Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů

1. Zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů Blažena Hušková blahuska@seznam.cz

2. Trvale udržitelný svět se nestane skutečností, dokud jej neuvidíme ve svých představách. Mají-li tyto představy – vize být úplné a přesvědčivé, musí k nim svým dílem přispět mnoho lidí. • (Donella Meadows)

3. Zapojení veřejnosti • jedno či více jednání či kroků v procesu (řešení problému, projednávání návrhu, příprava rozhodnutí...), k nimž je přizvána veřejnost (místní obyvatelé, zájmové skupiny, lidé ovlivnění případným rozhodnutím apod.), a má vliv na obsah a průběh jednání a (ideálně) na výsledné rozhodnutí.

4. Komunita • uskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc • jakékoliv vnímání společného „dobra“, které může být vytvořeno mezi občany • něco, čeho se dá dosáhnout úsilím občanů • lidé žijící v geograficky definované oblasti, mezi nimi existují sociální vazby, jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí • pocit sounáležitosti, zájem o sebe navzájem, zájem o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze jejich pospolitost • organizování sociálních činností takovým způsobem, jenž denně zajišťuje lidem přístup k aktivitám, které jsou nezbytné pro jejich každodenní život, v místě, kde žijí • prostor společného života, otevřený pro setkání a vztahy

5. Vyvážená (zdravá, udržitelná) komunita • je různorodou jednotou • má společný základ sdílených hodnot • vzájemná péče, důvěra, týmová práce • rozvinutá efektivní vnitřní komunikace • usnadňuje lidem účast na věcech veřejných • vytváří si vlastní identitu, záměry • vytváří si vnitřní i vnější vazby • vychovává, je schopna předávat hodnoty další generaci • má vyvážené institucionální uspořádání • je otevřená do budoucnosti (J.W.Gardner : Budování komunity)

6. Uzavřená společnost • neurčité je negativní • kdo poukazuje na problémy, je trestán • moc rozhoduje o tom, které problémy se zveřejní • diskuse o typu problému je vyloučena • formy řešení problému jsou předem dány • expert je ten, kdo ví, co ostatní nesmějí vědět • problémy zůstávají izolovány • experty vybírá moc • laik může experta jen rušit • řešení problémů se děje centralizovaně, shora (upraveno podle Bohuslava Blažka)

7. Otevřená společnost • neurčité může být pozitivní • kdo poukazuje na problémy, je chválen • nastolování problémů je součást veřejného dialogu • diskuse o typu problému je počátkem řešení • formy řešení problému se hledají • expert je ten, kdo odhaluje a/nebo řeší problémy • společně se rekonstruuje problémové pole • expertem může být i tvořivý laik • v zásadních věcech je nejlepším expertem laik • řešení problémů se děje za účasti veřejnosti (upraveno podle Bohuslava Blažka)

8. Na co jsme zvyklí?

9. Jak pracovat s veřejností? • Příprava • Diskuse • Dohoda • Provádění • Zachování kontinuity

10. Příprava • Poznejte sami sebe • Uvědomte si, co chcete dokázat • Uvědomte si, co můžete dokázat • Zkuste podívat se na věci z pohledu „těch naproti“

11. Diskuse • Informujte se, zjistěte co nejvíc • Komunikujte a vzdělávejte • Hledejte, co vás spojuje

12. Dohoda • Vyberte způsob jednání, naplánujte místo a čas • navrhněte způsob společné práce • navrhněte proces rozhodování • dohodněte se na základních pravidlech • sjednoťte se na programu • sbírejte nápady • dohodněte se na řešení či dalším postupu • připravte plán

13. Provádění • Monitorujte, podávejte zprávy, upravujte, pozměňujte • informujte a oslavujte

14. Zachování kontinuity • Získejte publicitu (pozitivní!) • hodnoťte

15. Jak vybrat vhodný způsob práce s veřejností ? • Co je mým cílem? Co očekávám? • Kolik očekávám účastníků? • Jakou máme (já, účastníci) předchozí zkušenost? • Jaké je postavení „mé“ organizace? • Jakou atmosféru by jednání mělo mít, jaké by měly být interakce účastníků?

16. Techniky informování veřejnosti • Propagační materiál • setkání s odborníky • veřejná soutěž • poštovní zásilka • výstavy • tiskové zprávy, konference • dny otevřených dveří

17. Zjišťovací techniky • Dotazníkové šetření • (strukturovaný) rozhovor

18. Techniky rozšířené účasti • Veřejné projednání • veřejné shromáždění • briefing • kulatý stůl • panel • workshop • neformální diskuse • speciální techniky

19. Příklady technik participace • Tvorba vize komunity • utváření místa • plánovací víkend • akční plánování • komunitní posudek • občanská mapa • občanské poroty • sociální audit • participační divadlo • řízená vizualizace • interpretace místního dědictví • sdílená péče o krajinu • hledání budoucnosti

20. Kdy se účastník zapojí do diskuse (rád a dobrovolně) • Je-li osloven ve správný okamžik, vhodným způsobem , na správné téma, správnými lidmi. • Prostor pro diskusi je bezpečný, srozumitelný, otevřený, rozpoznatelný. • Je vnímán jako rovnocenný partner. • Jeho názor je považován za významný, potřebný. • S jeho připomínkami je nakládáno s respektem, seriózně. • Vyjádření názoru, postoje pro něj není nebezpečné. • Jsou dodržována domluvená pravidla.

