konference „Zájmy ČR a přijetí společné evropské měny“ Praha

1. Maastrichtská kritéria a reálná konvergence ČR k zemím eurozóny:předpoklady pro úspěšný vstup ČR do eurozóny vytvořeny Pavel Mertlíkhlavní ekonom konference „Zájmy ČR a přijetí společné evropské měny“ Praha

2. Disclaimer • Názory vyjádřené v této prezentaci jsou názory autora. Raiffeisenbank a.s. za ně nenese žádnou odpovědnost. • Všechny názory, prognózy, informace, doporučení včetně investičních doporučení, obchodní ideje a jakékoliv ostatní údaje obsažené v tomto sdělení jsou pouze informativní a nezávazné. Toto sdělení nepředstavuje nabídku nákupu nebo prodeje jakéhokoli finančního aktiva nebo jiného finančního instrumentu. Toto sdělení bylo vypracováno v dobré víře a s nejvyšší odbornou péčí, avšak neručí za správnost jeho obsahu ani za jeho úplnost nebo přesnost. Raiffeisenbank a.s. a její zaměstnanci mohou být v mezích dovolených právními předpisy jakkoliv angažováni v kterémkoliv obchodu či investici zmíněné v tomto sdělení, jakož i v jakémkoliv obchodu či investici s aktivy zmíněnými v tomto sdělení nebo s aktivy souvisejícími s aktivy zmíněnými v tomto sdělení. Raiffeisenbank a.s. nenese žádnou odpovědnost za jakékoliv škody nebo ušlý zisk způsobené jakýmkoliv třetím osobám použitím informací a údajů obsažených v tomto sdělení. Toto sdělení rovněž nepředstavuje službu investičního poradenství. Investiční doporučení vytvářená týmem Ekonomický výzkum a jeho pracovníky, jakož i modelová portfolia a obchodními ideje, nejsou investičním poradenstvím a jsou určena pro veřejnost. Úplnou informaci dle vyhlášky č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení, naleznete na webové stránce Raiffeisenbank a.s. v sekci Analýzy – Disclosure, viz http://www.rb.cz/treasury/analyzy/discloser/. • Historická data jsou převzata z webových stránek ČSÚ, Eurostatu, ČNB a ECB, není-li uvedeno jinak

3. Český hospodářský zázrak • Průměrné meziroční tempo růstu reálného HDP SRN 1950 – 1960: 7,6 % (zdroj: www.deutschegeschichten.de) • Průměrné meziroční tempo růstu reálného HDP ČR 1999 – 2007: 4,1 % 2000 – 2007: 4,5 % • Průměrné meziroční tempo růstu reálného HDP eurozóny 1999 – 2007: 2,2 % 2000 – 2007: 2,1 % Diferenciál růstu ČR – eurozóna: 2000 – 2007: 2,4 1999 – 2007: 1,9 • Násobek růstu ČR vs. eurozóna: 2000 – 2007: 2,1 x 1999 – 2007: 1,9 x

4. Český hospodářský zázrak • HDP ČR na obyvatele v roce 1998: 61,7 % úrovně eurozóny, 57,5 % úrovně Německa • HDP ČR na obyvatele v roce 2007: 74,1 % úrovně eurozóny, 72,1 % úrovně Německa • Zlepšení od roku 1998 do roku 2007: o 20,2 % vůči eurozóně o 25,2 % vůči Německu • Závěr: V letech 1999 – 2007 se česká ekonomika rychle přibližovala výkonnosti německé a evropské ekonomiky a dosáhla úrovně, která již nyní umožňuje úspěšnou hospodářskou a měnovou integraci do eurozóny

5. Reálná konvergence • Reálná konvergence ve smyslu dosažení srovnatelné ekonomické úrovně však není podmínkou úspěšné měnové integrace – v rámci velkých měnových oblastí koexistují a mohou se úspěšně rozvíjet výkonnostně velmi odlišné regiony. Podobně není podmínkou úspěšné měnové integrace ani strukturální podobnost ekonomik. Vysoká míra úrovňové a strukturální podobnosti ekonomik ČR a eurozóny jsou ale podpůrnými argumenty ve prospěch měnové integrace

6. Fiskální stabilita a měnová sladěnost • Podmínkami úspěšné měnové integrace naopak jsou finanční stabilita země a sladěnost úrovně a vývoje úrokových sazeb • Tyto rysy ekonomiky odrážejí konvergenční („maastrichtská“) kritéria: • fiskální kritéria – • vyrovnané veřejné rozpočty • udržitelná výše veřejného zadlužení • měnová kritéria – • sladěnost míry inflace • sladěnost dlouhodobých úrokových sazeb • kurzová stabilita

7. Fiskální stabilita • Úspěšný rozvoj české ekonomiky od roku 1999 vytvořil po zaplacení účtů za neúspěšná devadesátá léta (uhrazení ztrát ČKA) předpoklady pro stabilizaci veřejných financí • Té bylo dosaženo v r. 2004, kdy fiskální deficit ČR klesl na 3,0 % HDP a ČR tak poprvé ve své historii splnila konvergenční kritéria fiskální stability. Od té doby rovněž soustavně klesá zadluženost vlády

