Sémiotika a sémantika BZOL, 18. prosince 2009 Severa, Pukančíková, Kamen ík

1. Sémiotika a sémantika BZOL, 18. prosince 2009 Severa, Pukančíková, Kameník

2. sémiotika věda o znakových systémech přirozené jazyky umělé jazyky současné matematiky a logiky Vznik a vývoj sémiotiky

3. Vývoj sémiotiky • Starověk: • Claudius Galénos • sémeiótiké: věda o příznacích • symptomatologie • Středověk: • stvoření světa, had v ráji, jablko ze stromu poznání... • spor o univerzálie  • Abelárdův konceptualismus • univerzáliemi nejsou ani věci (realisté), ani slova (nominalisté) • ale významy projevující se v řeči • a pojmy vznikající v průběhu myšlení

4. Renesance: • nové pojetí světa, člověka a jeho místa v přírodě • nové útvary v rámci umění- perspektiva, portrét, opera etc. • nové metody např. ikonologie • John Locke • fyziké (filosofie přírody) • praktiké (lidská aktivita směřující k určitému cíli) • sémiotiké (věda o znacích, nejběžnější jsou slova) • Filozofové 18. a 19. stol.: • sémiotikou se přímo nezabývali • ALE: • Rousseauova teorie jazyka • teorie společnosti markýze de Sada • Kantovo pojetí činnosti „rozumu“ • etc.

5. Charles Sanders Peirce • 19/20. století základy moderní sémiotiky • triadické pojetí znaku (ikony, indexy a symboly) • Ferdinand de Saussure • věda „o životě znaků v lidské společnosti“ = sémiologie • lingvistika je její součást • binární pojetí jazykového znaku • označované (signifié) • označující (signifiant) • Charles Morris • tři sémiotické roviny • sémantická • syntaktická • pragmatická

6. Sémiotika, sémiologie nebo sémantika? • všechny původem z řečtiny • sémiotika = sémiologie = obecná nauka o znacích • starší – sémiotika – tradičnější (od Locka a Peirce) • sémiologie • Saussurův termín • sémantika • = nauka o významu (cf. Morrisovo pojetí) • tj. o vztahu, který existuje mezi znakem a označovaným předmětem, dějem nebo jevem

7. sémantika = nauka o významu ale co je význam? teorie významu asociační (J. Locke) biologická (I. P. Pavlov) behavioristická (Ch. Morris) pragmatická (R. Montauge) intenzionální (E. Husserl) instrumentální (L. Wittgenstein) etc. Význam slova „význam“

8. Proč to děláš? Jaký to má význam? Význam nového obalu spočívá v ... Nemá význam, abys tam chodil. Přemýšlel o významu jeho konání. Pokusy objasnily význam toho jevu. Život pro něj ztratil význam. Má to pro nás velký význam. účel, cíl úloha, fce (není) třeba motiv příčina pozitivnost důležitost Význam

9. Sémióza • znaková funkce • označení něčeho něčím jiným

10. Sémiotické vlastnosti znaku • Gottlob Frege • smysl (Sinn) • to, co výraz vyjadřuje • denotát (Bedeutung) • to, co výraz označuje (o čem referuje) • Jitřenka / Večernice • tentýž denotát (planeta Venuše) • jiný smysl

11. Sémiotické vlastnosti znaku • denotát • jednoznačné určení toho, k čemu se odkazuje • vlastní jména denotují • konotát • zahrnuje i informaci o podstatných vlastnostech označovaných předmětů a jevů

12. Ferdinad de Saussure • Dyadické pojetí znaku

13. Charles Sanders Peirce • (1832-1914) • americký lingvista, matematik, logik, filosof • studoval na Harvardu filosofii, matematiku a přírodní vědy • krátce přednášel logiku na univerzitě v Baltimoru, poté pracoval jako zeměměřič

14. TRIADICKÉ POJETÍ ZNAKU • OBJEKT • cokoli pojmenovatelné a myslitelné • ZNAK • to, co ukazuje na objekt • INTERPRETANT • ten, kdo znak vykládá Kdo je interpretant? (člověk i zvíře?)

15. DĚLENÍ ZNAKŮ • 1) dělení znaků jako takových • 2) dělení znaků podle toho, jak souvisí s objektem • 3) dělení znaků podle toho, jak je může interpretant vykládat

16. 2) DĚLENÍ ZNAKŮ PODLE SOUVISLOSTI S OBJEKTEM • 1) INDEXY (přímý vztah: kouř-oheň…) • 2) IKONY (vztah podobnosti: obrazy…) • 3) SYMBOLY ( konvenční vztah: matematické symboly, jazyk…)

17. synonymie homonymie polysémie hyponymie antonymie komplementárnost solidárnost příčinnost inverze Tradiční pojetí sémantiky

18. Vývoj v 20. století • přesun od tradiční sémantiky k sémantice věty a textu (k vyšším strukturám): • sémantické anomálie (tautologie, kontraindikace, …) • presupozice • ilokuce (otázka, slib, přání, oznámení, …) • performativnost • sepjetí sémantiky s logikou

19. Další vývoj • behavioristická sémantika (stimul vyvolává reakci) • logická sémantika (přirozené jazyky jsou nedokonalé, hledají ideální jazyk bez vad) • strukturální sémantika (rozdělení na formu a obsah sdělení) • složková analýza (otec = muž, rodič, hlava rodiny) (matka = žena, rodič, ___ ) • teorie pole (jazykovědný romantismus) signifiant / signifié + diskurs

20. Sémantické gesto (není v Černém) • ā J. Mukařovský • zasahuje jak formu, tak i obsah, sjednocuje jednotlivé vlastnosti díla • ≠ autorský záměr, idea díla • proces od statičnosti k dynamice • oboustranný proces mezi čtenářem a dílem

21. Sémiotika • interpretace (vyložení smyslu znaku na základě zkušenosti) • jazyková analýza (gramatika, syntax, …) • formalizace (nahrazení znaku symbolem) • nauka o znacích všeobecně • metajazyk X jazyk-objekt • se všemi znaky můžeme zacházet třemi způsoby: • umění a společenské rituály (literatura, hudba, náboženské a kulturní obřady, móda, věštění, …)

22. Literatura • Černý, Jiří (1996): Dějiny lingvistiky. Votobia Olomouc. Kapitola 19., str. 412 – 438. • Mukařovský, Jan: Studie z estetiky, Praha 1996, „Záměrnost a nezáměrnost v umění“, „Sémantický rozbor básnického díla“