Regionální, sociální a dopravní politika EU

1. Regionální, sociální a dopravní politika EU Úvod do evropských studií

2. Regionální politika EU • Politika koheze (soudržnosti) • Cílem je narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími oblastmi prostřednictvím finanční pomoci • Vznikla v 70. letech, kdy byly stanoveny cíle společné regionální politiky a vytvořen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). • Podnětem byla tzv. Thomsonova zpráva z r. 1973, která zdůraznila, že dokončení společného trhu je ohroženo regionálními rozdíly+po zavedení společné měny budou mít členské státy mnohem méně vlastních nástrojů na pomoc zaostalým regionům

3. Východiska • Pro úspěch regionální politiky je důležité lokalizovat problémové regiony • Členské státy jsou mezi sebou porovnávány podle HDP na hlavu • Mezi členskými státy ale existují odlišné správní jednotky, proto v r. 1988 ES zavedlo vlastní statistické teritoriální jednotky – tzv. NUTS • Podle NUTS jsou zjišťovány rozdíly v HDP a rozdělovány finanční prostředky • NUTS I-III • Za problémové regiony jsou považovány venkovské oblasti, průmyslové oblasti, kde došlo k úpadku daného průmyslového odvětví, regiony se specifickou přírodou a demografickým složením (arktické regiony, ostrovy)

4. Jednotný evropský akt • JEA = významný mezník v rozvoji RP • RP dostala svůj oddíl v zakládajících smlouvách • Byly zakotveny 3 strukturální fondy → ERDF, ESF a EAGGF • Na konci 80. let se diskutují finanční otázky → Delorsův balík I. (1988) reforma požadovala mimo jiné navýšení prostředků pro strukturální fondy na úkor prostředků plynoucích do zemědělství

5. Jednotný evropský akt • V r. 1989 další reforma RP a ustavení 5 cílů, během rozšíření o severské země byly rozšířeny na 6 • Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP nižší než 75 % průměru ES/EU) – fondy ERDF, ESF a EAGGF • Přeorientování regionů silně postižených úpadkem průmyslu na nové druhy hospodářské činnosti – ESF, ERDF • Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti → ESF • zapojení mladých lidí do pracovního procesu → ESF • (A) modernizace a diverzifikace zemědělské výroby → EAGGF, FIFG • (B) Podpora programů na vytváření nových pracovních míst v zemědělském sektoru → ESF, ERDF a EAGGF • Udržení osídlení arktických oblastí → ESF, ERDF a EAGGF • V návaznosti na reformu byly založeny tzv. iniciativy Komise → programy zaměřené na řešení závažných obtíží společného trhu

6. Maastrichtská smlouva • Vytvoření HMU představovalo významnou zátěž pro chudší státy • Nutnost plnit konvergenční kritéria a snížení schopnosti států intervenovat ve prospěch zaostalejších regionů • V r. 1993 byl vytvořen Fond solidarity (Kohezní fond) • Tlak Irska, Španělska, Portugalska a Řecka • Prostředky na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí • Pro země, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru ES/EU • Podmínkou bylo dodržování konvergenčních kritérií

7. Agenda 2000 a cíle RP 2000-2006 • Redukce cílů na 3: • Podpora hospodářsky zaostalých regionů na úrovni NUTS II (HDP je nižší než 75 % průměru EU) → ERDF, ESF, EAGGF, FIFG • Podpora regionů na úrovni NUTS III, které procházejí hospodářskou a sociální restrukturalizací → ESF, ERDF • Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů → ESF

9. Lisabonská strategie • Vyhlášena v 3/2000 na summitu ER v Lisabonu • Cíl: proměnit EU v nekonkurenceschopnější ekonomiku světa do r. 2010, ekonomika založená na znalostech, schopná udržitelného růstu, vytváření kvalitních pracovních míst • Do r. 2010 dosažení ekonomického růstu 3 %, zvýšení míry zaměstnanosti na 70 % (zvýšení zaměstnanosti žen nad 60 %) • zajistit, aby veřejné a soukromé výdaje na regionální rozvoj činily do r. 2010 3 % HDP • Nástroje: rozvoj znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podpora zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. • Od r. 2005 se klade větší důraz na růst a zaměstnanost

10. Cíle regionální politiky 2007-2013 • Do regionální politiky také výrazně zasáhlo rozšíření, kdy se členy EU staly chudší země • Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU. • Mohou čerpat i státy, jejichž hrubý národní důchod je nižší než 90 % průměru EU. • Financován z ERDF, ESF a FS • Modernizace a diverzifikace ekonomických struktur: výzkum a rozvoj technologií, inovace, podnikání, informační společnost, životní prostředí, turismus, kultura, doprava, energie, vzdělání, zdraví

