Akutní a dlouhodobý účinek cannabis: psychosociální perspektiva

1. Akutní a dlouhodobý účinek cannabis: psychosociální perspektiva Michal Miovský Psychologický ústav Akademie věd ČR

2. Psychologický ústav Akademie věd • zabývá se výzkumem závislostí v rámci okruhu psychologie zdraví • od roku 2000 je součástí výzkumného záměru výzkum uživatelů cannabis • v současnosti je v běhu jedna menší studie a připravovány jsou dva rozsáhlé výzkumné projekty

3. Akutní účinek

4. Somatický doprovod zvýšení tělesné teploty zvýšení tepu zvýšení tlaku krve mírné zarudnutí bělma zhoršení koordinace pohybů zpočátku ojediněle mírná nevolnost Psychický doprovod pocit zpomalení času pocit sucha v ústech pocit hladu (intenzívní) někdy pocit chladu excitovaná nálada a hlučné bavení se, někdy naopak hloubavost, zádumčivost a meditace Akutní účinek cannabis

5. „Typologie“ dvou nejčastějších scénářů průběhu intoxikace • Při skupinovém užití: bujará nálada, hlučné bavení se, zpočátku povzbudivý účinek - později mírný útlum (zejména u vyšší dávky), nutkavý a neutišitelný smích (podněcovaný téměř čímkoli a kýmkoli), častější kombinace s jinou drogou (zejména u mladších uživatelů a v klubovém, pohostinském či koncertním prostředí), setting charakteristický skupinovým kouřením či požitím například pečiva s obsahem THC apod. • Při individuálním užití či v uzavřené společnosti: časté spojení s určitými hodnotami a životním stylem i oblečením ap., propojení s určitými hudebními styly a filozofií, obvykle bez kombinace s jinou drogou, mírnější zábava, častější meditativní ponor, hloubavost nebo prostě jen rekreační styl užívání v uzavřené společnosti

6. Základní charakteristiky intoxikace • Délka: obvykle mezi 3-5 hodinami, výjimečně více (výše dávky, individuální predispozice) • Nástup účinku: dle individuální citlivosti a zkušenosti s látkou, velmi závislý je na způsobu požití - při kouření od několika desítek sekund až několik minut, při požití ústy 20-30 minut (vliv má také kvalita a množství drogy) • Vrchol intoxikace: při kouření cca mezi 40-80 minutami, při požití ústy obvykle mezi 2-4 hodinou (intoxikace má však kolísající průběh - účinek nastupuje a ustupuje ve vlnách, které mohou mít individuálně velmi odlišný charakter) • Tzv. „dojezd“ (ústup účinků) je individuálně velmi odlišný svým průběhem i tím, jak je uživatelem vnímán

7. Psychosociální rizika spojenás užíváním cannabis

8. I.A. Rizika spojovaná s akutní intoxikacía jejím vlivem na psychiku člověka • 1. Vliv na kognitivní funkce: - krátkodobá a střednědobá paměť (k poruchám může dojít výhradně při intoxikaci, po ní již neprokazatelné) - soustředění, pozornost (narušeny pouze v rámci samotné intoxikace, po ní již neprokázáno) - vnímání prostoru a času (k poruchám dochází výhradně během intoxikace, po ní u zdravých jedinců neprokázáno) • 2. Vliv na emoce: - vzrušení a excitace (pouze v průběhu intoxikace) - emoční labilita (pouze v průběhu intoxikace, po ní prokázáno pouze u premorbidně jinak narušených jedinců) - provokace depresí či agitace (pouze u predisponovaných osob)

9. 3. Riziko psychiatrických poruch: • a) halucinace a další obdobná vážná narušení psychických funkcí (obvykle výhradně při velmi vysokých dávkách, u zdravých jedinců 100% reverzibilita po odeznění účinku drogy) • b) provokace depresí či psychóz (výhradně u výrazně biologicky i jinak predisponovaných jedinců - ojedinělé případy) • c) tzv. „bad trip“ (obdoba jako u halucinogenních látek), stavy panické úzkosti a agitovanosti, strach a paranoidní myšlenky, někdy defenzivní, jindy ofenzivní až agresivní průběh (ojedinělé případy kdy u citlivých osob před a při intoxikace dojde k výjimečně rizikové konstelaci faktorů způsobivších tento stav)

