Rurální sociologie

1. Rurální sociologie Hledáme odpověď na otázky: • Čím se zde lidé na venkově zabývají? • Jaké lidé na venkově navazují vztahy? • Jak jsou vztahy na venkově institucionalizované a organizované? • Proč to vlastně lidé dělají?

2. Vznik a vývoj rurální sociologie • Vznik v Americe na poč. 20. století • Emigrace do USA → problémy : rozdílný jazyk a náboženství Otázka: Jak dosáhnout sociálního konsensu ve vznikajících komunitách amerického venkova • 1894 Charles R. Henderson nabídl universitě v Chicagu kurz „Social Conditions in American Rural Life“ • 1908 ustanovení Commission for Country Life

3. Rurální sociologie v Evropě • V Evropě na venkově jiné problémy – tradiční vesnice oproti americkým rozptýleným farmám • Otázka: Jak zabránit zaostávání venkova při současném zachování sociální identity? Zdroje představ o venkovu: • Rurální romantismus a antiurbanismus ( idealizace venkova x špinavému městu) • Fyziokraté x Merkantilisté (bohatství je v půdě x obchod a zpracovatelství) • Maltusiánství (lidská společnost roste rychleji než zdroje potravin → dobrovolná omezení) • Vize modernity (věda do zemědělství. Modernizace)

4. Rurální sociologie v ČR • 1924 – Československá akademie zemědělská (ČAZ) – studium společenské problematiky kromě agrární • Koncem 30. let 20. st. – významná pozice v Evropě • Inocenc Arnošt Bláha (1879 – 1960) – významný meziválečný sociolog, dílo: Sociologie dělníka a sedláka • 1948 – sociologie prohlášena za pavědu, ČAZ zrušena • 50. léta – Československá akademie zemědělských věd (J. Tauber) • 60. léta – krátká renesance a rozvoj Čs. RS (opět empiricky orientovaná) • 70. léta – otázkám venkova ze sociologického hlediska minimum prostoru • 90. léta – obnova RS

5. Venkovská společnost • Základní skutečnosti platné pro venkov: • blíže k přírodě než město (jako fyzický prostor) • sociální prostředí si zachovalo svébytné kulturní rysy • společnost jako ustálená struktura sociálních vztahů si zachovala jistá specifika • Tradiční venkovské společenství relativně uzavřená a soběstačná jednotka: • izolovanost od jiných sociálních skupin • důraz na tradici a místní autority • multifunkčnost komunity • silný akcent na rodinu • V čisté podobě dnes již v Evropě neexistuje

6. Vztah město (M) x venkov (V) Koncepty: Dichotomický • přelom 19. a 20. st. • F. Tönniese – Gemeischaft und Gesellschaft • Gemeinschaft založeno na příbuzenství, přátelství, sympatii a přirozené spontánní náklonnosti • Gesellschaft – synonymum moderní společnosti, vyzrálá forma soužití, cílově vytvořený celek • Poznamenán rurálním romantismem a antiurbanismem – venkov oslavován, město zamítáno Reálná společenství někde uprostřed

7. Vztah město (M) x venkov (V) Kontinuum M – V • převládal po 2. sv. válce • preferuje město, předpokládá se asimilace venkova městem, venkov se může vyrovnat městu přebudováním technické, ekonomické a občanské infrastruktury • poplatný své době opojené modernizací Konvergence a divergence M s V • vznikl v 70. letech 20. st. na univerzitě v Paříži • vztah mezi M a V je prolínání protějšků, oboustranné ovlivňování • M a V – rovnoprávní partneři

8. Proces urbanizace venkova Přeměna tradiční venkovské společnosti v moderní Na počátku 21. st. přerůstá do globalizace Dvojí pojetí urbanizace: • roste relativní počet obyvatelstva žijícího ve městě (geograficko – demografické pojetí) • roste počet lidí žijících městským způsobem života (socio-kulturní pojetí) Opačný proces k ad 1. Kontraurbanizace k ad 2. Ruralizace (nejde o tradiční způsob života typický pro 19. st.) Suburbanizace, Rurbanizace

9. Působení urbanizace na venkovskou společnost • Hospodářský život – preference práce v rámci pracovní doby, následuje volný čas • Kulturní život – posun od rodinného ke školnímu vzdělávání, instituce výchovné, vzdělávací a rekreační • Politicko – občanský život – státoprávní instituce slouží k obhajobě zájmů venkova

10. Pod vlivem urbanizace se přetváří na venkově : • Sociální struktura - profese, vzdělání, nové sociální struktury • Sociální sítě – upevňují se funkcionální vazby, nové formy sdružování • Kultura – větší individualizace, více hodnot a norem chování • Není jednostranné ovlivňování M – V, ale vzájemné

11. Ruralizace • 60. léta 20. st. evropské země, České země o 10 let později – rurální exodus = hromadné stěhování do měst • O 10 let později – kritika Ruralizace: urbanizační proces je regulován • Částečné povenkovštění městského stylu žití • Obnovování venkovského stylu na venkově

12. Děkuji za pozornost