1 / 33

Včely a jejich sociální život

Včely a jejich sociální život. „Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života.“(A.Einstein). Podmínky, které hmyzí druh musí splňovat, aby mohl být označován jako sociální. Spolupráce příslušníku jednoho hnízda při krmení a péči o potomstvo

vito
Download Presentation

Včely a jejich sociální život

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Včely a jejich sociální život

  2. „Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života.“(A.Einstein)

  3. Podmínky, které hmyzí druh musí splňovat, aby mohl být označován jako sociální • Spolupráce příslušníku jednoho hnízda při krmení a péči o potomstvo • Jedinci mají rozdělené funkce při rozmnožování (pohlavní a sterilní) • Nejméně dvě generace hmyzu se musejí překrývat (neplodné dělnice pomáhají matce)

  4. Dvě hlavní vývojové cesty Rodinná cesta : • Nižší vývojový stupeň • Předpokladem je vyvinutí rodičovského chování projevující se péčí o potomstvo. • Mateřské povinnosti samičky začínají a končí výběrem vhodného místa pro vajíčka. • Vajíčka a vylíhlé larvy jsou nehlídané → veliké ztráty na potomstvu.

  5. Komunální cesta • Vyšší vývojový stupeň. • Předpokladem je sdružování zprvu i nepříbuzných členů(téhož druhu) do komun, v nichž budují a chrání společné hnízdo. • Členky komuny nerozlišují svůj plod od cizího a při zásobování hnízda spolupracují. • U druhů, které došly ještě dál část samiček ztrácí zájem o plod a povýší se do královské kasty.Poté už jen kladou vajíčka. • Ostatní členové hnízda se rozmnožovat přestanou a stanou se z nich dělnice .

  6. Uspořádání včelstva • Matka Královna - většinou jedna jediná • Dělnice - určují vlastní počet včelstva - v sezoně jich je v jednom úlu až 60 000 • Trubci – 500 - 3000

  7. Včelí kasty

  8. Matka - Královna • Nejvýše postavená včela • Hl. role kladení vajíček (360 vaječných trubic) a „centralizace“ včelstva. Téměř celý život jen klade vajíčka – 2000 denně (!) • Jediná včelí samice, která si užívá rozmnožovací proces -1x za život, s 8-15 trubci • Odlišná na pohled - je větší než ostatní, 20-25mm, delší zadeček - menší oči - chybí sběrací orgánky mnoho žláz-feromony

  9. - postrádá většinu včelích instinktů - nedovede sbírat pyl a nektar - nedovede stavět úly - je o ní neustále pečováno,krmena každých 10 min

  10. Dělnice • Vlivem výživy jsou to nedokonalé samičky, vzniklé z oplozených vajíček • Délka jejich života závisí na období jejich narození. • Během krátkého života vystřídají mnoho profesí (v závislosti na věku a zkušenostech ) - věkový polyethismu

  11. Profese včely dělnice • Uklízečka – čerstvě vylíhlá mladuška • Uklízečka – pohřebačka (stále mladuška) • Kojička - kusadlová a hltanová ml.žláza • Stavitelka – na zadečku voskové žlázky • Skladnice – ritualizované předání nákladu • Strážkyně – vstup do úlu • Létavka – přináší potravu • Slídilka – shání zdroje potravy • Hřejivka – role během zimy • Ubytovatelka – během rojení

  12. Trubci • Včelí samci, nemající otce - rodí se z neoplozených vajíček dělnic • Prvních 5 dní jsou krmeny, pak hladoví a hynou • Žijí v létě v době rozvoje včelstva. Jejich jediná úloha je spářit se s novou matkou • Podnikájí výpravy na shromaždiště • Největší přenašeči varroázy

  13. Včelí rok - jaro • Po zimním slunovratu ( s prodlužujícími se dny), dělnice zvýší příděl stravy matce → naklade první vajíčka • Vývoj nového jedince trvá 21 dní • Populační exploze –koncem jara přípravy na rojení

  14. Rojení • Odlet staré matky s částí dělnic z úlu • Probíhá za pěkného počasí, kolem poledne • Výrazné hučení úlu- silná rojová nálada • Povel k rojení- zvuk. signál průzkumnic • Včelstvo se seskupí kolem st.matky,která se usadí poblíž, nejčastěji na větvi.Zůstává zde, dokud průzkumnice-ubytovatelky nenajdou vhodné trvalé přístřeší • Rojící včely (údajně) nebodají • Odstranění roje –hasiči, zkušený včelař,

