Před krizí (1)

1. Česká ekonomika v červnu 2009Vladimír Dlouhýkonference Česká energetika na rozcestízámek Mělník, 23.6.2009

2. Před krizí (1) • Solidní ekonomický růst, reálná konvergence, klesající nezaměstnanost • přes sílící domácí poptávku růst tažen především exportem • Inflační cílování ČNB  nominální konvergence pod kontrolou • Deficity veřejných financí a běžného účtu a zahraniční dluh  Maastrichtská kriteria • Financování deficitů i splátek dluhu  vládní obligace, ale hlavně zahraniční investice, ať přímé či finanční

3. Před krizí (2) • Růst domácí produktivity rychlejší než v zemích hlavních obchodních partnerů  trendové posilování reálného směnného kurzu • Při podobných inflačních mírách i dlouhodobé posilování nominálního kurzu • Krátkodobé spekulační výkyvy, především 1.pol. 2008 • Bankovní sektor stabilní, kontrolován zahraničními bankami • Velmi malý podíl půjček (domácností i firem) v zahraniční měně • Konzervativní politika, minimální investice do securitizovaných instrumentů

4. Před krizí (3) • Vychýlená struktura průmyslu • Důsledek investičních pobídek? • Zaostávající investice do dlouhodobých faktorů růstu (vzdělání, R&D) • Pomalé (resp. žádné) řešení problémů sociálního pojištění a zdravotnictví  • Celkově: stabilní nová členská země EU se standardními “problémy” růstu • Stávající krize byla externím šokem, který byl (v českém případě) jen z malé části umocněn domácími - skrytými i otevřenými - problémy

5. Vnější okolí(region střední a východní Evropy) • Všechny země regionu: podobné rysy ekonomického vývoje - zhruba 5 let rychlého růstu • taženého vnější poptávkou • s deficity a často i dluhem, (domácností, korporací i států) financovaným z externích zdrojů • v řadě zemí problémy mnohem hlubší než v ČR: deficity, zadluženost, závislost na externím financování, půjčky v zahraniční měně, zranitelnost bankovního sektoru, distorze průmyslové struktury, předurčené rozpočtové výdaje a další • Globální trhy  donedávna jednotný pohled na region • nerozlišují příliš mezi jednotlivými zeměmi • obecný pohled určen podle zemí s nejhlubšími problémy (nebezpečí “nákazy”)

6. Krize - dvě základní skutečnosti (1) 1. Vnější šok  zpomalení ekonomického růstu • Pokles zahraniční poptávky po vývozu • Nižší zisky, nižší mzdy  pokles spotřeby • Obecné důsledky globální finanční krize • nejistota  pokles investiční aktivity (včetně silného poklesu FDI) • pokles cen aktiv • problémy bankovního sektoru, “téměř” credit crunch • nezaměstnanost, sociální důsledky, atd.

7. Krize - dvě základní skutečnosti (2) 2. Makroekonomická destabilizace • Ztráta důvěry, nebezpečí “náhlé zástavy” externího financování  problém udržitelnosti (i krátkodobého) dluhu • Podíl špatných úvěrů v domácích bankách prudce vzrostl (není to případ ČR) dopad na velké zahraniční (EU) banky • Prudký pokles přílivu kapitálu obecně • V některých zemích současně odliv

8. Krátkodobé důsledky • Říjen 2008 - březen 2009: spekulace o destabilizaci některých ekonomik + zbytečná mediální hysterie s nešťastnými důsledky • Pokles všech volně plovoucích měn regionu • Mimořádně tvrdé přizpůsobení reálného sektoru ekonomik s peggovanou měnou (kromě SK, SLO - Euro) • Kolaps některých krátkodobých státních emisí, nárůst spreadů • To vše při velmi nízké inflaci • Pomalý přenos depreciace do cen + pokles cen surovin

9. Komplikace pro hospodářskou politiku Protichůdné požadavky na hospodářskou politiku • Obecné dopady krize: • uvolnění peněžní politiky (i netradičními cestami) • Centrální banky regionu mohly zpočátku snižovat úrokové míry bez ohledu na depreciaci měn (naopak, podpora exportu) • tlak na fiskální politiku (vyšší sociální výdaje - automatické stabilizátory, volání po fiskální stimulaci) • obecně prostor pro anti-cyklickou politiku • Krátkodobá destabilizace: • Velmi omezený prostor pro nárůst deficitu veřejných výdajů, ale - minimálně v uplynulých týdnech - i pro rychlejší uvolnění peněžní politiky

10. Vybraná data (a co ukazují) • Základní makroekonomické parametry v regionu - s významnými výjimkami - lepší než v EU • Region není konzistentní skupinou zemí • Různé země - různá míra makroekonomické zranitelnosti • Skupina zemí Eurozóny (IRL a tzv.”jižní křídlo”) - mimořádné zhoršení parametrů • Rizika pokryta celou Eurozónou

