ZOOLOGIE KMEN: HLÍSTI

1. ZOOLOGIEKMEN: HLÍSTI NEMATHELMINTHES

2. Charakteristika hlístů • Mnohobuněční, volně žijící tvorové. Mohou žít ve vodním prostředí, ve vlhké půdě i paraziticky. • Dvouvrstevní živočichové s protáhlým, nečlánkovaným, válcovitým, k oběma koncům se zužujícím tělem. Velikost od 0,04 mm do 8 m. Caenorhabditis Zoologie - Hlísti

3. Charakteristika hlístů • Mezi vnější a vnitřní vrstvou je nepravá tělní dutina pseudocoel vyplněná tekutinou (míza a zplodiny anaerobního dýchání). Jsou v ní uloženy všechny tělní orgány. Krycí pokožka je jednovrstevná a pokrytá nebuněčnou ochrannou kutikulou. Střevo je rovné a zakončené řití. Tito živočichové nemají cévní ani dýchací soustavu. • Jsou to gonochoristé s vývojem přímým i nepřímým. Zoologie - Hlísti

4. Třída: Hlístice (Nematoda) • Hlístice (Nematoda), tvorové různých velikostí, s pevnou kutikulou, s vrstvou podélné svaloviny. • Ústa vybavena kutikulárními zuby, jimiž aktivně narušují tkáně hostitele. • Za ústním otvorem hltan, umožňující nasávání živin. • Škodlivé rozpustné látky vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi (v bočních vystuženinách těla). • Samci jsou obecně menší než samice. Zoologie - Hlísti

5. Třída: Hlístice (Nematoda) • Převážně parazité rostlin, zvířat i člověka. Napadnou-li člověka, mohou mu být nebezpeční:   - roupi - nemoc = enterobióza,   - škrkavky - nemoc = askarióza,   - měchovci - nemoc = např. strongylóza,   - vlasovci - nemoc = filarióza (elefantiáza),   - nitkovci - nemoc = např. trichinelóza (trichinóza) Zoologie - Hlísti

6. Škrkavky • Představitelem škrkavka dětská – cizopasník tenkého střeva člověka, jejž poškozuje fyziologicky (ochuzováním o živiny a intoxikací vlastními metabolity) i mechanicky (narušováním cévní kapilární sítě, ucpáním střev až k jejích perforaci). • Oplozená vajíčka škrkavek tělo opouštějí s výkaly. Dostanou-li se do žaludku hostitele, vyvíjejí se z nich larvy, krví se dostávají do jater a do plic a polknutím s hlenem zpět do střev, kde dospívají. Zoologie - Hlísti

7. Roupi • Představitelem je roup dětský – žije v tenkém střevě dětí, příp. dospělých, zejména pokud je složkou potravy mléko. • Oplozené samičky roupa kladou hlavně v noci vajíčka do záhybů kůže v okolí řitního otvoru (až 10 000 ks). • Vajíčka se mohou šířit větrem, mouchami a nečistým prádlem. • U dětí častá autoinfekce. • Onemocnění – oxyurióza. Zoologie - Hlísti

8. Háďátka • Významní mikroskopičtí parazité hospodářských rostlin. • Zástupce: • háďátko řepné – narušuje kořenový systém řepy • háďátko pšeničné – parazituje v paždí listů a klasech pšenice Rotylenchus robustus Zoologie - Hlísti

9. Longidorus afrikanus – háďátko parazitující na řepě Zoologie - Hlísti

10. Vlasovci • Zástupce – vlasovec mízní – larvy přenášeny bodavým hmyzem. • Ucpávají mízní cévy hostitele a městnající se lymfa způsobuje zbytnění postižených částí těla, provázené horečkami a následnými zimnicemi. • Vlasovec oční – způsobuje oční záněty a nádory kůže. Vlasovec mízní Zoologie - Hlísti

11. Nitkovci • Zástupce – svalovec stočený. • Parazituje ve svalové tkáni potkanů. • Z původního hostitele se může dostat do divokých i domácích prasat nebo šelem. • Člověk se nakazí požitím postiženého vepřového masa – trichinelóza. • Fáze onemocnění: • střevní – horečky, zvracení, bolesti břicha a kloubů, otoky (léčitelné) • svalová – řezavé bolesti svalstva (až smrtelné) Zoologie - Hlísti

12. Měchovci • Malí strongylidiTyto hlístice jsou podle některých studií odpovědné až za třetinu všech případů křečových kolik – především u koní a poníků mladších 6 let a u koní ve věku okolo 15 let. Proti malým strongylidům jsou dobře účinné některé známé preparáty, především ty na bázi avermektinů nebo banzimidazoly. Nejlépe je odčervovat koně v únoru, kdy se odstraní larvy, které přežily zimu, a na přelomu října a listopadu, kdy se zbavíme parazitů, kteří napadli koně během pastvy. Měchovec Necator Zoologie - Hlísti

