ROZPOČET (a financování příspěvkových organizací)

1. ROZPOČET(a financování příspěvkových organizací) Pavlína HAŠČÁKOVÁ

2. PROBÍRANÁ TÉMATA: • Veřejné rozpočty • státní rozpočet • rozpočet územně samosprávného celku (vypracování, rozpis a změny rozpočtu) • Rozpočet školy • novela zákona č. 250/2000 Sb. ve vztahu k PO • vícezdrojové financování škol • obecná pravidla pro sestavení návrhu rozpočtu • příjmová a výdajová část rozpočtu • rozpočet peněžních fondů • Péče o pohledávky

3. PRÁVNÍ ÚPRAVA • zákon o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok (zákon č.487/2009 Sb.) • vyhláška MF č. 165/2008 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o SR a termíny jejich předkládání • tzv. velká rozpočtová pravidla tj. zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů • tzv. malá rozpočtová pravidla tj. zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

4. PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY • vyhláška MF č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu… • vyhláška MF č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění SR, rozpočtů státních fondů a rozpočtů ÚSC (od r. 2010 nahradila vyhlášku č.16/2001 Sb.) • vyhláška MF č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se SR, státními finančními aktivy nebo Národním fondem • vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

5. SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY • vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb • vyhláška MF č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky

6. ROZPOČTOVÁ SKLADBA Vyhláška MF č. 323/2002 Sb. třídí příjmy a výdaje z hlediska: • odpovědnostního – podle správců rozpočtových kapitol (333 MŠMT, 312 MF) • druhového – nákupy (přímá protihodnota platby) a transfery (podpory) • odvětvového – druhy činností (zemědělství, průmysl, služby pro obyvatelstvo) • konsolidačního – podle stupňů konsolidace (okruh veř.rozpočtů mezi nimiž ke konsolidaci dochází)

7. ROZPOČTOVÁ TŘÍDA SESKUPENÍ POLOŽEK PODSESKUPENÍ POLOŽEK ROZPOČTOVÁ POLOŽKA 5 – běžné výdaje 53 – neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům 533 – neinvestiční transfery PO a podobným organizacím 5331 – neinvestiční příspěvky zřízeným PO DRUHOVÉ TŘÍDĚNÍ

8. ROZPOČTOVÁ SKUPINA ROZPOČTOVÝ ODDÍL ROZPOČTOVÝ PODODDÍL ROZPOČTOVÝ PARAGRAF 3 – služby pro obyvatelstvo 32 – vzdělávání a školské služby 323 – zájmové studium 3231 – základní umělecké školy ODVĚTVOVÉ TŘÍDĚNÍ

9. STÁTNÍ ROZPOČET • Zabezpečuje financování některých funkcí státu. • Obsahuje očekávané příjmy, výdaje a financující položky. • Je tvořen zákonem o státním rozpočtu, rozpisem ukazatelů SR a podrobnými rozpočty organizačních složek státu.

10. STÁTNÍ ROZPOČET • STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED – obsahuje očekávané příjmy a výdaje SR a státních fondů. Stanovuje se na období dvou let. • STŘEDNĚDOBÝ VÝDAJOVÝ RÁMEC – tvoří celkové výdaje SR a státních fondů na jednotlivé roky střednědobého výhledu. Stanoví jej na návrh vlády Poslanecká sněmovna, a to vždy jednou částkou.

11. HARMONOGRAM SESTAVENÍ NÁVRHU SR MF návrh SVR návrh podle kapitol SR oznámení částek SK předložení návrhu zákona o SR VLÁDA projednání SVR projednání a schválení předběžného návrhu SR 15.4. 30.4. 31.5. SPRÁVCI KAPITOL STÁTNÍ FONDY 20.6. SPRÁVCI KAPITOL 30.6. 31.7. SPRÁVCI KAPITOL 31.8. POSLANECKÁ SNĚMOVNA

12. NĚKTERÉ PŘÍJMY SR • výnosy daní (zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (RUD) • pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na st.politiku zaměstnanosti a úrazové pojištění • výnosy z podílu na clech, správní a soudní poplatky • příjmy z prodeje a pronájmu státního majetku a výnosy z cenných papírů • sankce za porušení rozpočtové kázně • odvody PO a příjmy organizačních složek státu

