Reprodukce 3 vývoj jedince

1. Reprodukce 3vývoj jedince Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2. Oplození vajíčka • Nový lidský jedinec vzniká z oplozeného vajíčka spermií. Jelikož k procesu oplození vajíčka dochází v těle ženy, musí být vyvinutý mechanismus k transportu mužské pohlavní buňky do těla ženy.  • Tímto mechanismem je pohlavní spojení (koitus) které umožňují mužský (penis) a ženský (vagina) kopulační orgán. • Během sexuálního vzrušení (které je navozeno drážděním erotogenních zón, nebo třeba vizuálními podněty či jen erotickými představami) dochází u muže k erekci penisu a u ženy ke zvlhčení (lubrikaci) vaginální sliznice. • Erekce je proces, během kterého je zvýšen krevní přítok do topořivých těles penisu a zároveň je omezen odtok krve. Celý orgán se tak napřímí a zvětší jak na délku, tak v průměru. U ženy dochází k podobnému procesu u poštěváčku a předsíňových topořivých těles. • Během kopulace potom dochází ke stupňování sexuálního dráždění, které je u muže vyvrcholeno ejakulací (doprovázené orgasmem). • Při ejakulaci je nejprve svalovými stahy chámovodu ejakulát dopraven do prostatické části močové trubice, odkud je teprve kontrakcemi svalů dna pánevního vypuzen ven z těla (vlastní ejakulace).  • U žen nemusí být každý sexuální styk zakončen orgasmem, který u ženy není k oplodnění nutný. Pokud je přítomen, bývá spojen s kontrakcemi pánevního svalstva a dělohy. 

3. Oplození vajíčka • Do klenby poševní je při ejakulaci dopraveno průměrně 2-6ml ejakulátu, který obsahuje i přes 600 miliónů spermií. • Ejakulát musí obsahovat alespoň nad 20 miliónů spermií na 1 ml , jinak je pravděpodobnost oplození vajíčka velmi malá. • Nejčastějším místem oplození vajíčka jevejcovod. • Během cesty k vajíčku prochází spermie tzv. kapacitací. Bez této fáze nemůže spermie proniknout do vajíčka. • Jakmile první spermie pronikne do vajíčka, dojde k tzv. zonální reakci, kdy se změní vlastnosti obalu vajíčka a další spermie tak již dovnitř nemohou proniknout. • Vajíčko obsahuje ženské prvojádro, spermie ztratí všechny organely mimo jádra a z toho vzniká mužské prvojádro. Tyto prvojádra splynou a vytvoří jádro nové buňky

4. Embryonální a fetální vývoj • Embryonální vývoj člověka je proces probíhající v raném období prenatálního vývoje, konkrétně po dobu asi 8 týdnů od oplození vajíčka. Po této době (kolem 56. dne) se vyvíjející lidské embryo mění na plod čili fétus a začíná fetogeneze. • Už v průběhu prvního týdne sestupuje vajíčko do dělohy a nejprve se vznáší v uterinním mléce. Ke konci prvního týdne dochází k nidaci (zahnízdí se v děložní sliznici. • Buňky embrya diferencují na trofoblast a embryoblast. Trofoblast zajišťuje nidaci a později se z něj vytváří placenta, z embryoblastu se vytváří všechny orgány nového jedince. • V průběhu embryonálního vývoje dojde k vytvoření všech orgánových soustav nového organismu a od devátého týdne se již nejedná o zárodek (embryo), ale o plod (fetus). • Toto fetální období trvá do 38. týdne. Po tomto termínu je ukončeno porodem. Pokud dojde k porodu před ukončením 37. týdne, mluvíme o předčasném porodu, nedojde-li k němu nejpozději do konce 42. týdne, může být plod ohrožen a přistupuje se k vyvolání porodu.

