Aktuální stav čerpání evropských fondů Příprava na další programovací období z pohledu regionů

1. Aktuální stav čerpání evropských fondůPříprava na další programovací období z pohledu regionů Mgr. Radko Martínek hejtman Pardubického kraje

2. Regionální operační programy patří mezi nejlepší a nejrychleji čerpající operační programy v České republiky. Devět z deseti nejrychleji čerpajících programů jsou ROPy a OP Prahy. • Regionální operační programy dokázaly, že přes menší zkušenost s předcházejícím programovacím obdobím 2004 – 2006 dokážou odrážet a reagovat na konkrétní potřeby v území. • Ve všech ROP byla zaznamenána velká poptávka po investicích do rozvoje měst a obcí; bohužel poptávka převyšuje mnohonásobně disponibilní finanční zdroje ROPů, přičemž existuje značná neochota přesunout na tyto investice více finančních prostředků z málo čerpajících centrálních programů.

3. Aktuální stav čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU

4. Budoucnost kohezní politiky EU (2014 – 2020) • V následujícím období bude Česká republika stále příjemcem finančních prostředků ze strukturálních fondů – prostředků však bude méně. • Půjde však také o poslední období významného čerpání unijních dotací. • Vzroste úloha finančních nástrojů (úvěry, záruky apod.) na úkor dotací. • Ještě významnější podporu dostanou inovace, vzdělávání, věda a výzkum příp. opatření pro boj se změnami klimatu či boj proti chudobě na „klasickou“ obecní infrastrukturu (silnice, chodníky, osvětlení, hřiště, revitalizace center obcí apod.) financí významně ubude. • Větší šanci dostanou projekty provázané (integrované) s jasnými a kvantifikovanými výstupy, nikoliv izolované projekty. • Nutnou podmínkou bude provázanost projektů s regionálními, národními či tematickými strategiemi.

5. Budoucnost kohezní politiky EU (2014 – 2020) – příprava regionů • Základním cílem krajů pro nadcházející programovací období je čerpání finančních prostředků fondů na aktivity podporující zvýšení konkurenceschopnosti regionů, měst a obcí. • Konkurenceschopnost je definována Světovým ekonomickým fórem a následně Evropskou komisí prostřednictvím indikátorů sledující: • stupeň rozvinutosti základní infrastruktury – základní skupina, • rozvoj vzdělávání a trhu práce – tzv. skupina efektivity, • skupinu inovací podpora sofistikovaného podnikání a inovací. • Pokud chtějí regiony a obce zvýšit svoji konkurenceschopnost, musí investovat do těchto třech oblastí – podpora však musí být „šitá na míru“ konkrétnímu území

9. Tabulka rozdělení regionů do skupiny dle indexu konkurenceschopnosti Tabulka popisuje významnost územního přístupu, tj. zohlednění specifik a potřeb krajů a měst a obcí při řešení tématickýchoblastí. Finanční alokace v % je pracovním návrhem.

10. Budoucnost kohezní politiky EU (2014 – 2020) – příprava regionů • Pokud má být Česká republika úspěšná ve využití evropských finančních zdrojů, které jí pomohou v ekonomickém rozvoji, musí v nadcházejícím období zacílit pomoc na konkrétní problémy v rámci konkrétních regionů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost. • Na centrální úrovni by měly existovat tedy pouze takové programy, které ze své podstaty je efektivní řešit centrálně: • hlavní dopravní projekty a významné projekty v oblasti životního prostředí (Fond soudržnosti), • vzdělávání a aktivní politika zaměstnanosti, • inovace (vč. podpory vysokých škol a průmyslu). • Ostatní aktivity by měly být podporovány prostřednictvím regionálních operačních programů při spolupráci krajů, měst a obcí, které mohou nastavit a realizovat takovou investiční strategii, která bude odpovídat možnostem a předpokladům daného území, rozhodovat se tedy bude na regionální či místní úrovni, nikoliv v centru.

11. Děkuji za pozornost