Potřebují hudebníci také pomoc?

1. Potřebují hudebníci také pomoc? Václav Riedlbauch

2. základy – profesionální školení – praxe • instrumentální vážná hudba / jazz 45-50 let, konzervatoř, akademie • zpěv cca 40 let, soukromě, konzervatoř, akademie • žánry populární hudby 30-40 let, ZUŠ, ev. konzervatoř

3. první příznaky kolem 40. roku průkazné v 50 letech stupňují se na konci kariéry zdravotní potíže

4. obecné problémy výkonných umělců důsledky extrémní psychické zátěže: nezvladatelná tréma → duševní porucha → opuštění profese kvůli nemožnosti veřejného vystupování zhoršování zraku: důsledek špatných nebo nepřirozených světelných podmínek při výkonu (divadelní provoz, hraní z not z nepřirozené vzdálenosti u hráčů koncertních)

5. výsledky několika průzkumů: USA, r. 1986 hráči 48 amerických orchestrů (ze 4000 zaměstnanců se zúčastnilo 2212 respondentů) SRN, 90.roky informace od 1432 hráčů na smyčcové nástroje v předních německých orchestrech hudebníci-instrumentalisté

6. Velká Británie, posledních 10 let centra pomoci orchestrálním hudebníkům → zhruba 1000 zájemců / rok

7. bolestivá postižení pohybového aparátu: nejvíce problémů v ramenním pletenci a v oblasti klíční kosti páteř - bolest souvisí s charakterem hry na příslušný hudební nástroj (u houslistů a violistů krční páteř, u violoncellistů a kontrabasistů páteř bederní) odpovědi 76% amerických a 86% německých hudebníků, 49% z 1032 britských hudebníků, kteří se obrátili na lékaře (v průměrném věku 36,8 roku) nejčastější diagnózy

8. problémy dermatologické ve zmíněných německých průzkumech až 45,6% dotázaných u hráčů na dechové nástroje problémy čelistí a zubů, také dýchací obtíže (výjimečná, zato fatální pro konec kariéry je u dechařů mozkové mrtvice, nejspíše v důsledku tlakového přepětí při hře)

9. porucha sluchu nadměrná hladina hluku, jíž je sluchové ústrojí trvale vystaveno důležité hodnoty: směr silného zvukového podnětu, jeho koncentrace, výšková a dynamická frekvence, doba trvání bez přerušení akustického jevu nejhorší situace: • hráči operních orchestrů, sedící v orchestřišti divadla (několikanásobné tříštění a odraz zvuku)

10. hudebníci užívající amplifikovaného zvuku, se sluchátky na uších při nahrávání (přímý intenzivní signál do vlastního sluchového ústrojí), nebo s pódiovými reproduktorovými odposlechy (obzvláště při provozování rockové hudby) • hráči ve velkých dechových orchestrech (trvale vysoká hladina decibelů žesťových a bicích nástrojů) problém s diagnózou: • hudebník se k poruše sluchu nerad přiznává • handikapuje ho mezi ostatními • působí mu starosti při souhře v kolektivu a při správném ladění svého nástroje

11. Několikeré pokusy o účast českých orchestrálních hráčů v audiometrických výzkumech odborníků víceméně ztroskotaly na obavách hudebníků, že by se prokázalo otupení či omezení ostrosti jejich slyšení, omezení ve vnímání okrajových zvukových frekvencí atd.

12. problémy trvanlivosti kvality vlastního hlasového ústrojí nerozumné nakládání s hlasem přetěžování (mnoho vystoupení bez přestávek, nevhodný repertoár aj.) málo odpočinku a hlasového klidu nejmarkantnější u sólistů všech vokálních žánrů pěvci

13. časté i u sboristů v koncertních nebo divadelních sborech → problém jednoho zpěváka způsobí rozbití hlasové kompaktnosti celé sborové skupiny, sbormistr je nucen zasáhnout a angažmá sboristy skončit prevence vlastní postoj k životosprávě dodržování hlasové hygieny soustavné pěstování a posilování hlasové techniky udržování tělesné kondice

14. Sebevětší péče u některých typů hlasu občas nezabrání tomu, že subjektivní potíže zpěvákovy dominují až tak, že umělec raději svou kariéru předčasně ukončí.

