Voda v lidském těle

1. vstup Voda v lidském těle Ahoj! Jmenuju se Pája a budu vás provázet těmito stránkami. Aby se objevilo něco dalšího, proklikněte si některý nadpis z nabídky!  Na každé stránce v levém rohu dole je pták, který po kliknutí prezentaci ukončí. Obsah O autorech…

2. Teď vám povím něco o výměně tekutin v našem těle… VÝMĚNA TEKUTIN • Podobně jako plástve medu jsou naše těla tvořena buňkami, které mají kolem sebe a mezi sebou maličký prostor, jímž prosakuje tkáňový mok. V našem těle neustále dochází k výměně tekutin mezi buňkami, krví a tkáňovým mokem. • Buňky (z 80% tvořené vodou) potřebují výživu, která se do nich dostává pomocí živin rozpuštěných v krvi (z 60% tvořené vodou). Při své činnosti však produkují oxid uhličitý a další zplodiny, které je potřeba z buněk odstranit. To se odehrává prostřednictvím tkáňového moku. Odpadní látky z buněk prosakují buněčnou stěnou do tkáňového moku a z něho se dostávají stěnami krevních kapilár do krve. Přitom živiny ve formě kyslíku dalších chemických látek jsou stejným způsobem prostřednictvím tkáňového moku předávány do buněk. Nakonec se tkáňový mok po vykonání své povinnosti také sám vrací do krve. • Ačkoliv většina tekutin vstupuje do krve přímo, některé z nich se vracejí nepřímo poté, co projdou lymfatickým (mízním) systémem. Tento systém reguluje šíření nemocí v těle a obsahuje molekuly, jako jsou proteiny, tedy molekuly, jež jsou příliš velké, aby mohly být do krevního řečiště absorbovány stěnami vlásečnic. Další...

3. A teď nějaká zajímavá čísla z „vodní“ části našeho těla… Podíl vody v lidském těle Voda tvoří v lidském tělepřevážný podíl hmotnosti, i když se během života mění. Šestitýdenníplod jí obsahuje přes 97 %, šestiměsíční plod asi 89 % a novorozenec 75 až 77 %. V dospělosti činí podíl vody 55 až 65 % a ve stáří pak 45 až 55 %. Ženy mají o něco méně vody v těle, protože mají více tukových tkání. Celková tělesná voda je v těle distribuována nerovnoměrně, asi 60 % je jí obsaženo v buňkách a 40 % v mimobuněčném prostoru. Kojenec s hmotností 7 kg má v těle asi 4,8 litru vody, zatímco dospělý muž se 70 kg přibližně 42 litrů. Další snímek tady!

4. TYPY TĚLESNÝCH TEKUTIN Existují dva hlavní typy těl. Tekutin: a)extracelulární (mimobuněčné) b)intracelulární (nitrobuněčné) Většina mimobuněčných tekutin je tvořena krevní plazmou (asi 3 litry) a tkáňovým mokem neboli intersticiální tekutinou (asi 12 litrů). Nitrobuněčná tekutina je hlavní složkou buněk v těle a u průměrného člověka na ni připadá zbývajících přibližně 25 litrů tekutiny. Tento snímek je věnován typům tělních tekutin. • TĚLNÍ TEKUTINY A JEJICHFUNKCE • Vnitřní prostředí organismu je tekuté, do tělních tekutin patří: krev,tkáňový mok, míza. Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek.Jejich základní složkou je voda. • Patří do skupiny Extracelulárních tekutin, které obsahují velké množství Na, Cl, iontů, menší množství Ca ahydrogenuhličitanových iontů, dále glukózu, mastné kyseliny, aplyny (kyslík, oxiduhličitý). Extracelulární tekutiny se dále dělí na mezibuněčnou tekutinu – tkáňovýmok a tekutinu proudící v cévách – krev a míza. Tady si můžete vybrat, o které tělní tekutině si přečtete něco navíc. KREV TKÁŇOVÝ MOK MÍZA Pokud nechcete slyšet nic o typech tělních tekutin, můžete je PŘESKOČITa vrhnout se rovnou na další snímek!

5. KREV Těmito „detaily“ vás budu provázet pro změnu já! • Obíhá v uzavřeném systému cév (tepny, vlásečnice, žíly). Je to červená neprůhledná tekutina, která má objem 5 až 6 litrů, u zdravého člověka tvoří 8% z celkové hmotnosti. Neustále se obnovuje – za rok se vytvoří asi 180 l. • Funkce krve: • - transportní – přenos dýchacích plynů (přivádí tkáním kyslík, odvádí ven z organismu CO2) • - přenos hormonů, živin, vitamínů, léčiv • - odvod odpadních produktů z tkání (do vylučovacích orgánů) • - podílí se na termoregulaci (udržuje stálou tělesnou teplotu) • - ochranná a obranná funkce • Složení krve: • I. tekutá složka – krevní plazma • II. tuhá složka – krevní buňky: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky • (leukocyty), krevní destičky (trombocyty) Tělní tekutiny Tkáňový mok Míza Tady pode mnoumáte možnost přejít na jiný snímek Přeskočit…

