VÝZNAM LEDVIN

1. VÝZNAM LEDVIN OLGA BÜRGEROVÁ

2. Základní procesy tvorby moči: • zdravý člověk 1-2l/24 hod. • glomerulární filtrace – přestup ultrafiltrátu do proximálního tubulu • tubulární resorpce – selektivní transport molekul z tubulární tekutiny do kapilární sítě • tubulární sekrece selektivní transport molekul do tubulární tekutiny obr.

3. GF • Filtrační tlak 16mmHg • 125 ml/min. • 7500ml/hod. • 180000ml/24 hod.

4. PT • resorpce podst. Části GF – 67%vody • Na+,HCO3-,G, aminokyseliny, močovina,Ca2+,Cl-

5. DT • Řídí ADH v plazmě

6. Centrální regulační mechanismy • ADH – vasopresin • Aldosteron resorpce Na+

7. VÝZNAM LEDVIN PRO UDRŽENÍ HOMEOSTÁZY • VYLUČOVÁNÍ ODPADNÍCH LÁTEK, MOČOVINA, KREATININ, AMONNÉ IONTY A KYSELINA MOČOVÁ JSOU ODPADNÍ PRODUKTY BÍLKOVIN A NK • BÍLKOVINY A GLUKÓZA JSOU VSTŘEBÁVÁNY ZPĚT • UDRŽOVÁNÍ STABILNÍCH HODNOT IONTŮ(regulací jejich vylučování) -PH

8. VÝZNAM LEDVIN • RENIN HORMON (TVOŘÍ SE V LEDVINÁCH) OVLIVŇUJE GLOMERULÁRNÍ FILTRACI • ANTIDIURETICKÝ HORMON (ADH) HORMON (TVOŘÍ SE V MEZIMOZKU) OVLIVŇUJE TUBULÁRNÍ RESORPCI • ALDOSTERON HORMON (TVOŘÍ SE V KŮŘE NADLEDVIN) OVLIVŇUJE TUBULÁRNÍ RESORPCI

9. Parathormon (PTH) • Je peptidový hormon příštitných tělísek • Zvyšuje resorpci vápníku v distálních částech nefronu a současně inhibuje resorpci fosfátů • Snižuje resorpci sodíku a zejména bikarbonátu • Celkový efekt zvýšené koncentrace PTH je zvýšení koncentrace Ca2+ v plasmě a snížení koncentrace fosfátu.

10. Kalcitonin • Je peptid, tvořený ve štítné žláze • Inhibuje reabsorpci jak vápníku, tak fosfátů a snižuje jejich hladinu v plasmě • Vzhledem k vápníku, má opačný účinek než parathormon

11. Antidiuretický hormon (ADH) • ADH se secernuje z neurohypofýzy při vzestupu osmolarity vnitřního prostředí. • ADH se naváže na membránový receptor. • Usnadněný průtok vody do krve. • Snížené vylučování vody (oligurie).

12. ALDOSTERON • V tubulech podporuje zpětnou resorpci Na+ (tím i vody) a zároveň podporuje vylučování K+ a H+. • Syntéza aldosteronu je regulována renin-angiotensinovým systémem.

13. ATRIOVÝ NATRIURETICKÝ PEPTID • Vytváří se v myokardu srdečních síní • Vyvolává natriurézu zvýšením glomerulární fitrace nebo ANP působí na tubuly a zvyšuje exkreci Na+ • Inhibuje sekreci reninu • ANP působí opačně než angiotensin II: snižuje krevní tlak snižuje tvorbu aldosteronu inhibuje sekreci ADH

14. Erytropoetin 90 – 95% • Aktivace vitamínu D na kalcitriol – podporuje vstřebávání Ca • Udržuje pH krve

15. Varle a nadvarle (Testis et epididymis

16. MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY • Varle je ovoidní párový orgán uložený v šourku (scrotum) • Velikost varlete: je 4–4,5 cm dlouhé, 3–3,5 cm široké, 2,5 cm tlusté a váží 18–25 g. Levé je o něco těžší a je uloženo níže než pravé. Roste pomalu do 10 let, v období puberty růst akceleruje a definitivní velikosti dosahuje mezi 20.–30. rokem

