170 likes | 292 Views
číslo: : VY_32_INOVACE_18_12 (20). Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Bedřich Smetana 3. část Autor: Mgr. Ivana Písařová Vzdělávací oblast: Umění a kultura
E N D
číslo: : VY_32_INOVACE_18_12 (20) Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Bedřich Smetana 3. část Autor: Mgr. Ivana Písařová Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Hudební výchova Ročník: 8. a 9.
Metodický list - anotace: • Výukový materiál obsahuje základní informace • o díle Má vlast hudebního skladatele Bedřicha Smetany včetně obrazového materiálu (výklad).
Symfonická báseň Symfonická báseň = obvykle jednovětá skladba určená pro orchestr, která patří mezi díla tzv. programní hudby, protože má od svého autora určen jiný nehudební program. Jde o zhudebnění nějakého příběhu nebo obsahu. Námětem je nejčastěji nějaké literární nebo dramatické dílo, které má kořeny v lidové slovesnosti, jako např. legenda, epos, mýtus, pohádka, pověst nebo obraz města či krajiny. Symfonická suita nebo cyklus symfonických básní = více za sebou seřazených symfonických básní.
Bedřich Smetana – Má vlast • Má vlastje cyklus 6 symfonických básní: • Vyšehrad • Vltava • Šárka • Z českých luhů a hájů • Tábor • Blaník • Toto dílo s mimohudební tematikou je inspirováno českou historií, legendami a krajinou. • Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 – 1879, kdy byl Smetana zcela hluchý.
Symfonická báseň Vyšehrad Vyšehrad nad řekou Vltavou.
Symfonická báseň Vyšehrad Vyšehrad začíná zvuky harf středověkého barda Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu (zazní na konci Vltavy, v závěru Blaníku). 4 tóny tvoří základní motiv Vyšehradu (b-es-d-b). V další části Smetana připomíná příběh hradu, používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu husity. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku Vltavu protékající pod hradem.
Vltava – symfonická báseň Vltava u vodní nádrže Štěchovice
Vltava • Symfonická báseň Vltava je v tónině e moll a je přibližně 12 minut dlouhá. • Smetana o ní napsal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“
Šárka Slovy autora: „V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bajka o dívce Šárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstu přísahá za nevěrnost milence celému mužskému pokolení. Zdálí je slyšet příchod Ctirada s jeho zbrojnoši, který táhne na pokoření a potrestání dívek. Už zdáli zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané dívky u stromu, při pohledu na ni obdivuje Ctirad krásu její – zahoří milostnými city pro ni, osvobodí ji, ona připraveným nápojem obveselí a opojí jak Ctirada tak zbrojnoše až k spánku. – Na dané znamení lesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu, hrůza všeobecného vraždění, vzteklost nasycené pomsty Šárky – toť konec skladby.“
Z českých luhů a hájů • V této symfonické básni se oslavuje krása české krajiny. • Pro Smetanu byla inspirací krajina kolem Jabkenic, • kde pobýval na sklonku svého života u své dcery Žofie.
Tábor Smetana považoval dobu husitství za vrcholné období českých dějin. Symfonická báseň Tábor je oslavou tohoto období. Podkladem básně je husitský chorál Ktožjsú boží bojovníci, který se V různých podobách objevuje po celou dobu skladby. Titulní strana k partituře Táboru.
Blaník Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (ilustrace Věnceslav Černý)
Blaník • Hudebně začíná Blaník přesně tam, kde končí Tábor • a objevují se v něm i obdobné motivy. • V symfonické básni opět zazní husitský chorál, ale • tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části • Blaníku. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu • „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem • ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu.
Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bedřich Smetana [online]. c2013 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bed%C5%99ich_Smetana&oldid=9759651> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Má vlast [online]. c2013 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A1_vlast&oldid=9738890 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Symfonická báseň[online]. c2012 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Symfonick%C3%A1_b%C3%A1se%C5%88&oldid=9296651> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vltava [online]. c2013 [citováno 23. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vltava&oldid=9695444> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Přírodní park Česká Kanada [online]. c2012 [citováno 23. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_park_%C4%8Cesk%C3%A1_Kanada&oldid=9195143>
Použitá literatura VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček hudebních osobností. 1. vyd. Praha: L. Vrkočová, 1999, 199 p. ISBN 80-901-6115-4.