6. TKÁŇOVÝ MOK • Tekutina, která vyplňuje prostor mezi buňkami. • Vzniká z krevníplazmy prolínáním skrze stěny vlásečnic. Buňky z tkáňového moku odebírají živiny a • O2,odevzdávají odpadní látky. • Krev a tkáňový mok jsou od sebe odděleny cévami, • stěna vlásečnic ale umožňuje průchod vody. Obě tekutiny se mohou vzájemně • doplňovat. Existuje mezi nimi stav dynamické rovnováhy – v obsahu solí mezi nimi • není rozdíl, podstatně se liší v obsahu bílkovin. HALÓ! Tady jsem! Zase máte možnost přechodu na jiný snímek… Tentokrát támhle v rohu dole. Tělní tekutiny Krev Míza Přeskočit…

7. „proklikávací“ odkazy jsou opět k dispozici!  MÍZA • Tvoří se v tkáňovém moku a proudí mízními cévami, které vznikají jako slepě • zakončené mízní kapiláry v tkáňovém moku téměř ve všech tělních orgánech. Cévy • se sbíhají v tzv. mízovody, které ústí do žil v dolní části krku. Největším mízovodem • v těle je hrudní mízovod, sbírající mízu z dolní a levé poloviny těla. • Mízní soustavanení součástí oběhové soustavy. Tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor • do krve (tzn. Odvádí přebytek tkáňového moku jako mízu zpět do krve.). Mízní • soustava má obrannou funkci, v mízních uzlinách jsou uloženy T-lymfocyty, které vytváří • protilátky, a tím brání šíření infekce. Přeskočit… Tělní tekutiny Krev Tkáňový mok

8. Soli v našem těle TĚLESNÉ SOLI V tělesných tekutinách jsou dvě hlavní soli. Sůl sodná (přidáváme ji do jídla) a sůldraselná (společně se solí sodnou je obsažena v mořské soli), kterou tělo rovněž získává z potravin, které jíme. Sůl sodná je přítomná v mimobuněčných a sůl draselná v tělesných nitrobuněčných tekutinách A Pája je zase tady, aby vám poreferoval o solích, které naše tělo obsahuje! Další snímek

9. Vztahy vody se zdravím člověka Vyberte si, co chcete  Těmito okruhy vás provedu opět já… Ztráta tekutin Hladina tekutin Žízeň a nemoc

10. ZTRÁTA TEKUTIN Ahoj! Vítejte zase u mě!Odkazy jsou opět v dolní části snímku. • Odpadní látky buněk je nutné z těla odstraňovat. Krev je přepravuje do ledvin, v nichž se filtruje a oddělují se odpadní látky. Ty se potom rozpustí v moři, obsahující především vodu. Moč je přepravována do močového měchýře, kde je hromaděna, než se z těla vyloučí. • O další vodu přicházíme vydechováním vlhkého vzduchu, naším potem a malé množství je obsaženo také ve stolici. Dospělý člověk přichází za normálních podmínek přibližně o 1,5 litru vody denně. Vztahy vody s člověkem Hladina tekutin Žízeň a nemoc Přejít na obsah…

11. HLADINA TEKUTIN • Obsah vody by měl být v našem těle více méně konstantní, aby mohl náš organismus správně fungovat. Protože vodu v různých formách neustále vylučujeme, musíme ji zase stejné množství doplnit. • Voda obsažená v jídle nestačí, musíme ji doplňovat také pitím. Za normálních chladných podmínek potřebuje člověk při normálním stravování vypít minimálně dvě třetiny litru denně. V horku, při cvičení nebo při nemoci ztrácí tělo pocením více vody než obvykle. • Voda je pro život důležitější než jídlo, proto musíme pít každý den, aby správně fungovaly naše orgány. Zatímco bez jídla můžeme vydržet den nebo dva, aniž by to mělo negativní důsledky, bez vody tak dlouho být nemůžeme. • Je důležité si zapamatovat,že kdokoliv z nějakého důvodu nejí, musí více pít, aby doplnil vodu, kterou normálně získává z jídla-například z ovoce a zeleniny. Vztahy vody s člověkem Žízeň a nemoc Ztráta tekutin Přejít na obsah…

12. ŽÍZEŇ A NEMOC • Během nemoci mechanismus pocitu žízně nefunguje vždy správně. Například je-li někdo nastydlý, může spát s otevřenými ústy, díky čemuž může mít pocit sucha v ústech, takže má žízeň navzdory tomu, že nedostatkem tekutin netrpí. Tento typ žízně lze zahnat jedním kouskem pomeranče nebo vyčištěním zubů a vypláchnutím úst vodou. • Obráceně, je-li někdo velmi nemocný, nebo v bezvědomí, neví o pocitu žízně , i když tělo tekutiny nutně potřebuje. Není-li člověk schopen pít, může dostávat tekutiny intravenózně (nitrožilně čili injekcí do žíly). Proto můžete vidět lidi v nemocnici s kapací fyziologickou infuzí (slanou vodou). Vztahy vody se zdravím Hladina tekutin Ztráta tekutin Na závěrečný obsah můžete přejít kliknutím na odkaz, nebo přímo na mě  Přejít na obsah…

13. OBSAH • Úvodní stránka • Výměna tekutin • Podíl vody v lidském těle • Typy tělních tekutin a jejich funkce: • Krev • Tkáňový mok • Míza • Soli v našem těle • Vztahy vody se zdravím člověka • Ztráta tekutin • Hladina tekutin • Žízeň a nemoc Tak. A my dva se s vámi loučíme, doufám, že se vám naše stránky líbily. Tady po mojí pravé ruce máte obsah, aby jste se případně mohli vrátit na snímek, který vás zaujal… Nashledanou příště! Autoři…

14. Autorky: Markéta Straková Klára Třicátníková V4.G Prameny: internet, encyklopedie „Svět poznání“ Konec prezentace