8. Reformní iluze • Odpůrci vstupu do eurozóny často argumentují tím, že v ČR není zajištěna dlouhodobá udržitelnost fiskální stability, neboť neproběhly některé reformy, zejména reforma penzijní • Tento argument je falešný: české veřejné rozpočty jsou střednědobě (v 5-letém výhledu) stabilní, dlouhodobě nikoliv. Totéž ale platí o veřejných rozpočtech všech zemí v procesu tzv. demografického stárnutí • Žádná reforma neučiní veřejné finance trvale udržitelnými. Výdajovou i příjmovou stranu veřejných rozpočtů je třeba v zájmu fiskální stability adjustovat permanentně

9. Cyklická sladěnost • Po překonání recese z let 1997 – 1998 došlo k synchronizaci hospodářského cyklu české a evropské ekonomiky. Dokladem toho je mj. synchronní zpomalení temp hospodářského růstu ČR a eurozóny v letech globální recese 2001 – 2002 a synchronní dosažení růstového vrcholu následného cyklu v r. 2006

10. Nízkoinflační prostředí • Podstatným znakem evropské ekonomiky je její systematicky dosahovaná nízká míra inflace (dlouhodobě kolem 2 %) • Stejnou charakteristikou se pyšní od sklonku 90. let i česká ekonomika • ČR proto od počátku této dekády dlouhodobě plní konvergenční kritéria sladěnosti – inflační kritérium a kritérium nízkých úrokových sazeb • Blízká úroveň inflace v ČR a eurozóně vede k blízkosti klíčových měnověpolitických úrokových sazeb ECB a ČNB

11. Sladěnost inflace a úrokových měr

12. Kurzová nestabilita - apreciace • Atributem nízkoinflační rychle rostoucí ekonomiky, která se „zezdola“ výkonově a úrovňově přibližuje eurozóně, je kurzová apreciace vůči euru • Dlouhodobé plnění konvergenčního kritéria kurzové stability u takové země není možné. Cenou za jeho plnění je buď zrychlení inflace, nebo zpomalení růstu. Teoreticky správný postupem by proto bylo se vstupem do eurozóny počkat na období, kdy ekonomika vyčerpá svůj „doháněcí“ potenciál a zpomalí na růstové tempo blízké tempu růstu eurozóny, což by vedlo k vymizení trvalého apreciačního tlaku

13. Kurzová nestabilita - volatilita • Zatímco trendová apreciace je předvídatelná a ekonomické subjekty se s ní dovedou vypořádat, velké škody ekonomice přináší nadměrná kurzová volatilita, typická pro malé otevřené ekonomiky • Kurzová volatilita může způsobit útlum ekonomiky (při prudkém a delší dobu trvajícím posílení koruny) nebo inflaci (při prudkém a delší dobu trvajícím oslabení koruny) • Možnosti ČNB korigovat kurz koruny jsou velmi skromné • Z uvedeného důvodu je pro ČR jako malou otevřenou ekonomiku v současnosti vhodnější kombinací přijetí eura a rychlejší inflace

14. Shrnutí: ČR je připravena a měla by toho využít! • Uvedené skutečnosti ve svém souhrnu ukazují, že není důvod odkládat vstup ČR do eurozóny. ČR je na vstup z hlediska finanční stability a cyklické sladěnosti (k jejichž sledování slouží konveregenční kritéria) dostatečně připravena • Vstup do eurozóny by ČR přinesl posílení ekonomické stability, odstranění kurzového rizika by snížilo transakční náklady vývozců i dovozců a podpořilo by ekonomický růst • Závěr: Zrušení termínu vstupu k 1. lednu 2010 bylo ekonomicky neodůvodněné a hospodářskopoliticky chybné. Nastal čas chybu napravit - stanovit nové cílové datum a spustit projekt vstupu

15. Výzkumné produkty Raiffeisen Research Nové informace o vývoji české a světové ekonomiky denně na webové stránce Raiffeisenbank,sekce Finanční trhy / Analýzy, viz http://www.rb.cz/treasury/analyzy/ Publikace: Okénko trhu (denně), Investiční radar (pondělí), CEE Weekly (pátek), FX Weekly (pondělí), Focus FX (úterý), Market Monitor – finanční trhy (měsíčně), Market Monitor – měsíční přehled, Strategie CZ (čtvrtletně), Central and Eastern European Strategy (čtvrtletně), Financial Markets Global Strategy (čtvrtletně), Strategy TRIC (Turkey, India, Russia, China - čtvrtletně), Strategy Czech Republic (1 x ročně) Modelová portfolia a obchodní ideje live na webové stránce Raiffeisenbank viz http://www.rb.cz/treasury/analyzy/modelove-portfolio/ Odbor ekonomického výzkumu - kontakty: research@rb.cz, economic.research@rb.cz Pavel Mertlík (makro) tel. (+420) 221 141 800, pavel.mertlik@rb.cz Helena Horská (makro, FX) tel. (+420) 221 141 1729, helena.horska@rb.cz Michal Brožka (makro, dluhopisy) tel. (+420) 221 141 498, michal.brozka@rb.cz Aleš Michl (modelová portfolia, obchodní ideje) tel. (+420) 221 141 718, ales.michl@rb.cz Jindřich Svátek (akcie) tel. (+420) 221 141 841, jindrich.svatek@rb.cz

16. Děkuji za pozornost pavel.mertlik@rb.cz