380 likes | 530 Views
Aktuální ekonomické výzvy evropské integrace pro Českou republiku po roce členství Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro prezentaci na semináři Ano pro Evropu „Ekonomické a sociální dopady našeho členství v Evropské unii“, České Budějovice, 25. října 2005.
E N D
Aktuální ekonomické výzvy evropské integrace pro Českou republikupo roce členstvíPetr Zahradník,EU Office České spořitelnyPřipraveno pro prezentaci na semináři Ano pro Evropu „Ekonomické a sociální dopady našeho členství v Evropské unii“,České Budějovice, 25. října 2005
První evropský rok v ekonomice - v bezprostředním období před vstupem do EU – souboj argumentů pro a proti; viditelnější převaha euro-optimistů, spojujících vstup do EU zejména s rozšířením příležitostí v rámci Jednotného vnitřního trhu, s možností získat dodatečné prostředky z fondů EU, s vytvořením prostředí kultivovanější hospodářské soutěže; někteří vyzdvihovali posílení ekonomické disciplíny v souvislosti se vstupem do euro-zóny
První evropský rok v ekonomice - a jaká je dosavadní zkušenost ? • především: v ekonomice nenastal žádný podstatný negativní šok, který by přímo nebo odvozeně vycházel ze vstupu do EU – relativně dobrá zpráva • relativně silný hospodářský růst v porovnání s průměrem EU-25 a zejména pak EU-15, s pozitivním střednědobým výhledem • žádný výrazně negativní dopad na vývoj cenové hladiny, snad s výjimkou nikterak zhoubného jednorázového cenového nárůstu z důvodu daňové harmonizace
První evropský rok v ekonomice - většina ostatních makroekonomických veličin se rovněž vyvíjela převážně autonomně, bez přímého vlivu vstupu do EU (některé efekty spojované s členstvím se ještě neměly příležitost prosadit) • avšak jedna veličina vykázala viditelný růst (otázkou je, zda je její dynamika výlučně následkem vstupu do EU) – zahraniční obchod
Neskutečné tempo růstu zahraničně obchodních aktivit • enormní nárůst exportní i importní strany obchodní bilance – další výrazné oživení obchodních transakcí českých subjektů v rámci rozšířené EU • posledních 12 měsíců – meziroční růst vývozu zboží o 23,8%; meziroční růst dovozu zboží o 17,5%; obchodní bilance vykázala aktivum 11,2 mld. Kč, tj. meziroční zlepšení o 78,5 mld. Kč • výrazné obchodní přebytky jak se starými (Německo), tak novými (Slovensko, Maďarsko) zeměmi EU
Neskutečné tempo růstu zahraničně obchodních aktivit • tento jev výrazně doprovázen obdobným posílením mezinárodní dopravy, • zlepšení bilance služeb v rámci běžného účtu platební bilance – zastavení poklesu aktiva BÚ – zejména díky příjmům z vývozu dopravních služeb, zejména v důsledku růstu výkonů leteckých dopravců, • cestovní ruch – stabilizace čistého přínosu ze zahraniční turistiky (při poklesu příjmů a výdajů v korunovém vyjádření – hlavně efekt posilování kursu koruny)
První příležitost čerpání z fondů EU - zatím pouze dílčí hodnocení; • potvrzení předchozích očekávání – přetlak v případně jedněch a nezájem o jiné priority a opatření • ne všechny Operační programy již byly aktivizovány
První příležitost aktivně vstoupit do diskuse o podobě • nyní, zřejmě optimální příležitost vstoupit do diskuse ke konkrétní náplni finančního rámce pro programovací období 2007 – 2013 • ti, kteří se domnívají, že nemohou dosáhnout na současné programy, mají přibližně půl roku příležitost své názory prosadit