11. Základní predikce, 2009

12. Reálný HDP, roční růst v %predice 2009

13. Deficit veřejných financí% HDP, predikce 2009

14. Státní dluh, % HDPpredikce 2009

15. Deficit běžného účtu, % GDPpredikce 2009

16. V čem a proč je ČR zranitelná? • U některých zemí regionu (Pobaltí, H, ale nejistota i kolem RO a BG) převládá nedůvěra trhů • Krátkodobá udržitelnost dluhu důležitější základní makroekonomické parametry • Nálada na trzích je podmíněna i stavem ekonomik zemí mimo náš region (Ukrajina, Turecko) • V posledních týdnech - stabilizace • Riziko však stále existuje • Nejistota kolem velkých bank v regionu (Erste, KBC, Unicredit, Raiffeisen, …) • Srovnání se zeměmi JV Asie před krizí 1997-98

17. Úvěrová restrikce • Nízké základní úrokové míry centrálních bank se nepřenášejí do úvěrových nákladů • Naopak • Úvěry silně procyklické, jejich objem stále klesá, dno v nedohlednu • Omezení nabídky nebo nedostatečná poptávka? • Omezení nabídky! • Důvody: prudký nárůst špatných úvěrů a (v celém regionu) pokles externího financování • České banky mají v regionu nejlepší pozici, ale úvěrová restrikce se nadále nevyhne ani nám

18. Česká ekonomika 2009 (1) • Pravděpodobně nejstabilnější ekonomika v regionu • Udržitelný a financovatelný dluh, solidní pozice domácích bank • Strukturálně zranitelný průmysl • Nízká exportní poptávka po celý rok 2009 (co bude, až se vyčerpá šrotovné?) • Obtížně přístupné a relativně drahé úvěry • Bez ohledu na historicky nízké sazby ČNB • Pokles HDP kolem 3%, nízká inflace, nezaměstnanost přes 8% • Významné regionální a strukturální rozdíly • CZK ve velmi krátkém horizontu stabilní, v dalších měsících může být pod tlakem, dojde-li k destabilizaci některých zemí regionu

19. Česká ekonomika 2009 (2) • Bude přizpůsobení na trhu aktiv • Ještě jeden pokles akciových trhů? • Nucené či spekulativní prodeje • Příklady začínáme vidět • Během 2009 (a patrně též v roce 2010) deficity veřejných financí a běžného účtu se vzdálí od Maastrichtských kriterií • Stále však lepší než mnoho zemí Eurozóny • Je to vlastně problém? • Kdy Euro?

20. Hospodářská politika (1) • Systémové řešení dnešní krize leží mimo ČR! • Jsme malá otevřená ekonomika a dokud se nerozběhne ekonomika EU, bude pokulhávat i růst v ČR • Rozhodující role - ČNB • Peněžní politika • Regulace a dohled • Fiskální politika - mezi dvěma vlivy • Tlak na výdaje - stimulační, sociální, atd., porušení Maastrichtských kriterií není krátkodobě žádná tragedie • Nebezpečí “regionální” nákazy - požadavek na udržení makroekonomické stability

21. Hospodářská politika (2) • Krátkodobá reakce: • Zpolitizování problému velkým nebezpečím • Stimulace poptávkové strany ekonomiky • Bude efektivní? (a “šrotovné” není měřítkem) • Jen opravdu tam, kde o efektivnosti nejsou pochybnosti • Infrastrukturní projekty - ano, ale problém časového zpoždění • Zakládá nebezpečí do budoucna • Opatření na nabídkové straně • Ano, ale i zde problém časového zpoždění • Využít vhodné příležitosti k reformám • Problém politické vůle • Sociální politika - cíleně na postižené skupiny a regiony

22. Hospodářská politika (3) • V mezinárodní kontextu: • Nepodlehnout protekcionismu, ani obchodnímu, ani finančnímu • Rozhodující budou opatření zemí EU v bankovním sektoru, s dopadem na úvěrovou politiku bank na území ČR • Hledání cesty k posílení stability regionu • Aktivnější diskuse o Euru, jak v regionu, tak směrem k EU a ECB • Maastrichtská kriteria - pro jiné země a jinou dobu

23. Politický kontext • Dnešní krize není krizí kapitalismu, ale krizí mocensko-politického postavení Euro-atlantického seskupení v dnešním světě • Posílení skupiny rozvíjejících se zemí (EM) • Čína, Rusko, … • Postavení USA sice otřeseno, ale stále jde o velmoc • Nejvíce může ztratit Evropa • Roztříštěná, nejednotná a hlavně neuznávaná • Nová výzva: • Na jedné straně: schválit Lisabonskou smlouvu • Na druhé straně: bojovat s takovým konceptem evropské integrace, který není schopen zajistit hospodářskou i politickou konkurenceschopnost v 21. století

24. Děkuji za pozornost