Vliv evropské integrace na konkurenceschopnost ČR: očekávání a skutečnost

1. Vliv evropské integrace nakonkurenceschopnost ČR:očekávání a skutečnost PhDr. Jiří Malý, Ph.D. Institut evropské integrace NEWTON College, a. s. Konference „Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR“ 30. října 2008

2. Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti • Faktory ovlivňující pořadí zemí v žebříčcích konkurenceschopnosti • výběr dílčích kritérií konkurenceschopnosti • váhy přiřazené dílčím kritériím konkurenceschopnosti • agregace údajů za integrační seskupení, např. EU → žebříčky konkurenceschopnosti mohou svým uživatelům poskytovat zkreslené informace • Vliv výše uvedených faktorů byl otestován na hodnocení konkurenceschopnosti podle The Global Competitiveness Report • V těchto každoročních hodnoceních se USA vždy umísťovaly na 1. příčce s výjimkou žebříčku na období 2006-2007, kdy se ocitly na 6. místě

3. Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti • Test proveden na žebříčku konkurenceschopnosti pro období 2005-2006, byla vytvořena dvě alternativní hodnocení konkurenceschopnosti pro toto období • Původní žebříček konkurenceschopnosti: 90 dílčích tvrdých i měkkých kritérií pro 117 zemí • 1. alternativní žebříček: 11 vybraných tvrdých dílčích kritérií pro 117 zemí • 2. alternativní žebříček: 11 vybraných tvrdých dílčích kritérií pro tehdejší EU-25 a zbylých 92 zemí (tj. celkem 93 ekonomik)

4. Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti • 11 vybraných tvrdých dílčích kritérií: celkový HDP počet obyvatel HDP na obyvatele v paritě kupní síly míra inflace saldo veřejných rozpočtů v % HDP veřejný dluh v % HDP Institutional Investor Country Credit Rating počet mobilních telefonů na 100 obyvatel kojenecká úmrtnost naděje dožití při narození počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel

5. Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti • Výsledky (pořadí ekonomik v žebříčku): • Původní žebříček konkurenceschopnosti: 1. USA, 2. Finsko, 3. Dánsko, 4. Švýcarsko, 5. Singapur, 6. Německo, 7. Švédsko • 1. alternativní žebříček: 1. Norsko, 2. Austrálie, 3. Švédsko, 4. Finsko … 9. Švýcarsko, 10. Dánsko, 11. Německo … 19. USA • 2. alternativní žebříček: 1. Austrálie, 2. Norsko, 3. Kanada, 4. Hongkong (Čína), 5. EU-25, 6. Jižní Korea, 7. Švýcarsko, 8. Chile, 9. USA

6. Konkurenceschopnost ČR a členství v EU • Před vstupem ČR do EU existovala negativní očekávání ohledně vývoje konkurenceschopnosti ČR po začlenění do Unie, která jako důsledek integrace předpokládala: • zvýšení míry inflace v ČR • nárůst míry nezaměstnanosti v ČR • zhoršení bilance zahraničního obchodu ČR • zhoršení salda veřejných rozpočtů ČR • snížení tempa ekonomického růstu ČR • zpomalení až zastavení konvergence ekonomické úrovně ČR k průměru EU

7. Konkurenceschopnost ČR a členství v EU • Naplnění či nenaplnění negativních očekávání bylo otestováno na vývoji makroekonomických ukazatelů ČR před vstupem a po vstupu do EU • Relevantní sledované období prozatím (bohužel) končí rokem 2007, protože údaje za rok 2008 již ovlivňuje světová finanční krize, která nemá se začleněním ČR do EU souvislost • Vývoj makroekonomických indikátorů ČR před vstupem a po vstupu do EU nepotvrzuje pesimistická očekávání ohledně vývoje konkurenceschopnosti ČR po začlenění do Unie

