Mozek je orgán, kde se odehrává všechno: učení práce i milování

1. Mozek je orgán,kde se odehrává všechno: učení práce i milování

2. Člověk v dnešní uspěchané době pečuje o kdeco – o vizáž (pleť, vlasy, hmotnost), o rodinu, o dům a zahradu, o domácí mazlíčky, o své auto. Ale co takhle pečovat také o vlastní mozek neboli o své bytostné JÁ?

3. Mozek se účastní všeho, co děláme a čím jsme. Funguje-li dobře náš mozek, fungujeme dobře i my, a naopak: špatně pracující mozek znamená, že budeme mít v životě problémy. Zdraví mozku je předpokladem všestranné kvality našeho života.

4. Nebudeme-li však sami aktivně hledat způsoby, jak svému mozku pomoci, bude se jeho činnost s přibývajícími léty stále víc zpomalovat.

5. Mozek je tvárný a schopný se měnit. Mějme na paměti, že nikdy není pozdě – cílenou strategií lze z dobrého mozku udělat mozek ještě lepší!

6. Snížená aktivita a horší prokrvení mozku způsobují, že lidé si těžko zapamatovávají události a jména, snadněji se unaví, obtížněji se učí novým informacím. V pozdějším věku pak hrozí zvýšené riziko vážných onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba.

7. Špatná činnost mozku je hlavní příčinou, proč žáci neprospívají ve škole a dospělí selhávají v práci i mezilidských vztazích.

8. Mozek je nejsložitější, nejúžasnější orgán v celém známém vesmíru. Váží něco málo přes jeden kilogram, obvykle asi dvě procenta váhy lidského těla. Je tvořen z 80 % z vody! Mozek spotřebovává 20 % kyslíku, který vdechujeme, a asi 20 % kalorií, které tělo přijímá potravou.

9. Mozek obsahuje více než sto miliard neuronů (nervových buněk), což je asi tolik, kolik je v galaxii Mléčné dráhy hvězd. Kromě toho jsou v mozku triliony pomocných buněk tvořících tkáň zvanou glie. Každou nervovou buňku spojuje s dalšími nervovými buňkami až čtyřicet tisíc spojů. To všechno mezi sebou navzájem komunikuje a vytváří síť nervových buněk.

10. Lidé prý využívají jen deset procent své mozkové kapacity. Ale tak to není! Mozek není nikdy ve stavu nečinnosti nebo úplného klidu, ani v noci, zejména během snění. Je pravda, že mozek může pracovat efektivněji, ale rozhodně neplatí, že devadesát procent jeho kapacity je ve stavu „vypnuto“.

11. Vývoj mozku v kostce

12. V prvních deseti letech života se v dětském mozku vytvoří stovky miliard nervových spojení (synapsí). Rané dětské zážitky vytvářejí nejen základ pro rozvoj osobnosti a učení, ale přímo ovlivňují způsob, jakým jsou nervové buňky v mozku propojeny.

13. Toto propojení pak má zásadní vliv na naše pocity, slovní vyjadřování a myšlení. Čili zkušenosti a zážitky neovlivňují jen vývoj dítěte, ale doslova formují a budují jeho mozek. Asi tři čtvrtiny mozku dokončují svůj vývoj až po narození, v závislosti na okolním prostředí a prožitcích jednotlivce.

14. Vývoj mozku je nejrychlejší v prvním roce života. Do tří let se v dětském mozku vytvoří asi tisíc bilionů nervových spojení.

15. Nejrychlejší rozvoj osobnosti po stránce společenské, citové i tělesné nastává v období mezi třetím a desátým rokem věku. Mozková aktivita dětí v této věkové skupině je asi dvakrát vyšší než naměřená mozková aktivita dospělých, a přestože k vytváření nových nervových spojení dochází v průběhu celého lidského života, už nikdy nebude mozek schopen tak snadno se učit novým dovednostem, adaptovat se na změněné situace nebo si brát ponaučení z chyb.

16. Spoje, které jsou v prvních letech života často a opakovaně užívány, se fixují jako trvalé, zatímco spojení, která nejsou užívána, jsou odstraněna. Během pozdního dospívání až zhruba do pětadvaceti let se stále rozvíjí přední třetina mozku – prefrontální kůra neboli oblast rozhodování. Po dosažení přibližně pětadvaceti let, kdy vývoj mozku vrcholí, se mozek začíná pomalu smršťovat.

17. Zde je zapotřebí uvést, že u mozku opravdu záleží na velikosti. Mozek dospělého člověka váží přibližně 1 300–1 400g. Pro porovnání – průměrný mozek kočky váží pouhých 30 g.

