5: Vědomí, pozornost

1. 5: Vědomí, pozornost

2. struktura přednášky • vědomí, nevědomí, podvědomí • změněné stavy vědomí • pozornost

3. Vědomí několik teorií, ne obecná shoda • dříve vědomí ztotožňováno s „myslí“, zkoumáno introspekcí William James: mysl = proud vědomí • ve 20. letech ústup od těchto otázek – behaviorismus • asi v 60. letech návrat k problematice vědomí Dnes je pojem vědomí požíván v několika odlišných významech: 1.niternost, prožívání (protiklad mimovědomý, bezvědomýstav) 2.sledování – selekce informací (vědění o něčem) obvyklý stav uvědomování si vnějších (události v okolí) a vnitřních podnětů (těles. vjemů, vzpomínek, myšlenek) (část podnětů zpracováváme podvědomě 3.uvědomování si – ovládání sebe sama – plánování, zahajování a řízení jednání zahajování a ukončování svého jednání a kognit. aktivit (ne všechny naše činy jsou řízeny na vědomé úrovni)

4. Kvalitativní pohled • psychoanalytický (dynamický) pohled kvalitativně odlišné stavy předvědomí vědomí nevědomí vytěsnění Předvědomí – souhrn vzpomínek, procesů (např. zautomatizované dovednosti), na něž aktuálně nezaměřujeme pozornost, ale jsme sto si je vybavit, případně popsat kroky, z nichž sestávají Vědomí – aktuální psychické obsahy Nevědomí – některé vzpomínky, impulsy, touhy jsou našemu vědomí nedostupné, jsou vytěsněny disociace – Piere Janet: některé myšlenky a činy se mohou oddělit od zbytku vědomí (represe při stresu, denní snění) krajní případ  vícečetná osobnost (Jekyle x Hyde) – vědomí ostře rozděleno aktivizace jiné „osobnosti“ – i změna postoje, hlasu, slovníku, dokonce i změny fyziologických funkcí, souvisí se zvládáním emocionálních traumat, závisí i na schopnostech autosugesce  pokud zafunguje, může jedinec znovu oddělení (disociaci) použít jako reakci na nové problémy nadvědomí = rozšíření vědomí (transcendentální zážitky) v transpersonální  kolektivní vědomí (Jung)

5. Kvantitativní pohled • kognitivní přístup kontinuum vědomí nevědomí Podvědomí zpracování informací bez vědomé reflexe po celou dobu zpracování

6. Změněné stavy vědomí • změna normálního stavu duševních funkcí do stavu, který se jeví být odlišným osobě prožívající tuto změnu. • spánek • vliv psychoaktivních látek • meditace • hypnóza • psí- jevy • únava • chorobné stavy

7. Spánek • NREM (Non-Rapid-Eye-Movement)spánek: • fáze 1 (mělký spánek) • fáze 2 (hlubší spánek) • fáze 3 a 4 (nejhlubší spánek) • REM (Rapid-Eye-Movement) spánek: • také nazývanýparadoxní spánek • rychlé pohyby očí

8. Spánek EEG vlny při různých fázích spánku

9. Psychoaktivní látky: důležité pojmy • Psychická závislost: touha nebo žádostivost dosáhnout efektů, které droga způsobuje (výsledek podmiňování) • Fyzická závislost: změny tělesných funkcí, které činí určitou dávku drogy nezbytnou pro elementární denní fungování; mohou se objevovat abstinenční příznaky, tolerance vůči droze

10. Psychoaktivní látky: 4kategorie 1.Antidepresiva:působí tlumivě, snižují celkovou reaktivitu (např. alkohol, valium)

11. Psychoaktivní látky: 4kategorie • Stimulancia:zvyšují aktivaci (např. kofein,nikotin, metamfetamin –pervitin, kokain)

12. Psychoaktivní látky: 4kategorie • Opiáty: působí pocity euforie, tlumí bolest (např. morfin, heroin)

13. Psychoaktivní látky: 4kategorie 4.Halucinogeny: působí zkreslení percepce - halucinace(např.LSD, marihuana)

14. http://www.drogy-info.cz/

15. Změna vědomí prostřednictvím meditace a hypnózy • Meditace: skupina technik k přesměrování pozornosti, odblokování rušivých faktorů a k vyvolání stavů změněného vědomí

16. Meditace a hypnóza • Meditace zvyšuje koordinaci hemisfér a vede k rychlejším a silnějším gama vlnám v EEG – pocity euforie a bezčasovosti • fyziologické změny – převládá parasympatická aktivace (srdeční aktivita pomalejší, spotřeba kyslíku v tkáních nižší apod.)

17. Hypnóza: stav zvýšené sugestibility, hluboké relaxace a zúžené pozornosti, neprobíhá testování reality, volní kontrola předána hypnotizérovi; raport posthypnotická sugesce

18. Ano nebo ne? mýty o hypnóze: • lze zhypnotizovat proti vůli? • může nám být v hypnóze vnuceno neetické chování? • mimořádná paměť v hypnóze? • nadlidská síla?

19. Pozornost • vědomí má výběrový charakter (James) – zaměřuje se určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy (metafora reflektoru) – funkcí této vlastnosti vědomí jepozornost • pozornost je jedním z mechanismů regulace lidské psychiky (vyvinula se z orientačně pátracího reflexu) vývojově bezděčná (vyvolávána podněty, které jsou z nějakého důvodu významné) úmyslná (rozhodnutí zaměřit na učitý objekt, volní proces)

20. Pozornost • 2 fáze • zaměření pozornosti (výběr) • soustředění pozornosti (zúžení, délka trvání) • vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly) • selektivita • koncentrace • rozdělování • kapacita (rozsah) • stabilita (fixace cca 0,1-5 s.; protiklad – těkání pozornosti)

21. Pozornost • selektivní pozornost a přepínání pozornosti (paralelní zpracování dvou úkolů – obtížné, pokud obě úlohy stejné, např. dichotické slyšení, stínění)

22. Pozornost • podvědomé, předpozornostní procesy – priming, aktuální zájmy, emociogenní podněty

23. K_O_ _U_ N_D_ _Ž _

24. KLOBOUK NÁDRAŽ Í