Prospěšné účinky vegetariánské stravy

1. Prospěšné účinky vegetariánské stravy • S využitím materiálů od J.A. Scharffenberga, M.D., M.P.H.emeritního profesora výživyLoma Linda University

2. Cíl • Seznámit se s prospěšnými účinky vegetariánské stravy. • Seznámit se s riziky alternativních dietních systémů. • Pochopit, že ideální strava rovná se původní strava.

3. Výhody vegetariánské stravy • Delší život • Méně civilizačních nemocí – tj. KVO, rakovina, cukrovka, obezita • Větší fyzická výkonnost • Výhodnější ekonomicky • Méně zatěžuje životní prostředí • Snáze lze vyhovět dietním doporučením

4. Délka života • Před potopouAdam – Noe: žili v průměru 911 let • Po potopě:Šém – Abraham: žili v průměrů 317 let

5. Délka života • Muži vegetariáni, 40 let, mají šanci se dožítv průměru o 3,7 roku vyššího věku než nevegetariáni. Ministry Sept. 1989, str. 24-7. • V Genesis 9:3-5 je napsáno, že jedení masa zkrátí život. • Patriarchové žili přes 900 let; když začalo být konzumováno maso, pak pouze 300 let.

6. Délka života • Laboratorní krysy na normální stravě žijí 900 dní. • Laboratorní krysy na stravě s vysokým obsahem bílkovin žijí 700 dní.

7. Potraviny živočišného původu • „Existuje dostatek důkazů pro to, že s odstraněním chudoby se projevuje v rozvíjejících se zemích spontánní poptávka po zvýšené konzumaci živočišných potravin.“ • „S růstem HNP se zvyšuje i nahrazování komplexních sacharidů tukem ze živočišných zdrojů.“

8. Důsledek zbohatnutí • „Už mírný nárůst prosperity v zemích s nízkým HNP je spojený s významným nárůstem výskytu civilizačních nemocí, které znamenají velké zatížení pro zdravotnictví těchto zemí. WHO Tech. Report Series 797.

9. Koronární srdeční onemocnění • Muži adventisté nevegetariáni čtyřicátníci měli 4x více infarktů než vegetariáni.Prev Med 1994;13:490-500 • Po šedesátce měli 2x tolik infarktů. • Nejmenší úmrtnost měli úplní vegetariáni. AmJClinNutr 1978;31:S191-6

10. Úmrtnost na infarkt myokardu • Adventisté sedmého dne, muži, 35 let a starší, Kalifornie, 1960-65 • Nevegetariáni 56% • Lakto-ovo-vegetariáni 39% • Úplní vegetariáni 14%

11. Nasycený tuk • Není-li ve stravě žádný cholesterol, nasycený tuk cévy nepoškozuje. • 100% cholesterolu pochází z živočišných zdrojů. • V USA pochází 68% nasyceného tuku ve stravě z živočišných zdrojů.

12. Jak víme, že je to tak? • Paviáni, krmení po dva roky kokosovým olejem, což je nasycený tuk, neměli poškozené cévy. • Když byl ke stravě přidán cholesterol, cévy byly poškozeny. • Strava bohatá na nasycený tuk není dobrá, pokud je ve stravě cholesterol (živočišné produkty).

13. Oxidovaný cholesterol • Čistý cholesterol ve stravě nedokázal vyvolat aterosklerózu ve studiích na opicích. • Pouze když byl do stravy přidán oxidovaný cholesterol, docházelo k poškozování cév. • U lidí pochází oxidovaný cholesterol ze stravy. Tělo produkuje čistý cholesterol.

14. Klinická studie (250 mg chol/den) • Jistý lékař podával pacientům s částečně ucpanými cévami nízkotučnou stravu (nasycený tuk < 5% kalorií) a 250 mg cholesterolu denně. • O rok později se při vyšetření ukázalo, že nemoc postoupila – cévy byly ještě méně průchodné než dříve.