18. Lidský mozek je velmi měkký orgán uložený ve velmi tvrdé a silné lebce. Na její vnitřní straně je mnoho výstupků a rýh, někdy ostrých jako břitva, proto jakýkoli úraz, při kterém se měkký mozek v lebce otřese nebo potluče, může způsobit jeho vážné poškození.

19. stimulaci energii Ke své správné funkci potřebuje mozek Jako všechny živé organismy i mozek potřebuje energii ke svému růstu, činnosti a regeneraci. Motor mozku poháněný nervovými buňkami „jede“ na glukózu a kyslík. Glukóza a kyslík se do mozku dostávají krví – má-li mozek správně fungovat a zůstat zdravý, nesmí průtoku krve mozkem nic bránit. (Do bezvědomí člověk upadá již pouhých osm až deset vteřin po přerušení zásobování mozku krví!) kyslík

20. Mozek však není závislý jen na zásobování krví, ale i na patřičné stimulaci, která je nezbytná, aby se v dětství zdravě rozvíjel a zachoval si správnou funkci až do dospělosti a stáří. Při správné stimulaci se neurony naučí pracovat co nejúčinněji. Jestliže dokážeme funkci nervových buněk zlepšovat, zvýší se pravděpodobnost, že náš mozek zůstane po celý život aktivní a schopný učit se novým dovednostem.

21. Nejlepší stimulací mozku je tělesný pohyb duševní aktivita společenské vztahy.

22. Určité oblasti mozku jsou zodpovědné za určité projevy a chování, a pokud pracují chybně, projeví se to ve specifických potížích; tyto špatně fungující oblasti však lze identifikovat a léčit.

23. Hlavní oblasti mozku Pro zobecnění funkcí mozku můžeme říci, že přední částí mozku tyto informace zpracovává: analyzuje je, rozhoduje o dalším svém jednání a následně tato svá rozhodnutí plánuje a provádí. zadní polovinou mozku, tj. temenní, týlní a zadní částí spánkových laloků, člověk vnímá informace o okolním světě.

24. Všechny části mozku se se podílejí na úspěchu jednotlivce.

25. Bylo jasně prokázáno, že na lidský mozek působí celá řada negativních vlivů: užívání drog nekvalitní vzdělání infekce kouření alergické reakce traumatické zážitky nadměrný přísun kofeinu chemoterapie špatné stravovací návyky nedostatek tělesného pohybu práce v toxickém prostředí úrazy hlavy přílišný stres

26. Pravdou je ale i opak! Na mozek můžeme působit i pozitivním způsobem. Protože čím lépe bude náš mozek fungovat, tím hodnotnější život prožijeme. Chceme-li, aby náš mozek pracoval co nejlépe, pak o něj pečujme a chraňme jej!

27. Před čím máme svůj mozek chránit? Jak o něj pečovat?

28. Chraňte svůj mozek před úrazem! Lidský mozek je složitější, křehčí a zranitelnější než sebedokonalejší počítač, který bychom byli schopni navrhnout. Lidský mozek žije v uzavřeném prostoru. Když se uhodíte do hlavy, mozek nemá kam uhnout, takže se otlouká o vnitřní stěny, hrboly a ostré hrany uvnitř lebeční dutiny, přičemž dochází k protržení mikroskopických vlásečnic a mnohonásobnému drobnému krvácení s následným mnohočetným zajizvením. Člověk nemusí vždy upadnout do bezvědomí, i když utrpí vcelku vážný úraz mozku. Důsledky úrazů mozku se časem sčítají.

29. Úrazy mozku mohou narušit, zpomalit nebo rozvrátit sociální a intelektuální vývoj jedince, a to často velmi vážně. Zcela zásadní význam proto má celospolečenská prevence. Musíme se naučit vážit si svého mozku a přestat se chovat hloupě a nezodpovědně.

30. Chraňte svůj mozek před citovými otřesy a stresem! Lidé by se měli na jedné straně vyvarovat nadměrného stresu a citově příliš náročných prožitků. Na druhé straně je třeba se učit stresové situace efektivně zvládat, popřípadě svá citová traumata léčit.

31. Chraňtesvůj mozek před působením toxických látek! Je mnoho látek od léků až po návykové látky (alkohol, drogy), od nikotinu po toxické plyny v prostředí, přes vakcíny a pesticidy, které mohou lidskému mozku škodit.

