Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce

1. Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců § 237 - § 247

3. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců • Díl 1 – Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením • Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek stanoví zvláštní právní předpis. • Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, je povinen plnit povinný podíl ve výši 4 %. Plnit tento povinný podíl může třemi alternativními způsoby: • Skutečným zaměstnáváním OZP, tedy na 25 „zdravých“ zaměstnanců je povinen zaměstnávat jednu OZP, přičemž však zaměstnanec s těžším zdravotním postižením se započítává třikrát. To znamená, že zaměstnavatel se 75 běžnými zaměstnanci splní svůj povinný podíl zaměstnáním jedné osoby s těžším zdravotním postižením. • Odběrem výrobků či služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců OZP nebo odběrem výrobků či služeb od zdravotně postižených osob samostatně výdělečně činných. • Třetím způsobem plnění „povinného podílu“ je odvod do státního rozpočtu. Způsob výpočtu odvodu je poměrně složitý, velmi zjednodušeně lze říci, že měl-li by zaměstnavatel zaměstnávat jednoho zdravotně postiženého zaměstnance, a nečiní tak, činí odvod cca 166 000 Kč ročně. Způsoby pod písmeny a) až c) mohou zaměstnavatelé kombinovat.

4. Pracovní podmínky zaměstnankyň • Díl 2 – Pracovní podmínky zaměstnankyň • Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí a zaměstnankyním -matkám do konce devátého měsíce po porodu. • Je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni – matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé.

5. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců • Díl 3 – Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň – matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby • Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž dosahuje stejného výdělku jako dosud. Pokud by dosahovala nižšího výdělku, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle § 42 až §44 zákona č.187/2006 Sb. • Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. • Stejná pravidla platí i pro zaměstnankyni – matku do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyni, která kojí. • Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do osmi let, směji být vysíláni na pracovní cestu jen se svým souhlasem, přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost. • Toto ustanovení platí i pro osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, též také pro zaměstnance, který prokáže, že sám pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III a IV. • Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti. Požádá-li zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. • Zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří pečují o dítě mladší jeden rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.

6. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců • Díl 4 – Přestávky ke kojení • Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní podmínky ke kojení. • Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce 1 roku věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu. • Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň 20 hodin týdně, přísluší jí 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku věku. • Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

7. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců • Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. • Mladší než 16 let mohou pracovat jen 30 hodin týdně. • Zaměstnavatelé smějí tyto zaměstnance zaměstnávat jen pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytovat jim při práci zvýšenou péči. • Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou starší 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na denní práci. • Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. • Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance také pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. • Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou i na zaměstnance do věku 21 let. • Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni, seznam obsahuje – jméno, příjmení,datum narození, druh práce, který tento zaměstnanec vykonává. • Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatel pracovnělékařských služeb. A to před vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou práci, dále pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. • Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. • Při ukládání pracovních úkolů je zaměstnavatel povinen řídit se lékařským posudkem.

8. Použitá literatura • Občanský zákoník – Zákon č.89/2012 Sb.,účinnost od 1.1.2014 • Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)., účinnost od 1.1.2014 • Ryska Radovan a Puškinová Monika – Právo pro střední školy – Eduko 2013 nakladatelství, s.r.o.,Tušimická 509/10,184 00 Praha 8, počet stran 88, vydání osmé, v nakladatelství EDUKO druhé, aktualizované a doplněné. Obchodní číslo 40113 Zákon o zaměstnanosti (z. č. 435/2004 Sb., ve znění účinném po novelizaci zákonem č. 367/2011 Sb.) Zákon práce č.262/2006 Sb.,zákoník práce