Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

1. Zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb

2. Základní pojmy – garant služby • V návaznosti na kompetenční zákon obecná zodpovědnost za dostupnost a rozvoj veřejných resp. sociálních služeb náleží příslušným ministerstvům. • Konkrétní zodpovědnost za dostupnost a kvalitu jednotlivých sociálních služeb je v kompetenci – garanci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. • U některých veřejných služeb vedle státu a místních samospráv vystupují jako garanti také jiné subjekty. Například v oblasti zdravotnických služeb jsou garanti zdravotní pojišťovny, zdravotní ústavy atp.

3. Poskytovatelé sociálních služeb • V současné době je poskytovatelem ten komu garant resp. zřizovatel dal souhlas s poskytováním sociální služby na základě registrace poskytovatelů sociálních služeb. Jde zejména o tyto právní formy: • příspěvkové organizace (zřizované státem, krajem nebo obcí), • obecně prospěšné společnosti (změna od 1.1. 2014), • občanská sdružení (změna od 1.1. 2014), • církevní organizace (charita, diakonie) apod. • společnosti s ručením omezeným, • soukromé fyzické osoby.

4. Neziskové organizace dle právní normy • Nastala výrazná změna legislativy nestátních neziskových organizací od 1.1. 2014. • Většina organizací spadá nyní pod nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) • Právní úprava nestátních neziskových organizací spadá v novém občanském zákoníku pod oddíl č. 2 korporace, kde jsou upraveny: 1) spolky (dříve občanská sdružení). Občanská sdružení se musí transformovat buď: • na spolek (pokud je zřejmá vzájemná prospěšnost) nebo • na ústav, pokud se jedná o veřejně-prospěšnou činnost. 2) Stejně jsou podle Nového občanského zákoníku upraveny nadace a nadační fondy, nyní souhrnně nazývány fundace.

5. Neziskové organizace dle právní normy • V Novém občanském Zákoníku se řeší způsoby ustanovení orgánů, pravidla hospodaření atd. • SVJ (společenství vlastníků jednotek) už také podle zákona č.72/94 Sb. nejsou zřizovány. Nově jsou upraveny v občanském zákoníku. • o.p.s.(obecně prospěšné společnosti ) mohou pokračovat v činnosti podle staré právní normy, ale nemohou již vznikat nové podle této normy. • Církve se stále řídí zákonem 3/2002. Důležitý je zákon č. 428/2012 o majetkovém vyrovnání s církvemi.

6. Zřizovatelé sociálních služeb Zřizovatelem v případě sociálních služeb je: • stát, kraje, obce, nevládní neziskové organizace včetně církevních a soukromé právnické a fyzické osoby. • Působnost při zajišťování sociálních služeb se koncentruje především na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na krajské úřady. • V menší míře již na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

7. Zřizovatelé sociálních služeb • Obce, kraje, nevládní neziskové organizace a církve zřizují právnické osoby jako poskytovatele pro výkon sociálních služeb (MPSV organizační složky) nebo samy vystupují jako poskytovatelé sociálních služeb.

8. Uživatelé sociálních služeb • Uživateliveřejných (sociálních) služeb jsou v obecné rovině občané, kteří vytvářejí různé sociální skupiny. • Každá tato sociální skupina má své specifické potřeby a požadavky, jejich oprávnění je porovnáváno zpravidla s právní normou (pokud existuje) nebo je kompromisem mezi možnostmi garanta (poskytovatele) a požadavky uživatele (spotřebitele). • Zkoumání skutečných potřeb občanů – uživatelů (spotřebitelů) služeb a následné měření spokojenosti s kvalitou poskytovaných služeb není v našich podmínkách zatím prakticky prováděno nebo je prováděno jen u některých druhů služeb (sociální služby, vzdělávací služby, zdravotní služby).

9. Zřizovatelé sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR • je ústředním orgánem státní správy. Vytváří koncepci a metodiku, komplexně koordinuje a rozhoduje ve správním řízení a řídí agendy spadající do jeho působnosti (agenda sociálních služeb, agenda dotační politiky ministerstva v oblasti poskytování dotací územně správním celkům na zajištění výplaty dávek, dalších mandatorních výdajů a dotací na sociální služby). • MPSV metodicky řídí krajské pobočky úřadů práce, krajské a kompetentní obecní úřady a orgány činné v oblasti sociálních dávek a sociálních služeb.

10. Zřizovatelé sociálních služeb Hlavním úkolem MPSV je: • příprava dlouhodobých systémových opatření a příslušných právních předpisů, • podpora rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb. • plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích, které směřují k zjištění potřeby lidí, • zvyšování odbornosti a kvality poskytovaných služeb s důrazem na ochranu práv uživatelů služeb.

11. Zřizovatelé sociálních služeb Hlavním úkolem MPSV je: • podpora občanských a svépomocných aktivit, tj. neziskového sektoru. • V oblasti podpory neziskového sektoru realizuje MPSV každoročně dotační řízení. Cílem dotačního řízení ze strany MPSV je přispívat na provoz a rozvoj sociálních služeb poskytovaných nevládními neziskovými organizacemi.

12. Zřizovatelé sociálních služeb • V současné době je MPSV zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče a dalších cca 15 zařízení. • Dalšími zřizovateli sociálních služeb jsou kraje, obce, církve a ostatní zřizovatelé.

13. Zřizovatelé sociálních služeb • Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb • Kraje mohou zřizovat sociální služby v rámci své samostatné působnosti za stejných podmínek jako obce, buď ve formě svých organizačních složek nebo jako příspěvkové organizace. • Po roce 2002 se kraje staly zřizovateli i většiny zařízení sociální péče. • Poskytovatelům sociálních služeb kraj poskytuje dotace na provoz.

14. Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb Krajské úřadyv oblasti sociálních služeb: • rozhodují o registraci poskytovatelů sociálních služeb • vedou krajský registr poskytovatelů, • kontrolují dodržování povinností poskytovatelů sociálních služeb a vedou řízení o správních deliktech poskytovatelů sociálních služeb, • zajišťují poskytnutí sociálních služeb v případě, že poskytovatel sociálních služeb ukončil jejich poskytování z důvodu zrušení jeho registrace.

15. Kraje a krajské úřady v oblasti sociálních služeb • V kompetencikrajských poboček Úřadu práce ČRv oblasti sociálních služebje: • od 1.1. 2012 zahájení řízení o přiznání příspěvku na péči na základě písemné žádosti. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu žadatele. • vydávat rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv.

16. obcEa obecní úřady v oblasti sociálních služeb Obec • je povinna garantovat určitý základní standard (sortiment a kvalitu) sociálních služeb v rozsahu daném politikou státu v této oblasti. • Na tento základní standard stát přispívá nebo ho kryje ze státního rozpočtu. • K tomu účelu je možné koncipovat normativy vybavenosti územních celků sociálními službami, a to jako věcné (počet míst v domovech pro seniory na 1000 obyvatel) nebo jako finanční (určitý objem prostředků na občana staršího 65 let).

17. obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb Obce v samostatné působnosti • vytváří podmínky pro poskytování sociálních služeb na svém území a ve vzájemné spolupráci stanovují střednědobé plány poskytování sociálních služeb (komunitní plánování).

18. obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb • Obce zřizují především terénní sociální služby a poskytují zejména služby pečovatelské. Pečovatelskou službu a ostatní služby na svém území hradí obce ze svého rozpočtu • Obce zřizují sociální služby v rámci své samostatné působnosti buď jako své organizační složky bez právní subjektivity nebo jako příspěvkové organizace se samostatnou právní subjektivitou. • Forma organizační složky obce se využívá v případech služby, která je nenáročná na personál, prostory a technické vybavení. • Forma samostatné příspěvkové organizace se volí v případech služby, která je na personální, technické a prostorové vybavení náročnější

19. obcE a obecní úřady v oblasti sociálních služeb • Obce z vlastních zdrojů financují provoz vlastních zařízení (příspěvkových organizací nebo organizačních složek).V menší míře podporují i činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. • Obec v rozšířené působnostiposkytuje příspěvky na úhradu nákladů registrovaným organizacím a občanům poskytujícím sociální služby. • Obec sleduje úroveň poskytovaných služeb a kontroluje hospodaření s poskytnutými příspěvky.

20. nevládní neziskové organizace v oblasti sociálních služeb • Zřizovatelem a poskytovatelem sociálních služeb v ČR jsou i nevládní neziskové organizace jako jsou: • občanská sdružení, • obecně prospěšné společnosti nebo • církevní právnické osoby. • Tyto subjekty mohou získat dotace na svou činnost z veřejných rozpočtů (z rozpočtů obcí, krajů a ministerstev). Na tyto dotace ovšem není právní nárok. • Zvláštním druhem nestátního neziskového subjektu jsou nadace, které činnost poskytovatelů sociálních služeb můžou pouze financovat, ale samy nemůžou služby poskytovat.

21. Fyzické osoby v oblasti sociálních služeb Fyzické osoby poskytují sociální služby ve specifických případech. • Jedná se o osobu blízkou, která poskytuje uživateli jednu nebo více sociálních služeb, kdy se nejedná o činnost na podnikatelském způsobu (není nabízena na základě živnostenského nebo jiného oprávnění). • Služba je poskytována jedné konkrétní osobě nebo i více osobám za předpokladu, že touto činností není dosahováno zisku. • Dle zákona o sociálních službách se nevyžaduje registrace fyzické osoby jako poskytovatele sociálních služeb.

22. typy poskytování sociálních služeb • Na základě charakteristiky úlohy jednotlivých subjektů při poskytování sociálních služeb (je možné vymezit různé typy poskytování sociálních služeb: • podnikání se ziskem, • podnikání bez zisku (jen úhrada nákladů), • provozování z vlastních zdrojů (nadace), • provozování ze státních zdrojů (granty), • provozování za stát nebo obec (smluvní), • provozování státem nebo obcí (služební).

23. Síť zařízení sociálních služeb • Kombinací všech typů zřizovatelů a poskytovatelů v ČR se pro poskytování sociálních služeb vytváří síť příslušných zařízení.

24. Přehled (síť) sociálních služeb

25. Změny v sociálních službách • V současné době sociální služby v ČR procházejí změnami, které souvisí s procesem liberalizace, která je chápána jako demonopolizace tj. přechod od monopolů k trhu, resp. od regulace k větší volnosti trhu.

26. Změny v sociálních službách - uživatelé • V současné době, kdy je sektor sociálních služeb významně privatizován, uživatelé (spotřebitelé) musí sami sledovat trh, zjišťovat a informovat se u jednotlivých poskytovatelů o cenách, o dostupnosti, o ekonomických a místních omezeních, také o kvalitě, o smluvních podmínkách a o prodejních službách.

27. Sociální služby v ČR podle zřizovatele

28. Vybrané sociální služby v ČR poskytované ve státních a krajských zařízeních

29. Vybrané sociální služby v ČR poskytované v obecních zařízeních

30. Sociální služby v ČR poskytované v ostatních (nestátních) zařízeních