Svatý otec Benedikt XVI.

Svatý otecBenedikt XVI. Stručný průvodce jeho životními osudy.

Papež Benedikt XVI. Vlastním jménem Joseph Alois Ratzinger Je 265. papežem katolické církve Je papežem německé národnosti po 482 letech (papež Hadrián VI.  1523). Byl zvolen 23. dubna 2005 Před volbou zastával funkci pre-fekta Kongregace pro nauku víry a byl zároveň děkanem kardinál-ského kolegia.

Dětství a mládí Joseph Alois Ratzinger se narodil ráno 16. dubna roku 1927 v bavorském městečku Marktl am Inn. Rodina zde bydlela od roku 1925 do roku 1929. Rodný dům Josepha Ratzingera – tehdejší policejní stanice zbudo-vaná roku 1701. Nyní je tento dům otevřen k prohlídce pro veřejnost.

Dětství a mládí Křest • Malý Joseph se narodil a byl pokřtěn na Bílou sobotu roku 1927. „V rodině se vždy připomínalo, že dnem mého narození byl poslední den velikonoč-ního týdne a předvečer velikonoc, protože s tím souvisela skutečnost, že jsem byl hned toho rána, kdy jsem se narodil, pokřtěn čerstvě posvěcenou vodou, neboť ‘Velká noc’ se tehdy slavila dopoledne: být pokřtěn novou vodou jako první se tehdy považovalo za zvláštní znamení prozřetelnosti. Vždy mne naplňovalo vděčností, že jsem byl tímto způsobem ponořen do tajemství Velikonoc, neboť to mohlo být pouze znamením požehnání.“ Benedikt XVI. ve svých vzpomínkách Křitelnice ve farním kostele sv. Osvalda

Dětství a mládíRodina Otec Joseph Ratzinger (nar. 1877) pocházel z jedenácti sourozenců a pracoval u bavorského četnictva. Během své 35-leté četnické služby vystřídal 14 pracovních míst. Byl hluboce věřícím katolíkem. Roku 1920 se oženil s Marií Riegrovou (nar. 1884), kuchařkou, která pocházela z osmi dětí. Roku 1921 a 1924 přivedla na svět Josefovy dva starší sourozence: Marii a Georga. Rodina Ratzingerových v roce 1938: Zleva nejmladší Joseph, bratr Georg, matka Maria, sestra Maria, otec Joseph.

Dětství a mládí Rodina • Matka byla dobrosrdečná a vnitřně silná, otec spíše racionální, s důrazem na vůli. Rád pře-mýšlel o víře. Všechno brzy pochopil a vždycky měl podivuhodně výstižný úsudek. • Můj otec byl velmi spravedlivý, ale také velmi přísný muž. Matka vždy svou vřelostí a srdeč-ností vyrovnávala to, co u něho bylo až příliš přísné. Byl přísný, ale bylo v něm také plno vřelosti, srdečnosti a radosti.“ Ratzingerovi žili šetrně a prostě, protože otcův plat obyčejného komisaře byl skromný. „Často si vzpomínám, jak to bylo pěkné, jak jsme se dokázali radovat z těch nejmenších věcí, a jak jsme se snažili udělat něco i jeden pro druhé-ho. Jak právě i díky této velmi skromné, finančně mnohdy napjaté situaci vznikala vnitřní solidarita, která nás hluboce spojovala … Právě díky ovzduší velké jednodu- chosti vyrůstalo mezi námi mnoho radosti a lásky.

Dětství a mládí Papežova návštěva rodné obce 11. září roku 2006 papež Benedikt XVI. v rámci své pastorační návštěvy Německa zavítal do svého rodného města. Interiér farního kostela

Dětství a mládí Papežova návštěva rodné obce Svatý otec se zastavil také ke krátké modlitbě ve farním kostele sv. Osvalda.