15. Klinická studie (100 mg chol/den) • Jiný lékař dovolil podobným pacientům pouze 100 mg cholesterolu ze stravy denně. • O rok později se u 32% pacientů ukázal ústup aterosklerózy.

16. Klinická studie (12 mg chol/den) • Ve třetí studii povolil další lékař pacientům pouze 12 mg cholesterolu denně (odpovídá 2 sklenicím netučného mléka). • U 82% jeho pacientů se ukázalo, že ateroskleróza ustupuje, ucpané cévy se začaly otevírat.

17. Jak je to s rybami a drůbeží? • Kuřecí maso obsahuje asi stejně cholesterolu jako hovězí maso (69 vs. 70 mg/100 g). • Rybí maso obsahuje 45-140 mg cholesterolu na 100 g, v závislosti na druhu ryby. • Platí-li tedy, že hlavním problémem při ateroskleróze je oxidovaný cholesterol, a ne nasycený tuk, pak je maso rybí a drůbeží stejně škodlivé, nezávisle na hladině cholesterolu v krvi.

18. Homocysteinémie • K homocysteinémii často dochází při stravě obsahující málo rostlinných potravin. • Konzumenti masa jedí obvykle méně ovoce a zeleniny. • Až 40% pacientů na operaci bypassu má homocysteinémii. • Nedostatek kyseliny listové, B-6 nebo B-12. • Nejběžněji z nedostatku kyseliny listové. • V některých zemích mívají vegetariáni málo vitamínu B-12.

19. Preventivní zdroje • Kyselina listová – obohacené obilninové směsi, slunečnicové semínko, některé druhy zelené listové zeleniny, pomerančová šťáva. • B-6 – obohacené obilninové směsi, pečený brambor ve slupce, banány, fazole lima, jahody, slunečnicové semínko, vlašské ořechy, lískové ořechy. • B-12 – pouze z živočišných zdrojů. Možno získávat z obohacených potravin.

20. Ovoce a zelenina v prevenci • Fazole – rozpustná vláknina, fytolátky, kyselina listová, B-6. Sójové boby, tofu, sójové mléko jsou dobré na srdce (isoflavony, sójová bílkovina). • Lykopén – rajčata, červený grapefruit, sušené meruňky. • Flavonoidy – quercetin v kapustě, brokolice, červené hroznové víno, jablka, obiloviny. • Rostlinné steroly v olejích ze semen. • Avokádo – nejvyšší obsah sterolů z ovoce. Snižuje riziko KVO více než dieta AHA.

21. Rostlinné tuky • Řepkový olej, vysoký obsah omega-3, snižuje tlak a riziko KVO. • Kukuřičný olej, vysoký obsah omega-6, snižuje riziko KVO. • Margarín snižuje v porovnání s máslem hladinu cholesterolu v krvi. Arašídové máslo zřejmě ještě více. • Olivový olej udržuje pružnost cév.

22. Živočišné bílkoviny • Rakoviny lymfatických žláz korelují s příjmem živočišných bílkovin (s výjimkou ryb), s rostlinnou bílkovinou je korelace negativní.

23. Živočišné bílkoviny přispívají k ateroskleróze • Hyperinzulinémie je spojením mezi obezitou, KVO, vysokým tlakem a náběhem na cukrovku. • Inzulín je aterogenní. • Lidé s vysokou hladinou cholesterolu: Je-li jim podána sójová bílkovina, inzulín v krvi stoupne, ale rychle se vrátí na výchozí hodnotu, při podání kaseinu stoupne mnohem více. Tak jsou živočišné bílkoviny více aterogenní.

24. Poměr lysinu k argininu • Poměr v mandlích je asi 0,3; u krys se drží hladina krevního cholesterolu nízko. • Poměr u kaseinu je 2,8, což umožňuje zvýšení hladiny cholesterolu. • Z tohoto důvodu je opět živočišná bílkovina více aterogenní. • Ořechy snižují riziko KVO o 50%; kdybychom vycházeli pouze z typu mastné kyseliny, mělo by snížení být pouze 10%.

