Inflace

1. Inflace RŮST CENOVÉ HLADINY VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ JE INFLACE. Dochází-li ve zkoumaném období k poklesu cenové hladiny, jde o deflaci. Deflace je vzácným jevem. Častější je pokles míry inflace, klesající procentní přírůstky cenové hladiny = desinflace.

2. Inflace • Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny. K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina. • Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období.

3. Míra inflace P´t je míra inflace Pt je cenová hladina v roce t P t-1 je cenová hladina v roce t -1

4. Index spotřebitelských cen • Cenová hladina je vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, určenou podílem výdajů na daný statek. • Jsou zde problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu – může dojít ke skryté inflaci.

5. Index cen výrobců • Bývá specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových výrobců. Koše obsahují příslušné výrobky a služby (suroviny, polotovary). Pracuje stejně jako index spotřebitelských cen s fixními vahami, a to dle struktury tržeb.

6. Deflátor HDP Košem jsou v tomto případě všechny statky, obsažené v daném ukazateli produktu a vahami je podíl daného statku v produktu.

7. Stupně inflace podle její závažnosti • Mírná inflace (plíživá) – ceny rostou pomalu. Ceny jsou relativně stabilní, lidé důvěřují penězům. Míra inflace je řádově jednociferná. • Pádivá inflace (cválající) – ceny rostou dvou či trojcifernými tempy (20, 100, 200 %). Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, vznikají vážné hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají. Lidé hromadí statky. • Hyperinflace – extrémní případ. Tempo růstu cen je obrovské. Neustále se tisknou peníze. (Německo 1920-23, Maďarsko 1945-46 (byla horší než německá, při měnové reformě 29.7.1946 byl stanoven přepočet: 1 forint = 400 000 kvadriliónů staré měny - pengö), Zimbabwe od 2007).

8. Vliv inflace na reálné důchody a bohatství • Existuje za předpokladu, že cenová hladina a příslušný nominální důchod rostou rozdílným tempem. Bude-li inflace nevyrovnaná, reálné mzdy a jejich podíl na reálném HDP poklesnou. Inflace pak povede k přerozdělení reálných mezd ve prospěch jiných důchodů. • Taxflace (inflation tax) - růst daňové sazby způsobený růstem nominálních důchodů. Jedná se o jev fiskální brzdy – efekt spojení inflace a zdanění. S růstem nominálních mezd v důsledku inflace se příjemci mezd dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění (progresivní daně). • Rostou-li reálné mzdy pomalu, klesá reálný disponibilní důchod domácností. Proti tomuto účinku se zavádí odečitatelné položky od základu daně.

9. Vliv inflace na ekonomickou aktivitu • Inflace vytváří nejisté prostředí pro ekonomickou aktivitu. Pracovníci i podnikatelé tím mohou být destimulováni od své aktivity a také od tvorby úspor. Inflace tak může vést k posílení spotřebních výdajů na úkor úspor (jde spíše o dopady vysoké míry inflace; při nízké míře se naopak úspory mohou zvyšovat). • Inflace vnáší nejistotu do investičních plánů, podněcuje spekulace a překupnictví oproti dlouhodobým investičním plánům. • Inflace oslabuje měnu ve vztahu k zahraničí.