13. Zákon č. 243/2000 Sb., „ o RUD“ Tento zákon upravuje rozpočtové určení daní: • daň z přidané hodnoty (DPH) -> příjemcem je kraj, obec i SR, • daň z příjmů -> příjemcem je kraj, obec i SR, • daň z nemovitostí -> příjemcem je obec, • daň spotřební -> příjemcem je Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a SR, • daň silniční -> příjemcem je SFDI,

14. NĚKTERÉ VÝDAJE SR • na činnost organizačních složek státu • dávky důchodového a nemocenského pojištění • ostatní sociální dávky • dotace územním samosprávným celkům • dotace a návratné finanční výpomoci • výdaje související s plněním závazků k EU

15. STÁTNÍ ROZPOČET (úhrnná bilance příjmů a výdajů)

16. ROČNÍ ROZPOČET je finančním plánem, jimž se řídí financování činností ÚSC při jeho zpracování se vychází z rozpočtového výhledu ROZPOČTOVÝ VÝHLED na 2 až 5 let je pomocným nástrojem obsahuje souhrnné údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách NÁSTROJE FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ ÚSC

17. ROZPOČET ÚZEMNÍHO SAMOSPRÁVNÉHO CELKU VYROVNANÝ (příjmy = výdaje) PŘEBYTKOVÝ (příjmy  výdaje) SCHODKOVÝ (příjmy  výdaje) Schodkový rozpočet je možné schválit jen v případě, že schodek bude uhrazen finančními prostředky z minulých let, půjčkou, návratnou výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů

18. ROZPOČTOVÝ ROK = KALENDÁŘNÍ ROK ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM • není-li schválen rozpočet před 1.lednem rozpočtového roku • pravidla schvaluje zastupitelstvo ÚSC • rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení

19. VYPRACOVÁNÍ ROZPOČTU Rozpočet je zpracováván v třídění podle rozpočtové skladby a zahrnuje: • údaje z rozpisu SR či vyššího ÚSC • objem finančních prostředků určených na spolufinancování programů a projektů z EU • návrh musí být zveřejněn 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu ÚSC

20. ROZPIS ROZPOČTU • po schválení rozpočtu se provádí neprodleně jeho rozpis (podle podrobné rozpočtové skladby) • součástí rozpisu je sdělení závazných ukazatelů subjektům, které jsou povinny se jimi řídit

21. ÚPRAVY ROZPOČTU Rozpočet může být změněn z důvodu: • organizačních změn • změny právních předpisů, jež mají vliv na příjmy a výdaje • věcných změn (objektivně působících) Změny se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují v časové posloupnosti

22. ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ • přesun mezi § a položkami bez celkové změny schváleného rozpočtu • zapojení nových příjmů a výdajů – dochází ke zvýšení rozpočtu • vázání výdajů, je-li jejich krytí ohroženo (rozpočtové „balíčky“) – dochází ke snížení rozpočtu Povinně se RO uskutečňuje, jde-li o změny ve fin.vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů nebo hrozí-li schodek.

23. PŘÍKLAD ROZPOČTOVÉHO OPATŘENÍ (č. usnesení) 15/192 1) S c h v a l u j e rozpočtové opatření, kterým se z v y š u j í  přijaté neinvestiční transfery na § 4116 -Ostatní neinvestiční přijaté transfery transfery ze státníhorozpočtu o339,76 tis. Kč a  z v y š u j í běžné výdaje na § 3114 -Speciální základní školy pol. 5331 - Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacímo339,76 tis. Kč

24. ZÁVĚREČNÝ ÚČET Po skončení roku se údaje o ročním hospodaření ÚSC zpracují do závěrečného účtu, a to: • plnění příjmů a výdajů, tvorba a použití fondů ÚSC • vyúčtování vztahů se SR, rozpočtem krajů a obcí, státním fondům • údaje o hospodaření právnických osob zřízených či založených ÚSC ÚSC je povinen dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok (MF přezkoumává hospodaření krajů, krajský úřad přezkoumává hospodaření obcí). Před projednáním musí být ZÚ zveřejněn po dobu 15 dnů a projednání ZÚ se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad nebo s výhradami.

25. PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ(§ 22 zákona č. 250/2000 Sb.) Za porušení rozpočtové kázně se považuje: • neoprávněné použití finančních prostředků tj. použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí prostředků a také i to, nelze-li prokázat, jak byly peněžní prostředky použity – odvod do rozpočtu včetně penále • neoprávněné zadržení finančních prostředků tj. porušení povinnosti vrátit peněžní prostředky ve stanoveném termínu – odvod do rozpočtu včetně penále

26. PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ • O uložení odvodu a penále rozhoduje v samostatné působnosti: • u obce obecní úřad, • u městské části hlavního města Prahy úřad městské části, • u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, • u kraje krajský úřad. • Rozhodnutí lze přezkoumat – zrušit nebo vrátit. • Penále se stanoví ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do této částky. • Penále, které v jednotlivém případě nepřekročí 1.000,-- Kč, se neuloží.

27. PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ • Odvod a penále lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně • Prominutí nebo částečné prominutí odvodu a penále může povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl (na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň). • Při správě odvodů a penále se postupuje podle zákona upravujícího správu daní (337/1992 Sb.).

28. NOVELA ZÁKONA č. 250/2000 Sb. Změny ve vztahu k příspěvkovým organizacím: • Zřizování, změny a zrušení PO - § 27 • Finanční hospodaření PO - § 28 • Rezervní a investiční fond - § 30 a § 31 • Vypuštění § 33a – sdružování prostředků • Úvěry, půjčky a ručení PO - § 34 • Poskytování darů PO - § 37 (ve vazbě na vlastní majetek převedený od zřizovatele) • Nový § 37a – zřizování právnických osob • V textu je souhlas zřizovatele nahrazen „písemný souhlas zřizovatele“

29. § 27 – ZŘIZOVÁNÍ, ZMĚNY A ZRUŠENÍ PO mění se text u vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předávák hospodaření(dále jen „svěřený majetek“) namísto původního textu do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití ... vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel (podmínky pro investiční výstavbu, pravidla pro výrobu a prodej zboží apod.) PO nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas

30. § 27 – ZŘIZOVÁNÍ, ZMĚNY A ZRUŠENÍ PO Do svého vlastnictvímůže PO nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to: bezúplatným převodem od svého zřizovatele, darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je PO povinna dědictví odmítnout, nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Pokud se stane majetek získaný převodem od zřizovatele pro PO nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli (teprve po odmítnutí nabídky může PO převést majetek do vlastnictví jiné osoby).

31. § 27 – ZŘIZOVÁNÍ, ZMĚNY A ZRUŠENÍ PO Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.

32. § 28 – FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ PO Nově definováno, kdy se PO dopustí porušení rozpočtové kázně: použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. 12. nekryla z FO.

33. § 28 – FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ PO Za porušení rozpočtovékázně uloží zřizovatelpříspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků (zákon již nehovoří o zadržených prostředcích), a to: nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 letode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod (dříve schválit úlevu ze stanoveného odvodu) za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti PO.

34. § 28 – FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ PO Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti (projektové prostředky bude PO dostávat zprostředkovaně) a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.

35. § 30 – REZERVNÍ FOND Rezervní fondse tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření (dále jen VH) příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případnépřevody do fondu odměn. Zlepšený VH příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného VH do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3. Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených podle §28 odst. 3, používá příspěvková organizace k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady

36. § 31 – INVESTIČNÍ FOND Jeho zdrojemjsou mimo jiné: výnosy z prodejesvěřeného dlouhodobého hmotného majetku (původně hmotného investičního majetku), jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví PO Používá semimo jiné: k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který PO používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů PO (dříve jen na údržbu a opravy nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele),

37. § 34 – ÚVĚRY, PŮJČKY A RUČENÍ PO Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky. Předchozí úprava stanovila, že je oprávněna přijímat na sebe závazek ručitele jen na základě předchozího souhlasu zřizovatele, a to jen jde-li o ručení za dlužníka, jímž je zřizovatel nebo jím zřízená či založená právnická osoba

38. § 36 – NAKLÁDÁNÍ S CENNÝMI PAPÍRY PO není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. PO nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.

