Regionální politika EU Dopady Lisabonské smlouvy

1. Regionální politika EU Dopady Lisabonské smlouvy Ing. Oldřich Vlasák Konference „EU po Lisabonu“ Hradec Králové, 16. března 2010

2. Čísla namísto úvodu…Ani nejbohatší, ani nejlidnatější, ani nejrozlehlejší Lisabonská smlouva to nezmění!

3. Proč existuje strukturální politika? I.Existence velkých regionálních rozdílů Zejména s novými členskými státy jsou v EU velké rozdíly

4. Proč existuje strukturální politika? II.Rozdíly v Evropě přetrvávají a jsou mnohem větší než v USA Může / má to strukturální politika změnit?

5. Jaký má strukturální politika historický vývoj? Rozpočtové vyjádření Millionů EUR Posilování rozpočtového významu evropských fondů na úkor zemědělství

6. Naše první možnosti čerpáníProgramovací období 2000 - 2006 Cíl • Posílení ekonomické a sociální soudržnosti a snížení rozdílů mezi regiony Nástroje • Cíl 1 – zaostávající regiony • Cíl 2 – regiony se strukturálními obtížemi • Cíl 3 – modernizace a HRD • ERDF, ESF, EAGGF, FIFG, CF • 4 iniciativy (Interreg III, Urban II, Leader + a Equal) Finanční zdroje • Přibližně 213 miliard EUR pro EU15, dále 22 miliard pro předvstupní pomoc a 22 miliard pro nové členské státy EU10 • Pro CR po vstupu celkem 2,621 miliard Eur

7. Současný stav I.Programovací období 2007 – 2013 v evropském kontextu Cíl • Podpora strategické orientace EU (Lisabonská strategie) a pomoc nejméně rozvinutým regionům Nástroje • Cíl konvergence • Cíl konkurence • Cíl spolupráce • ERDF, ESF, CF Finanční zdroje • Celkem 347,41 miliard EUR (35,7 % rozpočtu EU) • Pro ČR cca 26,692 miliard Eur (774 miliard Kč)

8. Současný stav II.Implementační struktura čerpání strukturálních fondů v ČR • Národní strategický referenční rámec • 24 operačních programů (8 tématických, 7 regionálních, programy přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce, programové dokumenty pro Prahu

9. Diskuse o budoucnostiProgramovací období po roce 2014 Důraz na vybrané výzvy • Stárnutí populace • Energetická bezpečnost a úspory (omezování emisí) • Klimatické změny • Globalizace Důraz na vybrané výzvy • Stárnutí populace • Energetická bezpečnost a úspory (omezování emisí) • Klimatické změny • Globalizace Konkurenceschopnost vs. Soudžnost

10. Dopady Lisabonské smlouvy I.Uplatňování řádného legislativního postupu • Při schvalování regulatorního rámce bude uplatňován řádný legislativní postup (spolurozhodování) Lisabonská smlouva stanoví, že… „…vymezí Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů formou nařízení úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat sdružování fondů. Týmž postupem se rovněž stanoví obecná pravidla na ně použitelná a nezbytná ustanovení pro zajištění jejich účinnosti a pro zajištění koordinace fondů mezi sebou navzájem a s dalšími existujícími finančními nástroji. • V oblasti regionální politiky (strukturálních fondů a Fondu soudržnosti) je tak nově Evropský parlament zákonodárným orgánem na rovnocenné úrovni s Radou.

11. Dopady Lisabonské smlouvy II.Rozšíření působnosti regionální politiky • Došlo k rozšíření působnosti regionální politiky a politiky soudržnosti • Lisabonská smlouva stanoví, že Unie… „…podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy“.. • Nově EU výslovně rozpoznává „územní soudržnost“ jako všeobecný politický cíl spolu s hospodářskou a sociální soudržností. Lisabonská smlouva tak jednoznačně vymezuje široké pole působnosti politiky soudržnosti, avšak přesnou definici nové koncepce „územní soudržnosti“ – což je extrémně složitý úkol – nepodává. • Jak však uvedl Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku, při svém slyšení ve Výboru pro regionální rozvoj, pod tímto pojmem se může rozvinout nová politika pro města (ta patří mezi klíčové politické priority nového komisaře).

12. Dopady Lisabonské smlouvy III.Rozšíření zásady subsidiarity • Lisabonská smlouva rozšiřuje zásadu subsidiarity na regionální a místní úroveň a stanovuje princip místní a regionální autonomie… • Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. …Tato myšlenka je rozvedena v Protokolu (č. 2) k Lisabonské smlouvě „o používání zásad subsidiarity a proporcionality“. „EU ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy“. • Posuzování dopadů legislativních návrhů by nově mělo brát v potaz všechny úrovně orgánů. Lisabonská smlouva současně – a opět poprvé v historii – výslovně rozpoznává obecnou zásadu místní a regionální autonomie. • Lisabonská smlouva završuje institucionální úlohu Výboru regionů (VR), neboť mu připisuje právo obrátit se na Soudní dvůr EU, a to chce-li chránit vlastní institucionální výsady a nebo chce-li požádat o zrušení legislativních aktů EU, o nichž se domnívá, že jsou v rozporu se zásadou subsidiarity.

13. Závěr • Lisabonská smlouva v oblasti regionální politiky (evropských fondů) • 1) Posiluje význam Evropského parlamentu v legislativní činnosti a při schvalování rozpočtu • 2) Rozšiřuje unijní kompetence o teritoriální soudržnost • 3) Stanovuje pojistku subsidiarity a místní autonomie Eurokancelář • Vančurovo náměstí 663 Hradec Králové500 02 • Tel.: +420 495 260 654 • E-mail: oldrich.vlasak@europarl.europa.eu • http://www.vlasak.net Děkuji Vám za pozornost