21. Kdy účastník přijme výsledky diskuse • Je-li dostatečně, srozumitelně a včas informován o procesu (jednání, rozhodování…) • Je požádán o vyslovení názoru dříve, než je rozhodnuto. • Má vliv na výsledek jednání. • S výsledkem jednání souhlasí.

22. Proč participace někdy nefunguje tak, jak bychom si představovali? • Lidé se necítí být osloveni, nerozumějí oslovení • nevěří v opravdovost oslovení • mají předchozí špatnou zkušenost • bojí se, stydí se • mají pocit, že už bylo rozhodnuto, jejich hlas není důležitý • nejsou zvyklí se účastnit • cítí beznaděj • jsou zahlceni každodenními starostmi • myslí si, že „od toho jsou tu odborníci“ • to, kdo chtějí občany zapojit, to neumějí • proces je příliš rychlý, uspěchaný • neumíme snít ( už vůbec ne veřejně)

23. Dobrý komunitní projekt • rozvíjí zaujetí a zájem lidí (idea projektu se rodí v otevřeném procesu, projekt vybízí ke kreativnímu myšlení a jednání, propojuje různé skupiny lidí, pomáhá proti lhostejnosti) • otvírá lidem/skupinám nové obzory (pomáhá překonávat černobílé vidění problémů, poskytuje prostor pro vzájemné učení) • dodává energii, pomáhá uvést věci do pohybu (pomáhá formulovat nejdůležitější zájmy komunity, odkrývá a využívá potenciál komunity, jednotlivé kroky na sebe navazují) • je dobře prezentován a připraven (má realizační kroky, vychází ze znalosti místních partnerů, představuje veřejnosti všechny účastníky) (upraveno podle materiálů CPSI a Stevena E. Mayera)

24. komunitní komunikace • Otevírá prostor pro diskusi, setkání, konflikt, tvořivost, oslavu • přitahuje a motivuje lidi • je procesem vzájemného poznávání • je otevřená, transparentní, zvoucí k zapojení • rozvíjí týmovou práci • neobejde se bez nadšení, odhodlání, improvizace, nejistoty • cílem není obsáhlý mrtvý dokument, ale živá sdílená představa • spotřebovává čas, peníze, lidskou kapacitu • produkuje energii

25. Jak rozhýbat...kohokoli? • KONTAKT • ZÁJEM • ZNALOST • DOVEDNOST • AKCE, ČIN! (podle Delie Clark, ANEI)

26. Kdo (asi) uspěje a kdy? • Pochází z důvěryhodné, respektované organizace • respektuje pravidla, koná transparentně a důvěryhodně • komunikuje s okolím, má široký okruh kontaktů • usiluje o jasné a rovné vztahy • zodpovídá se veřejnosti • je tvůrčí, rozvíjí nápady, je flexibilní • spolupracuje s vůdčími osobnostmi • dbá na uchování nezávislosti

27. Kdo (asi) uspěje a kdy? • vnímá a vyhodnocuje potřeby a zdroje okolí a reaguje na ně • Má důvěru komunity • Účel aktivity je jasně popsaný • Výsledky je možné dobře analyzovat a předat občanům • Je naděje, že výsledkem bude pozitivní čin nebo projekt • Lze zapojit ty, kdo mají na výsledku zájem

28. Na čem může spolupráce ztroskotat • Nejasný cíl • nevyjasněná očekávání • nedostatek komunikace • nerespektování dohodnutých pravidel • slibuji víc, než mohu skutečně splnit • příliš velké sousto na začátek • nejasná dělba práce • únava • osobní neshody

29. Co jsme se naučili • máme jen jednu krajinu a do té se musíme všichni vejít • nedostatek komunikace je největší potíž • hledejme a podporujme “pozitivní devianty“ • na různé rybičky platí různé udičky • bez dětí to nejde • nebezpečí velkých slov, síla konkrétních kroků • slova hýbají, příklady táhnou • od lhostejnosti ke snu, od snu k činu • bez peněz to taky nejde • I formality mohou být užitečné

30. Sedm poznání podle Ladislava Briestenského : • Skutečné zapojení občanů do rozhodování vyžaduje, aby participaci nejprve rozuměli její iniciátoři. • K participaci nestačí dobrá vůle, participace vyžaduje mnoho energie a nasazení a důkladné odstraňování bariér v postojích skeptické veřejnosti. • Příznivci participace a „ti opační“ nejsou rozmístěni v prostoru podle sektorů. • Změnu postojů nedosáhneme tlakem, pokud si k aktérům participace nenašlo cestu důležité poznání její smysluplnosti a výhodnosti. • Každý, kdo usiluje o inovaci ve prospěch veřejnosti, musí postupovat snesitelným tempem. • Co je pro průkopníka participace notoricky známé, to je pro většinu veřejnosti neznámé. • Nepokoušejme se o participaci, nemáme-li vliv na efektivní komunikaci.