5. Embryonální vývoj

6. Porod • Za blížící se porod se mohou mylně považovat tzv. poslíčci. Jsou to bolestivé stahy dělohy v posledních týdnech před porodem. Jejich rozlišení od pravého porodu může být obtížné. Tyto předzvěstné stahy nemají pravidelné intervaly, nezesilují a jsou stále stejně silné. • Průběh porodu se dělí do třech porodních dob. V některé literatuře lze najít termín „čtvrtá fáze porodní“, ve skutečnosti se však jedná o poporodní dobu, kdy matka zůstává ještě 2 hodiny na operačním sále a je pod dohledem personálu kvůli případným nežádoucím reakcím nebo komplikacím. • První fáze porodní (otevírací) – začíná pravidelnými kontrakcemi a končí zánikem branky, tj. úplným otevřením porodních cest. Jedná se o nejdelší fázi porodu, která dnes běžně trvá 10–12 hodin u prvorodičky, 6–8 hodin u vícerodičky. • Druhá fáze porodní (vypuzovací) – obvykle trvá od 5 do několika desítek minut, končí porodem plodu. • Třetí fáze porodní (porod placenty) – trvá od 5 do 15 minut, končí porodem plodového koláče.

7. Apgar skóre • Jedná se o celosvětově používané hodnocení zdravotního stavu novorozence krátce po porodu. • Při hodnocení se sleduje pět kritérií – srdeční tep, dýchání, napětí svalů, reakce na podráždění a barva kůže. Každé je ohodnoceno 0, 1 nebo 2 body. Stav novorozence se hodnotí v 1., 5. a 10. minutě. Pokud je hodnota skóre po narození 8 až 10, je dítě obvykle v dobrém stavu a nevyžaduje po porodu zvláštní péči. Hodnota mezi 5 až 7 body znamená, že dítě potřebuje zvýšenou pomoc lékařů nebo sester, např. opakované odsátí plodové vody z dýchacích cest nebo krátkodobé podání kyslíku. Při hodnotě 4 a méně je dítě v přímém ohrožení života a vyžaduje mimořádnou lékařskou pomoc, např. masáž srdce.

8. Postnatální vývoj člověka • Věk člověka se počítá od narození (ne od předpokládaného data porodu) • probíhá růst (zvětšuje se) • probíhá vývoj • Růst neprobíhá rovnoměrně, někdy až skokové události - růst - střídá se do výšky a do šířky => období vytáhlosti a plnosti • 1. období plnosti - do 4 let • 1. období vytáhlosti - do 7 • 2. období plnosti - do 10 let • 2. období vytáhlosti - v pubertě do 15 let • 3. období plnosti - do 20 let • Lidé se tomuto věnují už od starověku: • Aristoteles řešil podle čísla 7: - do 7 let dítě péči otce, do 14 let základní vzdělání, do 21 let střední vzdělání, od 21 plnoprávný člověk • Rozlišuje se věk: • chronologický (jak je člověk starý) • biologický: podle osifikace (kostnatění) kostí, ochlupení, … • právní: 15 let, 18 let, 21 let, 40 let, …

9. Etapy vývoje člověka po narození • Novorozenecké období (do 4 týdnů) • vyvinut dýchací, sací, uchopovací, plavací, úlekový reflex • změny v cévní soustavě: uzavírá se oválný otvor, pupečníkové cévy se mění ve vazivo • klesá počet červených krvinek (novorozenci: 7 milionů, klesne na 5 milionů) - při rozpadu vzniká žlučové barvivo (bilirubin) -> novorozenecká žloutenka • po několika hodinách nebo dnech se začíná vylučovat „smolka“ - důkaz, že trávicí soustava (včetně střev) je v pořádku • Kojenecké období (do 1 roku věku) • Krmení dítěte mateřským mlékem, které má speciální složení. Během kojení se vyvíjí a mění podle potřeb dítěte. Obsahuje protilátky proti nejrůznějším antigenům, děti pak méně trpí na alergie. Kojenec ho nejlépe stráví. • Dítě roste, mění se jeho proporce. • Během prvního roku dochází k dalším změnám: rozvoj smyslů, pohybových schopností, prořezávají se zuby. • Na konci období dítě začíná mluvit, má pár zubů, začíná si stoupat, vyvíjí se zakřivení páteře (krčí lordóza, hrudní kyfóza, bederní lordóza)