25. Vláknina • Živočišné produkty neobsahují žádnou vlákninu anebo pouze minimální množství. • Vláknina, zvláště rozpustná vláknina, která se nachází např. ve fazolích, ovesných vločkách, jablkách, ječmeni a pohance, snižuje riziko KVO. • Vláknina pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, možná i rakoviny prsu.

26. 89% kalorií ve stravě z potravin s nízkým obsahem vlákniny • Maso: 20% • Mléko: 12% • Cukr: 17% • Rafinované tuky: 18% • Rafinované obiloviny: 18% • Alkohol: 2% • Vejce: 2% • Hodně vlákniny: 11%

27. Vláknina ve stravě • V naší stravě se nacházejí dva typy vlákniny • Rozpustná vláknina • Pomáhá snižovat cholesterol a triglyceridy • Nejlepšími zdroji jsou: ovesné vločky, fazole, jablka, ječmen a pohanka • Nerozpustná vláknina • Snižuje riziko rakoviny tlustého střeva • Nejlepším zdrojem jsou pšeničné otruby

28. Vláknina ve stravě • Váže se s cholesterolem v cévách a pomáhá jej eliminovat. • Dodáte-li do své stravy dostatečné množství vlákniny, snížíte tak hladinu cholesterolu v krvi o 10-17%.

29. Celozrnný chléb • Konzumenti celozrnného pšeničného chleba mají o 40% nižší riziko infarktu myokardu.

30. Vláknina ve stravě • V původní stravě a v nerafinované vegetariánské stravě se nachází množství vlákniny. • Živočišné produkty žádnou vlákninu neobsahují; bílý chléb, cukr, tuky a další rafinované produkty jí obsahují velmi málo.

31. Pyramida USDA

32. Strava a kouření • 30% dospělých (myslí se kuřáci) by mohlo změnou stravy dosáhnout snížení rizika rakoviny plic o 29-54%. • Ženy nekuřačky s nejvyšším příjmem zeleniny (horní kvartil) mají poměrné riziko rakoviny plic 0,2.

33. Cukrovka • Nevegetarián má 3,8x vyšší riziko, že se na jeho úmrtním listě objeví jako příčina smrti cukrovka. • Nevegetariáni mají vyšší riziko onemocnění cukrovkou. • Mají 2-2,5x vyšší riziko obezity. • Obezita zvyšuje riziko cukrovky.

34. Rakovina • V pozadí jejího vzniku: • Snížená odolnost • Hodně tuku ve stravě • Viry • Rychlé dospívání • Málo vlákniny ve stravě • Chemikálie • Zvýšená hladina prolactinu

35. Živočišné tuky • Živočišný tuk zvyšuje riziko rakoviny prsu, rostlinné tuky toto zřejmě nedělají. • Maso zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, slinivky, prsu, prostaty atd. • Různé rakoviny korelují s obsahem nasyceného tuku, který se hojně nachází v živočišných produktech. Např. riziko rakoviny plic je 6x vyšší při vysokém příjmu nasyceného tuku.

36. Živočišné vs. rostlinné produkty • Rakovina prostaty se vyskytuje u konzumentů množství masa, mléka, vajec a sýrů 3,6x častěji. • Nevegetariánky mají o 66% vyšší riziko rakoviny vaječníků. • Naopak ti, kteří konzumují nejvíce (horní kvartil) ovoce a zeleniny, mají oproti těm, kteří jich konzumují nejméně (dolní kvartil), pouze poloviční riziko onemocnění rakovinou.

37. Rakovina prsu • Graf závislosti: tuk vs. výskyt

38. Druh tuku • Adventisté v USA konzumují stejné množství tuku jako běžná populace, přitom je výskyt rakoviny u nich poloviční, to se týká i rakovin, které nejsou ve vztahu ke konzumaci alkoholu a kouření. • Je pravděpodobné, že rozdíl způsobuje druh tuku – 62% adventistů v USA jsou totiž vegetariáni.