12. Cíle regionální politiky 2007-2013 • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. • ERDF a ESF • V ČR: Praha • Posílení regionálních kapacit výzkumu a technologického rozvoje, podpora inovace a podnikání • Životní prostředí

13. Cíle regionální politiky 2007-2013 • Evropská územní spolupráce • Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III • Podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a podél námořních hranic (max. 150 km) • Meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. • ERDF

14. Principy • Princip koncentrace: • Prostředky všech strukturálních fondů jsou zaměřeny na základní cíle • Princip programového plánování: • Princip víceletého plánování, sledování cílů v dlouhodobém horizontu • Princip partnerství: • Princip subsidiarity • Na implementaci programů se kromě Komise a členských států mají podílet i regionální autority • Výbor regionů → podílí se na formulování regionální politiky • Princip přídatnosti: • Regionální politika pouze doplňuje regionální politiku členské země • Projekty jsou spolufinancovány členskou zemí

15. Výbor regionů • Orgán, který byl založen Maastrichtskou smlouvou • poradní funkce • Zástupci regionálních a místních samosprávných celků • Kontrola dodržování principu subsidiarity • Zástupci jsou navrhováni členskými státy, schvaluje je Rada po konzultaci s Komisí • Musí se jednat o osoby, které ve své zemi zastávají volený mandát v regionální nebo místní samosprávě • od r. 2007 má 344 členů, 4 roky

16. Financování

17. Financování • Kofinancování (spolufinancování) • Každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele (veřejné rozpočty). • V období 2007—2013 činí max. podíl financí z fondů EU 85 % a domácí spolufinancování 15 %.

18. Nová finanční pravidla • Každý program je financován jen z jednoho fondu (1 program=1 fond) • Podmínky: projekty musí být v souladu s cíly Lisbonské strategie → konkurenceschopnost a vytváření pracovní míst • Maximální kofinancování: • Cíl 1: mezi 75-85 % • Cíl 2: mezi 50-85 % • Cíl 3: mezi 75-85 %

19. Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) • Základní nástroj regionální politiky • Všechny 3 cíle • Začal fungovat v r. 1975. • Velké diskuze mezi členskými státy ohledně jeho vytvoření – na začátku ho podporovala jen Itálie x Francie, Německo • Po prvním rozšíření se však VB, Dánsko a Irsko přidaly na stranu Itálie + vliv Thomsonovy zprávy

20. Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) • Velkým problémem se stala otázka objemu finančních prostředků ERDF → rozpad koalice, která vznik fondu podpořila • V r. 1974 byla uzavřena dohoda o financování ERDF a fond mohl zahájit svou činnost v r. 1975. • Nicméně ani potom prostředky vložené do fondu nedosahovaly stanovené výše • Čerpání prostředků členskými státy bylo omezeno kvótami

21. ESF (Evropský sociální fond) • ESF (Evropský sociální fond) • Vznik v r. 1958 • Hlavní nástroj sociální politiky, zaměřuje se na prevenci a na boj s nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a podporu integrace na trhu práce • Cíl 1 a 2

22. Financování • Fond soudržnosti (Kohezní fond) • Vznik v r. 1994 • Pomoc je poskytována zemím, jejichž HNP na obyvatele je nižší než 90% průměru EU a připravují se na vstup do HMU • Zahrnuje celé území Bulharska, ČR, Estonska, Řecka, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska a Slovenska • Phasing-out: Španělsko • životní prostředí (50 %) a dopravní infrastruktura (50 %)

23. Realizace • Regionální politika je realizována na úrovni členských států • Státy rozhodují o rozložení finančních prostředků ve strukturálních fondech, předkládají projekty, rozhodují o zaměření prostředků • Rozpočet a jeho pravidla jsou schvalovány Radou a EP na základě návrhu EK

25. Realizace • Strategické obecné zásady Společenství - vymezující priority rozvoje Evropské unie, orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů • Národní strategický referenční rámec • základní programový dokument pro využívání fondů Evropské unie • Vychází z Národního rozvojového plánu → nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti • Seznam operačních programů

26. Realizace • Členský stát musí předložit NSRR a OP ke schválení Evropské komisi • Následně je zahájeno čerpání z evropských fondů. • Komise monitoruje a vyhodnocuje čerpání.