13. Měchovci • StrongylidiJsou to střevní parazité, zástupci čeledi Strongylidae, která patří mezi hlístice. U koní se setkáváme nejčastěji s tzv. velkými strongylidy (rod Strongylus) a malými strongylidy (např. rod Trichonema aj.). Strongylidi se mohou nacházet ve střevech koní, aniž by způsobily nějaké problémy. Zoologie - Hlísti

14. Nemoci zvěře vyvolané hlísticemi • Červivost zažívacího ústrojí – obecně střevní a žaludeční strongylózy - měchovci (Trichostrongylus), vlasovka zaječí (Graphidium) a vlasovka králičí (Trichostrongylus), vlasovka slézová a růžová u přežvýkavců – trávicí trakt, škrkavky (Askaridia) – psí a šelmí, Cappilaria – u hrabavé pernaté zvěře (trávicí trakt), roup kuří, roup králičí, vrtejši (Fillicolis) - u kachen. • Škrkavčitost – askaridióza – škrkavky u pernaté a černé zvěře a šelem. Zoologie - Hlísti

15. Nemoci zvěře vyvolané hlísticemi • Červivost plic – invazní onemocnění dýchacích orgánů způsobené plicnivkami - plicnivka zaječí (Prostostrongylus), plicnivka jelení (Dictiocaulus), plicnivka obecná (Müllerius) a plicnivka prasečí (Metastrongylus), plicnivka kozí (Protostrongylus). • Syngamóza - srostlice trvalá (Syngamus trachea) – průdušnice ptáků. • Měchovci z řádu Strongyláta – původci plicní červivosti a červivosti trávicího traktu. Zoologie - Hlísti

16. Nemoci zvěře vyvolané hlísticemi • Svalovčitost – trichinelóza - svalovec stočený u černé zvěře (Trichinella). • Vlasovci z řádu Filariáta – v podkožním vazivu, ve šlachách, pletivech a tělní dutině hostitelů hlavně spárkaté zvěře. Zoologie - Hlísti

17. Srostlice trvalá – parazit ptáků Zoologie - Hlísti

18. Vajíčka hlístic • Vajíčka hlístic v trusu koně.A – roupB – velký strongylidC – malý strongylidD – škrkavkaE – strongyloides Zoologie - Hlísti

19. Biologická ochrana rostlin • Larvy parazitických hlístic jsou pouze 0,6 mm dlouhé. Používají se k ochraně proti lalokonoscům. Aktivně se pohybují v půdě a čichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy lalokonosce do 48 hodin od napadení hynou. Uvnitř mrtvého hmyzu dokončují svůj vývoj a dále se zde množí. Jedna samice produkuje asi 1 500 vajíček, z nichž se ještě uvnitř hostitele líhnou larvy, které putují do okolí a napadají další hostitele. Takto může být ošetřená plocha chráněna před napadením lalokonosci delší dobu. Pro člověka jsou tyto hlístice zcela neškodné. Zoologie - Hlísti

20. Biologická ochrana rostlin Steinernema na smutnice Heterorhabditis na lalokonosce Zoologie - Hlísti

21. Biologická ochrana rostlin • Hlístice jsou mikroskopické organismy, schopné účinně parazitovat naslimácích a zabíjet je. • Aplikují se formou zálivky na půdní povrch. Po aplikaci začnou hlístice aktivně vyhledávat kořist, pronikají do ní přes dýchací otvory. Napadený slimák během 3 až pěti dnů přestává žrát, hlístice se uvnitř slimáka množí a v době, kdy se slimák začne rozkládat, nová generace hlísti se pustí do hledání dalších obětí. Nemaslug funguje nejlépe při půdní teplotě 15 °C (minimálně 50 °C a maximálně 20 °C). Nemaslug není toxický vůči lidem ani teplokrevným živočichům a neškodí rostlinám . Zoologie - Hlísti

22. Biologická ochrana rostlin Parazitické hlístice na slimáku Zoologie - Hlísti

23. Opakování • Vysvětlete pojem pseudocoel. • Charakterizujte anatomickou stavbu hlístů. • Uveďte zástupce rostlinných parazitických hlístic. • Co je to trichinelóza a jaké má fáze? • Uveďte další zástupce hlístic. Zoologie - Hlísti

24. Přiřazování pojmů Strongylóza Gonochorismus Pohlavní dimorfismus Odlišnost samců od samic Háďátka Oddělené pohlaví Svalovec stočený Trichinelóza Srostlice Parazité rostlin Zoologie - Hlísti

25. Použité zdroje • Zicháček, V.: Biologie živočichů. Nakladatelství Olomouc, 1997 • Wolf, R. a kol.: ABC Myslivosti. Orbis, Praha, 1977 • http://mactode.com • http://faculty.ucr.edu • http://cal.vet.upenn.edu/merial Zoologie - Hlísti