31. Interpretace místního dědictví • je součástí toho, jak vnímáme a chápeme naše kulturní, historické a přírodní dědictví a jak o ně pečujeme. • Jedním ze základních prvků interpretace je zapojení veřejnosti – místní občané jsou ti, pro které je místní krajina domovem a bez jejichž podpory a účasti jsou představy o ochraně a využití místního dědictví nereálné. • Interpretace může mít různý obsah (místní folklór, řemesla, památné stromy, studánky, zvykové cesty a drobná architektura podél nich…) i formu (publikace, vycházky s průvodcem, výstavy, koncerty,…). • Dobrá interpretace přispívá udržitelnému rozvoji : pomáhá místním občanům i návštěvníkům dozvídat se více o místech, kde žijí nebo která navštěvují, povzbuzuje lokální patriotismus, je důležitou součástí šetrného cestovního ruchu a tak prospívá místní ekonomice. • _______________________________________________________

32. Plánovací víkendy • jsou jednou z technik, které vytvářejí prostor pro zapojení občanů do plánování podoby a využití veřejných prostor v obci. • Občané – uživatelé veřejných prostor formulují své potřeby a představy, diskutují je, hledají společná řešení a konzultují je s odborníky – architekty a se zástupci veřejné správy. • Projekty jsou následně vypracovávány a rozhodnutí přijímána se znalostí potřeb a představ místních obyvatel a za jejich účasti. • Plánovací víkendy pomáhají obci řešit její problémy nacházet východiska přijatelná pro obyvatele, účast zástupců obce je sbližuje s občany a posiluje vzájemnou důvěru, místní veřejnost je slyšena, uplatňuje své názory a má možnost ovlivnit rozhodnutí. • Mohou být prubířským kamenem komunikace a spolupráce občanů, odborníků a veřejné správy a krokem k projektům obsáhlejším, dlouhodobějším a svou povahou strategičtějším.

33. Participativní (sdílená) péče o krajinu • vychází z metody „Landscape Stewardship Exchange“ (LSE) , založené na výměně zkušeností v péči o krajinu za účasti místní veřejnosti a s uplatněním principu mezisektorové spolupráce. • Cílem je pozvat k diskusi o funkcích a využití krajiny a ke společnému plánování zástupce nejrůznějších skupin obyvatelstva, které své zájmy v krajině uplatňují, za účasti mezinárodního týmu expertů, kteří disponují nejen příslušnými odbornými znalostmi a vesměs rozsáhlou zkušeností, ale jsou také schopni vnímat místní reálie s odstupem a obohatit tak pohled na konkrétní situaci i návrhy řešení. • Technika participativní péče o krajinu vyžaduje zapojení místních obyvatel, přispívá k překonání apatie a pasivity a posiluje místní a regionální identitu.

34. Tvorba vize komunity • vede k aktivizaci místních občanů s cílem zapojit je nejen do diskuse o dlouhodobém rozvoji místa, kde žijí, ale také do řešení konkrétních problémů, které sami pojmenují a s důvěrnou znalostí místních podmínek navrhnou způsoby jejich odstranění. • Jak vypadá naše obec dnes? • Jak by se měla naše obec rozvíjet v budoucnosti? • Co pro to můžeme udělat? • Takové otázky si občané kladou v průběhu veřejného setkání, které začíná společnou diskusí o současnosti obce, pokračuje snem o budoucím vývoji obce a končí formulováním konkrétních projektů a vytvořením skupin aktivních občanů, kteří se chtějí podílet na jejich realizaci. • Tak se konec společné diskuse a plánování stává začátkem či povzbuzením vlastní iniciativy občanů.

35. Co je opravdu důležité • věnuji pozornost procesu, nejen výsledku • respektuji potřebný čas • místní přípravný výbor je pestrý - zástupci různých zájmových skupin • role obce - podpůrná, nikoli dominující • osoba facilitátora • "chemická reakce" na začátku - když se podaří, je vyhráno (skoro) • postupujeme od vize k akci, od snu k činu - máme dlouhodobý cíl a známe současně 1. krok • místní lidé jsou těmi nejlepšími odborníky na život v obci • 3 rovnocenné etapy : příprava, akce, následná péče • účastníci jsou autory, spoluvlastníky vzniklých projektů - energie, odpovědnost • nejprve zjišťujeme místní zdroje, pak teprve hledáme pomoc ve zbytku světa • oslavujeme, bavíme se, setkali jsme se!