27. Sociální politika • Sociální politika EU patří ke sdíleným politikám EU • Odlišné sociální modely v evropských zemích • Liberální (atlantský) → Velká Británie, Irsko • Konzervativní (kontinentální, korporativní) – Německo, Belgie, Francie, Itálie, Rakousko • Sociálně demokratický (skandinávský) → Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko • Jihoevropský → Španělsko, Portugalsko, Řecko

28. Sociální politika • Zmínky padly již ve smlouvě o ESUO → cílem bylo zvýšit platy zaměstnanců v ocelářském a uhelném průmyslu • Koordinace sociálních politik byla úzce provázána s realizací společného trhu → volný pohyb pracovních sil. • Cíl: odstranit diskriminaci na pracovním trhu z důvodu státní příslušnosti nebo bydliště; zaručení práv migrujících pracovníků

29. Sociální politika • Smlouva o EHS • Cíl: podpora životních a pracovních podmínek zaměstnanců a zaměstnanost • Zavedena zásada stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci • Hlavním nástrojem se staly směrnice, které stanovovaly minimální standardy • Evropský sociální fond • 1972 summitu ER v Paříži: Komise pověřena vypracování konkrétních návrhů • Komise předložila Sociální akční program pro léta 1974-1976 • Zvýšení zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek zaměstnanců a vytvoření mechanismu pro dostatečné informování zaměstnanců a umožňujícího participovat na řízení podniku • Cíle se ale nepodařilo plně prosadit

30. Sociální politika • V polovině 80. let dochází k rozvoji sociální politiky spolu s rozvojem projektu společného trhu • JEA postrádal koncepci sociální politiky, ale obsahoval článek 118a, ve kterém se státy zavázaly věnovat zvláštní pozornost otázkám pracovního prostředí, zdraví a bezpečnosti pracujících • Byl zakotven sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

31. Sociální politika • Sociální dialog • V r. 1985 Komise zahájila tzv. proces z Val Duchesse • Série jednání mezi centrálou evropských odborových svazů (ETUC – European Trade Union Confederation) a Evropským sdružením průmyslových a zaměstnavatelských svazů UNICE (Union of Industrial and Employer’s Confederations of Europe) • Výsledkem bylo vytvoření Výboru pro sociální dialog v r. 1993, který se stal partnerem Komise při přípravě sociální agendy

32. Sociální politika • Na konci 80. let Komise předložila návrh na vypracování Sociální charty • Pro Francie a Německo: podpora harmonizace a stanovení vyšších společných standardů → zvýšilo by to konkurenceschopnost jejich pracovní síly • Proti Velká Británie → Sociální charta = začátek centralizovaného sociálního systému, který ohrozí suverenitu členských států • Sociální dumping → zvýhodnění zemí, kde jsou náklady na pracovní sílu nižší

33. Sociální politika • 1989: Sociální charta (Evropská charta základních sociálních práv zaměstnanců) • Právo pracovat v zemi ES/EU podle vlastního výběru • Právo na spravedlivou mzdu • Právo na lepší životní a pracovní podmínky • Právo na sociální ochranu v rámci existujících národních systémů • Právo na svobodu shromažďování a kolektivní vyjednávání • Právo na zaměstnanecké školení • Právo mužů a žen na rovné zacházení • Právo pracovníků na informace, konzultace a spoluúčast • Právo na ochranu zdraví a bezpečnost při práci • Ochrana dětí a adolescentů • Záruka minimálních životních standardů pro starší občany • Lepší sociální a profesní integrace invalidů • Velká Británie podepsala teprve v r. 1997

34. Sociální politika • Smlouva o EU: Protokol o sociální politice, který byl právně závazný (mimo zůstala VB) a Dohoda o sociální politice. • Cíle: • Podpora zaměstnanosti • Zlepšení životních a pracovních podmínek • Přiměřená sociální ochrana • Sociální dialog • Rozvíjení potenciálu pracovních sil za účelem trvale vysoké zaměstnanosti • Boj proti vyloučení z trhu práce

35. Sociální politika • Amsterodamská smlouva: • Sociální politika byla zavedena článkem 136 a 137 Smlouvy o ES • Závazek k vysoké míře zaměstnanosti • Zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou a procedura spolupráce s EP a po konzultaci HSV a Výborem regionů • Byly vyčleněny oblasti, kde se hlasuje jednomyslně • Byla založena evropská strategie zaměstnanosti • Mainstreaming politiky zaměstnanosti

36. Evropská strategie zaměstnanosti • Výsledek tzv. Lucemburského procesu (1997) • Koordinace členských států v oblasti zaměstnanosti • Zvýšit efektivitu politik zaměstnanosti, problémové skupiny (mladí, ženy, lidé v předpenzijním věku) • Založena na směrnicích pro zaměstnanost (navrhované Komisí a přijímané Radou) = společné priority členských států • Členský stát vytváří program, jak směrnice realizuje v praxi • Každoročně se hodnotí pokrok (Komise) → přijímáno v Radě