Přímé granty a půjčky Evropské komise jsou ještě jiné zdroje ? zcela určitě ano !!! • Evropská komise a její jednotlivá DG vypisují své vlastní granty a finanční projekty • europa.eu.int; česká mutace; rubrika „Činnosti Evropské unie – tématické řazení“; 31 aktivit – u každé z nich oddíl „Granty a půjčky“ (většinou v anglické, německé nebo francouzské verzi) • Alternativně: http://www.europa.eu.int/grants
Tři klíčová témata současnosti • Nový finanční rámec 2007 – 2013 • Nová lisabonská agenda • Ústava pro Evropu
Nový finanční rámec 2007 - 2013 Uvažované priority příštího programovacího období: • strategické projekty, umožňující naplnit výzvy Nové Lisabonské strategie; • rozvoj nejméně rozvinutých regionů; • projekty s decentralizovanějším, průhlednějším a jednodušším managementem
Nový finanční rámec 2007 - 2013 Evropská komise zamýšlí pro příští programovací období uvolnit částku 336,1 mld. EUR; Cíl reformy regionální a kohezní politiky je velmi ambiciózní: změnit obraz a výklad principu evropské solidarity v rozšířené EU, v kontextu s výzvami ekonomické globalizace a požadavky na ekonomiku založenou na znalostech; Tři nové prioritní cíle: konvergence, konkurenceschopnost a zaměstnanost, spolupráce
Nový finanční rámec 2007 - 2013 Změny a zjednodušení procedury regionální a kohezní politiky: • každoroční strategický dialog s členskými státy v rámci Rady EU s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů s cílem zajistit dodržování priorit této politiky po celé programovací období; • uznání a posílení financování zón s přírodním handicapem a zvýšená pozornost městským oblastem;
Nový finanční rámec 2007 - 2013 • širší delegování pravomocí na členské státy a regiony, včetně pravomocí v oblasti kontroly, při zachování principu přísnosti při financování projektů; • podstatné snížení počtu finančních nástrojů pro ekonomickou kohezi (se šesti na tři); • prosazení víceletého plánování pro Kohezní fond při stanovení stejných pravidel jako pro Strukturální fondy
Nový finanční rámec 2007 - 2013 Další postup: První polovina 2005 – Evropská rada (L) nerozhodla o konečné podobě finančního rámce; další pokusy letos na podzim Poté přijetí „Strategických zaměření Společenství v oblasti koheze“ Poté Evropská komise, členské státy a regiony vypracují „Národní strategické referenční rámce“ a Národní rozvojové programy 2006: nová sada Operačních programů připravených pro rok 2007
Nové cíle • klíčový cíl: Konvergence (v zásadě vychází z dnešního cíle 1 – podpory podrozvinutých regionů); • i zde: klíčová hranice – 75% průměru EU u ukazatele HDP na obyvatele; přesto – bude respektován tzv. statistický efekt v důsledku dalšího rozšíření (bude vytvořen seznam regionů dotčených statistickým efektem); • 79% všech prostředků Strukturálních fondů a kohezního fondu bude rozděleno v rámci tohoto cíle
Nové cíle • druhý cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost; • má naplnit obsah lisabonské strategie na úrovni jednotlivých regionů a zaměřit se na zvýšení zaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti a méně funkčním trhem práce; • přibližně 17% všech prostředků bude zajišťovat tento cíl
Nové cíle • třetí cíl: Evropská územní spolupráce; • zaměřen na podporu programů přeshraniční spolupráce, na spolupráci nadnárodních oblastí a na vytvoření sítě pro spolupráci a výměnu zkušeností v celé EU; • inspirován stávající Komunitární iniciativou INTERREG; • sdružuje v sobě i funkci nyní existujících programů PHARE, TACIS, SAPARD, ISPA, MEDA, či CARDS; • alokovány necelá 4% celkových prostředků
