Modely vztahu člověka a přírody

1. Modely vztahu člověka a přírody A passenger on a boatbegan to drill a hole under his seat. The other passengersprotested. He replied, „What business is it of yours? I am drilling hole under my seat, not yours.“ The othersreplied, „But the water will rise and flood the boat for all of us.“ RabbiShimon bar Yochai 2013 Marek Vácha

2. Situace v Evropě • je zvláštní, že v Evropě oscilujeme mezi dvěma naprosto rozdílnými vztahy k přírodě….

3. buď se k přírodě stavím utilitaristicky a snažíme se vše vytěžit, spálit a prodat…

4. …nebo ve smyslu Deep Ecology v ní vidíme tajemnou Mother Nature…

5. Křesťanství a Environmentální etika

6. Richard A. Baer • Svět náleží Bohu, nikoli lidem • člověk zde žije pouze „v podnájmu“ • svět je majetkem který nám nepatří • humankind does not have unconditional freedom to conquer and exploit what it could never own • Bůh miluje stvořený svět • tedy svět živý i neživý • „Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.“ (Gen 1 31) • Nejen svět živý a neživý, nýbrž i vztahy mezi jeho součástmi, „web of life“ jsou součástí stvoření

7. Richard A. Baer • rabování země je ve své nejhlubší podstatě protináboženské • křesťan nedopustí ani uctívání přírody, ani jejím pohrdáním

8. Proti uctívání přírody • Starobylý judaismus se liší od panteismu nikoli ve své neschopnosti vnímat duchy v živočiších či rostlinách, nýbrž tím, že tyto duchy odmítá deifikovat • Oživená příroda má nefesh či ruach stejně jako mají lidé • Ale stejně tak, jako hebrejská bible odmítá zbožšťovat člověka, odmítá zbožštit i přírodu. • (Kay, J., (2001) Concepts of Nature in the Hebrew Bible. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 101)

9. Panteismus a jeho odmítnutí Tomášem • Tvorové se podobají Bohu, avšak Bůh se nepodobá tvorům. • „Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! (Řím 11, 36) • Bůh nespočívá v nějaké konkrétní věci, avšak všechny věci spočívají v Bohu. • v něm žijeme, pohybujeme se a jsme • All things are in God since in the Godhead God has all being, all substance, and all existence; and again as around the Godhead insofar as they are derived from God. • „Zůstaňte ve mně, a já ve vás.“ (Jan 15,3)

10. Richard A. Baer • Člověk nemůže zůstat člověkem, aniž by měl vládu nad přírodou. • ovládání ohně • nástup pastevectví a polnohospodářství • mechanické a elektrické technologie • … ať chceme nebo ne, člověk přírodě vládne.

11. Role křesťanství • křesťanství nicméně nezná rozdíl mezi sakrálním a profánním (!) • posvátným se věc či místo stane užíváním a nikoli sebou samým (Jan Sokol) • roztržení chrámové opony ve chvíli Ježíšovy smrti (Mk 15,38; Mt 27,51) ruší tento rozdíl • již 2000 let je hlásáno, že štěstí nepřinese kumulace majetku

12. Pravoslavná teologie • Svět je stvořen jako dobrý, a proto má být milován • v události Inkarnace na sebe Kristus bere lidské tělo a tedy má intrinsic value celý stvořený svět • spása zahrnuje celou stvořenou hmotu, stejně jako lidské tělo a duši (Chryssavgis, J., The World of the Icon and Creation: An Orthodox Perspective on Ecology and Pneumatology. in Hessel, D.T., Ruether, R.R. (eds.) Christianity and Ecology. (2000) Harvard University Press, Cambridge, MA,)

13. Pravoslaví • „Rusové totiž pohlížejí na Zemi jako na živoucí organismus. Jedná se o určitý pozůstatek slovanské mytologie, která hovořila o vlahé matce Zemi. Člověk sám sebe nevnímá jako pána Země, nýbrž spíše jako jejího syna.“ • (Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad – Roma. p. 60)

14. Filosofie zracionalizovala a zlegitimizovala úsilí o ovládnutí přírody: ostré rozdělení světa na svět duchovní (lidská mysl, noumenální svět) a materiální svět (příroda, fenomenální svět) povzbudilo lidstvo, aby vidělo přírodu jako využitelné soukolí věcí, bez jakékoli duchovní animace. • Pierce, J., Jameton, A,m (2004) New Ways of Thinking About Bioethics. in The Ethics of Environmentally responsible Health Care (New York: Oxford University Press, 2004),111-125

15. Bible a ekologie "Když budeš dlouhou dobu obléhat nějaké město a v boji se ho zmocníš, nezničíš jeho stromoví a nebudeš je vytínat sekerou. Vždyť z něho můžeš jíst. Nekácej je! Což je strom na poli člověk, abys jej také obléhal?Můžeš zničit a skácet jenom strom, o němž víš, že to není strom s ovocem k jídlu; použiješ ho při stavbě obléhacího náspu proti městu, které s tebou vede boj, dokud město nepadne." Deut 20, 19 - 20

16. Bible a ekologie Princip udržování země Princip „sabatu“: stvoření musí být umožněno, aby se restituovalo z lidského užívání jeho zdrojů Princip „plodnosti“, vyžadující rozvoj stvoření k jeho plnosti Princip „naplnění a mezí“, které tvrdí, že existují meze pro roli člověka ve stvoření, které je nutno respektovat (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 53)

17. Princip šabatu • šabat není jen odpočinutí po šesti dnech stvoření • možná naopak, svět je stvořen kvůlišabatu • pravověrný žid o šabatu • nic nového netvoří • nic neničí • užívá hojnosti země • je to šabat, který definuje rozdíl mezi stewardem a Vládcem • vědomí, že i my patříme do Božího stvoření, že jsme součástí přírody

18. Sedmý rok • Po šest let budeš osévat zemi a sklízet z ní úrodu. Sedmého roku ji necháš ležet ladem. Nebudeš ji obdělávat, aby jedli ubožáci z tvého lidu, a co zbude, spase polní zvěř. Tak naložíš i se svou vinicí a se svým olivovím. Po šest dnů budeš konat svou práci, ale sedmého dne přestaneš, aby odpočinul tvůj býk i osel a aby si mohl oddechnout syn tvé otrokyně i tvůj host. (Ex 23, 10-12)

19. Sedmý rok • tak jako člověk (adam) potřebuje odpočinek po týdenní práci • podobně půda (adamah) potřebuje tentýž odpočinek

20. Příroda jako Boží chrám

21. Creation as God´s Temple John Walton • Božstva přebývají v chrámu, a pouze v chrámu. Proto nakonec je chrám postaven. Můžeme dokonce říct, že přesně toto chrám je – místo, kde Bůh přebývá. • Ve starověkém světě je toto místo prostorem, kde jsou krize vyřešeny, kkde je znovu dosaženo stability, a kde se věci vrací na svá místa. • Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press Academic, IL, USA

22. Creation as God´s TempleGarryDeWeese, Ph.D • příroda oslavuje Boha, Bůh se raduje z díla svých rukou. • Žalm 19,2: • Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.

23. Creation as God´s TempleGarryDeWeese, Ph.D • Žalm 148: • Haleluja. Chvalte Hospodina z nebes, chvalte ho ve výšinách! Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy. Chvalte ho, slunce s měsícem, chvalte ho, všechny jasné hvězdy. Chvalte ho, nebesa nebes, rovněž vody nad nebesy, chvalte Hospodinovo jméno! Vždyť on přikázal, a bylo to stvořeno, on tomu dal povstat navěky a navždy, nařízení, které vydal, nepomine. Ze země ať chválí Hospodina netvoři a všechny propastné tůně, oheň, krupobití, sníh i mlha, bouřný vichr, který plní jeho slovo, horstva a všechny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry, zvěř a všechna dobytčata, plazi, okřídlené ptactvo, králové země a všechny národy, vladaři a všichni soudci země, jinoši i panny, starci i mladí. Ať chválí Hospodinovo jméno, pouze jeho jméno je vyvýšené, jeho velebnost je nad zemí i nebem. Vyvýšil roh svého lidu k chvále všech svých věrných, synů Izraele, lidu, který je mu blízký. Haleluja.

24. Creation as God´s TempleGarryDeWeese, Ph.D • Jób 26,7-10: • On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi, vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne; svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak. Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma. • Jób 38, 4-11: • Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru? Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země , když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata a řekl: ‚Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!‘

25. Creation as God´s TempleGarryDeWeese, Ph.D • Žalm 104, 2-5: • Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu. Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru. Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy. Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy. • Žalm 11,4: • Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny.

26. Creation as God´s TempleGarryDeWeese, Ph.D • stvoření není jeviště; je to chrám. (Dr. Garry deWeese)

27. The Cosmos is a Temple • Můžeme pochopit spojení mezi chrámem a vesmírem lépe, pokud pochopíme, že ve stravoěkém světě byly chrámy považovány jako symboly kosmu. • Egyptské chrámy sloužily jako modely kosmu, kde podlaha znázorňovala zemi a strop nebe.