39. Přenos virů z potravy • „Z pohledu virologa je těžké si představit, že příbuzné druhy početných nádorových virů zvířat se nějakým způsobem neprojeví i u člověka.“ • Public Health Reports, Jan. 1959, str. 12

40. Přenos virů • 1910: přenos Rausova kuřecího sarkomu z jednoho kuřete na druhé • 1936: přenos nádorů prsních žláz z myší matky mateřským mlékem na potomka • 1960: přenos leukémie z lidské tkáně na malá zvířata – nedostala leukémii, ale řadu různých onemocnění • 1974: mléko leukemických krav podávali malým šimpanzům, dva ze šesti zemřeli na leukémii

41. Viry • Viry v rostlinách nezpůsobují rakovinu u zvířat, ale viry u zvířat anebo v živočišných produktech mohou způsobit rakovinu, a to i u jiných druhů.

42. Látky chránící před rakovinou • V ovoci a zelenině se nachází řada látek, které mohou chránit proti rakovině. • Jedná se o tzv. fytolátky. • Těchto se v živočišných potravinách nedostává.

43. Preventivní látky v ovoci a zelenině • Flavonoidy, izoflavony, rostlinné steroly • Allium, limonene • Vitamíny: A (karotenoidy), C, E, kyselina listová • Dietní vláknina • Glukosinolaty a indoly • Inhibitory proteázy • Minerály: selen • Inositol hexafosfát

44. Účinky ovoce • Riziko rakoviny bylo vyjádřeno číslem 1 u těch, kteří konzumovali ovoce méně než 3x týdně: • U těch, kteří je jedli jednou denně, bylo 0,3 • U těch, kteří je jedli dvakrát denně, bylo 0,26 • Ti, kteří jedli ovoce 2x denně: • Měli pouze 25% výskytu rakoviny plic • Měli pouze třetinové riziko rakoviny žaludku

45. Účinky zeleniny • Ti, kteří jedli dvakrát týdně luštěniny (fazole, hrách, čočka), měli 2,5x nižší riziko rakoviny tlustého střeva oproti těm, kteří je jedli méně často než jednou týdně. • Ti, kteří jedli luštěniny více než třikrát týdně, měli o 50% nižší riziko rakoviny prostaty. • Luštěniny snižovaly i riziko rakoviny slinivky.

46. Další výhody • Sušené ovoce (rozinky, datle) chránily proti rakovině slinivky. • Rovněž bylo zaznamenáno 40% snížení rizika rakoviny prostaty. • Časté užívání rajčat: • Snižuje riziko rakoviny prostaty o 40%. • Snižuje riziko rakoviny slinivky.

47. Hormonální rovnováha • Čtyři zdravotní sestry převedli z masité stravy na vegetariánskou: hladina hormonu prolaktinu se snížila během spánku na polovinu. • Vysoký poměr prolaktinu k estrogenu zvyšuje riziko rakoviny prsních žláz u pokusných zvířat. • Přechod na vegetariánskou stravu sníží u žen maximální hladinu tohoto hormonu v noci o 50%.

48. Obezita • Nevegetariáni mají 2-2,5x vyšší riziko obezity. • Je to výsledkem faktu, že maso je potravina s vysokou kalorickou hustotou. • Obezita zvyšuje riziko rakoviny a KVO. U obézních je riziko rakoviny prostaty 2,5x vyšší, riziko rakoviny tlustého střeva 3x vyšší. • Obezita zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou.

49. Vitamín A a C • Lidé starší 65 let, kteří hojně konzumovali potraviny s vysokým obsahem vitamínů A a C, měli celkovou úmrtnost pouze 30% - v porovnání s nízkou konzumací těchto vitamínů.

50. Listová zelenina a rajčata • Konzumace listové zeleniny (bohatá na lutein) a rajčat (bohatá na lykopén) je silnějším předpovědním faktorem vzniku rakoviny plic než betakarotén. • Krevní retinol (živočišná forma vitamínu A) není tak dobrým předpovědním faktorem. • Jinými slovy: vegetariánská strava je lepší.