320 likes | 478 Views
Pedagogika II - NPED035, LS 3. seminář, 02. 04. 2012 Pedagogická evaluace Pedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systému Mezinárodní výzkumy vzdělávání jako zdroj dat pro evaluaci vzdělávacího systému. 1. 1. Obsah semináře:. Pedagogická evaluace a její cíle
E N D
Pedagogika II - NPED035, LS3. seminář, 02. 04. 2012 Pedagogická evaluacePedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systémuMezinárodní výzkumy vzdělávání jako zdroj dat pro evaluaci vzdělávacího systému 1 1
Obsah semináře: Pedagogická evaluace a její cíle Kvalita a efektivita ve vzdělávání, indikátory Nástroje pedagogické evaluace Pedagogická evaluace – úroveň žáka, školy, vzdělávacího systému Evaluace vzdělávacího systému: Proč, co a jak? Národní a mezinárodní evaluační aktivity Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávání Aktuální studie o českém vzdělávacím systému: OECD 2012, McKinsey 2010 2
Pedagogická evaluace • = hodnocení vstupů, procesů a výstupů ze vzdělávání(např.: evaluace učebnic, vzdělávacích programů, vzdělávacích potřeb, výuky – tj. vyučování a učení, výsledků žáků…) • O pedagogické evaluaci se mluví tam, kde se jedná o hodnocení na základě spolehlivých dat, komplexní a systematické
Co je cílem pedagogické evaluace? • zjistit a analyzovat daný jev nebo proces (jevy nebo procesy) ve vzdělávání a vyhodnotit je • vzhledem k očekávaným nebo stanoveným kritériím; • evaluační kritéria by obecně měla reprezentovat kvalitu a efektivitu (ve) vzdělávání
Kvalita (ve) vzdělávání Pojem často používaný, ale ne zcela jasný. Cítíme, že kvalita (ve) vzdělávání je zásadně důležitá, ale ne vždy s tímto pojmem transparentně zacházíme: • dosažení očekávané úrovně vzdělání… • naplnění vzdělávacích potřeb… • splnění vzdělávacích cílů…
Efektivita vzdělávání = vstupy/výstupy Také ne zcela jasný pojem Vstupy vzdělávání: vložené zdroje a podmínky (nejen ekonomické povahy) Výstupy vzdělávání: výsledky vzdělávání + vzdělávací efekty (dlouhodobé důsledky a účinky vzdělávání: uplatnění lidí v profesi, způsoby trávení volného času, produktivita práce, kulturní aj. preference…)
Indikátory vzdělávání Kvantitativní ukazatele, které • popisují stav, kvalitu, výkon, efektivitu… hlavních proměnných charakterizujících vzdělávání na dané úrovni. • Pedagogická evaluace by se měla opírat vždy o systém indikátorů vycházející z měřitelných proměnných. • Z jednoho indikátoru a jeho změny zpravidla není možné usuzovat na stav a vývoj evaluovaného jevu.
Nástroje pedagogické evaluace – pokrač. • Pedagogická evaluace by měla dospívat k co možná spolehlivým a objektivním výsledkům, protože na jejich základě se dělají zpravidla závažné závěry a rozhodnutí o vzdělávání. • Pro získání vstupních dat pro evaluaci se proto vytvářejí a používají pokud možno přesné evaluační nástroje, často kvantitativní, • které pracují především s objektivními daty získanými prostřednictvím statistických metod a výběrových šetření.
Pedagogická evaluace na úrovni: • Vzdělávacího systému • Školy • Žáka
Pedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systému Evaluuje se systém jako celek nebo jeho části – vymezené • územně (státy, regiony; u nás tvoří relativně ucelené subsystémy školství v krajích), • podle věku (základní, střední školství…), • podle druhu škol (všeobecně vzdělávací, odborné školství, …) • věcně (systém hodnocení ve vzdělávání, používané metody, národní a školní kurikulum…)
Proč evaluovat vzdělávací systém? • Tvorba vzdělávací politiky na základě spolehlivého vyhodnocení stavů a vývoje systému a jeho částí; tvorba rozhodnutí, koncepcí a strategií, příprava dlouhodobých záměrů • Informace veřejnosti (školství je veřejná služba, financuje se z veřejných rozpočtů)
Národní evaluační aktivity Chybí systémový přístup, není vytvořen systém indikátorů vzdělávání, které by byly dlouhodobě sledovány. Datovým základem pro národní evaluační aktivity jsou: • Národní statistiky školství a vzdělávání a analýzy na tomto datovém základě (např. studie „SLEDOVÁNÍ GENDEROVÝCH OTÁZEK A VĚKOVÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANCŮ VE ŠKOLSTVÍ“, http://www.uiv.cz/clanek/610/1466) • Výběrová šetření (např. projekt „MONITORING IMPLEMENTACE KURIKULÁRNÍ REFORMY“, http://www.uiv.cz/clanek/8/2091)
Mezinárodní evaluační aktivity Dlouhodobě je rozvíjejí OECD a EU • Hlavní publikace EU: Key Data on Education in Europe • Hlavní publikace OECD - ročenka: Education at a Glance: OECD Indicators Český komentovaný výtah: České školství v mezinárodním srovnání, dosud rovněž každoročně
Mezinárodní systémy indikátorů vzdělávání OECD i EU postupují při sběru dat, analýzách a v publikacích na základě systémů indikátorů. Např. indikátory OECD – tři skupiny: • Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání • Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání • Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou
A. Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání • A1 Na které úrovni dospělí studovali? (Vzdělanost dospělé populace) • A2 Kolik studentů ukončí sekundární vzdělávání? (Míra dokončování vyššího sekundárního vzdělávání) • A3 Kolik studentů ukončí terciární vzdělávaní? (Mira dokončování terciárního vzdělávání a míra přežití v terciárnim vzdělávání) • A4 Jaké ambice mají žáci z pohledu dosaženého vzdělání? • A5 Jaký mají studenti postoj k matematice? • A6 Jaký dopad má zázemí imigrantů na jejich studijní výsledky? • A7 Ovlivní socioekonomické zázemí žáků jejich účast ve vyšších stupních vzdělávání? • A8 Jaký vliv má účast ve vzdělávání na účast na trhu práce? • A9 Jaké jsou ekonomické výnosy ze vzdělávání?
B. Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání • B1 Kolik stojí žák/student? (Výdaje na vzdělávání na studenta) • B2 Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? (Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP) • B3 Jaké jsou veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání? (Veřejné a soukromé investice do vzdělávání) • B4 Jaké jsou celkové veřejné výdaje na vzdělávání? (Celkové veřejné výdaje na vzdělávání) • B5 Jaké jsou výdaje studenta v terciárním vzděláváni a kolik veřejných subvencí obdrží? (Veřejné subvence studentům a domácnostem) • B6 Z jakých zdrojů pocházejí finančni prostředky na vzdělávání a za co jsou utráceny? (Výdaje na instituce podle účelu a zdrojů) • B7 Jak efektivně jsou finanční prostředky ve vzdělávání využity?
C. Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou • C1 Jak rozšířené jsou programy odborného vzdělávání? (Účast na vzdělávání od základního vzdělávání po dospělost) • C2 Kdo se účastní vzdělávání? (Účast na vzdělávání v sekundárním a terciárním vzdělávání) • C3 Kdo studuje v zahraničí a kde? (Mobilita studentů a studující cizinci v terciárním vzdělávání) • C4 Jak úspěšní jsou studenti při přechodu ze vzdělávání na trh práce? (Vzdělávací a pracovní status mladých lidí) • C5 Účastní se dospělí dalšího vzdělávání souvisejícího s prací? (Účast na vzdělávání dospělých)
OECD: Education Indicators in Focushttp://www.msmt.cz/statistika-skolstvi/education-indicators-in-focus Tematické zprávy vydávané od roku 2012: • Únor 2013 Jak se liší podmínky, systém a kvalita předškolního vzdělávání a péče v zemích OECD? • Leden 2013 Jaké společenské výhody poskytuje vzdělání? • Listopad 2012 Jak se ve světě liší velikosti tříd ve školách? • Říjen 2012 Souvisí zvýšení soukromých prostředků, především v terciárním vzdělávání, se snížením veřejných výdajů a nerovným přístupem ke vzdělání? • Září 2012 Jak dobře země vzdělávají mladé lidi pro potřeby zaměstnání a plnohodnotného života? • Červen 2012 Jaká je návratnost vyššího vzdělání z hlediska jednotlivců a z celospolečenského hlediska? • Květen 2012 Jak se mění celosvětová zásobárna talentů? • Duben 2012 Jak výrazné jsou příjmové nerovnosti a jak může vzdělávání tyto nerovnosti snižovat? • Březen 2012 Jak jsou dívky úspěšné ve škole a jak se uplatňují na trhu práce? • Únor 2012 Jak země podporují studenty v oblasti terciárního vzdělávání? L • Leden 2012 Jak globální ekonomická krize zasáhla lidi s různou úrovní vzdělání?
Mezinárodní výzkumy jako zdroj dat pro evaluaci vzdělávacího systému • Mezinárodní výzkumy vzdělávání organizují především • OECD – např. výzkum PISA (Programme for International Student Assessment) • IEA (International Association for Educational Assessment, Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání) – např. výzkum TIMSS (Trends in Mathematics and Science Education)
Mezinárodní výzkum OECD PISA 2009 Následující snímky jsou převzaty z prezentace Jany Palečkové a Vladislava Tomáška, členů českého národního týmu PISA, na tiskové konferenci MŠMT dne 16. prosince 2010
Programme for InternationalStudent Assessment • mezinárodní projekt OECD • měření výsledků vzdělávání • čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost • 15letí žáci • čtyři sběry dat: 2000, 2003, 2006, 2009
PISA 2009 65 zúčastněných zemí (34 zemí OECD)
Čtenářská gramotnost Průměrné výsledky zemí OECD
Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2000 a 2009, čtenářská gramotnost
Matematická gramotnost • výsledek českých žáků průměrný • největší zhoršení ze všech zemí od roku 2003 (o 29 b.) Přírodovědná gramotnost • výsledek českých žáků průměrný • největší zhoršení ze všech zemí od roku 2006 (o 12 b.)
Změny ve výsledcích českých chlapců a dívek ve třech oblastech
Výsledky českých žáků • Roste zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní kompetencí ve všech třech testovaných oblastech • Chlapci se zhoršují mnohem více než dívky • Potvrzuje se sestupný trend ve výsledcích žáků (TIMSS 2007, 2011)
Aktuální studie hodnotící český vzdělávací systém • Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. McKinsey, 2010 http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf • OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: CZECH REPUBLIC. OECD 2012 http://www.oecd.org/dataoecd/33/47/49479976.pdf