Dětství a mládí Altötting Altötting je starodávná mariánská svatyně z karolinského období, která se od pozdního středověku stala velkým poutním místem Bavorska a západního Rakouska. „Mám to štěstí, že jsem se narodil kousek od Altöttingu. Tak patřily společné poutě s rodiči a sourozenci na toto místo milosti k mým nejranějším a nejkrásnějším vzpomínkám.“

Dětství a mládí Škola Odtud koncem roku 1932 putovala do Aschau nad Innem, poklidné selské vesnice. Tam začal také Joseph Ratzinger navštěvovat školu. Byla to doba nástupu Hitlera k moci. I když původní život vesnice zůstával mnohdy nezměněný, přesto byl cítit tlak nového smýšlení, zvláště proti křesťanské škole. V roce 1929 se rodina přestěhovala do Tittmoningu, malého města u ra-kouských hranic.

„Moji učitelé nebyli zrovna horliví křesťané, ale také vůči novému hnutí zau-jímali během oněch čtyř let mé školní docházky v Aschau vyčkávací postoj. … Jeden mladý – ostatně velmi nadaný – učitel byl ovšem novými ideami nadšen. Pokusil se přece jen porušit celistvost života naší vesnice, určova-ného pevným řádem liturgického roku. S velkou pompou dal vztyčit máji a složil jakousi modlitbu k tomuto stromu jako symbolu stále se obnovující životní síly. Máje měla obnovit část germánského ná- boženství. Hoši se spíše než o vzlet- né učitelovy řeči zajímali o vuřty, které visely na máji, a ukořistil je ten, kdo k nim nejrychleji vyšpl- hal.“ Dětství a mládí Škola Budova školy v Aschau Cesta do školy

Dětství a mládí Škola Fotografie třídního kolektivu. Joseph Ratzinger je v druhé řadě třetí zleva.

Dětství a mládí Škola Fotografie z prvního sv. přijímání. Ratzinger v první řadě šestý zleva.

Dětství a mládí Gymnaziální léta „Nyní jsem byl vystaven nové disciplíně a novým požadavkům, tím spíše, že jsem byl nejmladší a jeden z nejmenších v celé třídě. Latina byla považována za základ celého vyučování a ještě se jí vyučovalo se starou přísností a důklad- ností.“ Po dvou letech studia přešel do chla- peckého semináře – kvůli růstu v du- chovním životě a za výchovným úče- lem. To bylo o Velikonocích roku 1939. Strážníci tehdy odcházeli do důchodu v šedesáti letech. V roce 1937 tohoto věku dosáhl Ratzingerův otec. S úlevou, že už nemusí plnit své povinnosti za tíživé politické situace, se s rodinou odstěhoval do starého selského domu vTraunsteinu. Ratzinger se stal žákem první třídy „humanistického gymnázia“. 8. července 2007, přesně 56 let po Ratzingerově primici, byla před farním kostelem v Traunsteinu odhalena bronzová pamětní busta papeže. Uprostřed papežův bratr Georg.

Dětství a mládí Válečná léta • „Prožil jsem tu krásné období. Musel jsem se naučit podřídit celku, od-naučit se svému sobectví a tvořit s ostatními společenství v dávání a přijímání: za tuto zkušenost jsem vděčný, byla pro můj život důležitá. • Zuřila válka a bratr Georg musel v roce 1942 narukovat. Joseph obje-voval svět literatury, vědy a umění. Tato naděje se střídala s tragickými zprávami o obětech, a to i z blízkého okolí. • V roce 1943 byl seminární ročník 1926 a 1927 nasazen do služeb obrany proti cizímu letectvu. I Ratzinger se tak octl v mnichovské protiletecké sekci, v níž kromě této práce dále navštěvovali gymnaziální výuku. • Po propuštění v září 1944 přišel povolávací rozkaz k říšské pracovní službě v Burgenlandu, která byla obzvláště trýznivá. Tam Joseph strávil dva měsíce. Nastala však válka a budova internátu byla proměněna na lazaret. Proto Joseph i s bratrem Georgem, který byl taktéž v chlapeckém semináři, docházeli ze školy domů. Později nalezli pro internát náhradní prostory.

Po návratu domů z Burgenlandu přišlo povolání do Mnichova. Odtud byl Joseph poslán na různá místa v okolí Traunsteinu. Na frontu povolán nebyl. Na přelomu dubna a května utekl domů. • Zanedlouho ovšem přišli Američané, kteří jej odvedli do vojenského zajateckého tábora se 40 až 50 tisíci zajatci. Dětství a mládí Válečná léta • „Bylo zde několik kněží, kteří denně sloužili mši svatou ve volné přírodě, na kterou se scházel ne- velký, ale vděčný houf účastníků. Scházeli se ne- jen studenti teologie z vyšších semestrů, ale též akademikové rozličných oborů – právníci, histori- kové umění, filozofové – takže vznikl rozsáhlý přednáškový program … Žili jsme bez hodin, bez kalendáře, bez novin; pouze díky často podivně překrouceným a zmateným zvěstem jsme se v našem zvláštním světě obehnaném ostnatým do- zvěděli něco o událostech velké politiky.“

9. června roku 1945 byl z tohoto tábora propuštěn. V červenci se také vrátil domů jeho bratr Georg. • „Následující měsíce znovunabyté svobody, které jsme si nyní skutečně vážili, patří k nejkrásnějším vzpomínkám mého života. Lidé, porůznu roz-troušení, se opět navraceli. Hledali jsme se navzájem a vyměňovali si své vzpomínky a plány do nového života.“ • Mimo jiné právě válečné zkuše- nosti přiměly Ratzingera stát se knězem církve, která byla „mís- tem naděje“ a „protipólem niči- vé ideologie“.Vstoupil do kněž- ského semináře ve Freisingu. Bohoslovců bylo tehdy dohro- mady 120. Spojovala je vděč- nost za návrat z temných let a touha sloužit církvi a světu v nových, lepších časech. Dětství a mládí Kněžský seminář

„V žádném případě to nebylo nějaké bleskové osvícení, ve kterém bych poznal, že mám být knězem. Spíše to se mnou pozvolna rostlo a musel jsem se vždycky znovu zamýšlet a nově o to usi- lovat … Protože jsem by spíše plachý a úplně ne- praktický, neměl jsem nadání ani pro sport, orga- nizaci či administrativu, musel jsem si položit otáz- ku, najdu-li přístup k lidem – budu-li například jako kaplan schopen vyučovat malé děti nábožen- ství, umět jednat se starými a nemocnými lidmi atd. Musel jsem se ptát, budu-li k tomu všemu ochoten celý život a je-li to opravdu mé povolání.“ • V létě 1947 Ratzinger skončil dvouleté studium filozofie a teologii začal studovat na teologické fakultě v Mnichově. Zaujalo ho studium Nového zákona, pročítal církevní otce a stal se stoupen- cem liturgického hnutí. Věnoval se též nauce o církvi. Dětství a mládí Kněžský seminář Ratzinger coby 20-letý cere-monář na primici Alfreda Läppleho (uprostřed)

Po závěrečné zkoušce z teologie v roce 1950 začal pracovat na tématu své disertace: „Lid a dům Boží v Augustinově učení o církvi“. • Koncem října přijal podjáhenské a jáhenské svěcení. Tím se začala prak-tická příprava na kněžské svěcení s důrazem na zacvičování do kázání a katechezí. • Na svátek svatých Petra a Pavla roku 1951 přijal spolu se svým bratrem Georgem a dalšími 40 kandidáty ve freisingském dómu z rukou kardinála Faulhabera kněžské svěcení. Kněžství

Kněžství Kněžské svěcení „Byl nádherný letní den, který se stal nezapomenutelným vrcholem mého života. Člověk by neměl být pověrčivý. Ale když se právě v tom okamžiku, kdy na mne stařičký arcibiskup vzkládal své ruce, z hlavního oltáře vznesl do prostoru dómu malý ptáček – byl to asi skřivan – a zatrylkoval krátký oslavný popěvek, přišlo mi to přece jen jako povzbuzení shůry: tak je to dobře, jsi na správné cestě.“

Kněžství Primice • Primiční mši svatou sloužil Joseph Ratzinger 8. července roku 1951 ve farním kostele sv. Osvalda v Traunsteinu. Farní kostel sv. Osvalda v Traunsteinu

Kněžství Primice Nejprve sloužil svou primiční mši svatou jeho bratr Georg – Joseph mu dělal podjáhna. Potom sloužil svou první mši svatou v bohatě vyzdobeném kostele také on.