10. Etapy vývoje člověka po narození • Batolecí období (do 3 let) • Učí se pořádně chodit. • Ve třech letech už zvládnou učit se hru na klavír, lyžovat. • Mění se proporce těla -> pohyby neohrabané a končí 1. období plnosti. • Ke konci období mají vyvinutý mléčný chrup (vzorec: 2,1,0,2). • Předškolní období (do 6-7 let) • Období vytáhlosti (hlavně končetiny), ztrácí oplácaný vzhled, děti jsou mnohem pohyblivější -> ztenčuje se vrstva podkožního tuku. • Dá se na první pohled rozlišit hrudní a břišní část trupu. • Vyvíjí se psychické schopnosti, jemná motorika. Psychický vývoj se někdy projeví v kázeňských problémech = první puberta. • Ke konci období začíná vypadávat mléčný a začíná se prořezávat trvalý chrup. • Objevují se mezipohlavní rozdíly. • V některých oblastech světa se používala filipínská míra (dosáhnout si rukou přes hlavu na ucho) -> způsobilost nastoupit do školy-

11. Etapy vývoje člověka po narození • Školní věk(od 6-7 do 14-15 let) • Velký rozdíl mezi pohlavími. • 2. fáze vývoje - puberta - u dívek posunuta až o 2 roky. a) mladší školní věk • 1. stupeň ZŠ • 2. období plnosti • Dokončuje se vývoj trvalého chrupu b) starší školní věk • Kryje se s obdobím puberty - bouřlivé fyzické i psychické období, rychlý růst (10 - 15 cm za rok) • Růst do délky neprobíhá rovnoměrně (některé části rostou rychleji) - pořadí:dolní končetiny, horní končetiny, hrudník do šířky, pánev do šířky, ramena do šířky, trup do délky, hrudník do hloubky (hrudní kosti). • vývoj souvisí s produkcí pohlavních hormonů -> vývoj sekundárních pohlavních znaků (ochlupení, prsa, vousy …) změny v délce hrtanu (-> změna hlasu) - u chlapců je změna výraznější.

12. Etapy vývoje člověka po narození • Adolescence = dospívání (od 15 do 18 - 21) • Největší rozvoj fyzických a duševních sil. • Zastavuje se růst do výšky, poslední 3. období plnosti, formuje se konečný typ postavy. • Nastaví se normální hodnota ukládání tuků v těle, u mužů a žen se ukládají na jiných místech. • Období dospělosti • podle dokončení vývoje chrupu - dorostou poslední stoličky a) raná dospělost (20 - 25 let) • Fyzická soustava na vrcholu, člověk už je právně dospělý, začíná být ekonomicky samostatný. b) střední dospělost (25 - 40 let) • Na vrcholu intelektuálního rozvoje, lehce klesá fyzická výkonnost ve smyslu síly, rychlosti, nejlepší období pro vytrvalce, ke konci se začínají objevovat 1. známky stárnutí: šediví vlasy, obrušování zubů (opotřebené). c) pozdní dospělost (40 - 55 let) • Postupné snižování pohlavní aktivity, kolem 50 až 55 roku u žen ukončení činnosti vaječníků. Lidé jsou na vrcholu společenského uplatnění.

13. Etapy vývoje člověka po narození • Stárnutí a) do 65 let (do důchodu) • úbytek fyzických sil, vynikající duševní kondice b) od 65 do 75 let • Úbytek vody v tkáních, postupná deformace meziobratlových plotének. Úbytek podkožního tuku -> zhoršená termoregulace. • Gruzínské přísloví: „Staří lidé špatně chodí, ale dobře radí.“ • c) vysoké stáří od 75 let • závislost na pomoci z okolí (někdy dojde ke změně z aktivního života takřka ze dne na den) • Smrt • Klinická smrt - člověku přestanou pracovat srdce a plíce, do několika minut možnost obnovit vitální funkce. • Biologická smrt - tělní tkáně odumřou, člověka již nelze oživit.

14. Pohlavně přenosné choroby • Dříve se jim říkalo nemoci pohlavní. V současnosti mezi ně řadíme bakteriální, virová a parazitní onemocnění, jejichž šíření je umožněno převážně nebo výhradně pohlavním stykem. Je to tedy kategorie o něco širší, mezinárodně označovaná jako sexuallytransmitteddiseases - STD (v českém překladu sexuálně přenosné choroby). • Klasické pohlavní choroby • příjice (syfilis) • kapavka (gonorrhoea) • měkký vřed • Ostatní sexuálně přenosné choroby • záněty močové trubice nezpůsobené původcem kapavky (hlavně tzv. chlamydiové infekce) • kvasinkové záněty • virová onemocnění (cytomegalovirus, herpes virus, viry žloutenky B a C) • AIDS (syndrom získané imunitní nedostatečnosti)