10. I.B. Rizika spojovaná s dlouhodobým užíváníma jeho vlivem na psychiku člověka • 1. Vliv na kognitivní funkce: • a) krátkodobá a střednědobá paměť (prokazatelné pouze u krátkodobé paměti, ovšem prozatím neuspokojivě vysvětleny další související faktory - motivace k testování, vliv reziduí akutní intoxikace, celková labilita psychiky vlivem intenzivního užívání látky, poruchy střednědobé a dlouhodobé paměti nejsou prokazatelné jednoznačně, u obou není uspokojivě zodpovězena ani otázka reverzibility těchto poruch) • b) soustředění, pozornost (prokazatelně narušeny, ovšem opět není uspokojivě zodpovězena otázka míry kolísání mezi sledem po sobě jdoucích intoxikací ani otázka reverzibility těchto poruch) - • c) vnímání prostoru a času (prokázáno pouze ve spojitosti s akutní intoxikací, nikoli mimo ní, není ani prokázána nějaká další trvalá deformace vnímání těchto kvalit u těžkých uživatelů konopí )

11. 2. Vliv na emoce a motivaci: a) emoční labilita je spojena spíše s akutní intoxikací, u chronických uživatelů konopí je prokázána naopak určitá emoční oploštělost, mající spíše poměrně stabilní charakter, neprokázána ireverzibilita v případě přerušení užívání látky • b) motivace a motivační faktory jsou u chronických uživatelů prokazatelně narušeny, není však uspokojivě zodpovězena otázka role a podílu dalších souvisejících faktorů (motivace k testování, životní styl a hodnoty chronických uživatelů apod.). Popsáno je množství případů chronických uživatelů konopí schopných relativně normálního fungování ve společnosti i ve vedoucích funkcích a výrazně náročných profesích vyžadujících výrazný duševní výkon • c) tzv. amotivační syndrom není uspokojivě prokázán a zdá se být spíše logickým vyústěním výrazného až excesívního užívání konopí (zdá se, že uvedený stav je spojen spíše se širšími souvislostmi vzorce užívání a objevil by se u jakékoli látky či činnosti prováděné s takovouto extrémní náruživostí)

12. 3. Oblast rizik psychiatrických poruch: • a) provokace depresí či psychóz (výhradně u biologicky i jinak predisponovaných jedinců). Dlouhodobé užívání konopí je považováno ze potenciálně velmi významný spouštěcí mechanismus jak u depresí, tak u poruch schizofrenního okruhu. • b) Přestože v oblasti tzv. toxických psychóz v literatuře nepanuje jednotnost, hlavní názorový proud předpokládá možnosti vzniku a rozvoje těchto poruch, u nichž se (zejména poměrně kvalitní švédské studie) předpokládá krátký průběh (dny až 3 týdny), rychlé odeznění, výrazná převaha pozitivní symptomatologie. • c) Tzv. Flashback, který je v podstatě znovu navrácením stavu intoxikace bez předešlého požití drogy. Objevuje se poměrně velmi často. Uživateli je vnímán většinou pozitivně. Problém může způsobit zejména u celkově duševně labilních jedinců či jedinců trpících některou z duševních poruch.

13. II. Sociální rizika spojovaná s užíváním konopí • a) Největší riziko představuje prostředí, do kterého se mladý uživatel dostává. Tedy zvýšení sociálního tlaku prostřednictvím sdíleného nižšího prahu vůči užívání drog jako celku. To je způsobeno relativně rozšířeným přístupem k uživatelům drog jako homogenní skupině, tedy skupině „mimo zákon“ • b) Předchozí problém implikuje velmi zásadní problém sekundární akcelerace rizikových faktorů spočívající na podobných principech jako je známý „Pygmalion efekt“ v psychologii. Jedná se o to, že zkušeností s konopím se mladý člověk dostává za hranici zákona - nemusí přitom být ničím problémový či asociální, ale již jen svojí zkušeností s drogou „je špatný, je drogař, feťák“ apod. - s čímž je spojeno sociální stigma – může tak dojít až k tomu, že paradoxně právě toto stigma způsobí, že se uživatel konopí skutečně začne postupně chovat tak, jak „je to očekáváno“ – začne se chovat jako „feťák“ s dalšími vzorci, které k tomu patří

14. Teorie „vstupní drogy“ • Vyvrácena již více než 20 let • vstupní drogou v tomto smyslu slova je alkohol a tabák (10-12 let) pro majoritní část populace. Čím dříve alkohol a tabák, tím dříve a pravděpodobněji také ilegální droga (např. studie NEAD) • existuje silný vztah mezi tím, že drtivá většina těžkých uživatelů tzv.tvrdých drog začínala (po alkoholu a tabáku) právě s konopím. Obráceně však tento vztah neplatí a je vyvrácen. Kdyby platil - byly by dnes všechny vyspělé státy zcela paralyzovány epidemií UD

15. Prezentovaný materiál byl zpracovaný na základě analýzy odborných zdrojů sloužících jako podklady k realizovaným či připravovaným výzkumným grantům Akademie věda dále analýzy poslední oficiální vědecké přehledové zprávy zpracovávané mezi lety1981-1997, kterou publikovaloWHO v roce 1997.