ostatní sektory – realizuje se výměna zboží a služeb mezi státy • Světové měřítko – kromě zboží a služeb , také technologie, „duševní vlastnictví“ – licence, ochranné známky, know-how,.. • Důsledek postupující internacionalizace ekonomiky • Podporují ho i mezinárodní organizace – Světová obchodní organizace – WTO Všeobecná dohoda o clech a obchodu - GATT

10. Zahraniční obchod ZO = princip výměny zboží mezi státy • dělí se na vývoz – export dovoz – import Hodnocení úrovně ZO: – obrat ZO – součet D a V • saldo ZO – rozdíl mezi V a D výsledek A nebo P obchodní bilance • uzavřenost nebo otevřenost ZO (poměr mezi obratem ZO a objemem HDP)

11. Struktura ZO - Vliv – blízkost zemí, politicko-ekonomická orientace - hospodářská úroveň Komoditní struktura(dle druhu zboží) - 40 % strojírenské výrobky - 30 % ostatní průmyslové výrobky - 10 % chemické výrobky - zbytek – potraviny, energetické a ostatní suroviny U vyspělých zemí – odlišná struktura – USA – až 70% průmyslových výrobků, Japonsko – přes 70 % strojírenské výrobky X země OPEC – přes 80 % suroviny (ropa)

12. Územní struktura Celková hodnota světového ZO za rok = 12 biliónů USD z toho 2/3 = hospodářsky nejvyspělejší oblasti – USA, Japonsko, západní Evropa

13. Obr. č. - Obchod mezi makroregiony

14. Investice a prodej VT informaci • Zvláštní forma ZO • Forma šíření modernizace NH – přímé investicekapitálu do jiné země --- tam, kde je „zajímavá“ cena výrobních faktorů – PS, dopravní náklady, E + mírnější legislativa • Prvek industrializace Hlavními investory: – vyspělé státy – USA, JV Asie, západní Evropa

15. Zahraniční pomoc • Specifická forma zahraničních vztahů • Humanitární pomoc - představuje přesun především potravin, léků, oděvů, nouzového bydlení a předmětů osobní spotřeby + služeb • Směřuje do míst postižených přírodní katastrofou nebo teroristickými útoky, země válčící, země s výrazným podílem chudoby • Hlavní směr : sever --- jih Největší „dárci“ – Nizozemí, skandinávské země, Japonsko, USA Hlavní příjemci darů : subsaharská Afrika, některé státy JV Asie, a Latinské Ameriky

16. Použitá literatura: Bičík I.:Hospodářský zeměpis- Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd., NČGS, Praha 2005, ISBN 80-86034-52-6, s. 57 - 61 Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce, 1. vyd., Fragment, Praha 2008, ISBN 978-80-253-0586-7, s. 144 -147 Obrázky a grafy: Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 74 Obr. č. 2 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 72