Na NERVu o EURu

1. Na NERVu o EURu Oldřich Dědek Ministerstvo financí prosinec 2011

2. Příčiny krize Nejedná se o klasickou měnovou krizi (krizi Eura) – velká názorová shoda Sociální model s nepřiměřenými nároky na rozpočtové výdaje  neudržitelné deficity Nevhodné strukturální charakteristiky  makroekonomické nerovnováhy Exogenní šoky plynoucí z problémů vyspělých zemí (USA, Japonsko) Úloha eura při prohloubení krize – menší názorová shoda Nízké úrokové sazby  snadné financování deficitů, cenové bubliny (omezená role MP bojovat s bublinami) Falešná maastrichtská kritéria (absence kritérií OCA) Mylné zhodnocení rizik společné měny bankami „disciplinovaných zemí“ (zapomenuto kreditní riziko) Zavedení společné měny pro tak rozsáhlou skupinu zení předčasné (krize 1992-93) Bez eura by fragmentované rozhodování vedlo k ještě hlubším hospodářským problémům 2

3. Převaha negativních signálů Rozladěný odchod „Trojky“ z Řecka (vláda národní jednoty) Nejasné vyhlídky na schválení navýšeného EFSF všemi parlamenty členů eurozóny (odsouhlaseno všemi včetně Slovenska) Vyhrocená diskuse kolem zapojení ECB do nákupů vládních dluhopisů (ECB jako věřitel poslední instance) Nízká vypovídací hodnota zátěžových testů evropských bank (předpoklad AAA ratingů) Klesající ukazatele důvěry v hospodářský růst a varování ohledně druhé recese Dvě ohniska krizové situace Schopnost periferních ekonomik a Itálie dostát krátkodobým dluhovým závazkům (povzbuzující signály z Irska a Lotyšska, nové vlády v Řecku, Portugalsku, Itálii a Španělsku) Prudké prohloubení nejistoty v bankovním sektoru (sdružená intervence centrálních bank na dodání dolarové likvidity) 3

4. Minimální kritická masa opatření Rozhodnout o restrukturalizaci řeckého dluhu (shoda dosažena – 50 % podíl soukromého sektoru) Mobilizovat finanční prostředky v dostatečné výši skrze EFSF (aktuální problémy s využitím pákového efektu v žádoucí výši 4 až 5) Provést skutečné zátěžové testy všech evropských bank a dosáhnout rekapitalizace (dohoda o dosažení úrovně kapitálové přiměřenosti 9 % po započtení odpisů z drženého vládního dluhu) Urychlit reformy pracovního trhu, sociálního modlu jako jediného skutečného zdroje překonání dluhové krize Institucionálně a systémově posílit robustnost EMU vůči recidivě dluhové krize v budoucnu 4

5. Oblasti pozornosti • Nevyjadřovat se ke členství ČR v EMU • Dnes irelevantní téma, ale nehovořit ani o opt-out • Pozorně sledovat vývoj v EMU a připravovat stanoviska pro vládu • Vyhodnocování pravděpodobnosti druhé hluboké recese v důsledku dnešní krize EMU • Zhodnocení efektivnosti protikrizových kroků vlády v roce 2009 • Vyhodnocení balíčku návrhů NERVu • Vysoce pravděpodobný kvalitativní zlom v evropské integraci  nová situace pro ČR • Podpořit kritickou masu opatření stabilizující co nejrychleji EMU (i za cenu určité centralizace fiskálních politik) • Změna v komunikaci ze strany vládních představitelů (omezit kritické komentáře)

6. Bezprostřední rizika Druhá recese za poslední tři roky Dluhová krize neumožňuje výraznou fiskální stimulaci Problémová aktiva snižují úvěrovou schopnost bankovního sektoru (credit crunch) a ztěžují přístup k financování Negativní dopady od reálné ekonomiky Lavina ataků na velké evropské banky Spuštěno nahodilou událostí v regionu Nenulové riziko pro hlavní banky operující v ČR I mírnější forma dezintegrace EMU může mít krátkodobé tvrdé dopady na hospodářský růst v ČR Nesdíleny alarmistické názory, že rozpad EMU rovná se konci evropské integrace Dopad na pokles HDP při rozpadu EMU: slabé země 50 %, silné země 20-25 % (analýza USB) Stabilizace EMU pro ČR jednoznačnou prioritou I za cenu rychlé centralizace rozhodování o fiskální politice či nástupu centralizace politické 6