Kalkulace úplných a neúplných nákladů

1. Kalkulace úplných a neúplných nákladů

2. Kalkulace • Kalkulace úplných nákladů • jsou vhodné především pro účetnictví, kdy, cena je dána předem a výsledkem kalkulace je zjištění zisku na jednici, • při použití této kalkulace vycházíme z toho, že každý prodaný kus přinese zisk. • Kalkulace neúplných nákladů • jsou účelnější pro finanční řízení, • ukazuje, že ne každý objem prodeje nám pokryje fixní náklady a zajistí zisk.

3. Kalkulace úplných nákladů • Kalkulace úplných nákladů stanovuje na tzv. kalkulační jednici výši nákladů a zisk. • Kalkulační vzorec: • Přímý materiál • Přímé mzdy • Ostatní přímé náklady • Výrobní režieVlastní náklady výroby • Správní režie (příp. zásobovací režie)Vlastní náklady výkonu • Odbytové náklady • Úplné vlastní náklady výkonu • ZiskProdejní cena • DPH • Prodejní cena s daní

4. Kalkulace • Předběžná kalkulace • stanoví plánované náklady a zisk na kalkulační jednici • sestavují se před zahájením produkce a jsou jedním z podkladů pro stanovení ceny • vychází z rozpočtů. • Výsledná kalkulace • sestavují se po ukončení produkce • sledují skutečné náklady a vychází z účetnictví • účelem je porovnat skutečnost s předběžnou kalkulací a zjistit skutečný zisk.

5. Příklad: • Firma se zabývá výrobou keramiky. • Rozpočet výrobní režie pro keramické džbány činí 1 350 000 Kč, správní režie 780 000 Kč, odbytové náklady 225 000 Kč. Spotřeba materiálu činí 50 Kč/ks, přímé mzdy 150 Kč/ks, ostatní přímé náklady 42 Kč/ks, firma plánuje vyrobit 15 000 džbánů. • Cena jednoho džbánu bez DPH činí 490 Kč. • Sestavte předběžnou kalkulaci a zjistěte výši zisku na 1 džbán.

6. Řešení:

7. Příklad: Firma vyrábí 3 typy sedacích souprav s těmito náklady: Sestavte předběžnou kalkulaci pro všechny typy sedacích souprav přirážkovou metodou (rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy). Zisk činí 15 % z úplných vlastních nákladů výkonu. Zaokrouhlejte na celé koruny.

8. Řešení:

9. Příklad: Firma vyrobila 5 000 výrobků. Náklady na výrobu jsou uvedené v tabulce. Sestavte zjednodušenou výslednou kalkulaci a vyčíslete rozdíly předběžné a výsledné kalkulace.

10. Řešení:

11. Kalkulace neúplných nákladů • jsou účelnější pro finanční řízení (než kalkulace úplných nákladů) • pracuje s variabilními a fixními náklady a s různým prodaným množstvím • fixní náklady se nerozvrhují na jednici, protože se pokládají za náklady nutné k chodu celého podniku

12. Výpočet kalkulace (postup) • vykalkulujeme variabilní náklady, tzn. náklady, které můžeme stanovit stejně jako v kalkulaci úplných nákladů (pomocí norem). • zjistíme výši tržeb = cena * kalkulované množství • zjistíme tzv. krycí příspěvek - částku, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku jako: krycí příspěvek celkem = tržby - variabilní náklady celkem • fixní náklady odečteme od krycího příspěvku v celkové výši, a tím zjistíme celkový zisk. Tím získáme náklady na jednici. Tato kalkulace ale pracuje s celkovými náklady, takže tyto hodnoty pak vynásobíme příslušným počtem kusů.

13. Příklad: Firma vyrábí dřevěné poličky. Na jednu poličku spotřebuje materiál za 770 Kč, mzda činí 300 Kč, ostatní variabilní náklady jsou 230 Kč/ks. Fixní náklady činí 1 100 000 Kč. Cena poličky stanovena na 1 720 Kč. Předpokládáme prodej až 5 000 ks. Výsledek ukazuje, že až určitý objem produkce nám zajistí zisk.

14. Příklad 1: Firma vyrábí kabelky • spotřeba materiálu je 415 Kč/ks, mzdy 275 Kč/ks, ostatní variabilní náklady 95 Kč, • fixní náklady 1 270 000 Kč • prodejní cena činí 1 150 Kč (cena bez DPH). Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro předpokládaný objem prodeje: • 3 000 ks, • 5 000 ks.

15. Řešení:

16. Příklad 2: Firma šije pánské kalhoty • norma spotřeby látky je 2,5 m, norma spotřeby elektrické energie 0,5 kWh/1 kalhoty, výkonová norma činí 1,5 hod/1 kalhoty • cena 1 m látky je 290 Kč, 1 kWh elektrické energie 4 Kč, hodinová mzda 80 Kč • odpisy činí 700 000 Kč. • cena je stanovena na 1 295 Kč (bez DPH) Na základě těchto údajů sestavte kalkulaci neúplných nákladů při prodeji 2 000 ks a 3 000 ks.