15. nedivadelní provozování hudby zhruba 3.000 hudebníků instrumentalisté stálé profesionální orchestry ostatní profesionální orchestry komorní soubory hudební skupiny profesionální scéna v ČR

16. sólisté • volní hudebníci-instrumentalisté ve svobodném povolání • vážná hudba • stará hudba • jazz • dechová hudba • folklor • rock a žánry populární hudby • celkem cca 2.700-2.750

17. pěvci ve všech žánrech stálé profesionální sbory vokální skupiny volní sboroví zpěváci ve svobodném povolání vokální sólisté celkem cca 220-230

18. divadla s hudebním provozem • stálá profesionální hudební divadla cca 1.400 umělců (vokální sólisté, sboristé, orchestrální hráči) • opera • opereta • zpěvohra • muzikál • balet • opera mimo stálá divadla cca 120-130 umělců

19. samostatné muzikálové scény 160-180 profesionálních umělců (zpěváci, instrumentalisté) divadla s hudebním provozem celkem cca 1.700-1.750 umělců

20. součet všech profesionálů v ČR (koncertní a divadelní sféra) 4.500 až 4.800 obecná charakteristika špatné platové podmínky v kolektivních tělesech paralelní úvazky v jiných profesích (výuka na školách všech stupňů) komorní hra

21. projekty staré hudby práce ve studiích a na pódiu ad hoc aj. posilování zátěže organismu a jeho rychlejší opotřebení

22. následné zaměstnání, rekvalifikace souběžný výkon (umělecký, paralelní zaměstnání) - v případě nutnosti předčasného ukončení hlavní profesionální dráhy plynulý přechod do jiné profese

23. závodní zdravotní péče (divadla, orchestry, sbory) vstupní a pravidelné periodické prohlídky zaměstnanců lékař kontinuálně sleduje počínající nebo již probíhající zdravotní potíže → pomoc při odstraňování, tlumení → doporučení rehabilitačních procesů → vyhledávání příslušných specialistů lékařská péče, prevence

24. manažer ve spolupráci s lékařem investuje do prevence podporuje aktivity svých podřízených → vylepšení fyzické kondice → pravidelné masáže → lázeňské pobyty → rekreační turistika apod. Obvykle bývají podobné činnosti buď součástí kolektivní smlouvy, uzavřené mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, nebo se řeší dohodou s odbory v rámci plnění Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP).

25. odstraňuje nepříznivé faktory na pracovišti → nekvalitní osvětlení pódia → osvětlení notových pultů v orchestřišti nebo na jevišti divadla → velikost a výška notových pultů → druh používaných židlí → dostatečné větrání užívaných prostorů → kontrola teplotních výkyvů a nežádoucích průvanů → sledování prašnosti prostředí a vlhkosti vzduchu úloha manažera v prevenci

26. správný rozvrh plánu zkoušek a koncertů nebo představení striktní omezování negativních vlivů během přepravy umělců při hostování a zejména při delším turné péče o dostatečný odpočinek při této po všech stránkách velice náročné činnosti problém nadměrného hluku → při vlastním výkonu omezená regulace → hledání cest při zkouškách: omezení jeho negativních dopadů na sluch hudebníků

27. (zakoupení a skutečné užívání některých existujících pomůcek - speciální židle se zabudovanou zvukovou ochrannou deskou, vylepšováním akustiky prostoru užívaného k práci tělesa ap.) celková atmosféra na pracovišti při pozitivním náboji pacifikuje stresové situace hudebníků

28. vědomí náročnosti terapie profesionálních onemocnění (čas, finance pro zaměstnavatele i pro něho) • nejčastější příčiny potíží • nedostatek zdravého přirozeného pohybu • málo relaxace a spánku • nevhodná životospráva a výživa • přehnaná mimohudební zátěž osobní podíl hudebníků na prevenci