37. Otevřená metoda koordinace • Formálně zavedena na Lisabonském summitu v 3/2000 • Dobrovolný proces • Na úrovni EU se členské státy dohodnou na společných cílech • Jsou stanoveny společné indikátory pro účely měření dosaženého pokroku • Členské státy vypracovávají Národní akční plány, které realizují společné cíle • Pravidelné monitorování a vyhodnocování pokroku • Výměna zkušeností a příkladů dobré praxe • Účinnost spočívá ve vzájemném tlaku a přesvědčování • Komise zveřejňuje, jak si která země stojí

38. Sociální politika • Současná úprava: • Cíle (čl. 136 Smlouvy o ES) • podpora zaměstnanosti • zlepšování životních a pracovních podmínek • boj proti vyloučení

39. Sociální politika • Čl. 137: Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech: • zlepšování pracovního prostředí (ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků) • pracovní podmínky • sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků; • ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru; • informování pracovníků a konzultace s nimi; • zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů • podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství; • zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí • rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti; • boj proti sociálnímu vyloučení; • modernizace systémů sociálního zabezpečení

40. Sociální politika • Rada přijímá směrnice, kterými stanovuje minimální standardy. • Procedura spolurozhodování (Rada a EP) po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, kvalifikovaná většina. • Jednomyslnost Rady a procedura spolurozhodování (s EP) v oblasti sociálního zabezpečení a ochrany pracovníků, ochrany pracovníků po skončení pracovního poměru, kolektivní obraně zájmů a podmínek zaměstnávání pracovníků ze třetích zemích

41. Sociální politika • Předpisy se nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení • Nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření.

42. Dopravní politika • Jedná se o společnou politiku • Doprava → významný národní sektor, zvyklý na státní podporu a výhody • Zavedena již ve smlouvě o EHS, ale začala se skutečně realizovat teprve v 80. letech. • Její realizace byla navázána na realizaci společného trhu → měla být vytvářena ve stejných etapách jako společný trh.

43. Dopravní politika • 1957: • Jednání o společné dopravní politice • Nizozemí, Belgie, Luc. → podpora liberalizace služeb • Francie, Německo, Itálie → zde převažovaly státní intervence do silniční i železniční dopravy • EHS: • Zavedení společných pravidel pro mezinárodní dopravu do nebo z některých členských států • zajištění volného přístupu k poskytování dopravních služeb uvnitř každého členského státu pro dopravce z dalších členských států • vytvoření opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy • Realizace těchto cílů měla být prozatím omezena jen na oblast železniční, silniční a vnitrovodní dopravy.

44. Dopravní politika • Až do 80. let vývoj ve společné dopravní politice stagnoval → problém představovalo dosažení jednomyslnosti v Radě • 1983 EP podal na Rada stížnost ohledně nečinnosti k ESD → v roce 1985 dal ESD EP za pravdu a žádal Radu, aby proces harmonizace v dopravě urychlila. • JEA: pro oblast dopravy bylo zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou, a to i do oblasti letecké a námořní dopravy, životní prostředí

45. Dopravní politika • Velký problém představovala tzv. kabotáž (provozování dopravy v jednom nebo více členských státech, v nichž dopravce nemá pobočku) • Do konce roku 1992 platil systém kvót umožňující rozdělovat ročně mezi členskými státy nanejvýš 15 000 kabotážních povolení. • 1992: Rada vydala nařízení, že dopravci z členské země a s platnou licencí mohou provozovat své služby v rámci celého společného trhu. • Nejprve oblast nákladní dopravy, osobní doprava byla vyřešena teprve v r. 1997 • 1993: byl spuštěn společný dopravní trh • 90. léta: hlavní výzvou je rozvoj integrovaného dopravního systému

46. Dopravní politika • Rada rozhoduje na základě procedury spolurozhodování s EP po konzultaci s HSV a VR, kvalifikovaná většina • Stanovuje: • společná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z některého členského státu anebo procházející přes území jednoho nebo několika členských států; • podmínky, za nichž mohou dopravci, kteří nejsou rezidenty tohoto státu, provozovat dopravu uvnitř některého členského státu • opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy

47. Transevropské sítě • Sdílená politika, není integrální součástí dopravní politiky • Jedná se o infrastrukturu v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky, včetně plynovodů a ropovodů, jimiž by měly být propojeny národní sítě. • Projekt byl zahájen rozhodnutím v r. 1990, • Na financování projektů se z větší míry podílejí samotné členské státy (70%). • Doplňkovým zdrojem pro krytí výdajů jsou prostředky Fondu soudržnosti, Evropské investiční banky, ERDF, předvstupních nástrojů a vlastního rozpočtu TENS