Škody na lesních porostech

1. Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný7.6.2012

2. Škody na lesních porostech • Ochrana lesních porostů proti škodám způsobovaných zvěří představuje pro vlastníka lesa nemalou položku v jeho rozpočtu. • Dochází ke konfliktu zájmů mezi vlastníkem lesa, jehož cílem je vypěstovat kvalitní sortimenty dříví a nájemcem honitby, který má zájem na chovu a lovu zvěře. • Tyto dva zájmy nemusí být vždy v souladu a mohou způsobovat nemalé problémy.

3. Výpočet škod zvěří na lesních porostech upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č.55/1999 Sb. ze dne 15.3.1999

4. škoda ze zničení lesního porostu dle §8 vyhlášky – označená jako S6 škoda snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty dle § 9 odst.4 vyhlášky – S 7.2 Rozeznáváme následující druhy škod zvěří:

5. škoda ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin dle § 10 odst. 1 S8 škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem dle §11 odst. 1a 2 vyhlášky – S 9.1 škoda z předčasného smýcení lesního porostu dle § 7 – S5 škoda z mimořádných opatření § 14 odst.1 – S 11.1

6. Příklady škod způsobených na lesních porostech zvěří dle vyhlášky č.55/1999 Sb.

7. Škoda ze zničení lesního porostu – jednorázová škoda Škoda S6 může být i škodou prvotní, kdy např. byl porost poškozen okusem zvěří natolik, že sazenice odumírají nebo může dojít k vyrývání černou zvěří (vytažení sazenic vysokou zvěří) .

8. Škoda ze zničení lesního porostu se jednorázově vypočte podle vzorce : • S6 = Hlpa - Aa • kde • S6 = škoda ze zničení lesního porostu • Hlpa = hodnota lesního porostu před zničením (Hlpa = Thlpa . zakmenění) • Aa = hodnota mýtní výtěže, která se rovná rozdílu mezi výnosem z prodeje dříví a úplnými vlastními náklady na těžbu a soustřeďování dříví ze zničeného lesního porostu vypočtená podle vzorce

9. Aa = Hm . (Cs – Tn) • kde • Hm = objem dřevní hmoty podle jednotlivých dřevin a sortimentů v m3 • Cs = cena surového dříví na odvozním místě v Kč/m3, zjištěná podle zvláštního předpisu • ( zákon č.151/1997 Sb). Doporučuji vycházet z cen uveřejňovaných v časopisu Lesnická práce. • Tn = hospodárně vynaložené úplné vlastní náklady na těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo • Škoda S6 se uplatňuje zejména na kulturách, kde došlo ke zničení sazenic (nepředpokládá se jejich další růst). Uplatňuje se na redukované ploše odvozené z počtu poškozených sazenic, samostatně dle dřevin. • Při výpočtu škody S6 se škoda z předčasného smýcení lesního porostu podle §7 samostatně nevypočítává.

10. Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří - roční škoda . • se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do 30.6. Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok.

11. Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří se vypočte dle vzorce: • S 7.2 = Z . K2 . Np/N • kde • S 7.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří (nebo hospodářskými zvířaty) . tato škoda se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do 30.6. . Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok. • Z = hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená v příloze 6 vyhl.55/1999 Sb. • K2 = koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození ,jehož hodnota se určí podle přílohy č.8 • Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3 násobek minimálního počtu stanovených vyhláškou 82/1996 Sb. nahrazena vyhl.č.139/2004 Sb. • N = skutečný počet jedinců , maximálně však do výše 1,3 násobku minimálního počtu stanoveného vyhláškou

