360 likes | 563 Views
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra matematiky Didaktika matematiky Akademický rok: 2003 – 2004 Zpracoval : Jan HAMERNÍK M – T V T / Z Š 3 . r o č n í k. Kvadratické funkce. hospodářská budova. x. výběh. x. 18 – 2x.
E N D
Jihočeská univerzitav Českých BudějovicíchPedagogická fakultaKatedra matematikyDidaktikamatematikyAkademický rok: 2003 – 2004Zpracoval:Jan HAMERNÍKM – T V T / Z Š3 . r o č n í k Kvadratické funkce
hospodářská budova x výběh x 18 – 2x Kvadratická funkce Příklad 1: Zemědělec chce vybudovat pro drůbež výběh pravoúhlého tvaru, přitom jedna strana bude částí stěny hospodářské budovy. K dispozici má 18 metrů pletiva. Máme určit rozměry výběhu, pro které by jeho obsah byl co největší.
Neznámé jsou délky stran hledaného pravoúhelníku. Má-li každá z „bočních stran“ délku x metrů, pak na zbývající třetí stranu připadne (18 – 2x) metrů.Obsah S pravoúhlého trojúhelníku je tedy (18–2x).xSestavíme si tabulku: Řešení:
Zobrazíme uspřádané dvojice z tabulky do soustavy souřadnic O x y Obrázek zřetelně ukazuje na syme- trické rozložení bodů podle přím-ky rovnoběžné s osou y a vedené bodem [4,5;0]. Odtud se dá usoudit, že ho- dnota výrazu (18 – 2x) . x je maximální pro x = 4,5.
Je tomu ale skutečně tak? Upravíme výraz (18 – 2x) . x doplněním na druhou mocninu dvojčlenu: (18 – 2x) . x = – 2x2 + 18x = – 2(x2 – 9x + 4,52 – 4,52) = = – 2(x2 – 9x + 4,52) + 2 . 4,52 = – 2(x– 4,5) 2 + 40,5 Výraz – 2(x– 4,5) 2 + 40,5 má maximální hodnotu pro x = 4,5, a to 40,5. Pro každé x 4,5 je totiž – 2(x– 4,5) 2< 0, a tedy – 2(x– 4,5) 2 + 40,5 < 40,5 O d p o v ě ď : Zemědělec by měl postavit výběh pravoúhelníkového tvaru s „bočními stranami“ o délce 4,5 metru.
Kvadratická funkce je každá funkce na množině R ( tj. o definičním oboru R), daná ve tvaru y = ax2 + bx + c, kde a R – {0}, b, c R
Těleso je vrženo svisle vzhůru s počáteční rychlostí v = 50 m.s-1. Určete, jaké největší výšky dosáhne. (Užijte vzorec ; g = 10 m.s-2. Příklad č. 2:
Použijeme výše uvedený vzorec: Dále využijeme zadané g = 10m.s-2 Zbývá nám tedy spočítat proměnnou t. Dosadíme do vzorce: Řešení: Těleso dosáhne nejvýše výšky 125 m
Příklad č. 3: Výkon P turbíny závisí na počtu n otáček za sekundu. Určete počet otáček, pro něž bude výkonmaximální, víte-li, že tento výkon je vyjádřen vztahem P = n - n2, kde = 0,455 43 m2.kg.s–2, = 0,455 43 m2.kg.s-1.
Příklad č. 4: Je dán kvádr se čtvercovou podstavou o délce hrany a cm a výšce 4 cm. Zapište funkci, která vyjadřuje a) závislost objemu kvádru na délce hrany podstavy; b) závislost povrchu kvádru na délce hrany podstavy.
Uvažujme kvadratickou funkci g: y = x2 Zapište do tabulky funkční hodnoty v bodech –3; –2; –1; –0,5; 0; 0,5; 1; 2 a 3. Získané uspořádané dvojice pak vyznačte v soustavě souřadné Oxy.
Grafem kvadratické funkce y = x2 je nepřerušovaná křivka, která se nazývá parabola. Z obrázku lze usoudit, že funkce y = x2má tyto vlastnosti: jejím oborem hodnot je interval0,+; funkce je v intervalu ;0 klesající, v intervalu 0,+ rostoucí; v bodě 0 má minimum, nemá v žádném bodě maximum; je zdola omezená, není shora omezená; je sudá.
