ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO

1. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO téma Země jako vesmírné těleso (pohyby Země, časová pásma, zeměpisné souřadnice) zeměpis 1. ročník

2. 1. Zeměpisné souřadnice • poloha každého bodu na zemském povrchu se určuje pomocí souřadnicového systému zeměpisné sítě • rozlišujeme: • zeměpisná šířka • zeměpisná délka

3. 2. Zeměpisná šířka • zem. šířka místa (φ) = úhel, který svírá spojnice hledaného bodu a zemského středu se spojnicí bodu o stejné zem. délce a zeměpisného středu

4. 3. Zeměpisná šířka • na severní polokouli hovoříme o severní zem. šířce (s.š.), na jižní polokouli o jižní zem. šířce (j.š.) • rovnoběžky = spojnice všech bodů stejné φ • rovník = nejdelší rovnoběžka (φ=O°) • póly = severní/jižní (φ=90° s.š./j.š.)

5. 4. Zeměpisná délka • zem. délka místa (λ) = úhel, který svírá spojnice zemského středu a hledaný bod se spojnicí bodu na nultém poledníku o stejné zeměpisné šířce jako hledaný bod a zemského středu.

6. 5. Zeměpisná délka • na západní polokouli hovoříme o západní zem. délce (z. d.), na východní polokouli o východní zem. délce (v. d.) • poledníky = spojnice bodů se stejnou λ • dosahují hodnot 0°-180° • všechny jsou stejně dlouhé a prochází póly • nultý/základní poledník = poledník procházející observatoří v Londýně, Greenwich (λ=0°)

7. 6. Zeměpisné souřadnice • ortodroma = nejkratší spojnice 2 bodů na zemském povrchu • loxodroma = spojnice 2 bobů protínající poledníky pod stejným úhlem (azimutem)

8. 7. Pohyby Země • základní pohyby Země: • rotace kolem své osy • oběh kolem Slunce • pohyby zemské osy

9. 8. Rotace kolem své osy • směr – proti směru hodinových ručiček • doba – 1 otočka = 23h 56min 4s • úhlová rychlost = 15°/1h (360°/24h) • obvodová rychlost = dle φ; ±300m/s (póly 0m/s)

10. 9. Rotace kolem své osy • důkazy: • Coriolisova síla = uchylující se síla zemské rotace; stáčení vzduchových a vodních hmot pohybujících se poledníkovým směrem na sev.polokouli doprava, na jižní doleva • Foucaultovo kyvadlo = na severním pólu: rovina kyvu se otáčí od východu k západu, tj. zemský povrch se otáčí v opačném směru

11. 10. Rotace kolem své osy • důsledky: • střídání dne a noci • zploštění Země na pólech • zdánlivý pohyb Slunce, hvězd • vychylování pohybujících se předmětů

12. 11. Kalendář • Egypt (4 tis. ante) – 3 období (záplavy, setí, sklizeň); každé po 4 měsících (1 měsíc=30 dní); velký (365 dní) a malý rok (5 dní) • Juliánský kalendář (45 ante) – 1 rok = 12 měsíců = 365 dní (lichý měsíc 31 dní, sudý 30, únor 30 nebo 1x za 4 roky 29) => pak problém s církevními svátky • Gregoriánský kalendář (1582) – po čtvrtku 4.10 1582 nastal pátek 15.10., tím se vyrovnal skluz; rok má 365 dní, přestupný dělitelný 4 366 dní, staletí musí být dělitelná 400, jinak nejsou přestupná (př. 1800, 1900 aj. nebyla přestupná, až 2000 ano)

13. 12. Oběh okolo Slunce • směr – proti směru hodinových ručiček • doba - tropický rok = 365 dní 5h 48min 46s - občanský rok = 365/366 dní • dráha = elipsa; 1 ohnisko Slunce • rychlost = různá, dle polohy na dráze; ±30km/s

14. 13. Oběh okolo Slunce • PERIHÉLIUM = přísluní, Země je nejblíže Slunci (asi 3. ledna) • AFÉLIUM = odsluní, Země je nejdál od Slunce (asi 4.července) • Keplerovy zákony • První Keplerův zákon = planety se pohybují kolem Slunce po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce • Druhý Keplerův zákon = obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní • Třetí Keplerův zákon = poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií T12/T22 = a13/a23 , kde a1, a2 jsou délky hlavních poloos a T1, T2 jsou jejich oběžné doby kolem Slunce • Keplerovy zákony lze použít i pro popis dalších těles, které se pohybují v gravitačním poli Slunce, např. umělých družic.

15. na severní polokoulina jižní polokouli jaropodzim jarní rovnodennost20-21. března zimaléto na sev.polokoulina jižní polokouli letní slunovrat21-22. červnaodsluní 4. července přísluní 3. ledna>zimní slunovrat21-22. prosince na severní polokoulina jižní polokouli létozima podzimní rovnodennost23. září podzimjaro na sev. polokouli na jižní polokouli 14. Oběh okolo Slunce

16. 15. Oběh okolo Slunce a)den letního slunovratu (21.6.) -         začátek astronomického léta -         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ – ε) -         kolmo na obratník Raka b)den podzimní rovnodennosti (23.9.) -         začátek astronomického podzimu -         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ -         kolmo na rovník c)den zimního slunovratu (22.12.) -         začátek astronomické zimy -         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ + ε) -         kolmo na obratník Kozoroha d)den jarní rovnodennosti (21.3.) -         začátek astronomického jara -         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ -         kolmo na rovník

17. 16. Oběh okolo Slunce • důsledky => stálý sklon zemské osy k rovině ekliptiky(=pomyslná dráha oběhu Slunce) je 66°33'; úhel mezi ekliptikou a rovinou rovníku je pak 23°27' • střídání ročních období • délka dnů a nocí na Zemi (soumrakové jevy) • klimatické (teplotní) pásy • tropický • mírný • polární atd.

18. 17. Určení času • dané rotací Země kolem své osy • základ - 24 hodin = 360° (1h = 15°) => Země = 24 časových pásem po 15° (7,5°-7,5°) • pásmový čas – stejný v celém pásmu (celých 15°) • místní čas – čas daného poledníku (1°= 4min) • ZEČ = západoevropský/světový čas, daný místním poledníkem (λ=0°) • směr východ + 1 hodina • směr západ – 1 hodina • SEČ= středoevropský čas (ZEČ + 1h)

19. 18. Určení času

20. 19. Určení času • letní čas – některé státy zavádí kvůli délce slunečního svitu (březen-říjen +1hodina) • v některých státech neplatí pásmový čas (př. celá Čína má čas jednotný) • datová hranice (λ=180°) – při přechodu se mění datum • směr V – 1 den získáme (datum – 1 den) • směr Z – 1 den ztratíme (datum + 1 den)

21. DĚKUJI ZA POZORNOST!