Dotazovací techniky I.

1. Dotazovací techniky I. Druhy dotazovacích technik a jejich užití: Individuální osobní rozhovor Psychologická extrapolace Dotazování na ulici Skupinový rozhovor Písemné dotazování – dotazník Telefonické dotazování Elektronické dotazování

2. Dotazovací techniky II. Tvorba dotazovacích technik řeší problémy: • Forma otázky • Formulace otázek, jejich správné znění • Stanovení pořadí otázek • Zpracování scénáře rozhovoru, grafika dotazníku • Organizační zajištění dotazování: sběr dat, tazatelé

3. Formy otázek • Otázka uzavřená: K dotazu jsou navrženy varianty odpovědí. • Otázka otevřená: Odpověď na dotaz je vlastními slovy. • Otázka polootevřená je spojením uzavřené a otevřené otázky.

4. Formy otázek – otázka uzavřená • Vyšší homogenita odpovědí. • Zmenšení rozdílů mezi variantami, zvýrazňuje méně intenzivní jevy. • Nabízí odpovědi, které by dotázaní nepoužili. • Je málo pružná, obtížně reaguje na změnu. • Užití • při dobré znalosti sledované skutečnosti • Ve škálovacích technikách

5. Formy otázek – otázka otevřená • Značná heterogenita odpovědí. • Obtížné zpracování. • Odpověď je obtížnější, a proto se jí dotázaní vyhýbají. • Nesmí být složitá a obtížná. • Užití • Při nutnosti zachytit spontánní projev. • V nových nepopsaných situacích, kdy nejsou zmapovány významy. • Když se očekává velká nepředvídatelná dynamika sledované skutečnosti. • Pro zvýraznění toho, co je skutečně významné a důležité.

6. Požadavky na otázky • Otázka musí motivovat k odpovědi. • Nesmí provokovat a vynucovat si odpovědi. • Otázka musí odpovídat realitě, v otázce může být jen to, co skutečně existuje. • Formulace otázky musí být jednoznačná. • Kombinování několika skutečností zvyšuje počet nutných variant a komplikuje otázku.

7. Řazení otázek • Úvodní vstupní otázka/y: Navozuje téma i situaci, musí zaujmout, nesmí odradit ani obsahem ani obtížností. • Při řazení otázek je nutný přirozený spád otázek, nutná vnitřní propojenost obsahů. • Otázky nesmí být stereotypní. Střídání typů otázek, používání názorných pomůcek (karty, seznamy apod.). • Střídání jednodušších a složitějších témat.

8. Typy otázek I • Otázka meritorní – je směřována k předmětu dotazování. Jejich prostřednictvím se popisuje nebo měří. • Otázka instrumentální – je určena pro zlepšení dotazování. Uvádějí téma, rozvětvují téma, vytvářejí atmosféru, identifikační. • Otázka přímá – v dotazu je předmět v nezastřené podobě a vyjádření se vztahuje k respondentovi • Otázka nepřímá - pravý význam je skryt nebo vyjádření nepředstavuje popis dotázaného.

9. Typy otázek II • Otázka zjišťující • Otázka posuzovací • Otázka projekční • Otázka tréninková • Otázka doplňovací • Otázka filtrační

10. Zásady kladení otázek • Otázky musí být jednoduché, jednoznačné a srozumitelné. • Otázky nesmí být sugestivní. • Formulace otázky musí přinést jen jeden výklad obsahu. • Musí být umožněno hodnocení na celé stupnici odpovědí. • Otázky nesmí být dlouhé. Pokud ano, musí se užít pomůcek. • Uzavřené otázky musí mít varianty odpovědí na stejné úrovni obecnosti. • Dotazovaný problém je vhodné mít časově a místně co nejpřesněji určený. • Vzdálenost při návratu do minulosti musí odpovídat významu dotazované skutečnosti pro respondenta. • Použité obecně neznámé pojmy je nutno přesně vysvětlit. • Každá otázka musí být podle dotázaného důležitá. • Otázky musí být sociálně přijatelné.

11. Práce tazatele • Osoba tazatele musí být pro dotazování vhodná • Tazatel musí být pro dotazování připraven • Tazatel musí dbát na to, aby podmínky pro dotazování byly vhodné. • Tazatel dotváří pouze nestandardizované dotazování. Ve standardizovaném nesmí nic měnit. • Tazatel za rozhovor vždy poděkuje. O výzkumu je možné poskytovat pouze ty informace, které jsou pro toto uvolněny. • Práce tazatele musí být kontrolována, ale zárukou úspěchu je kvalitní tazatel.