17. POKR. • Během sestupu tříselným kanálem (canalis inguinalis) • V hilu vytváří • trojhranný útvar – varlecí středové vazivo (mediastinum testi), z něhož vybíhají vazivové přepážky (septula testi), které rozdělují parenchym varlete v 200–300 lalůčků (lobuli testis). Skládají se ze stočených semenotvorných kanálků (tubuli seminiferi contorti)

18. Výstelku tvoří podpůrné Sertoliho buňky, zárodečný epitel, z něhož dozrávají spermie, a intersticiální Leydigovy buňky, které produkují testosteron. • Nadvarle je protáhlý esovitý útvar nasedající na horní pól varlete. Rozeznáváme

19. Rozeznáváme na něm hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda), který pokračuje v chámovod.

21. Semenné váčkyvesiculae seminales Ductus ejaculatorius -vzniká spojením chámovodu + vývodů vesiculae seminales Semenné váčky – vesiculae seminales -velikost malíčku, uloženy za MM, a před rektem -produkuje hustý, alkalický a na cukry bohatý sekret, tvořící značnou část ejakulátu

22. Šourek (Scrotum) • Šourek je kožní vak uložený za kořenem pyje zavěšený pod stydkou sponou, Zakládá se párově, a proto je zcela rozdělen pomocí přepážky (septum scroti), projikující se na povrch jako šourkový šev (raphe scroti). Šourek obsahuje varlata, která jsou zde dobře hmatná, vyšetřitelná, jejich obaly, nadvarlata a počátek semenných provazců

23. Chámovod (Ductus deferens, „Vas deferens“)Chámovod • jako trubice spojuje cauda epididymidis a colliculus seminalis v pars prostatica urethrae. Je dlouhý zhruba 35–40 cm, o průměru 2–3 mm a pro obsah spirálové svaloviny ve své stěně brkovitě tuhý. • Mediálně od měchýřkovitých žláz se rozšiřuje a vytváří baňku (ampulla ductus deferentis)

24. Měchýřkovité žlázy, „Semenné váčky“ (Glandulaevesiculosae, „Glandulae seminales, Vesiculae seminales“) • Vznikají jako vychlípeniny chámovodu, jsou 4–5 cm dlouhé, 17–20 mm široké a 6–9, chámovod vytváří spojením s měchýřkovitým vývodem (ductus ejaculatorius)

25. Předstojnice, Předstojná žláza (Prostata) • Své konečné velikosti dosahuje po 20. roce a její průměrná velikost je 4 cm x 3,5 cm x 1,7–2,5 cm, váha 29–40 gramů, ve stáří involuje, je uložena asi 1cm za stydkou sponou

26. Pyj (Penis) • topořivý kopulační orgán připojený ke stydké sponě a bílé čáře (linea alba) • pomocí podpůrného (ligamentum fundiforme) a závěsného pyjového vazu (ligamentum suspensorium penis), rozlišujeme kořen (radix), tělo (corpus), hřbet (dorsum), močotrubicovou plochu (facies urethralis), žaludový krček (collum glandis) a žalud (glans penis). Kůže pyje překrývá žalud jako duplikatura – předkožka (prepucium)

27. 10–12 cm dlouhý a s obvodem 8–9 cm • ztopořený je dlouhý průměrně 15 cm a má obvod 10– • Skládá se z topořivých těles – párového corpus cavernosum penis

28. Nepárového corpus spongiosum penis, penis začíná jako ztluštělá pyjová bulba (bulbus penis) a je zakončen žaludem, který je od těla oddělen žaludovým věncem (corona glandis), středem houbovitého tělesa probíhá pars spongiosa urethrae zakončené na glans penis

29. Kallikrein - kinin • Kallikrein se tvoří a je skladován v buňkách distálních tubulů • Kallikrein uvolňuje z plasmatických globulinů (kininogenů) kininy (bradykinin, lysyl-bradykinin) • Stimulují v ledvinách syntézu a uvolňování prostaglandinů (PGE2) • Výsledkem je: - zmenšení vazokonstrikčního a antidiuretického působení angiotensinu II -