Sociologie B2 AR 2012/2013 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií

1. Sociologie B2 AR 2012/2013 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií katedra sociologie

2. Shrnutí • Dvojí přístup poznání reality - laické a vědecké poznání • sociální reality • Pojmy: • „balík příručního vědění“ • zdravý rozum • stereotyp • autostereotyp • heterostereotyp

3. Shrnutí Loučíme se s modernizací a její ideologií „vzestupu“? Kam směřuje soudobá společnost? …..a v jaké společnosti vlastně žijeme?

4. 2. přednáška Předmět sociologického výzkumu – příklad. Lidské štěstí jako sociologický problém. Jak empiricky zkoumat lidské štěstí?

5. Snad se shodneme na tom, že současná společnost je BEZPRECEDENTNÍ A AMBIVALENTNÍ

6. Bezprecedentně – globalizovaná, digitalizovaná, informační, rychlá, komerční, mobilní, individualizovaná,… dožíváme se i bezprecedentně vysokého věku Ambivalentní – vše, co přijímáme jako bezprecedentní, přijímáme v „dobré i zlém“, každodennost ovlivňují zamýšlené a nezamýšlené efekty jednání Jsme šťastnější proto, že se dožíváme bezprecedentně vysokého věku? Jsme šťastnější proto, že žijeme v éře bezprecedentně rychlých přenosů dat?

7. Naše „akcelerovaná“ společnost je i bezprecedentně blahobytná, je společností bezprecedentně vysoké životní úrovně - Nikdy jsme se neměli tak dobře. Jsme společností, kde stále větší část lidí disponuje větším množstvím prostředků, než je nutné k zajištění existence Orientace společnosti na prožitek – důsledek přechodu společnosti nedostatku ke společnosti nadbytku Starost o materiální přežití vystřídalo hledání štěstí – ze života se stal „projekt prožitku“

8. Vyznavači“ světa prožitku jsou typicky mobilní, flexibilní a sociálně neukotvení. Odmítají přijímat stabilitu a závazky, tedy vše, co by mohlo jakkoli svazovat a limitovat jejich životní pohyb orientovaný na prchavý a pohyblivý svět zážitků. Preferují cestování, změnu a pohyb, brání se trvalejším vazbám k prostoru, váhají navazovat pevnější partnerské svazky Taková životní strategie sice přináší více osobní nezávislosti, více zážitků, více vzrušení a větší životní dobrodružství, ale i ………………..

9. Teď víme, že jsme společností BEZPRECEDENTNÍ, AMBIVALENTNÍ, BLAHOBYTNOU A ORIENTOVANOU NA PROŽITEK Jsme také společností bezprecedentně ŠŤASTNOU???

10. Podle T. H. Eriksena naše společnost trpí bezprecedentní diagnózou –„syndromem velkého vlka“ ??? Není tato diagnóza ambivalencí bezprecedentního pohodlí a materiálního blahobytu?

11. Jak rozumět „syndromu velkého vlka“?

12. Syndrom velkého vlka má předobraz v komiksu o • kačeru Donaldovi • Věčně hladový vlk touží ulovit tři baculatá prasátka • Jednoho dne prasátka přelstí, sváže a vloží do kotle s úmyslem uvařit a sníst • Prasátko se zeptá: „No, zlý vlku a ……………“? • Vlk si uvědomí, že pokud prasátka sní, připraví se tím o smysl své existence.

13. „Co budu pro boha dělat zítra?“, ptá se vlk. • Bude mít vlk ještě vůbec nějaký důvod ráno vstávat z postele? Nezapomene tak běhat, přemýšlet a těšit se z budoucích možných úlovků? • Chytrý vlk prasátka pustí, ten hloupější je sní. • T. H. Eriksen (2010) – „Dožili jsme se situace vlka, který svá prasátka včera snědl“