Výhled v dalším programovacím období Preferované oblasti (Strategický rámec Společenství): • Zlepšení atraktivnosti členských států, regionů a měst (přístupnost a dostupnost, kvalita a úroveň služeb, ochrana enviromentálního potenciálu) • Podpora inovací a podnikatelského prostředí (růst ekonomiky založené na znalostech prostřednictvím výzkumných a inovačních kapacit, včetně nových informačních a komunikačních technologií) • Více a lepších pracovních míst (motivace většího počtu lidí do zaměstnání a podnikatelských aktivit, zlepšení adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů, zvýšení investic do lidského kapitálu)
Výhled v dalším programovacím období Dekompozice priorit: • Rozšíření a zlepšení dopravní infrastruktury • Zesílení synergie mezi ochranou životního prostředí a růstem • Redukovat tradiční využívání energetických zdrojů • Zvýšení investic do výzkumu a technologického rozvoje • Usnadnění inovací a podpory podnikání • Podpora informační společnosti • Zlepšený přístup k financím • Motivace lidí na trhu práce a modernizace systémů sociální ochrany • Zlepšení adaptability pracovníků a podnikatelských subjektů a flexibilita trhu práce • Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a profesních dovedností • Udržení zdravé pracovní síly
Křižovatka – reflexe - … a co dál ? - po posledním summitu Evropské rady 16. a 17. června – proces evropské integrace se ocitnul na křižovatce; • tato KŘIŽOVATKA je za daných okolností vhodnou příležitostí k naplnění období – jak oficiálně poznamenáno – REFLEXE; • jejím obsahem by mělo být konstatování, kam Evropská unie dosud dospěla a zejména kam by se měla v příštím období vyvíjet
Předmět reflexe - smysl Ústavy v současné době; odpověď je možná po zvážení jejích silných a slabých stránek (které jsou však v každém hodnocení velmi subjektivní a individuální); • silné stránky: - shrnutí všech dosavadních klíčových smluv do jedné, poměrně jednoznačné vymezení pravomocí mezi členskými státy a institucemi EU, navržení možnosti pružného přijímání rozhodnutí v podmínkách rozšířené EU, při zachování veta jednotlivých států při klíčových záležitostech evropské integrace
Silné stránky II. - dává mezinárodně právní subjektivitu integračnímu uskupení EU, institucionalizuje Evropskou radu, explicitně vymezuje proces vystoupení z EU, odstraňuje „Maastrichtskou“ třípilířovou architekturu EU a činí EU homogenním uskupením
Vymezení pravomocí mezi členy a instituce EU Vymezení pravomocí EU: • výlučná pravomoc EU (například měnová unie, celní unie, společná obchodní politika); • sdílená pravomoc EU (například Jednotný vnitřní trh, zemědělství, doprava, koheze /fondy/); • pravomoci vyvíjet činnost (podpůrný, koordinační nebo doplňkový charakter; například výzkum, technologický rozvoj, hospodářská politika, podpora zaměstnanosti)
Slabé stránky • dokument formálně nedostatečný; • neplnící funkci stručného, výstižného a důstojného základního dokumentu EU; • nezáživný a neatraktivní z pohledu občana
Záminka - téměř jistota, že francouzské a nizozemské „NE“ bylo jen částečně způsobeno identifikací vad dokumentu samotného; • zřejmě především vyvoláno nespokojeností vůči jejich vlastní politické scéně, či nesouhlasem s procesem loňského i připravovaného rozšíření EU; • záminka k vyvolání debaty, jež v jiné podobě pokračovala na summitu Evropské rady o budoucím rozpočtu; opět bez dohody;
Společný jmenovatel OTÁZKA: JAKÝ JE SMYSL, ROLE, VÝHODY PROCESU EVROPSKÉ INTEGRACE ? Ne zcela jasná odpověď na ni !!!!