29. doporučení lékařů • různá cvičení na zlepšení zdravotního stavu, hudebníkovy kondice a pohyblivosti • ovládání vlastního těla • vylepšení životního stylu • běžná fyzická aktivita • domácí práce • hodně pohybu, zejména na čerstvém vzduchu • sporty jako běh, jízda na kole, plavání posilující kardiovaskulární systém a odbourávající stres • vyhýbání se špatným civilizačním návykům (vysedávání u počítače, nadužívání automobilu, přejídání) • využívání tance a různých pohybových systémů a technik (význam jógy speciálně pro hudebníky)

30. Stupeň vzdělání nemá bezprostřední vliv na uplatnění hudebníka v praxi, důležitější je kvalita jeho podávaných uměleckých výkonů. Dosažený stupeň vzdělání ovlivňuje dosud platové zařazení v zanedbatelné míře. Rozhodnutí hudebníka, učiněné většinou mezi 30. až 35. rokem, o základním uměleckém zaměření nebo o výběru hudebního žánru je téměř vždy neměnné a zůstává až do konce umělcovy kariéry. shrnutí

31. Pokud nedojde k nějakému závažnému onemocnění nebo poruše zdraví zásadně znemožňující vykonávání profese, nekončí hudebník předčasně svou profesi až do doby nároku na starobní důchod. Běžnější je přibírání vedlejšího zaměstnání ke svému hlavnímu ,zejména jako zdroj dalšího příjmu. Uplatnění bývá zejména v oblasti hudební pedagogiky, eventuálně v interpretaci speciálních okruhů hudby (např. stará hudba, současní autoři, multimediální projekty, nahrávání filmové hudby, účast v muzikálových produkcích, pódiový šoubyznys, folklorní skupiny, lidová dechovka aj.).

32. V jednotlivých případech vyřešení zhoršeného zdravotního stavu nebo ukončení aktivní profesionální dráhy zůstávají hudebníci v organizaci jako technici orchestru, archiváři nebo členové produkčního oddělení. U mladší generace hudebníků lze dnes častěji nalézt tendenci k soukromému podnikání, většinou paralelně se zaměstnáním (agentury všeho druhu, počítačová grafika, produkční služby aj.), takže eventuální přechod do plného angažmá v těchto oborech v případě zdravotní či jiné kolize umožňuje zaměstnanci plynulý přechod do zcela jiné profese.

33. K rekvalifikaci ve zcela odlišném oboru, než pro který byl hudebník vyškolen, dochází jen zřídka, i když by byl nějaký ucelený systém (možná i mimo síť škol) velmi žádoucí. Lékařská pomoc profesionálním hudebníkům není v ČR vybudovaná jako systém, závazný pro management i zřizovatele. Počty hudebníků, věnujících se profesionálně veřejnému provozování v koncertní a divadelní sféře, u nichž dochází nebo by mohlo dojít ke zdravotním omezením výkonu profese, nejsou nijak vysoké, s hlediska nároků na státní rozpočet a veřejné zdroje se nejedná o žádné extrémní položky.

34. vytvořit systém předčasného důchodu u těch hudebníků, u nichž se začínají projevovat zdravotní potíže, znemožňující plnohodnotný výkon hudební profese, přitom stanovit limit odpracovaných let s přihlédnutím k době a formě odborného studia najít způsob, jak finančně kompenzovat rozdíl mezi takovým přiznaným důchodem a průměrným platem v dosavadním zaměstnání, např. dorovnáním z prostředků vytvořeného oborového penzijního fondu (německý model) nebo převedením pracovníka na nemocenskou s výší 80% posledního dosaženého platu (švédský model) několik problémů k řešení

35. využít možností dané vyhláškou o výkonu rizikových povolání a vybraným hudebním profesím přiznat tzv. rizikový příplatek uvážit znovuzavedení někdejšího způsobu odchodu do důchodu za výsluhu let, jež by se stanovila s přihlédnutím k obecně zjištěným údajům o průměrném věku, kdy k zásadnímu opotřebení organismu dochází v tomto smyslu dosáhnout nutných legislativních změn

36. Za pozornost děkuje VR kontakt: vaclav.riedlbauch@vse.cz