Nemoci Sigmunda Freuda

1. VY_32_INOVACE_1B13 Nemoci Sigmunda Freuda

2. Freud říkal, že pro zkoumání duševního života pacientů je nutné znát nejprve vlastní psychickou situaci, lékař se sám stává pacientem – toto tvrzení bylo pro tradičně založené kolegy nepřijatelné • Citace z dopisu příteli:“Hlavní pacient, který mě zaměstnává, jsem já sám“ • Freudův osobní chorobopis ukazuje tělesná onemocnění i výskyt psychických poruch • 1882 dignostikována lehká forma tyfu, o dva roky později ischias a prodělal neštovice – v té době musel pobývat v karanténě a dopisy, které psal své nevěstě, ukládal na radu svého lékaře na několik hodin do sušárny při vysoké teplotě

3. Trpěl častými migrénami, které narušovaly jeho práci • Psychické poruchy – neurastenie (zavedl tento pojem), depresivní stavy,při kterých nemohl soustředit svoje myšlenky, kolísání nálad, úzkostné stavy – později se tento neurotický jev rozvinul do fóbie z cestování, především po železnici – (tento problém řešil tím, že čekal několik na nástupišti, aby nezmeškal vlak • 1894 – nepravidelná srdeční činnost, záchvatové onemocnění typu angína pectoris – bohužel absencí elektrokardiografie nebyla jednotná diagnóza – souvislost viděna s psychickými problémy

4. Vážným problémem byla Freudova závislost na nikotinu a silný návyk kouření doutníků, kterého se nevzdal během intenzivních srdečních obtíží – citace z dopisu příteli lékaři z roku 1894:“ Od tvého zákazu jsem 7 týdnů nekouřil. Přes počáteční obtíže abstinence se situace zlepšila po 6 týdnech, ale nebyl jsem schopný práce,tak jsem porušil slib a začal opět kouřit. Od prvního doutníku jsem mohl opět pracovat…“ – Freud opakovaně ujišťoval, že bez kouření by nebyl schopen tvůrčí práce... • 1917- první chorobné změny v dutině ústní – bylo mu 61 let - objevil se otok patra, který Freud spojoval s nedostatkem nikotinu během války a jeho zmizení s opětovným zahájením kuřácké činnosti – (typické chování závislého člověka)

5. Jaro 1923 - objevení nádoru na pravém předním oblouku patra – zákrok proveden pouze ambulantně v ordinaci ORL – zákrok nedostatečný, nutná další operace • ozařování rentgenovými paprsky a lokálně použito radium – dnes víme, že u této formy rakoviny je ozařování neúspěšné • Říjen 1923 - další operace, při které byla odstraněna pravá horní čelist, část dolní čelisti, pravé horní patro, sliznice tváře a jazyka – tato rozsáhlá operace, kdy bylo odstraněna část kostí, si vyžádala monstrózní protézu – Freudovi způsobovala mnoho utrpení nemohl jíst, mluvit i kouřit bylo možné jen se značným úsilím a bolestmi – (otlaky, záněty), protéza se mohla vyjmout jen k čištění hrozilo smršťování tkáně v ústech a protéza by se nemohla opět nasadit • Listopad 1923 – chirurgický zákrok, při kterém byly Freudovi podvázány chámovody – tehdy byla aktuální hypotéza, podle níž tento zákrok zvyšoval produkci mužských sexuálních hormonů ve varlatech - tím zpomalí proces stárnutí a tím zabrání projevům nemoci – na rakovinu se pohlíželo jako na důsledek stárnutí

6. Od roku 1929 absolvoval další operace – objevovala se další ložiska, která byla zhoubná a vyžadovala zákroky • Spodní část jeho obličeje – nos, uši byly hypestetická-necitlivá, nefunkční – snížena funkce slyšení (šum) • 1936 - Freudovi bylo 80 let, musel podstoupit další operaci, opět použity rentgenové paprsky • 1938 – komplikace – Freud nemohla otevřít ústa, vytvořilo se další ložisko, které se nacházelo uvnitř ústní a nosní dutiny a bylo obtížně dosažitelné při zákroku – tumor se dostal do nebezpečné blízkosti oční jamky • Červen 1938 – Freud musí opustit Vídeň, odjezd do Londýna – během cesty srdeční obtíže a problémy s močovým měchýřem • 8. září 1938 – nové bujení, poslední operace zdravotní stav se prudce zhoršoval

7. Jaro 1939 – další tumorózní otoky – chirurgické zákroky byly nemožné, proto byl Freud ozařován, ale byla to velká zátěž • Bolesti byly nesnesitelné, potřeboval silnější dávky opiátů, které odmítal • Morfium bylo pro něho posledním prostředkem, až se bude muset definitivně vzdát – měl domluvu s dr. Schurem, ošetřujícím lékařem, který mu aplikoval injekci s 0,02 gramy morfia – obvyklá dávka při přípravě narkózy, pacient usnul, dávka byla zopakována. • 23. září 1939 časně ráno Sigmund Freud zemřel.

8. Zdroje: • HARTL, Pavel. Psychologický slovník. Vydání první Praha: Jiří Budka 1993 • STONE, Irwing. Vášně mysli. Nakladatelství Dobleday&Company 1971 ISBN 978-80-7217-792-9 • FÜRST, Maria. Psychologie. Votobia Olomouc 1997, ISBN 80-7198-199-0

9. Gymnázium a Střední odborná škola, Lužická 423, 551 23 Jaroměř Projekt: Škola v digitálním světě aneb Uchop svoji šanci Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0210 Číslo DUM: Vy_32_INOVACE_1B13 Jméno autora: M. Milerová Název práce: Nemoci Sigmunda Freuda Předmět: Psychologie Ročník: čtvrtý Časová dotace: 40 minut Vzdělávací cíl: Rozšířit znalosti o životě Sigmunda Freuda Pomůcky: Počítač, dataprojektor,(activeboard) Poznámka: Materiál je určen pro bezplatné použití a pro potřeby výuky a další Edukace na všech typech školských zařízeních Využití tohoto materiálu podléhá autorskému zákonu Vytvořila 04. 04. 2013 Miroslava Milerová