28. 1 Král 7, 15-26 • Vytvořil dva bronzové sloupy; jeden sloup byl vysoký osmnáct loket a dal se obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou ; stejně tak sloup druhý. Udělal též dvě hlavice, odlité z bronzu, a nasadil je na vrchol sloupů; jedna i druhá hlavice byly vysoké pět loket. Na hlavicích, které byly na vrcholu sloupů, bylo proplétané mřížování s řetízkovými ozdobami. Sedm jich bylo na jedné i na druhé hlavici. Ke sloupům udělal dvě řady granátových jablek kolem každého mřížování přikrývajícího hlavici na vrcholu sloupu ; stejně to udělal s druhou hlavicí. Hlavice na vrcholu sloupů u chrámové předsíně byly zakončeny lilií čtyři lokte vysokou . Na obou sloupech bylo nahoře kolem vydutí hlavic připevněno k mřížování dvě stě granátových jablek v řadách, u obou hlavic. Sloupy postavil u předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a dal mu jméno Jakín. Pak postavil levý sloup a dal mu jméno Bóaz. Sloupy byly na vrcholku zakončeny lilií. Tak byla dohotovena práce na sloupech. Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket. Pod jeho okrajem je dokola vroubilo věncoví, deset ozdob na jeden loket; lemovaly moře dokola. Věncoví bylo odlito ve dvou řadách spolu s ním. Moře spočívalo na dvanácti býcích; tři byli obráceni na sever, tři na západ, tři na jih a tři na východ. Na nich bylo moře položeno a zadky všech byly obráceny dovnitř. Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru nebo rozkvetlé lilie. Pojalo dva tisíce batů.

29. Samotný fakt, že Bible věnuje asi 15x větší prostor konstrukci svatyně Izraelity než tomu, jak Bůh stvořil Universum prozrazuje, jak jsou lidské skutky cenné pro Boha

30. Creation as God´s TempleGarryDeWeese, Ph.D • Iz 40,22: • Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání. • Iz 66, 1-2: • Toto praví Hospodin: „Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí? Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův.

31. Model Šalamounova chrámu

32. Herod´s temple

33. Ovlivnění křesťanské spirituality Teilhard de Chardin a další

34. Teilhard de Chardin • přírodní vědy jako součást teologie • cesta k bodu omega • rozlišení mezi biosféro a noosférou • hymnus na hmotu • představa „svaté hmoty“ (!) • kdekoli to ve vesmíru trochu jde, život z hmoty vykvete • odmítnutí dualismu duch x hmota

35. Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin „Buď požehnána, drsná hmoto, neplodný úhore, tvrdá skálo, jež ustupuješ jen násilí a nutíš nás pracovat, když chceme jíst. Buď požehnána, nebezpečná hmoto, kruté moře, nezkrotná vášni, která nás pohltíš, když tě nespoutáme. Buď požehnána, mocná hmoto, neodolatelná evoluce, skutečnosti stále se rodící, jež v každé chvíli rozbíjíš naše rámce a nutíš nás sledovat tvoji pravdu stále dál. Buď požehnána, univerzální hmoto, trvání bez hranic, étere bez břehů, trojí propasti hvězd, atomů a generací, jež stále překračuješ a rušíš naše těsné míry a zjevuješ nám rozměry Boží.

36. Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin Buď požehnána, neproniknutelná hmoto, která se prostíráš mezi našimi dušemi a světem podstat a necháváš nás toužit proniknout nesešívanou rouškou fenoménů. Buď požehnána, smrtelná hmoto, jež se v nás jednou rozložíš a tak nás přinutíš vejít do srdce toho, co jest. Bez tebe, hmoto, nebýt tvých útoků a toho, co nám bereš, bychom stagnovali, byli neteční, dětinští a nevěděli nic o sobě ani o Bohu. Ty, která zraňuješ i ošetřuješ, vzdoruješ a zase se poddáváš, boříš i stavíš, spoutáváš a zase osvobozuješ, - mízo našich duší, ruko Boží. Tělo Kristovo, tobě, hmoto, žehnám. Žehnám ti hmoto, a pozdravuji tě, ne v té zkomolené a znetvořené podobě, jak tě popisují velekněží vědy a kazatelé ctností, jako hromadu surových sil a nízkých sklonů, ale tak, jak ses mi objevila ve své úplnosti a ve své pravdě.

37. Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin Pozdravuji tě, nevyčerpatelná schopnosti být a proměňovat, z níž klíčí vyvolená podstata. Pozdravuji tě, sílo všeobecného sblížení a sjednocení, která spojuješ davy monád, jež se v tobě sbíhají na cestě Ducha. Pozdravuji tě, harmonický prameni duší, průzračný křišťále, z něhož vzchází nový Jeruzalém. Pozdravuji tě, božské prostředí, nabité tvořivou silou, jako moře zmítané Duchem, jako hlína, hnětená a oživovaná vtěleným Slovem. Lidé si často myslí, že poslouchají tvůj neodolatelný hlas, když se z lásky k tobě vrhají do vnější propasti sobeckých požitků. To je zmýlil falešný odlesk, nějaké ozvěna. Teď to vidím. Kdo tě chce dosáhnout, hmoto, musí začít ve styku se vším, co se zde na zemi hýbe, a pak pociťovat, jak se mu pod rukama pozvolna vytrácejí všechny jednotlivé podoby toho, co v nich drží, až se nakonec střetne s jedinou podstatou všeho pevného a sjednoceného.

38. Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin Kdo tě chce mít, musí tě sublimovat v bolesti, když tě nejdřív s rozkoší objal do náručí. Vládneš, hmoto, v průzračných výšinách, kde si světci představují, že ti uniknou – jako tělo tak průsvitné a čilé, že je k nerozeznání od ducha. Vynes mne tam vzhůru, hmoto – námahou, rozloučením a smrtí, vynes mne tam, kde bude konečně možné v čistotě obejmout Vesmír!“ Dole na poušti, kde už byl zase klid, někdo plakal: „Můj otče, můj otče – jaký to byl šílený vítr, co ho odnesl!“ A na zemi zůstal ležet plášť. (1919)

39. Ovlivnění křesťanské spiritualityBernard z Clairvaux „V lesích můžeš nalézt víc než v knihách, stromy a kameny tě naučí věci, o nichž ti nepoví žádný učitel.“ (Kameník, M., (2002) Burgundsko – kraj mnichů. Cîteaux a Bernard z Clairvaux. Vyšehrad, Praha)

40. Stvoření je žebřík, po kterém stoupáme až nahoru k Stvořiteli. • Savtý Bonaventure • Hadjadj, F., (2002) La Terre Chemin du Ciel. Les Provinciales. Diffusion Cerf. p.41

41. Horské kázání • Pozorujte polní lilie a nebeské ptactvo • není míněno jako přání, ale je řečeno v imperativu • kontemplujte přírodu!

42. Role křesťanství • „Otče náš…“ – vztah úcty k životu „malých bratří“ je samozřejmostí • „našimi ústy Tě chválí celý vesmír“ • při mši svaté se křesťané modlí jménem svým, celé církve, celého lidstva a celého vesmíru • ve vtělení se dovršuje stvoření

43. Berďajev • „Moje spása a moje proměna je vázána nejen na spásu ostatních lidí, ale také na proměnu živočichů, rostlin a minerálů, na jejich začlenění do Božího království, což vše závisí na mém vlastním tvůrčím úsilí.“ • (cit v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad-Roma s.r.o., Olomouc, str. 155)

44. Pavel Evdokimov • Svět byl stvořen spolu s časem, což znamená, že byl stvořen jako nehotový, jaksi v zárodku, a to kvůli tomu účelu, aby to v průběhu dějin probudilo proroky a dobré dělníky a aby vznikla možnost spolupráce mezi Božím působení a lidským úsilím, která bude trvat až do dne, kdy zárodek dospěje ke konečné zralosti. • cit v (Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad-Roma s.r.o., Olomouc, str. 56)

45. Role křesťanství • „Řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si s nohou sandály, neboť místo, na němž stojíš, je posvátná země.“ A řekl: „Jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův.“ A tu si Mojžíš zastřel tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha.“ (Ex 3, 5-6)

46. Role křesťanství „On založil zemi na věčné časy, a naplnil ji čtyřnohými zvířaty. On vyslal světlo a ono šlo, zavolal je, a ono poslechlo s chvěním. Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly. Zavolal je a odpověděly: „Zde jsme“; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli.“ (Bar 3, 33 – 35)

47. „V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím z země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí“ (Oz 2,20)

48. Role křesťanství • Když lidé způsobí vyhynutí jiného druhu, ničí tvora stvořeného Bohem, ničí Boží sebezjevení se člověku. Baiji (Lipotes vexillifer) Delfínovec čínský 13. prosince 2006 (functional extinction)

49. Thomas Berry • ve vztahu křesťan – příroda došlo k trojímu oddělení • při střetnutí právě vzniklého křesťanství s řeckým humanismem • byl dán tak velký důraz na člověka a jeho spásu, že zcela zastínil vizi člověka jako součást přírody • při morové epidemii 1346 – 1349 • kterou si lidé nijak nedokázali vysvětlit! • VIZ i Tomáš Kempenský • v 19. století v období industrializace

50. pouze my na západě jsme oddělili „historii“ od „přírody“ • v našem pojetí příroda „funguje“ nezávisle na činnosti lidí • při povodích v Bangladéši nebo tsunami v Thajsku si již neklademe otázky • přírodní katastrofy jsou pro nás eticky neutrální • pro židy je historie a příroda jedno: hřích společenství se odráží i na přírodě, podobně jako požehnání: • “Požehnals tomu, co vyrašilo. Rok jsi korunoval svou dobrotou, kudy jsi prošel, prýští hojnost. Pastviny na stepi mokvají vláhou, pahorky se ovíjejí radostí. Nivy se odívají stády, údolí se přikrývají obilím: ozývají se jásotem a zpěvem.” (Žalm 65)