15. Pohlavně přenosné choroby • Kapavka (gonorrhoea) - Je to pohlavní choroba vyvolaná baktériemi, které způsobují hnisavý zánět sliznice močové trubice a pohlavního ústrojí. V případě análního sexu mohou postihovat i sliznici konečníku. Inkubační doba je asi 2 až 7 dní. Onemocnění podléhá povinnému hlášení. • Příjice (syfilis) - Mikrob způsobující příjici může do těla vstupovat nejen při normálním pohlavním styku, ale i při kontaktech ústy nebo konečníkem. Inkubační doba je kolem 3 týdnů. Onemocnění se vyvíjí, pokud není včas léčeno, ve čtyřech stádiích. • V místech vstupu infekce (žalud, předkožka, stydké pysky) se asi za tři týdny utvoří takzvaný tvrdý vřed. Není přítomný žádný hnisavý výtok, ani větší bolestivost. Jak již název napovídá, vřed má tvrdé okraje a je podobný vředu bércovému. Jde v podstatě o ztrátu kožního krytu v postiženém místě, kde vzniká oválný vředovitý defekt s růžovou spodinou. V průběhu dalších týdnů se objevuje nebolestivé zduření tříselných mízních uzlin. • Primární vřed se asi za dva až tři týdny zahojí a zhruba 10 týdnů od nákazy se objevují celkové příznaky jako zvýšená teplota, únavnost, bolesti hlavy a zvětšení mízních uzlin. Na sliznici úst, penisu a zevních rodidel se mohou vyskytovat syfilitické zarudlé vyrážky. Toto druhé stadium přechází později v průběhu několika let do dalšího stádia, které je charakterizované postižením velkých cév, nervů, obalů mozkových a v posledním stádiu i postižením mozku s rozvojem paralýzy.

16. AIDS • Jedná se o selhání obranyschopnosti lidského organismu proti řadě běžných nakažlivých nemocí a některých nádorů. Onemocnění je známé již od osmdesátých let minulého století, kdy byl objeven původce - virus zvaný HIV. Během několika let onemocnění přerostlo v celosvětovou pandemii, která již zahubila celosvětově více lidí než všechny morové epidemie středověku. • Virus se vyskytuje v krvi, spermatu a v poševním sekretu, přenáší se pohlavním stykem, infikovanou krví a během těhotenství je možný i přenos z matky na plod. Největším rizikem nákazy jsou promiskuitní osoby střídající větší počet často neznámých sexuálních partnerů, homosexuální a bisexuální muži a  narkomani. Různé mýty o jiných způsobech přenosu jsou neopodstatněné, AIDS se žádném případě nemůže šířit běžným společenským stykem ani bodnutím hmyzem. • Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá v téměř bezpříznakovém počátečním stadiu a velmi dlouhé inkubační době. Bezpříznakoví jedinci představují největší nebezpečí dalšího šíření infekce. Po nakažení někdy může proběhnout krátké akutní onemocnění podobné mononukleóze. Následuje dlouhé bezpříznakové období, které vyvrcholí postupnou ztrátou obranyschopnosti organismu, která vede k hubnutí, nočnímu pocení, horečkám, průjmům. Postižené často sužují těžké infekce, na které posléze umírají. • V současné době známé léky nedokáží nemoc vyléčit, nanejvýš zastaví její další postup někdy až na řadu let. Postižený člověk je však nadosmrti infekční.

17. Prevence • aneb jak se vyvarovat sexuálně přenosné infekci • Boj proti sexuálně přenosným nemocem je i v moderní společnosti poněkud odlišný od potírání jiných infekčních nemocí. Zatímco pokyny týkající se hygieny, očkování a zdravého způsobu života bývají veřejností celkem s pochopením přijímány, zůstávají u značné části veřejnosti často bez patřičné odezvy apely na bezpečný sex, zodpovědnost v navazování sexuálních vztahů a boj proti promiskuitě. Zodpovědnost a uvědomění je pro další šíření infekcí klíčové.

18. Použité materiály • Vlastní tvorba • Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako CreativCommons nebo Public Domain: • Zephyris. In:cs.wikipedia.org[online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:HumanEmbryogenesis.svg