32. Dopřejte svému mozku dostatek spánku! Spánek je nenahraditelný, má-li si mozek odpočinout. U lidí, kteří spí denně méně než sedm hodin, se často projevuje snížená aktivita spánkových laloků, kde jsou uložena centra učení a paměti. Snažte se spát alespoň sedm až osm hodin denně. Zvykněte si na pravidelný spánkový režim.

33. Myslíte tak, jak jíte! Intuitivně víme, že jídlo má rozhodující vliv na to, jak se cítíme. Když se budete dobře stravovat, budete se i dobře cítit. Správná výživa je naprosto nezbytnou podmínkou pro zachování zdraví nejen tělesného, ale i duševního. Nejkvalitnější stravu potřebují hlavně děti a mladí lidé, protože jejich mozky se ještě vyvíjejí. Nabízejte svým dětem pestrý jídelníček zdravých potravin, aby si zvykly na správnou stravu a samy později takovou vyhledávaly.

34. Chraňte mozek před duševní pasivitou! Mozek potřebuje zaměstnat! Aktivitou se udržuje mladý. Lidský mozek funguje podobně jako svaly: čím víc je používáte, tím lépe vám slouží. Učení se novým dovednostem vyžaduje, aby se v mozku vytvářely nové spoje – jestliže se nic nového neučíme, mozek zakrňuje. Bez ohledu na věk působí duševní činnost na stav lidského mozku blahodárně.

35. Lidský mozek potřebuje vhodnou stimulaci například čtením, aby se v dětství patřičně rozvíjel a pak dobře fungoval až do stáří. Jestliže se naučíte neurony správně stimulovat, budou pracovat efektivněji a váš mozek bude aktivní a schopný se učit po celý život.

36. Praktické rady, jak cvičit mozek • Začněte se učit něco nového. • Porušte svou každodenní rutinu a stimulujte nové oblasti ve svém mozku. • Přihlaste se do kurzů nějaké nové a zajímavé činnosti. • Vyměňte si úlohy v zaměstnání. Naučte se práci někoho jiného. • Zdokonalujte se v tom, co už děláte. Snažte se rozvíjet své dovednosti a znalosti. • Omezte sledování televize – platí pro děti i pro dospělé.

37. 7.Omezte hraní počítačových her. Staňte se členy čtenářského kroužku. Čtení stimuluje velmi mnoho různých mozkových center, která zpracovávají, chápou a analyzují to, co čtete, a informace pak ukládají pro pozdější vybavení, pokud usoudíte, že stojí za zapamatování. Sledujte a srovnávejte, jak se věci podobají a čím se liší. Porovnávání podobného je pro váš mozek výborné smyslové cvičení, podporuje schopnost abstraktního myšlení. Učte se vidět, slyšet, hmatat, čichat a chutnat jemné změny – posílíte tím svou smyslovou vnímavost.

38. Navštěvujte nová a neznámá místa. Cestování představuje přísun nových zkušeností, vůní, vizuálních vjemů, poznání nových lidí. • Pěstujte přátelství s bystrými lidmi.

39. Váš mozek chrání a posiluje tělesné cvičení Tělesné cvičení prospívá celému tělu. Přiměřené tělesné cvičení zlepšuje schopnost srdce rozhánět krev do celého těla, tedy i do mozku, a tím zvyšovat zásobování buněk kyslíkem a glukózou. Není-li prodění krve dostatečné, dochází v cévách hluboko uvnitř mozku k deformacím, zvyšuje se nebezpečí drobného krvácení a může to vést až k tomu, že určité oblasti v mozku přestanou fungovat.

40. Hluboko v mozku jsou přitom uložena centra řídící pohyby končetin, koordinaci pohybů a rychlost myšlení a chování. Cvičení rovněž prospívá cévnímu systému, jeho posílením se snižuje riziko zvýšeného krevního tlaku, mozkové mrtvice a onemocnění srdečními chorobami.

41. Díky lepšímu prokrvení všech tělesných orgánů jsou tyto orgány odolnější a zdravější. Cvičení také zlepšuje celkovou tělesnou koordinaci, pohyblivost a rychlost reakcí. Cvičení přímo stimuluje schopnost mozku tvořit nové nervové buňky.

42. Zvykněte si na pravidelný tělesný pohyb a cvičení, protože to je základní preventivní opatření před potížemi nejen s pamětí v pokročilém věku. A začněte včas, nečekejte až do pětasedmdesáti!

43. Čerpáno z knihy NIKDY NENÍ POZDĚ: JAK UDĚLAT Z DOBRÉHO MOZKU TEN NEJLEPŠÍ Daniela G. Amena, M. D. Vydala EuropamediaGroup, k. s. – Ikar v Praze 2007