Rozpočtová nedohoda • debata o rozpočtu 2007 – 2013 – několik rovin diskusí a rozdílných přístupů; • 1. rovina – celkový objem prostředků, který má být přerozdělován – preference bohatých, aby tento objem byl co možná nejnižší (návrh na 1,0% HND EU), versus země, které by čerpaly nejvíce, aby procento bylo vyšší (až 1,24% HND EU) – ani lucemburský kompromis k dohodě nevedl
Rozpočtová nedohoda 2. rovina – suma, kterou každá země může v podobě fondů EU za jeden rok přijmout – i zde spor mezi „přispěvateli“ a „čerpateli“; první z nich - snaha omezit výší 3,5% národního HDP, druzí z nich návrh na 4,0% národního HDP; ani zde ústupek čerpatelů a předsedajícího Lucemburska na 3,6% k dohodě nevedl
Rozpočtová nedohoda a klíčová rovina sporu 3. rovina – v konečném důsledku boj „chudí“ versus „bohatí“ pominul – připravenost „chudých“ ke značným ústupkům; soupeření se přesunulo do množiny bohatých – možná pravá příčina problému nejen rozpočtové nedohody, ale i aktuálního stavu EU; lze ji zřejmě symbolizovat „soubojem“ Francie versus Británie
Klíčová rovina sporu • Francie: ráda by uhájila tradiční (i pro ni samotnou) směrování evropských fondů a dalších rozpočtových výdajů; • Británie: postoj preferoval, aby se velmi výrazně snížil podíl výdajů na zemědělské účely a více reflektoval výzvy dané Novou Lisabonskou agendou s ohledem na potřebu konkurovat ostatním „soupeřům“ v rámci globální soutěže – více prostředků na vědu, výzkum, inovace, zlepšení podnikatelského prostředí – to vše při razantnější deregulaci Jednotného vnitřního trhu
Zřejmě zde – pravá podstata nynější situace v EU • Nikoliv fakt neschválení Ústavy; • Nikoliv fakt nepřijetí dlouhodobého rozpočtového dokumentu; • ALE: odlišné představy a preference jednotlivých členských států ohledně nynějšího fungování a budoucího směrování EU
Zřejmě zde – pravá podstata nynější situace v EU NAVÍC: v tomto nynějším fungování a budoucím směrování EU se objevují zcela uměla vytvořená, doslova virtuální témata, o které vlastně mnozí občané EU nestojí, neboť nevědí, jak se k nim postavit, jak ovlivní, změní, zkvalitní (či zhorší ?) jejich životy
Co tedy dál ? • Nynější období reflexe by mělo přinést odpověď právě na tyto otazníky, na tyto problémové okruhy; bez jejich zodpovězení se tato témata nalepují na návrh Ústavy a činí jej rovněž virtuální či nepotřebný; • Otázky: Jak opustit sféru virtuálních témat a uskutečnit „návrat ke člověku“ ?; Jak se vyrovnat s s rozmanitostí dnešní rozšířené EU – jak uchopit tendence k multirychlostnosti ? – kde jsou například její limity ?
Příspěvky do diskuse z českého pohledu • Kdy u nás bude osvojen Schengenský prostor pro uvolnění vnitřních hranic Unie ? • Kdy budou skutečně liberalizovány služby a trh práce ?
Kdy je čas na Ústavu ? • Odpověď na tato témata a možná shoda v nich s většinou ostatních států EU usnadní i možnost dohody o příští rozpočtové perspektivě; • Pokud tyto otázky budeme mít zodpovězeny a o směrování peněz a věcných priorit vytvořeny jasné představy, můžeme se ve stejném duchu bavit o smyslu a podobě „jakési“ Ústavy pro Evropu – v dnešní konstelaci je to zajímavé verbální cvičení bez praktického dopadu – Ústava je střecha, ale stavbě se chvějí některé základy
Útěcha • Evropská integrace v průběhu své více než padesátileté historie prošla různými zádrhely; • Čím více má uskupení členů, tím jsou tyto zádrhele komplikovanější; • Při vědomí toho všeho: označení krize, fiasko, či nejhorší období v historii bychom si zřejmě měli ponechat pro situaci, které bude razance těchto výrazů skutečně odpovídat