Na obrázku je graf funkce h1: . Sestrojte pomocí něho graf funkce h2: . Obr. 3 Příklad č. 1:
Pro každé x R je h2(x) = h1(x) – 3; např. pro x = – 2 je Řešení: Ke grafu funkce h2 dospějeme tedy od grafu funkce h1posunutím o tři jednotky ve směru zápornépoloosy y.
Sestrojte graf funkce h3: , a to opět využitím grafu funkce h1: Řešení: Pro každé x R je h3(x – 1) = h1(x); např. pro x = 3 je Jestliže funkce h1 nabývá nějakou hodnotu v bodě x, nabývá tutéž hodnotu funkce h3 v bodě x– 1 Graf funkce h3 získáme z grafu funkce h1 posunutím o jednu jednotku ve směru záporné poloosy x. Graf funkce h1. Příklad č. 2:
Sestrojte graf funkce h5: . Řešení: Nejdříve upravíme výraz doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Příklad č. 3:
Upravíme nejprve výraz ax2 + bx + c doplněním na druhou mocninu dvojčlenu: • Sestrojíme graf funkce Jak budeme postupovat při sestrojování grafů kvadratických funkcí y = ax2 + bx + c? • Sestrojíme graf funkce • f1: y = ax2.
pro > 0jde o posunutí ve směru • záporné poloosy x, • pro = 0 o posunutí o 0 jednotek • na ose x, (tj. „nulové posunutí“ • ve směru osy x), • pro <0 o posunutí ve směru • kladné poloosy x, a to z grafu funkce f1 pomocí posunutí o jednotek ve směru osy x, přičemž
pro > 0jde o posunutí ve směru • kladné poloosy y, • pro < 0o posunutí ve směru • záporné poloosy y, • pro = 0 o posunutí o 0 jednotek • na ose x, (tj. „nulové posunutí“ • ve směru osy y, a o jednotek ve směru osy x, přičemž
Funkce y = ax2 + bx + c (a0) Grafem každé kvadratické funkce je parabola, která je souměrná podle osy rovnoběžné s osou y. Závěrem si uvedeme vlastnosti kvadratických funkcí y = ax2 + bx + c v závislosti na hodnotách a.
Obr. 7 Oborem hodnot je . a > 0 Je rostoucí v . Je klesající v . V bodě má minimum. Je zdola omezená, není shora omezená.
Obr. 8 Oborem hodnot je . a < 0 Je rostoucí v . Je klesající v . V bodě má maximum. Je shora omezená, není zdola omezená.
Načrtněte grafy grafy těchto funkcí: • y = x2– 2x + 3 • y = – x2– 6x – 8 • y = – 2x2 + 5x – 1 • y = – 0,5x2 + x + 2 • y = Příklad č. 3:
Řešte nerovnici s neznámou xR Řešení: Nejprve převedeme danou nerovnici na anulovaný tvar: Příklad č. 1:
Zjistíme, ve kterých bodech je hodnota funkce rovna nule. K tomu vyřešíme početně kvadratickou rovnici x1 = – 3, x2 = 2
Na první pohled také vidíme, že kvadratická funkce má v nějakém bodě maximum (koeficient u x2 je –1); parabola, která je jejím grafem, se tedy „rozevírá směrem dolů“. Obr. 9
Příklad č. 2: Řešte nerovnici s neznámou xR Řešení: Nejprve vyřešíme kvadratickou rovnici: Diskriminant je záporné číslo, rovnice nemá v R žádné řešení. Nejsme ve slepé uličce?
Graf kvadratické funkce nemá s osou x žádné společné body, přitom tato funkce má v nějakém bodě minimum. Tyto dvě skutečnosti zachycuje obr. 10. A z něho lze vyčíst, že řešeními dané nerovnice jsou všechna xR. Obr. 10
Příklad č. 3: • S využitím grafů kvadratických funkcí řešte tyto • kvadratické nerovnice s neznámou xR. • x2– 5x + 6 0 • 2x2– 5x + 2 <0 • – 2x2 + 6x – 9 0 • x2– 2x + 3 <0