Digitální učební materiál

1. Digitální učební materiál

2. Struktura 7.aplikační vrstva ------- aplikační vrstvové protokoly ----- aplikační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 6.prezentační vrstva -- prezentační vrstvové protokoly -- prezentační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 5.relační vrstva --------- relační vrstvové protokoly -------- relační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 4.transportní vrstva - transportní vrstvové protokoly - transportní vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 3.síťová vrstva ---------- síťové vrstvové protokoly --------- síťová vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 2.spojová vrstva -------- spojové vrstvové protokoly -------- spojová vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 1.fyzická vrstva --------- fyzické vrstvové protokoly --------- fyzická vrstva koncový systém ========= mezilehlý systém ========== koncový systém

3. Transportní vrstva • Tato vrstva se používá pouze v koncovýchsystémech a zajišťuje jejich vzájemnou komunikaci. Vůbec se nezajímá o to, jaká je topologie sítě, po jaké cestě se data mezi koncovými systémy přenášejí, jak jsou fyzicky provedeny jednotlivé sekce, jakou mají přenosovou rychlost apod. • Transportní vrstva je prakticky implementována téměř výhradně pomocí softwarového API (softwarového rozhraní)a je často považována za předěl mezi tím, co je ještě považováno za záležitost komunikační sítě a co je již otázka programování vlastní síťové aplikace.

4. Základní úkoly transportní vrstvy a, Multiplexace • Vzhledem k tomu, že transportní vrstvu v praxi používá více různých aplikací najednou (pouze v rámci jedné koncové stanice), musí transportní vrstva disponovat mechanismem, jak od sebe přenos dat těchto aplikací oddělit. • Tomuto procesu se říká multiplexace. • Různé architektury sítí řeší tuto otázku odlišně.

5. Základní úkoly transportní vrstvy • Například v IP sítích (architektura TCP/IP) se využívá v transportní vrstvě portů. • Z obecného hlediska se nejedná o nic jiného, než o přiřazení číselného identifikátoru každé SDU jednotce příslušné relace (v níž je poté spjata konkrétní aplikace, např. klient elektronické služby nebo WWW prohlížeč). • Takto je možné v protilehlé transportní vrstvě od sebe velmi snadno jednotlivé SDU od sebe navzájem rozlišit.

6. Základní úkoly transportní vrstvy b, Segmenty • Transportní vrstva je také zodpovědná za rozdělení bloku dat, který je předáván relační vrstvou, do menších pro přenos lépe vhodných datových bloků. • Těmto blokům dat, která jsou výsledkem procesu segmentace transportní vrstvy, nazýváme právě segmenty.

7. Základní úkoly transportní vrstvy c, Protokoly transportní vrstvy • Vzhledem k tomu, že cílem transportní vrstvy je zcela „odstínit“ vyšší vrstvy RM-OSI od vnitřních detailů přenosu dat danou sítí, musí tato vrstva zajistit bezchybný přenos mezi dvěma koncovými systémy. • Z praktického pohledu si to můžeme představit i tak, že relační vrstva požádá o transport libovolně dlouhého datového bloku vrstvu transportní.

8. Základní úkoly transportní vrstvy • Transportní vrstva pak následně zajistí „přenesení“ do protilehlého koncového systému. • Nejdříve rozdělí daný datový blok do menších celků, segmentů, doplní je o své kontrolní informace a požádá síťovou vrstvu o jejich přenos k protilehlému koncovému systému. • Avšak v procesu přenosu sítí může dojít ke ztrátěněkterých segmentů nebo ke změněpořadíjejich příchodu k protějšímu koncovému systému.

9. Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN 978-80-01-04694-4 HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2003. ISBN 80-867-0604-4. JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN 80-86706-08-7. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček.