Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy

1. Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy

2. Proč je třeba trestat právnické osoby? • obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva: bez vůle není viny • důvody k překonání obtíží: 1) vzrůstající vliv průmyslových, obchodních a jiných společností 2) obtížné hledání konkrétního viníka ve složitých organizačních strukturách 3) pokuty ukládané fyzickým osobám jsou příliš nízké a často nevymahatelné

3. Pojem správního deliktu právnické osoby • definice: protiprávní jednání právnické osoby, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá trest orgán veřejné správy • jednání právnické osoby: právnická osoba vždy jedná prostřednictvím fyzických osob, správní právo neupravuje ,vychází z obecné úpravy v občanský zákoník a obchodním zákoníku • nevyžaduje se zavinění

4. Pojem správního deliktu smíšené povahy • za stejných podmínek jako právnické osoby podléhají v některých případech fyzické osoby při výkonu podnikání nebo v souvislosti s podnikáním anebo při výkonu určitých kvalifikovaných činností • některé zákony nerozlišují mezi FO a PO, určující je charakter prováděné činnosti • správní delikty smíšené povahy se někdy označují jako delikty podnikatelů

5. Charakter právní úpravy • rozsáhlá, roztříštěná, nekodifikovaná (přes 200 zákonů) • nejsou upraveny obecné základy odpovědnosti, ukládání sankcí ani specifika postupu při projednávání těchto deliktů • složité vztahy mezi jednotlivými zákony, problémy s uplatňováním zásady ne bis in idem

6. Objekt deliktu • rozlišuje se objekt a) obecný: stejný jako u ostatních správních deliktů, řádný výkon veřejné správy b) druhový: vyjadřuje druhové rysy individuálních objektů, důležitý pro systematické členění, zpravidla ho lze dovodit z úvodních ustanovení příslušného zákona c) individuální: vyjadřuje jednotlivý konkrétní zájem, odlišuje skutkové podstaty, důležitý pro správnou kvalifikaci skutku, zpravidla nebývá vyjádřen výslovně

7. Objektivní stránka deliktu • ani zde není specifikum správních deliktů právnických osob a správních deliktů smíšené povahy • tvoří ho jednání, následek a příčinná souvislost (kauzální nexus)

8. Subjekt deliktu • základní vymezení pojmu právnické osoby přináší § 18 odst. 2 občanského zákoníku, právnickými osobami jsou: a) sdružení fyzických nebo právnických osob b) účelová sdružení majetku c) jednotky územní samosprávy d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon • právnické osoby nabývají způsobilost k protiprávním úkonům dnem vzniku a pozbývají ji dnem zániku

9. Subjekt deliktu - pokračování • rozlišují právnické osoby veřejného a soukromého práva, vzniká otázka, zda právnické osoby veřejného práva při výkonu vrchnostenské veřejné správy (stát, kraje, obce atd.) odpovídají za správní delikt, odpověď není jednoznačná • za správní delikt odpovídá právnická osoba česká i zahraniční • deliktní způsobilost fyzické osoby za smíšený delikt není zvláštními zákony upravena, lze analogicky použít ustanovení přestupkového zákona, v některých případech se vyžaduje zvláštní postavení pachatele

10. Subjekt deliktu – některé specifické problémy • v praxi často uzavírány smlouvy, podle kterých určitá osoba provádí práce pro jinou osobu (vztah investora a dodavatele) otázka zní, kdo nese odpovědnost, pokud dojde k porušení povinnosti při provádění prací nutné posuzovat případ od případu; určující je, komu je podle zvláštního zákona adresována porušená povinnost • obecně platí, že odpovědnost nese adresát povinnosti a odpovědnosti se ve veřejném právu nelze vyhnout poukazem na smluvní ujednání mezi účastníky soukromoprávního vztahu

11. Subjektivní stránka deliktu • nevyžaduje se zavinění (objektivní odpovědnost) • příslušné zákony v některých případech upravují liberační důvody • v novějších zákonech často obecný liberační důvod: „PO za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila“

12. Subjektivní stránka deliktu - pokračování • někdy se kritizuje to, že správní orgány při uplatňování odpovědnosti často zjišťují pouze škodlivý následek a už se nezabývají tím, zda ho vyvolalo protiprávní jednání subjektu • trend: aplikovat obecné zásady uplatňování odpovědnosti za škodu v soukromém právu, tedy 2 předpoklady vzniku odpovědnosti: a) povinnost byla porušena při provozní činnosti subjektu b) k porušení došlo jednáním osob, které PO k činnosti použila

