130 likes | 246 Views
Volební systémy. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045. Volební systémy. soubor pravidel, která určují způsob obsazování funkcí na základě získaných hlasů ve volbách Záleží na: způsobu , jakým volič volí způsobu přidělování mandátů
E N D
Volební systémy Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045
Volební systémy • soubor pravidel, která určují způsob obsazování funkcí na základě získaných hlasů ve volbách • Záleží na: • způsobu, jakým volič volí • způsobu přidělování mandátů • počtu a velikosti volebních obvodů
Poměrné (proporční) volební systémy • procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu reprezentantů • hodnoceny jako spravedlivé - umožňují i zastoupení menších stran • vláda bývá méně stabilní – vznik koalicí • podporují systémy více stran • často stanovena tzv. volební klauzule - podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%) • volby v několika větších volebních obvodech
Poměrné (proporční) volební systémy • volby do PS PČR, dále Polsko, Švýcarsko, Izrael aj.
Většinové (majoritní) volební systémy • princip „vítěz bere všechno“ • zvolen pouze jediný kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů • většinou jednomandátové volební obvody • systém vede ke snížení počtu politických stran • vláda obvykle tvořena pouze jedinou stranou • jednokolový (vítězí kandidát s největším počtem hlasů) • dvoukolový (pokud v 1. kole nikdo nezíská většinu hlasů, postupují do 2. kola kandidáti s největším počtem hlasů)
Většinové (majoritní) volební systémy • Většinovým systémem se volí Senát PČR, dále se používá např. ve Velké Británii nebo Austrálii
Volební chování • Čím je motivováno rozhodování voličů? • nerozhodnutí voliči (váhající) • nevoliči (nechodí k volbám, nemají koho volit nebo se nezajímají o politiku) • Co rozhoduje? • sociální faktory (soc. status) • ekonomické faktory (výše příjmů) • žebříček hodnot (svoboda vs. sociální jistoty) • taktická volba (volit menší zlo) • předvolební preference (průzkumy veřejného mínění)
Volební účast • podíl z celkového počtu oprávněných voličů, kteří přišli volit • nízká volební účast – nedostatečný zájem o politiku nebo spokojenost s politickou situací • nižší legitimita pro politické strany • vyšší volební účast např. v Rakousku, Nizozemí • nižší volební účast např. v Polsku, na Slovensku • v ČR nižší volební účast u voleb do senátu • povinná volební účast (např. Austrálie či Belgie)
Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR • 2010 – 62,60% • 2006 – 64.47% • 2002 – 58.00% • 1998 – 74.03% • 1996 – 76.41% • Volby do České národní rady • 1992 –85,08 %
Volební účast ve volbách do Senátu Parlamentu ČR • 2010 – 44,59% v 1. kole, 24,64% ve 2. kole • 2008 – 39,52% v 1. kole, 29,85% ve 2. kole • 2006 – 42,09% v 1. kole, 20,73 % ve 2. kole • 2004 – 28,97% v 1. kole, 18,41 % ve 2. kole • 2002 – 24,10% v 1. kole, 32,55 % ve 2. kole • 2000 – 33,72% v 1. kole, 21,56% ve 2. kole • 1998 – 42,37% v 1. kole, 20,36% ve 2. kole • 1996 – 35,03% v 1. kole, 30,63% ve 2. kole
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii2003 • Volební účast – 55,21% • Výsledky: • ANO – 77.33% • NE – 22.67%
Zdroje • DAVID, R. Politologie. Základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. ISBN 80-7182-162-4. • KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 2. díl. Brno: Didaktis, 2010. ISBN 978-80-7358-152-7.