Bílá kniha terciárního vzdělávání stav, anketní šetření v RVŠ

1. Bílá kniha terciárního vzdělávánístav, anketní šetření v RVŠ František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Březen 2008

2. Obsah • Anketa a její výsledky • Interpretace zjištění ankety • II. kolo ankety??? • Závěr

3. Výsledky ankety k otázkám BKTV

4. Základní informace • Obdrželi jsme 116 odpovědí • z toho 7 je odpovědí studentů. • Doručeny byly rovněž širší komentáře a návrhy na další otázky pro případné druhé kolo anketního šetření. • Celkem bylo každým respondentem hodnoceno 102 otázek.

5. Základní informace Obecné konstatování: U respondentů je silná poptávka po změně – současný stav je většinou hodnocen negativně a vždy respondenti některou z nabídnutých variant hodnotí lépe než současný stav.

6. Nejsilnější negativní reakce (1 - 14)

7. Nejsilnější pozitivní reakce (1-13)

8. Nejsilnější pozitivní reakce (14 - 21)

9. Interpretace (Ježek, Novotná): • Proti změně není odpor, ale panuje obava z transformace VOŠ do svazků univerzit. • Významnou podporu má kategorizace součástí vysokých škol a celých vysokých škol podle cílů a poslání. • Podporu má vazba vzniku součástí (fakult, VŠ ústavů) na souhlas AK.

10. Interpretace (Bednář, Kolská, Novotná, Ondračka, Opatrný, Ripka): • Silná podpora oborově diferencovaného přístupu ke kategorizaci fakult. • Podpora významnému zohlednění výkonnosti v oblasti VaV. • Zřetelná podpora k časově omezené platnosti zařazení do kategorie. • Pravidla pro kategorizaci by měl spíše stanovit zákon než Akreditační komise. • Interpretace ukázala na neujasněnou otázku důsledků kategorizace.

11. Interpretace (Ježek, Bednář, Novotná, Ondračka, Ripka): • Existuje silná podpora pro provedení kategorizace. • Kategorizace by se měla projevit zejména v institucionálním financování VaV, nevyhraněný je názor na vliv v oblasti normativního financování. • Jistá podpora je zřejmá pro preferenci doktorských studijních programů uskutečňovaných na výzkumné fakultě.

12. Interpretace (Ježek, Novotná, Ripka): • Názor na vliv externích aktérů není vyhraněný (vliv zřejmě není v současnosti ani dobře vymezen a ošetřen). • Je velice vhodné zavést multikriteriální hodnocení VŠ a jejich součástí (zřejmě včetně hodnocení podle orientace na „třetí roli“). • Vysoká poptávka je po speciálních programech zaměřených na spolupráci s praxí (ESF). • Nepanuje nadšení z případného růstu vlivu externích aktérů prostřednictvím jejich členství v grémiích VŠ.

13. Interpretace (Bednář, Gavalcová, Hamáček, Novotná, Ondračka, Opatrný): • Existuje podpora speciálním půjčkám pro studenty, není však důvěra v to, že by takto mohly být řešeny regionální rozdíly v dostupnosti vysokoškolského vzdělání. • Panuje skepse (interpretace je obtížná) k roli bankovního sektoru (preference výnosů?) při poskytování půjček.

14. Interpretace (Ježek): • Účast studentů na financování studia zvýší odpovědnost zejména studentů (méně již vysoké školy). • Systém půjček je velice zajímavý zejména pro bankovní sektor (jen tento sektor vydělá nebo je šance, že banky nabídnou výborné podmínky). • Existuje ochota ke změně, ale panuje i obava z administrativní náročnosti.

15. Interpretace (Bednář, Ježek, Hamáček, Novotná, Ondračka, Opatrný): • Jistá nedůvěra ke stávajícímu systému. • Nevyhraněné názory na změny, mírná podpora (ale malá odvaha) zvýšení pravomocí exekutivy. • Poměrně silný názor, že legislativní pravidla brání vyšší efektivnosti systému. • Váhavý postoj k posílení role externích aktérů.

16. Interpretace (Bednář, Ježek, Hamáček, Kolská, Novotná, Ondračka, Opatný): • Jistá (poměrně slabá) nespokojenost se současným stavem. • Nevyhraněné (existující, ale slabé) tendence k posílení exekutivy. • Odpovědi působí dojmem bezradnosti (pravděpodobně i různých preferencí respondentů). • Nejasný postoj k roli správní rady (hodnocení založené na stávající zkušenosti z „úřednického“ vyznění činnosti správní rady).