17. Řešení:

18. Srovnání kalkulací úplných nákladů a neúplných nákladů

19. Příklad: Firma sestavila následující kalkulaci úplných nákladů na jednici výkonu. Na základě kalkulace zpracujte rozpočet ve dvou variantách, a to na 1 000 ks a 4 000 ks.

20. Řešení: Rozpočet vycházející z kalkulace úplných nákladů

21. Řešení: Kalkulace neúplných nákladů - ostatní variabilní náklady činily 215 Kč/ks a fixní náklady 1 500 000 Kč.

22. Bod zvratu • ukazuje minimální objem prodeje, od kterého podnik začne tvořit zisk • při jeho výpočtu vycházíme z toho, že pokud prodej pokryje fixní náklady, pak každý další prodaný produkt vytváří zisk Bod zvratu (Break-even point) = fixní náklady = fixní náklady cena – variabilní náklady 1 ks krycí příspěvek 1 ks

23. Příklad: Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900 000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Bod zvratu nám ukáže, zda náš prodejní záměr bude mít vůbec smysl. Pokud zjistíme, že jsme schopni prodat 2 900 kusů výrobků a bod zvratu je 2 904 ks, znamená to, že nemá smysl se do prodeje pouštět nebo bude nutné výrazně změnit náklady či cenu.

24. v tisících Kč 7 000 5 000 3 000 1 000 0 1 000 3 000 5 000 objem výroby Grafické vyjádření bodu zvratu: Vysvětlivky: fixní náklady variabilní nákladycelkové nákladytržby

25. Příklad 1: Fixní náklady činí 950 200 Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

26. Řešení: • 950 200 / 490 – 265 = 4 224 ks • b) 950 200 / 505 – 265 = 3 960 ks • c) 950 200 / 512 – 265 = 3 847 ks

27. Bod zvratu pro více produktů • Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. • Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. • Bod zvratu pro více produktů = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

28. Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky 1 050 Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej 1 100 ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí 790 000 Kč. Bod zvratu = 790 000 (352 000 + 540 000) : ( 979 000 + 1 485 000) = 2 182 320 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

29. Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč výrobek B – variabilní náklady – 59 Kč výrobek C – variabilní náklady – 81 Kč Fixní náklady činí 450 000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb.

30. Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100 000 + 132 000 + 57 000) : (460 000 + 840 000 + 300 000) = = 2 491 695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 491 695 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

31. Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů • Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. • Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

32. Příklad: Firma vyrábí 3 000 výrobků A v ceně 1 250 Kč a 1 000 výrobků B v ceně 550 Kč. Výroba vyvolává tyto náklady:

33. Řešení: Firma dosáhne zisku ve výši 460 000 Kč, jestliže prodá všechny výrobky.

34. Úloha 1: • Firma Dexon, s. r. o., vyrábí dva typy centrálních reprobeden, a to: • DCP 350 – plánuje vyrobit 2 300 ks, prodejní cena 2 950 Kč • DCX 150 – plánuje vyrobit 3 700 ks, prodejní cena 1 690 Kč • Fixní náklady při výrobě činí 2 200 000 Kč, náklady pro centrální reprobedny jsou uvedeny v tabulce. Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro oba typy reprobeden.

35. Řešení: Firma dosáhne zisku ve výši 955 900 Kč, jestliže prodá všechny reprobedny.

36. Úloha 2: Firma vyrábí 3 typy autorádií s těmito náklady v Kč: Sestavte kalkulaci neúplných nákladů.

37. Řešení:

38. K čemu je užitečný krycí příspěvek • krycí příspěvek nám ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne, • ukáže nám to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebuje k tomu vyčíslit zisk. • nejpřínosnější by mohl být ten produkt, jehož krycí příspěvek je nejvyšší, ale nemusí to být vždy pravda, protože nejvyšší bude pravděpodobně u toho produktu, jehož se prodá nejvíce. • z tohoto důvodu je potřebné zjistit krycí příspěvek na jednici.

39. Jak vypočítat krycí příspěvek na jednici Dva možné postupy: • vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce, • výpočtem krycí příspěvek na jednici = cena - variabilní náklady na jednici. Nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici.

40. Příklad

41. Oba produkty mají krycí příspěvek kladný, a tím přispívají k pokrytí fixních nákladů.

42. Úkol 1: Firma vyrábí 3 druhy výrobků, další potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce: Na základě těchto údajů zjistěte: a) výhodnost jednotlivých produktů; b) zda dosáhneme zisku při zadaném objemu prodeje; c) zda dosáhneme zisku, jestliže snížíme produkci výrobku C na 1 500 ks a zvýšíme prodej výrobku B na 8 000 ks.

43. Řešení: a) b)

44. c)