8. Konkurenceschopnost ČR a členství v EU • Konkrétně se jednotlivé indikátory po vstupu ČR do EU (do roku 2007) v porovnání s obdobím před vstupem vyvíjely následovně: • nezvýšila se míra inflace • poklesla míra nezaměstnanosti • výrazně se zlepšila bilance zahraničního obchodu ČR • snížil se deficit veřejných rozpočtů ČR v poměru k HDP • výrazně se zrychlilo tempo ekonomického růstu ČR (viz graf č. 1) • výrazně se zrychlilo tempo konvergence ekonomické úrovně ČR k průměru EU (měřené jako HDP na obyvatele v paritě kupní síly)

9. Graf č. 1 – Růst reálného HDP České republiky od roku 1993 (meziroční změny v %)

10. Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně • Podobná negativní očekávání ohledně vývoje konkurenceschopnosti ČR jako před vstupem do EU se objevují i v souvislosti s budoucím vstupem ČR do eurozóny. Zaznívají doporučení oddalovat přijetí eura, protože: • může nadále dlouhodobě probíhat konvergence cenové hladiny ČR k průměru eurozóny prostřednictvím zhodnocování kurzu české koruny k euru • může být zachována autonomie české monetární politiky, která tak svými nástroji může reagovat na nepříznivé výkyvy ve vývoji české ekonomiky a stabilizovat ji • není zaručena dlouhodobá udržitelnost a stabilita českých veřejných financí • Uvedenou argumentaci zastánců oddalování zavedení eura v ČR lze vyvrátit následujícím způsobem.

11. Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně • Zhodnocování měnových kurzů není v nových členských zemích EU včetně ČR žádný přirozený nebo automatický trend. • Například kurz slovinského tolaru k euru se před vstupem do ERM II v červnu 2004 dlouhodobě znehodnocoval, kurzový kanál konvergence cenové hladiny ve Slovinsku tudíž nefungoval a ke stabilizaci kurzu slovinské měny došlo až po vstupu do ERM II. • Kurz české koruny je ovlivňován vývojem světové ekonomiky a sentimentem investorů na měnových, finančních a kapitálových trzích, což se projevuje i za současné finanční krize. • Například od počátku května 2008 do 21.7.2008 se kurz české koruny k euru zhodnotil o 9 %, posléze se od 21.7.2008 do poloviny října 2008 znehodnotil o 8 %. Tak výrazné změny kurzu v tak krátkém období jsou především výsledkem kurzových spekulací. • Podobně volatilní kurzy jako ČR vykazují i další ekonomiky s vlastní měnou ve střední Evropě – Maďarsko a Polsko. Naopak kurz slovenské koruny k euru je od revalvace centrální parity SKK/EUR na konci května 2008 stabilizován – pozitivní vliv blízké perspektivy členství Slovenska v eurozóně.

12. Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně • Možnosti ČNB reagovat na kurzové spekulace a ovlivňovat kurz české koruny jsou přitom velmi omezené, protože likvidita trhů (stovky miliard až biliony USD) je řádově vyšší než devizové rezervy ČNB (desítky miliard USD). • Rovněž existují rizika budoucího vývoje platební bilance ČR, vyplývající z dosavadních trendů, která mohou tlumit možnost či rozměr budoucího zhodnocování kurzu české koruny. Jedná se zejména o dlouhodobé zhoršování bilance výnosů ČR, snižování přebytku finančního účtu a aktuálně rovněž o možnost zhoršení obchodní bilance ČR při zpomalení růstu HDP v EU (toto zpomalení růstu může negativně ovlivnit vývoj českého exportu do EU). • Za těchto okolností spoléhat na dlouhodobé zhodnocování kurzu koruny jako prostředek konvergence české cenové hladiny k průměru eurozóny je velmi riskantní strategie. Nelze spoléhat na vývoj kurzu, když je dlouhodobě nepredikovatelný a téměř neovlivnitelný. • ČR by proto měla preferovat bližší termín zavedení eura.

13. Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně • Autonomie monetární politiky malé otevřené ekonomiky, jako je česká, je v éře globalizace do značné míry iluzí. • Velikost HDP ČR odpovídá 1,4 % HDP eurozóny, 1,0 % HDP EU-27 a 1,3 % HDP USA (údaje z roku 2007). • Podíl exportu a importu na HDP ČR činil v roce 2007 celkem 136 %. • Česká ekonomika je silně provázaná s eurozónou. Na země eurozóny (včetně Slovenska jako nového člena) a na země s měnami fixovanými na euro připadá 63 % obratu českého zahraničního obchodu a 68 % českého vývozu, 80 % stavu přímých zahraničních investic v ČR tvoří PZI z eurozóny (podle údajů z roku 2007). • Českou ekonomiku proto výrazně ovlivňují ekonomické události v zahraniční (především v eurozóně), na tyto zahraniční podněty pak tedy musí reagovat i česká hospodářská politika včetně monetární. • Kurz české koruny se utváří primárně na zahraničních trzích, česká monetární politika pak musí reagovat na pohyby kurzu české měny vyvolané v zahraničí – příkladem je snížení úrokových sazeb ČNB v srpnu 2008 kvůli předchozímu rychlému zhodnocování české koruny.

14. Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně • V současné finanční krizi se projevují náklady „autonomní“ monetární politiky malých otevřených ekonomik: • Dánsko kvůli udržení stabilního kurzu dánské koruny k euru nastavilo vyšší úrokové sazby oproti eurozóně zhruba o 1 procentní bod. • Maďarsko v říjnu 2008 kvůli rychlému znehodnocování maďarského forintu razantně zvýšilo klíčovou úrokovou sazbu z 8,5 % na 11,5 %. • Islandu jeho samostatná měna a „autonomní“ monetární politika nijak nepomohla zmírnit důsledky finanční krize, naopak je prohloubila. Kurz islandské koruny se prudce znehodnotil z přibližně 90 ISK/EUR počátkem roku 2008 na zhruba 150 ISK/EUR v říjnu 2008, míra inflace na Islandu v tomtéž období stoupla ze 3 % na 16 %. • V malé otevřené ekonomice s uvolněnými pohyby kapitálu přestává být existence vlastní měny a s ní spojené „autonomní“ měnové politiky nástrojem stabilizace ekonomického vývoje, ale naopak vlastní měna se může stát prostředkem, jak prostřednictvím prudkých kurzových pohybů destabilizovat ekonomiku zvenčí. • V takovém případě ČR nepotřebuje vlastní měnu a měla by preferovat bližší termín zavedení eura.

15. Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně • Určitou sadou opatření hospodářské politiky realizovanou v určitý okamžik nelze zajistit udržitelnost a stabilitu veřejných financí „navždy“. • Pro zavedení eura je důležité aktuální a střednědobé (horizont 3-4 let) plnění fiskálního konvergenčního kritéria, tj. schopnost země udržet rozpočtový deficit pod 3 % HDP a veřejný dluh pod 60 % HDP. V současnosti i ve střednědobém výhledu ČR tuto podmínku splňuje. • Prognózy vývoje veřejných financí v delším období jsou nejisté vzhledem k neustále se měnícím podmínkám uvnitř i vně ekonomiky. (Za současné finanční krize jsou značnou mírou nejistoty zatíženy rovněž střednědobé výhledy vývoje veřejných financí.) • Dlouhodobé plnění fiskálního kritéria tak může být zajištěno pouze průběžnou reakcí fiskální politiky na měnící se podmínky vývoje ekonomiky. Zavedení eura je proto možné i v případě, kdy spolehlivě nevidíme za čtyřletý horizont rozpočtového vývoje. • Finanční krize a nejistota v prognózách vývoje veřejných financí by neměla sloužit jako záminka k oddalování vstupu ČR do eurozóny.

16. Děkuji za pozornost.