12. Metodika zjišťování: • v terénu zjistíme počet poškozených jedinců Np a N skutečný počet ( dle dřevin): • pokud jsou poškození jedinci rovnoměrně rozmístěni po ploše porostu (skupiny) vztahujeme škodu na celou plochu, • v případě, že poškození je koncentrováno do určité části porostu , vztahujeme škodu pouze na tuto konkrétní část. • podle stupně poškození zjistíme koeficient K2 dle přílohy 8. Poškození může být slabé, střední, silné a velmi silné. Stupeň poškození 1 (slabé) a poškození 1% jedinců • (musí být rovnoměrně po celé ploše) se nehradí. Rovněž tak škody v oplocenkách se nehradí. Nehrazení některých škod vyplývá z ustanovení § 54 odst. 2 zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v platném znění. • zjistíme z přílohy č.6 hodnotu Z • vypočítáme výši škody v Kč/m2 x plocha = S7.2

13. Škoda ze snížení produkce porostu v důsledku záměny dřevin • Tato škoda může vzniknout jako následná škoda, kdy porost je poškozován pravidelně zvěří např.okusem a původní dřevina byla nahrazena jinou (nálet břízy…) • S8 = Hlpu1/ u1-Hlpu2/u2 • kde • S8 = roční škoda ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin , • Hlpu1/u1 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu s cílovou skladbou dřevin (bez uplatnění srážek), • Hlpu2/u2 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu se současnou (zaměněnou nebo náhradní) skladbou dřevin ( bez uplatnění srážek). • srážku je možno uplatnit pouze v případě lesa nízkého.

14. Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem nebo přibližováním dříví: • počítá se za předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm2 nebo přesahuje 10% obvodu kmene • uplatňuje pouze jednou na každém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce: • S 9.1 = Hlpu . K3 . 1 / 1,02n . Np/N

15. kde • S 9.1 = škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. • Hlpu = hodnota lesního porostu ve věku u zjištěná podle přílohy .1 redukovaná předpokládaným zakmeněním ve věku u • K3 = koeficient uvedený v příloze č.9 • n = obmýtí u mínus věk porostu a v době vzniku škody • Np = počet poškozených stromů • N = počet stromů celkem • U škody způsobené mechanickým poškozením stromů s výjimkou škod zvěří se v případě prokázaného účinného ošetření odpovídajícím přípravkem sníží škoda až o 30%.

16. Škoda z předčasného smýcení lesního porostu • Jedná se o škodu, která může vzniknout jako důsledek pravidelného poškozování porostu např.ohryzem-loupáním. • S5 = Hlpa . Mn/100, • S5 = škoda z předčasného smýcení lesního porostu, • Hlpa = hodnota lesního porostu v roce předčasného smýcení lesního porostu, • Mn = procento mýtní nezralosti, jehož hodnota se zjistí podle • přílohy č.5 .

17. V §2 odst. 3 je uvedeno – Tabulkové hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen Thlpa ) pro účely této vyhlášky se pro zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin , bonit a věku porostu zjistí podle přílohy č.1. Hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen Hlpa) v jednotlivých vzorcích se vypočtou vynásobením Thlpa hodnotou aktuálního zakmenění lesního porostu, případně se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č.2 se zdůvodnění a vynásobí se plochou skupiny dřevin v m2, na které k poškození došlo.

18. Příloha 1: • Thlpa pro věk 1 až 5let je uveden v tabulce č.1 • Thlpa pro věk nad 5 let včetně až do maximálního obmýtí se zjistí podle vzorce • Thlpa = P0 + P1 * a + P2 * a2 + P3 * a3 • Thlpa = tabulková hodnota lesního porostu ve věku a vypočtená na 4 desetinná místa • a = věk porostu • P0-P3 = koeficienty polynomu dle skupin lesních dřevin a bonit uvedené v tabulkách č. 2 - 14

19. Příloha 5: • Procento mýtní nezralosti pro věk porostu 1 až 20 let je rovno 100. • Procento mýtní nezralosti pro věk porostu nad 20 let až do maximálního obmýtí pro danou skupinu lesních dřevin se zjistí pomocí vzorce: • Mna = M0 + M1 * a + M2 * a2 + M3 * a3 • M0-M3 v tabulkách 1 – 13 , definiční obor je od 21 let do max.obmýtí. • Z vypočtené hodnoty se použije pouze celočíselná část, vyjde-li hodnota vyšší než 100, je hodnota rovna 100, naopak vyjde-li hodnota menší než nula (záporné číslo), je hodnota rovna 0.