  15. Včelí roje

  16. Léto a podzim • „Vykousání„ nové matky z matečníku – několik dní po odletu jarního roje • Riziko setkání dvou matek (za špatného počasí,nebo při předčasném vylíhnutí) – fatální důsledky • Mechanismy obrany: - týtání a kvákání - chvějivý taneček • Sestrovražedné klání hrozí i mezi pozdeji narozenými matkami

  17. Svatební let • Do týdne je nová matka vyhnaná dělnicemi na svatební let • Svatební místo – pravděpodobně jej určuji trubci, kteří se za pěkného počasí shlukují ve výšce 10-40 m nad zemí na chráněném místě • Každoročně na stejném místě, přestože se zde schází jiní,noví trubci (Nevíme proč)

  18. Blížící se matku prozradí mateřská látka, kterou trubci cítí až na 50 m • Nejrychlejší sameček, kterému se podaří matce udržet na zádech,nahmatá koncem zadečku její žihadlovou komůrku a exploduje do jejího vnitra –umírá a padá k zemi • Oplozovací znaménko • Ve vejcovodech po něm zůstane cca 80 milionů zárod. buněk, jen malá část se dostane do semenné schránky • Pokud je množství spermií < 5 mil, milostný akt se opakuje (2x- 3x, v následujících dnech)

  19. Jakmile matka jednou začne klást, už se nikdy nepáří • Vyčerpá svou zásobu spermií ještě před smrtí, klade jen neoplozená v.-trubci → je vyhnána z úlu • Na pářící místo se slétávají trubci z větší dálky než matka- zábrana genetickým mutacím mezi sourozenci • Výkonná matka naklade až 1500 vajíček denně (!)

  20. Koncem léta plození přestává být důležité • Všichni dělají zásoby medu na zimu • Trubci jsou vyhnáni • V říjnu (listopadu) skončí plodování a včely se semknou do zimního chomáče

  21. Kolektivní termoregulace • Pouze u nejvyspělejšího druhu včel, u včely medonosné (Apis melifera) • Plášť hnízdní dutiny- f. jako srst,nebo peří • Od jara do podzimu je v úlu 34,5-35,5°C. důležité pro vývoj larev a kukel (pod 30°C = • V zimě je teplota 20°- 30°C,nikdy pod 17°C pozastavení plodování,včely se shluknout kolem matky do chomáče

  22. 1 včela = 0,5 J /min • Střední včelstvo(20 000 jedinců) 10kJ/min • Hrudní létací svaly potřebují optimální teplotu 28°C,ale mohou pracovat v rozmezí 10 - 40°C (regulace protiproudovým výměníkem tepla a hlavičkou)

  23. Smyslová a orgánová výbava včel • Oči – velké složené, vidí i v UV spektru, - vnímají rovinu polarizovaného světla • Čich – umístěn na koncích tykadel, - 100x citlivější než náš nos - feromony • Chuť – čidla na jazýčku a chodidlech, - hořká x sladká,slaná x kyselá • Smysl pro zemský magnetismus, el.mag pole, statickou elektřinu a čas

  24. Žihadlo – pozměněné kladélko - místo vejcovodu zde vyúsťujejedová žláza – obranný efekt - dělnice zemře po použití žihadla - poplašný feromon • Orgány pro sběr pylu – liší se podle druhu - ochmýřena břišní stěna zadečku - husté ochlupení zadních nohou - lopatka a smetáček – u společenských druhů včel a čmeláků

  25. Včelí tance • Způsob komunikace • Zajímal se o ně už Aristoteles • Létavka(slídilka) sděluje,kde najít potravu,v jakém množství a kvalitě- vzdálenost, úhel od úlu,trajektorii • Velice přesné (teoreticky 25bitu) • Typy tanečku : kruhový, osmičkový, třesavý,

  26. Včelí tanečky

  27. Osmičkový a kruhový tanec

  28. Včelaři

  29. Citáty a včely • Slova jsou jako včely, mají med i žihadlo (švýc.přísloví) • Z včelařství naučil jsem se přírodu více znáti a více milovati, než z mnoha knih učených. (J.A.Komenský) • Včely jsou zajímavá kniha. Otevři ji a uvidíš, co všechno se ti postupně bude objevovat.(V.Mrštík) • Umírají jen lidé a včely (stará lidová moudrost)

  30. Literatura a zdroje • Ždárek J., Proč vosy, včely,čmeláci, mravenci a termiti?…aneb hmyzí státy, Ústav organické chemie a biologie AVČR, 1997 • www.n-vcelari.cz • www.google.cz

More Related