17. Interpretace (Bednář, Ježek, Opatný, Ripka): • Významná podpora diferenciace modelů řízení vysoké školy. • Jistá nedůvěra k roli externích aktérů v modelu řízení. • Určité rozpaky nad způsobem (kdo rozhodne?) výběru modelu řízení.

18. Interpretace (Bednář, Ježek, Kolská, Ondračka, Opatrný): • Velmi významná podpora vlivu studentů na chod vysoké školy v oblasti vzdělávací činnosti a servisních činností. • Mírně negativní postoj k podílu studentů na rozhodování o otázkách rozpočtu a o strategických otázkách. • Nevyhraněný názor na roli studentů v personálních otázkách.

19. Interpretace (Bednář, Ježek, Hamáček, Ondračka, Opatný, Ripka): • Obecně jistá nedůvěra v roli MŠMT. • Významnější nespokojenost s rolí MŠMT v oblasti VaV a programového financování. • Zjevně je nutné nově formulovat roli ministerstva. • Celkově velmi nevýrazné odpovědi.

20. Interpretace (Bednář, Ježek, Kolská, Ripka): • Zásadní odpor k upuštění od akreditací. Jasný souhlas s významnou úlohou akreditací. • Nevyhraněný názor na zachování současného stavu nebo na dílčí změny.

21. Interpretace (Bednář, Opatný): • Relativně silná podpora požadavků na praktickou použitelnost absolventů bakalářského studia. • Významný důraz na vědeckou excelenci pracovišť u doktorských studijních programů (a částečně i u magisterských studijních programů). • Podporu má zohlednění kvalifikační úrovně kmenových pracovníků (plný úvazek) při akreditacích.

22. Interpretace (Bednář, Ježek, Hamáček, Opatný): • Poměrně významné jsou pochybnosti o relevantnosti stávajících procesů akreditace. • Určité řešení se spatřuje v zavedení matriky akademických pracovníků na celostátní úrovni, ale i v akreditacích založených na výstupech a multikriteriálním hodnocení. • Dostatečně robustní řešení však není identifikováno (je nutné hledat dál, vzniká dojem z další byrokratické náročnosti navrhovaných cest).

23. Interpretace (Cakl, Novotná, Opatný, Ripka): • Je zřejmé, že stávající ryze normativní systém financování podle počtu studentů vyžaduje některé změny. • Mírnou podporu má zavedení prvků financování podle kvalitativních parametrů v bakalářských studijních programech, přitom preferována je úspěšnost na trhu práce před počtem absolventů. • Financování podle výsledků VaV by se mohlo částečně projevit u doktorských studijních programů (viz B2). • Částečnou podporu má též možnost využití koeficientů finanční náročnosti i ke státní preferenci některých programů (jistá důvěra v „moudré rozhodování státu“).

24. Interpretace (Cakl, Bednář, Hamáček, Kolská, Novotná, Opatný): • Převládá obava z důsledků zavedení některé z forem školného na standardní financování VVŠ – systém financování by se neměl v této souvislosti měnit. • I nadále by měl být rozdíl mezi způsobem financování soukromých a veřejných vysokých škol. • Výše školného by měla být stanovena vysokou školou, přičemž je zřejmý negativní postoj k placení školného studenty DSP.

25. Interpretace (Bednář, Gavalcová, Novotná, Opatný): • Malá spokojenost se současným stavem. • Názory na příčiny neuspokojivého stavu nejednoznačné, s určitou převahou jejich spatřování v nezájmu praxe. • Nad rámec otázek je pociťována malá publicita příkladů dobré praxe a obava z požadavků praxe, aby vysoká škola byla servisní organizací.

26. Interpretace (Bednář, Opatrný, Ripka): • Malá vyhraněnost názorů na stávající systém. • Určitá podpora pro možnost odejmutí titulů v případě kvalifikovaného prokázání závažných etických pochybení. • Podpora pro zachování habilitace jako podmínky profesury.

27. Interpretace (Ježek, další souhlas): • Otázky spojené s pěstováním kultury kvality jsou přijímány pozitivně. • Zásadním požadavkem je otázka multikriteriálního hodnocení a sledování vztahu mezi posláním a dosaženými výsledky. • Projevuje se i zájem, aby hodnocení kvality bylo „diversifikováno“ vstupem dalších subjektů do hodnocení.

28. Interpretace (Ježek, další souhlas): • Se současným vnímáním a implementací systémů řízení kvality nejsme spokojeni. • Měření kvality má především prospět postupnému zlepšování činností, ale má být podstatné i pro akreditace. • Mírnou podporu má vazba kvality na financování (zejména projektové).