39. § 37a – ZŘIZOVÁNÍ A ZAKLÁDÁNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB Příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat právnické osoby, mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.

40. VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ ŠKOL Provozní a investiční potřeby škol jsou hrazeny z: • příspěvku zřizovatele na provoz, • účelových dotací ze SR, • účelových dotací z jiných rozpočtů (obec, kraj), • vlastních zdrojů.

41. PŘÍSPĚVEK RODIČŮ (úplata) VLASTNÍ ZDROJE ŠKOLY NÁKLADY ŠKOLY DOTACE Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ (SR, kraj, obec)

42. PŘÍSPĚVEK NA PROVOZ: • je poskytován k úhradě provozních nákladů, které PO nepokryje vlastními zdroji, • nespotřebovaný příspěvek se nevrací zřizovateli ale PO z něj vytváří zisk, • zisk (kladný výsledek hospodaření) je po schválení zřizovatelem rozdělen do peněžních fondů PO

43. ÚČELOVÉ DOTACE ZE SR: • jsou poskytovány k úhradě striktně vymezených nákladů – např. přímé náklady na vzdělávání, účelová dotace od ÚP na rekvalifikaci apod. • podléhají zúčtování se státním rozpočtem – nespotřebovaná část dotace se vrací prostřednictvím poskytovatele zpět • mají přesně stanovenou časovou použitelnost – nelze je převádět do dalšího období

44. ÚČELOVÉ DOTACE Z JINÝCH ROZPOČTŮ: • mohou být poskytovány i zřizovatelem, ale podléhají zúčtování a mají přesně vymezen účel použití např. investiční dotace na pořízení auta • mohou školy získat i z rozpočtu jiného územně samosprávného celku např. grant obce nebo města • mají přesně stanovenou časovou použitelnost – nelze je převádět do dalšího období, pokud tak poskytovatel nerozhodne

45. VLASTNÍ ZDROJE PO: • výnosy z prodeje vlastních služeb a výrobků, • výnosy z doplňkové činnosti, • prostředky peněžních fondů PO, • úplata za poskytování vzdělávání a školské služby podle školského zákona,

46. ÚPLATA ZA VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY Je upravena § 123 školského zákona: • Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení. • Výši úplaty stanoví ředitel školy nebo školského zařízení. • O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.

47. ZAKOTVENÍ ÚPLATY V PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISECH • vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v § 14 a 15 • vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v § 6 • vyhláška MŠMT č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, v § 3 • vyhláška MŠMT č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, v § 8 • vyhláška MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v § 11 – 13 • vyhláška MŠMT č. 108 /2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, v § 5 a § 9

48. PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ NÁVRHU ROZPOČTU ŠKOLY • využít časových řad k jednotlivým „položkám“ – nákladům školy (objektivizace) • zapracovat legislativní změny (např. změna DPH, výše odvodů na zdravotní a sociální pojištění) • vyhodnotit očekávané změny cen • zapracovat hlavní úkoly z plánu rozvoje školy • zapracovat plán tvorby a čerpání peněžních fondů

49. POSTUP U PŘÍJMOVÉ ČÁSTI ROZPOČTU • nepodhodnocovat vlastní příjmy (výnosy) školy • dbát o maximalizaci výnosů např. pravidelnou aktualizací sjednaného nájmu, stanovením nových kalkulací zohledňujících vývoj cen • vyhledáním dalších zdrojů financování aktivit školy např. z projektů, grantů apod.

50. NÁKLADY (VÝDAJE) ŠKOLY INVESTIČNÍ PROVOZNÍ dlouhodobý hmotný majetek (nad 40 tis. Kč) energie, služby, drobný majetek opravy aj. přímé náklady platy, odvody prac.cesty aj. dlouhodobý nehmotný majetek (nad 60 tis. Kč) účetní odpisy