20. Škoda z mimořádných opatření • Škoda z mimořádných opatření se vypočte jednorázově podle vzorce: • S 11.1 = Km • S 11.1 = škoda z mimořádných opatření • Km = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady • Mezi mimořádné opatření patří mimo jiné činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např.okusem . Uvádí se zde skutečné náklady. Nejlépe uplatňovat tuto škodu v posledním roce, kdy by měla být kultura zajištěna.

21. Škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech

22. V současné době neexistuje žádný obecně závazný právní předpis , dle kterého by bylo možno takovou škodu vyčíslit. V tomto případě se rozumí škodou to o co se majetek poškozeného v důsledku události zmenšil. • Například výše vynaložených nákladů na: • Přípravu půdy – osivo – sadbu • Ošetřování zemědělské kultury • Hnojivo • Pohonné hmoty • Sklizeň • Mzdu apod. • K vyčíslení škody na zemědělských plodinách lze využít některých již zpracovaných podkladů.

23. Zákon 449/2001 Sb. v § 52 stanoví odpovědnost uživatele honitby • 1) Uživatel honitby je povinen hradit • škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech • škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,vinné révě,ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř • 2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. • 3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se sprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li , že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou , za niž neodpovídá.

24. Příklady škod Na polních plodinách, zemědělských pozemcích a porostech

26. Opatření k zabránění škod zvěří §53 • Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. • Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. • Ustanovení zvláštních právních předpisů ( 289/1995 Sb. §32) ukládají vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

27. Neuhrazované škody zvěří § 54 • Odst.2) • Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jednicích poškozených je na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1% jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. • Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

28. Uplatnění nároků § 55 • Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit: • U škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1.7. předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. • Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. • Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout . Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne , kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. • Nárok na náhradu škody zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn v uvedených lhůtách.

29. Postupy při oceňování výše náhrady škody, která byla způsobena v honitbě na honebních pozemcích , polních plodinách zvěří • Je třeba zjistit: • skutečný rozsah a plochu, na které byla škoda způsobena • kdo škodu způsobil – na jakém pozemku, plodině nebo porostu • předpokládanou dobu – časové období vzniklé škody • provést předběžný odhad škody zvěří v Kč • pořídit fotodokumentaci – rozsah škod, druh zvěře • v případě škody většího rozsahu je vhodné přizvat soudního znalce nebo odborného pracovníka • pokud je škoda takového rozsahu, že ji nelze objektivně vyčíslit, poškozený ji vyčíslí do 15-ti dnů po provedení sklizně

30. Společné jednání uživatele honebního pozemku a uživatele honitby: • Je třeba dosáhnout při společném jednání objektivního hodnocení. • Je možno vycházet ze zjištění – poznatků soudních znalců. • Nejvhodnější cesta řešení náhrady škody – cesta vzájemné dohody. • Způsob řešení vzájemnou dohodou – nestanovuje právní předpis • Způsob plnění: • Finanční částka, naturální – zvěřina, brigádnická výpomoc – sběr kamenů aj.

31. Škody na polních plodinách Pravidla a postupy – JUDr.Antonín Charvát, Ing.Jan Mikulka Uvedeny doporučené postupy. Sazby Kč/m2 zničené plochy– orientační ceny. Výše škody se určí dle skutečných výnosů a aktuálních cen.

32. Obsah zápisu z jednání: • Účastníci jednání. • Místo jednání. • Datum – čas jednání. • Průběh jednání. • Závěry z jednání. • Podpisy účastníků.

33. Děkuji za pozornost . Ing.Petr Spurný, soudní znalec