FNB, pracoviště reprodukční medicíny, Neonatologické oddělení,

1. FNB, pracoviště reprodukční medicíny, Neonatologické oddělení, Ambulance komplexní péče perinatologického centra Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti a jejich rodiče Hana Jahnová XIII.Neonatologické setkání, 27.-29.5.2005

2. Schéma péče o dítě a rodiče • péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím • péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace • péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče • preventivní péče • krizová intervence /současný světový trend je zaměřen na předcházení krize pomocí podpůrné psychoterapie/ • psychoterapeutická péče • zprostředkovaná, navazující péče

3. Schéma péče o dítě a rodiče • péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím • preventivní péče • krizová intervence /současný světový trend je zaměřen na předcházení krize pomocí podpůrné psychoterapie/ • psychoterapeutická péče

4. Schéma péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace • vychází ze stejného schématu jako péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím • terapeutická podpora matek, které mají dítě hospitalizované na odděleních intenzivní péče • projekt „Podpůrnápsycho-sociálnípéčeo matky předčasně narozených dětí, hospitalizovaných v rámci neonatologického oddělení” program týmové péče zdravotníků /neonatolog, klinický psycholog, fyzioterapeut, dětská sestra/

5. Schéma péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče • Komplexní, týmová péče o tzv. rizikové novorozence: • pediatr/neonatolog,dětský neurolog • klinický psycholog se zaměřením na raný věk dítěte • fyzioterapeut • dětská sestra

6. Kdo jsou rizikoví novorozenci? • novorozenci nezralí, narození ve 37. a nižším týdnu gestace • novorozenci přenášení, narození ve 42. a vyšším týdnu gestace • novorozenci s komplikacemi v období prenatálním, perinatálním a postnatálním • novorozenci narození - císařským řezem, kleštěmi, koncem pánevním • novorozenci traumatizovaní • novorozenci závažně nemocných matek • novorozenci drogově závislých matek • novorozenci z vícečetných těhotenství, po programu IVF

7. Hlavní cíle sledování • Důležitá anamnestická rizika /porodní hmotnost, gestační věk, riziková gravidita, adnátní infekce, umělá plicní ventilace, hypotrofie/ • Výskyt ROP /retinopatie nedonošených/ • Výskyt BPD /bronchopulmonální dysplazie/ • Výsledky zobrazení CNS /UZ,CT, MR/ • Neurologický nález • Sledování psychomotorického vývoje • Vypracování dlouhodobého léčebného a sociálního programu • V rámci auditu perinatální a neonatální péče je doporučeno EAPM hodnocení psychomotorického vývoje ve dvou letech věku dítěte

8. Psychologické sledování je především určeno předčasně narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů - velmi nízká porodní hmotnost do 999 gramů, Dg. P07.0 - jiná nízká porodní hmotnost 1000 - 2499 gramů, Dg. P07.1 /podle MKN, 10. revize/

9. Intervaly psychologického sledování: • První rok života: /3., 6., 9.a 12. měsíc korigovaného neboli gestačního věku/ • Druhý rok života:15., 18. a 24. měsíc /věková korekce dle závažnosti neurologického nálezu/ • Třetí rok života:30. a 36. měsíc věku • Podle individuálních potřeb dítěte arodičů přiřešení aktuálních vývojových nebovýchovných potíží

10. Psychologické sledování vychází z poznatků: • Vývojové psychologie - z teorií duševního vývoje jedince /Freud, Erickson, Mahlerová, Bowlby/ - z vývojových období dětství /prenatální, novorozenecké,kojenecké, batolecí/

11. Psychologické sledování zahrnuje: • Diagnostickou část - vývojová diagnostika, stimulace vývoje • Výchovné poradenství • Terapeutickou část - krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru

12. Diagnostická část • sledování psychomotorického vývoje a stanovení aktuální úrovně vývoje a jeho případných abnormit • hodnocení jednotlivých složek psychomotorického vývoje /adaptivní chování, řeč, jemná a hrubá motorika, sociální chování/

13. Diagnostická část • klinické metody: anamnéza, rozhovor s rodiči, pozorování spontánní aktivity dítěte • testové metody: vývojová škála Bayleyové BSID-II

14. Diagnostická část vývojová škála Bayleyové BSID-II • Test tvoří tři vývojové škály - mentální: 178 položek - motorická: 111 položek - škála chování: max. 28 položek • Součet splněných položek tvoří hrubé skóre /HS/, které se převádí na tzv. mentální /MVI/ a psychomotorický /PVI/ vývojový index • Průměrná hodnota vývojových indexů je 100 bodů a jedna standardní odchylka /SD/ je +/- 15 bodů

15. Diagnostická část vývojová škála Bayleyové BSID-II • Kategorie hodnocení pro MVI a PVI - 1 - akcelerovaný výkon /115 a více bodů/ - 2 - v normě /114 - 85 bodů/ - 3 - mírně opožděný /84 - 70 bodů/ - 4 - středně opožděný /69 - 50 bodů/ - 5 - vážně opožděný /nižší než 50 bodů/ • Kategorie hodnocení škály chování /v normě, hraniční, neoptimální/

16. Výchovné poradenství • optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte • podpora psychomotorického vývoje dítěte • tvorba denního režimu /rituály/ • vývojové fáze raného věku - období první separační úzkosti a období dětského negativismu • neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy spánku • poruchy chování, projevy hyperaktivity

17. Terapeutická péče • zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na řešení interakčních poruch v rodině • krizová intervence/předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství, sdělení nepříznivých zpráv - diagnóza, prognóza vývoje/ • podpůrná psychoterapeutická péče/podpora rané interakce dítě - matka, vývoj postiženého dítěte - psychosociální aspekty postižení - formy DMO, pervazivní vývojové poruchy, metabolické poruchy/ • systemická rodinná terapie/s jedním členem rodiny, nebo s celou rodinou/

18. Stádia vyrovnávání se s faktem nepříznivé životní situace, Kübler-Rossová, 1969 • Šok • Popření • Smutek, zlost, úzkost, pocity viny • Stádium rovnováhy • Stádium reorganizace

19. Psychomotorická terapie A. Pessa a D. Boyden,pět vývojových potřeb • Potřeba místa • Potřeba podpory • Potřeba péče • Potřeba bezpečí • Potřeba limitu

20. Schéma sdělení nepříznivých zpráv • Kdy sdělit • Kdo sdělí • Komu sdělit • Kde sdělit • Jak sdělit, co říci? • Stanovit další plán postupu péče

21. Zprostředkovaná, navazující péče • Stimulace vývoje dítěte v domácím prostředí- metoda Portage • Péče v rámci specializovaných pracovišť - Střediska rané péče - Denní rehabilatační stacionáře - Speciální MŠ • Svépomocné aktivity rodičů, občanské sdružení „Nedoklubko“ , vlastní internetové stránky • „Klub rodičů a přátel postižených dětí“ • „Klub rodičů a přátel hyperaktivních dětí“ • - Klub rodičů a přátel postižených dětí • - Klub rodičů a přátel hyperaktivních dětí

22. Psychologická péče a pomoc rodičům dětí s rizikovými faktory vývoje se především zaměřuje: • Na hodnocení a podporu psychomotorického vývoje v rámci možností vývoje každého dítěte • Na podporu vzájemných vztahů rodičů a dítěte • Na podporu rodičovské role a zvýšení rodičovské kompetence

23. Děkuji Vám za pozornost