Kněžství Primice „Nyní následovaly čtyři letní měsíce, které byly jako jeden jediný svátek. V den první mše svaté se náš farní kostel sv. Osvalda zaskvěl v nejkrásnějším lesku a radost, která téměř hmatatelně vyplnila celý pros-tor, přivedla všechny k živé ‘aktivní účasti’ na svatém dění, která nevyžadovala žádné vnější projevy. Byli jsme pozváni, abychom do domů přinášeli primiční požehnání, a lidmi, které jsme vůbec ne-znali, jsme byli všude přijímáni se srdečností, jakou jsem si předtím nedovedl představit. Tak jsem si bezprostředně uvědomil, jak intenzivně lidé čekají na kněze, na požehnání, které přichází ze síly svátosti.“

Kněžství Ve farnosti • Od prvního srpna nastoupil jako kaplan při kostele Předrahé krve Páně na předměstí Mnichova. Byl zvyklý na studijní a vědecké prostředí, a tak náročné pastorační požadavky snášel zprvu těžce. Sloužil mše, zpovídal, křtil a oddával, vedl práci s mládeží; na pohřby jezdil na kole přes celý Mnichov. Kromě toho učil týdně 16 hodin náboženství. „Bylo pro mě zajímavé vystoupit z intelektu-ální sféry a učit se mlu-vit s dětmi. Bylo velmi krásné převádět celý abstraktní svět pojmů tak, aby byl srozumi-telný i dítěti.“

Od prvního října roku 1952 byl povolán do semináře ve Freisingu. Vedl přednášku o pastorální teologii svátostí, měl na starost bohoslužby a zpovídání v dómu, vedl mládežnickou skupinu. • Především však měl před sebou náročný úkol – dokončit doktorát. Musel složit osm ústních zkoušek z různých oborů v délce jedné hodiny a stejný počet písemných zkoušek; na závěr ho čekala veřejná disputace ze všech teologických disciplín. V červenci roku 1953 získal Ratzinger doktorský biret. Učitel a teolog • Mezitím vyučoval dogmatiku a pracoval na svém habilitačním spise Teologie dějin u sv. Bonaventury. Spis byl obhájen 21. února 1957 v Mnichově. Tam byl Ratzinger brzy poté jmenován docentem a 1. ledna 1958 profesorem dogma-tiky a fundamentální teologie ve Freisingu.

Učitel a teolog Působení v Bonnu • Ve věku jedenatřiceti let, roku 1959 se stal profesorem týchž oborů v Bonnu. Začal přednášet 15. dubna. Jeho přednášky byly velmi oblíbené, přicházely na ně davy posluchačů. V knihovně v roce 1960 Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität v Bonnu

Učitel a teolog Otcova smrt V té době se přitížilo Ratzingerovu otci. O Vánocích 1958 obdaro-val svou rodinu s nebývalou velkorysostí – všichni cítili, že tyto Vánoce považuje za své poslední. V srpnu 1959 se mu udělalo nevolno a po jedné delší procházce se zhroutil záchvatem těžké mrtvice a o dva dny později, 25. srpna, zemřel. „Byli jsme vděční za to, že jsme mohli stát u jeho postele a projevit mu ještě jednou naši lásku, kterou vděčně přijímal, i když už nemohl mluvit. Když jsem se po tomto prožitku vrátil do Bonnu, cítil jsem, že se kus mého světa nadobro ztratil a že část mého rodinného zázemí přešla do světa jiného.“

Učitel a teolog 2. vatikánský koncil • Tři měsíce po svém zvolení roku 1958 překvapil papež Jan XXIII. všechny vyhlášením II. Vatikánského koncilu. Bylo potřeba znovu uvést hlásání a poselství víry církve do souladu s moderním myšlením. • Kolínský arcibiskup kardinál Frings navázal kontakt a spolupráci s prof. Ratzingerem ohledně záležitostí koncilu. Zasílal mu pravidelně návrhy textů, které mu přichá- zely, k odbornému posouzení. • Když byl koncil zahájen, vzal si Frings Ratzingera na koncil jako svého teologického porad- ce. Zařídil, že ke konci prvního zasedacího období pak byl Rat- zinger jmenován oficiálním teologem koncilu (tzv. peritus).