13. Okolnosti vylučující protiprávnost • nejsou výslovně upraveny, avšak teorie i praxe se shoduje na nutnosti jejich respektování • nutné vycházet z obecných právních zásad a z analogie • do úvahy přicházejí: plnění zákonné povinnosti, krajní nouze, svolení poškozeného, výkon oprávnění • u deliktů právnických osob jsou některé okolnosti vylučující protiprávnost vyloučeny: nutná obrana či výkon povolání

14. Zánik trestnosti • právní úprava zakotvuje 2 okolnosti způsobující zánik trestnosti: 1) uplynutí doby 2) smrt, resp. zánik odpovědné osoby • právní úprava nepočítá s amnestií ani s účinnou lítostí • procesní důsledek: povinnost řízení nezahajovat nebo probíhající řízení zastavit

15. Uplynutí doby • lhůty jsou ve všech případech prekluzivní • 3 varianty: 1) stanovena lhůta pro zahájení řízení 2) stanovena lhůta pro pravomocné skončení řízení 3) kombinace předchozích případů • počátek lhůty: 1) subjektivní lhůta: běží ode dne, kdy se správní orgán o deliktu dozvěděl 2) objektivní lhůta: běží ode dne spáchání deliktu

16. Smrt nebo zánik pachatele • příslušné zákony zpravidla výslovně neupravují • teorie i praxe původně odmítala právní nástupnictví, hlavním argumentem je zásada individuální odpovědnosti: - každý odpovídá je za své vlastní protiprávní jednání - nikomu nelez přičítat následky jednání jiného - sankci je možné uložit pouze tomu, kdo naplnil skutkovou podstatu, a pouze tomuto subjektu má způsobit újmu

17. Smrt nebo zánik pachatele - pokračování • v novějších zákonech a v novější judikatuře nastává posun • poukazuje se na odlišný charakter právnické osoby – fyzická osoba nemůže změnit identitu, kdežto právnická osoba ano • nutné odlišit 2 situace: 1) smrt (zánik) pachatele v průběhu řízení 2) smrt (zánik) pachatele po pravomocném uložení pokuty

18. Sankce a ochranná opatření • typická sankce je pokuta; výše v příslušných zákonech stanovena 2 způsoby: 1) pevnou částkou (zpravidla omezenou horní hranicí) 2) způsobem výpočtu (závisí např. na množství nedovoleně užitých vod, ceně zboží či výši obratu) • některé zákony zakotvují další sankce – propadnutí věci nebo zákaz činnosti

19. Sankce a ochranná opatření - pokračování • některé zákony specifikují kritéria pro výměru sankce, jiné nikoliv • správní orgán každopádně povinen užít uvážení, nároky na odůvodnění rozhodnutí • některé zákony umožňují od uložení sankce upustit • některé zákony zakotvují zásadu absorpční, lze užít analogicky i v případě deliktů, kde zakotvena není • v některých případech možnost ochranného opatření – zabrání věci (např. zákon o střelných zbraních)

20. Řízení o správních deliktech PO a deliktech smíšených • ve zvláštních zákonech není uceleně upraveno, postupuje se podle správního řádu, některé zákony upravují procesní odchylky (např. určení místní příslušnosti či zahájení řízení z podnětu jiných orgánů) • nutné zajistit soulad s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách a s doporučeními Výboru ministrů Rady Evropy

21. Zahájení řízení • řízení se zásadně zahajuje z moci úřední • zásada legality • řízení je zahájeno dnem, kdy je zahájení řízení oznámeno obviněnému • náležitosti oznámení: v zásadě stejné jako náležitosti návrhu na zahájení řízení, především – - popis skutku - předběžná právní kvalifikace • návaznost na kontrolní proces

22. Účastníci řízení • účastníkem řízení v zásadě pouze obviněný, popř. vlastník věci, která může být zabrána • účast poškozeného je vyloučena • kdo je účastníkem řízení, posuzuje správní orgán z úřední povinnosti • nelze řízení vést proti útvaru bez právní subjektivity (odštěpný závod, pobočka apod.)

23. Průběh řízení • řídí se výhradně správním řádem • cíl řízení – rozhodnout o vině a trestu • zásada presumpce neviny a zásada in dubio pro reo • podklady pro rozhodnutí opatřuje správní orgán • není povinnost nařídit ústní jednán, v paxi ale nařizováno bývá

24. Přezkum rozhodnutí • řádné i mimořádné opravné prostředky podle správního řádu • v odvolacím řízení není stanoven zákaz změny k horšímu, lze ale dovodit analogií • rozhodnutí je možné napadnout žalobou ve správním soudnictví