150 likes | 314 Views
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271. Geologický vývoj České republiky. na území ČR- 2 hlavní geomorfologické celky: Český masív a Karpaty. Český masív na Z-staré pahorkatiny,vrcholy a hornatiny vznik: hercynské vrásnění v prvohorách /karbon/
E N D
Geologický vývoj České republiky na území ČR- 2 hlavní geomorfologické celky: Český masív a Karpaty
Český masív na Z-staré pahorkatiny,vrcholy a hornatiny vznik: hercynské vrásnění v prvohorách/karbon/ v Evropě - od Bretaně po stř. Německo /Harz/, Česko a jih Polska až k Donu konec prvohor – Česká vysočina bez moře
1. Prvohory - hercynské vrásnění – zdvihokrajových pohoří České vysočiny do velehorských výšek + přeměna původních hornin ze sedimentů - přeměněné horniny (ruly, svory, fylity) 2. Uvnitř České vysočiny – nepřeměněné sedimentované horniny (slepence, jílovité břidlice, vápence….) Barrandien – pruh mezi Domažlicemi a Prahou (kaledonským vrásněním v prvohorách) Brdská vrchovina – ordovik – ložiska železné rudy (Ejpovice, Mníšek pod Brdy) Prvohory – devon – vápence - mezi Berounem a Prahou stejný původ : Moravský kras, Hranice, Štramberk
Během hercynského vrásnění – magma z hlubin – vznik masivu vyvřelých hornin – žula V blízkosti žuly – žíly barevných kovů : polymetalické rudy u Příbrami, Krušné hory – Měděnec, Cínovec zlato – Hrubý Jeseník, Šumava, střední Povltaví uran – Příbram 3. Po vyzdvižení České vysočiny herc. vrásněním – jezerní pánve - v karbonu a permu – zanášeny materiálem splaveným z hor - vznik ložisek kamenného uhlí - 5 černouhelných pánví (ostravsko karvinská, rosicko oslavanská, žacléřsko svatoňovická, kladensko rakovnická, plzeňská)
4. Druhohory - povrch zarovnáván (denudace) - tropické klima – chemické zvětrávání – kaolín (Karlovarsko, Plzeňsko) konec druhohor – křída – podél Labe ze severu mělký mořský záliv s pískovcovými a jílovými sedimenty v České tabuli později vznik skalních měst: - Děčínská a Broumovská vrchovina, Kokořínsko, Český ráj /mořský záliv pokrýval část území Českého ráje po 13 milionů let / dalším zvětráváním - sklářské písky
Karpaty až do konce prvohor stejný vývoj jako Česká vysočina počátek druhohor – pokles karpatské oblasti, zaplavení mořem křída – vyvrásnění karpatského oblouku na Slovensku moře – ústup do J Polska a do vnější části tohoto oblouku později – zdvih Vnějších Karpat (příkrovová pohoří) (usazené horniny – slepence, jílovce, pískovce, vápence) alpinské vrásnění – vyvrásnění centrálních Karpat
Třetihory tektonický neklid v České vysočině nové zlomy a výzdvih ker – kerná pohoří pokles ker v Podkrušnohoří – 3 jezerní pánve: (chomutovská, mostecko teplická, sokolovská), hnědé uhlí v místech křížení zlomů – sopečná činnost: (Doupovské hory, České středohoří, Chebská pánev – Komorní hůrka, Tepelská vrchovina, Nízký Jeseník (Velký a Malý Roudný) sopečné horniny - čedič
Závěr třetihor ústup moře – předpolí Vnějších Karpat – ložiska lignitu, ropy a zemního plynu lignit – také v Hrádku nad Nisou (výběžek třetihorní jezerní pánve z Německa a Polska) Čechy – vývoj dnešní hydrografické sítě
Čtvrtohory poslední vulkanická činnost v Čechách a na Moravě horské zalednění Krkonoš a Šumavy pevninský ledovec v Moravské bráně, Šluknovsko, Frýdlantsko bludné balvany před pevninským ledovcem – váté písky (Třeboňsko, jižní Morava) většina našeho území v periglaciální zóně – tundra – mrazové procesy vznik kamenných moří
Obr.č.1 WIKIMEDIA [online]. [cit. 2013-09-20]. Dostupné z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:B%C3%BD%C4%8D%C3%AD_sk%C3%A1la_20.jpg Obr.č.2 WIKIMEDIA [online]. [cit. 2013-09-20]. Dostupné z WWW: • http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Adr%C5%A1pa%C5%A1sk%C3%A9_sk%C3%A1ly,_Starostov%C3%A1_a_Starosta.jpg Obr.č.3 WIKIMEDIA [online]. [cit. 2013-09-20]. Dostupné z WWW: • http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Cesk%C3%A9_st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD_z_vrchu_Vysok%C3%BD_Ostr%C3%BD.jpeg Obr.č.4 WIKIMEDIA [online]. [cit. 2013-09-20]. Dostupné z WWW: • http://commons.wikimedia.org/wiki/File:M%C3%ADstek,_bludn%C3%A9_balvany.jpg