Učitel a teolog 2. vatikánský koncil • Na koncilu se Ratzinger setkal s mnohými význačnými osobnostmi, jako byli Karl Rahner, Jean Daniélou, Yves Congar, Gérard Philips a další. • Spolu s přítomnými biskupy tito utvářeli ducha koncilu: Nelze jen notářsky schválit předem vyhotovené spisy, ale nově formulovat nauku o Božím zje-vení, církvi, zaujmout postoj k dnešnímu člověku a světu, k ekumenismu a jiným nábo- ženstvím aj. Ratzinger s teologem dominiká-nem Yves Congarem. Na koncilu sehrál mladý německý teolog aktivní roli. Prof. Ratzinger na podzim roku 1964

Učitel a teolog 2. vatikánský koncil • „Byla to v mém životě velice úžasná doba, kdy jsem se účastnil tohoto setkání biskupů a teologů, ale také kontinentů, různých kultur a rozlič-ných myšlenkových škol a spiritualit v církvi.“ Karl Rahner a Joseph Ratzinger Zasedání koncilu v bazilice sv. Petra ve Vatikánu

Učitel a teolog Léta v Münsteru • V roce 1963 přijal Ratzinger po počátečním váhání místo profesora dogmatiky na univerzitě v Münsteru. • „Vybavení zde bylo velkorysé jak po stránce personální, tak věcné. Přijetí kolegiem bylo velmi srdečné, podmínky mohly být sotva výhodnější. Ale musím přiznat, že ve mně zůstal stesk po Bonnu, městě na veliké řece, jeho prozářené atmosféře a duchovní dynamice.“  Ratzinger v roce 1966  Budova univerzity v Münsteru

Učitel a teolog Smrt matky • V srpnu roku 1963 lékař potvrdil Ratzingerově matce rakovinu žaludku. Z posledních sil ještě bratrovi udržovala domácnost, než se při jednom nákupu zhroutila. • „Prožili jsme s ní totéž co s otcem. Její dobrota byla ještě čistší a s neměn-nou intenzitou prozařovala týdny plné narůstajících bolestí. 16. prosince 1963, den po neděli Gaudete, zavřela oči navždy, ale zář její dobroty zů-stala a stala se pro mne potvrzením té víry, která ji utvářela.“

Učitel a teolog Léta v Tübingen • V roce 1966 Ratzinger opustil unverzitu v Münsteru a přijal katedru dogmatické teologie v Tübingen, na nejstarší a nejprestižnější univerzitě v Německu. O toto pozvání se velmi zasadil švýcarský teolog Hans Küng. Ratzinger s ním se sympatiemi spolupracoval, i když se jejich postoje a názory v mnohém lišily. Švýcarský teolog Hans Küng Budova teologické fakulty v Tübingen

Učitel a teolog Léta v Tübingen • V církvi se začaly objevovat problémy: Mnozí se pod dojmem koncilních reforem domnívali, že církev je potřeba od základu proměnit, učinit z ní církev lidu bez svázaností klérem, zejména díky roli učenců a specialistů. • Do toho na univerzitě vzplála marxistická revoluce – ta se měla stát novým náboženstvím a nadějí – vyloučila Boha a dosadila místo něj politické aktivity člověka. A tato ideologie byla hlásána jménem víry a církve.

Učitel a teologLéta v Tübingen • V roce 1969 se šířily i tyto extrémní výroky: „Co jiného je Ježíšův kříž než výraz sadomasochistického sebeoslavení?“ „Nový zákon je dokument nelidskosti, obrovský masový podvod.“ • Ratzinger se v té době stal děkanem fakulty a musel čelit těmto tlakům a proudům, i když na katolické fakultě nebyly tak silné jako na evangelické. • V roce 1967 Ratzinger uspořádal kurs přednášek pro studenty všech fakult nazvaný „Úvod do křesťanství“. Z něho vzešla stejnojmenná kniha, která sklidila obrovský úspěch. Byla přeložena do 17 jazyků a stále je o ni zájem. • „Byl jsem si vědom toho, že je v ní mnoho nedostatků, ale skutečnost, že jsem tak mohl mnoha lidem otevřít dveře, je pro mne zadostiučiněním a podnětem k vyslovení díků městu Tü- bingen, v jehož atmosféře tato před- náška vznikla.“

Svatý otec Benedikt XVI.