14. Nadbytek nám nepřináší štěstí Zdá se, že šťastný život nám uniká stejně jako v dobách chudoby a nedostatku.

15. „Máme všechno, ale to je asi tak všechno, co máme“

16. Řada sociologických, psychologických, ekonomických studií dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že korelace národního bohatství (HDP) a výše individuálního příjmu není zcela signifikantní pro růst subjektivního pocitu štěstí (SubjectivWell-Being) Podle T.H. Eriksenaje tato korelace zcela mizí při dosažení určité hranice finančního příjmu (10 000 dolarů). V případě nižšího příjmu je naopak tato korelace významná. M. Rustinzjistil, že rostoucí životní úroveň lidí v zemích jako je USA nebo Velká Británie není doprovázena sílícím pocitem štěstí, naopak konstatuje oslabování subjektivního pocitu pohody a štěstí. Od roku 1950 se subjektivně prožívaná kvalita života obyvatel Velké Británie a USA nejen nezvyšuje, ale v některých aspektech dokonce mírně klesá. V Japonsku mezi lety 1958 a 1987 reálný příjem zpětinásobil, udávaná úroveň štěstí Japonců v celém období zůstala stejná. Jak je tomu v ČR od roku 1993 do 2013?

17. R. Lanekonstatuje, že navzdory poválečnému růstu americké ekonomiky a blahobyt u amerických domácností u Američanů zeslabuje pocit štěstí R. Dahrendorf: „Lze úspěšně pochybovat, že by lidé roku 2001 byli čtyřikrát šťastnější, než byli lidé roku 1987“

18. HDP a štěstí v USA

19. „Máme všechno“ a chceme být šťastní

20. Více zboží, více zábavy a více komerčního potěšení, neznamená také více šťastnějších jedinců a celkově „radostnější společnost“. Růst HDP (na kterém se významně podílí komplex marketingových komunikací) neznamená růst „hrubého národního štěstí“ Měří se v nějaké zemi „HNŠ“? To potvrzují i zjištění výzkumu Happy Planet Index

21. Happy planet index (151 zemí) • Výsledky akcentují souhrn tří sledovaných složek: • a)Subjektivně prožívaná kvalita života • b) Očekávaná průměrná délka života • c) Ekologická stopa • Kostarika (25 % HDP USA) • Vietnam (méně než 10 % HDP USA) • Kolumbie ( 20 % HDP USA) • 16. Pákistán (méně než 5 % HDP USA) • 46. Německo (70 % HDP USA) • 60. Čína (méně než 20 % HDP USA) • 96. Etiopie (méně než 3 % HDP USA) • 105. USA (HDP 47,153 dolarů) • 151. Botswana

22. OECD Better Life index 2012 1. Dánsko 2. Norsko 3. Rakousko 4. Nizozemsko 5. Švýcarsko 6. Austrálie 7. Kanada 8. Finsko 9. Izrael 10. Švédsko

23. Míra sebevražednosti v „radostných“ společnostech

24. Štěstí na útěku ve společnosti blahobytu „Máme všechno“ a chceme být šťastní - Proč nám štěstí utíká?

25. Past hédonistické adaptace: jakýkoliv organismus vystavený novým podmínkám se jim přizpůsobí, adaptuje se. Jedná se o tzv. „hedonic treadmill effect“. • Adaptace je univerzální psychickou pravidelností – usměrňuje člověka k „normálu“, zabraňuje dlouhodobějšímu setrvání v extrémních polohách prožitků, umožňuje přežít • Efekt adaptace potvrzují studie zaměřené na poznání referovaného štěstí například tělesně handicapovaných (případy náhlého ochrnutí) nebo výherců v loterii • Po určité době smutku/ radostné euforie (jak dlouhé době…)? se míra referovaného štěstí ………? • Efekt hédonistické adaptace je lidmi často podceňovaný – domníváme se, že konkrétní životní událost má přímý a trvalejší vliv na úroveň štěstí

26. 2. Past rostoucích aspirací Úplné spokojenosti člověk dosahuje v momentě naplnění rozdílu mezi stavem spotřeby kýženým (neboli aspirací) a současným. Pociťované štěstí pak může být odvozeno od rozdílu mezi aspirací a skutečností. Je však lidskou přirozeností, že v momentě, kdy je jedna aspirační úroveň uspokojena, objevují se aspirace nové, vyšší – vyšší aspirační úroveň je typická pro globální střední třídy

27. 2. Past rostoucích aspirací Uplatňuje se zde princip klesající mezní užitečnosti – co to znamená? Vše co děláte nebo si kupujete a čemu jste původně přisuzovali vysokou hodnotu, postupně svoji cenu ve vašich očích ztrácí Říkám, že se vším, co je příjemné se musí šetřit – prodlužovat dobu, než potěšení přejde v pohodlí !!! Typickým příkladem je bohatství nebo plastická chirurgie

28. V roce 2006 bylo v USA provedeno 11,5 milionu plastických operací (v roce 1992 pouhých 1, 5 milionu) V Jižní Koreji se podrobí plastické operaci až 50 % dívek A výsledek? Když začnou být hezčí všichni, tak vlastně hezčí není nikdo. Plastická chirurgie se stává něčím normálním a krása je běžným standardem.

