130 likes | 382 Views
Inflace. 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů. Inflace. = dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny (minimálně dvě za sebou následující čtvrtletí), který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síly peněz
E N D
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů
Inflace = dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny(minimálně dvě za sebou následující čtvrtletí), který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síly peněz Friedman, M.: Inflace je vždy a všude peněžní jev
Základem je kvantitativní teorie peněz M . V = P . Y %M + %V = %P + %Y Pro %P > 0 musí platit: %Y < 0 - slumpflace % V > 0 – naráží na technické bariéry %M > 0 %M > %Y – hovoříme o inflaci %M - %Y > 0--%P > 0
Deflace = pokles cenové hladiny • Stagflace = stagnace ekonomického růstu spojená s růstem cenové hladiny • Slumpflace = pokles ekonomického růstu spojená s růstem cenové hladiny • Hyperinflace = cenová hladina roste rychleji než nadměrná emise peněz • Poloinflace = nadměrná emise peněz vede k růstu cenové hladiny i výstupu • Čistá inflace = nadměrná emise peněz vede pouze k růstu cenové hladiny • Otevřená inflace = projevuje se růstem cenové hladiny • Skrytá inflace = neprojevuje se růstem cenové hladiny
Měření inflace • udává se v procentech za určité období • Pomocí deflátoru HDP • Deflátor HDP = • nominální HDP (v běžných cenách) reálný HDP (ve stálých cenách) Míra inflace = deflátor HDP(t) – deflátor HDP(t-1) deflátor HDP(t-1) • výhody: komplexnost • nevýhody: časové zpoždění se získáváním a zpracováním údajů (pouze 4x ročně)
Pomocí indexů cen koše spotřebního zboží CPI = Míra inflace = CPI (t) - CPI (t-1) CPI(t-1) • výhody: údaje jsou k dispozici 12x za rok • nevýhody: nekomplexnost
Příčiny inflačních procesů • na straně agregátní nabídky (AS) a agregátní poptávky (AD) • Agregátní nabídka (poptávka)= celkové nabízené (poptávané) množství zboží a služeb finální spotřeby v dané ekonomice za určité časové období při různých úrovních cenové hladiny
- nabídková inflace – klesá reálný výstup pod úroveň potenciálního výstupu a roste míra nezaměstnanosti • - poptávková inflace – roste reálný výstup nad úroveň potenciálního výstupu a klesá míra nezaměstnanosti
Agregátní nabídka v krátkém období (SAS) • Agregátní nabídka v dlouhém období (LAS) • - posun křivky – technologické inovace - příznivé klimatické změny
Posun křivky agregátní nabídky (SAS): • růst výrobních nákladů • - materiálové (devalvace, ceny vstupů)- mzdové • ziskové přirážky k cenám produkce • (vliv monopolního postavení výrobců) • CB má omezené možnosti pro antiinflační politiku – změna měnového kursu
Posun křivky agregátní poptávky (AD): • monetaristé: • vycházejí z rovnice směny: • M . V = P . Y Y = AD • M = m . MB • Zvýšení nabídky peněz povede k růstu AD a k růstu cenové hladiny • Poptávkový typ inflace je u monetaristů spojen s nadměrnou emisí peněz.
Keynesiánci: • Odvozují agregátní poptávku ze součtu • AD = C + I + G + NX • Kde: C = spotřeba domácností • roste - s růstem dispon. důchodu • - s poklesem daní domácností • I = zamýšlení inv. podnik. sektoru • rostou - s poklesem úrokové míry • - s růstem dispon. důchodu • - s poklesem daní • G = vládní výdaje • NX = čistý export • CB může ovlivnit pouze krátkodobou úrokovou míru • změnou MK může ovlivnit NX • měnová politika je u keynesiánců méně účinná ale účinnější než u nákladové inflace.