29. 3. Pastsociální komparace • Srovnávání a poměřování s ostatními je přirozenou součástí • lidského života, určuje souřadnice našeho místa ve světě, • spoluvytváří obsahy identity • Norské přísloví: Nejdůležitější není vyhrát, ale porazit…..? • Studia a experimenty dokazují, že ve společnosti, kde bohatnou všichni, zůstává úroveň individuálního štěstí neměnná. • „Ten, s kým se srovnáváš, z tebe nedělá jen toho, kým jsi, ale určuje navíc i to, jak moc se můžeš cítit být šťastným“. • Jinak řečeno, to, jak se máme, záleží na tom, s kým se • srovnáváme.

30. Sociologická studie životních podmínek v britské • administrativě (Michael Marmot): • lidé na vyšších pozicích se dožívají vyššího věku (proměnná „pracovního zařazení“) • Držitelé filmového Oscara se dožívají v průměru o 4 roky déle, než nominovaní na tuto cenu • Nejchudší část Osla (Sagen) – průměrný věk 68,4 let • Nejbohatší část Osla (Vest Aker) – průměrný věk 80,5 let • Individuální úspěch – achievment: ovlivňuje radost ze života, ta se promítá do zdravotního stavu? • Jak souvisí sociální rozdíly (rozdělení bohatství) ve společnosti s úrovní štěstí?

31. Princip sociální komparace funguje i v oblasti reklamního průmyslu – „Keep up with the Joneses“: snaha nezůstat o nic pozadu za svými sousedy je podstatnou hnací silou prodeje výrobků a služeb Reklama a význam osobností udávajících trendy – např. propagace BMW – kdo jsou ambasadoři BMW? Př. Majitelé počítačových továren rozdávají zdarma notebooky nejoblíbenějším studentům (miláčkům davu) univerzit s očekáváním, že ………..???

32. Sociologie B2 - cvičení

33. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkum Průzkum Výzkumná sonda Šetření Anketa

34. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkum: vyznačuje se dodržováním přísných metodologických požadavků, vyžaduje intenzivní a důslednou teoretickou přípravu k řešení zkoumaného problému, podrobné seznámení s aktuálním stavem poznání v dané problematice, precizní definici problému zkoumání

35. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Průzkum: bývá definován jako jedna z etap výzkumu realizovaná v terénu nebo jako samostatná výzkumná akce postrádající hlubší teoretické pozadí.

36. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkumná sonda: je zpravidla zaměřena na dílčí a neúplnou část výzkumného problému, poznatky z výzkumné sondy slouží jak k ověření obecně podmínek sběru dat v terénu (ochota respondentů odpovídat, možnosti a omezení práce tazatelů, testování nástroje sběru dat aj.), tak i pro celkovou orientaci a přípravu rozsáhlejší výzkumné akce. Výzkumná sonda má tedy často povahu pilotáže, tj. předvýzkumu.

37. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Šetření: představuje aplikaci konkrétní výzkumné techniky v terénu (dotazníkové šetření, sběr dat pomocí pozorování atd.), stává se součástí průzkumu.

38. Typy výzkumů Základní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – jde o vytváření základních poznatků Aplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikace Akční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení lokálních praktických problémů Evaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervence Kritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovností

39. Funkce výzkumu Vědecká Sociotechnická Humanizační Edukační Propagační - marketingová

40. Sociologie a výzkum Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb? R. K. Merton (1910-2002): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí

41. Sociologie a výzkum • Odhad volebních preferencí a spirála mlčení • Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? • Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. • Jednotlivci pociťují z možné izolace strach • Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina • Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují