Inflace

2. Inflace Druhy inflace, míra inflace, dopady inflace, index spotřebitelských cen

3. „Inflace je vždy a všude peněžním jevem.“ (MiltonFriedman)

4. Osnova • Úvod • Definování pojmu • Měření inflace – index spotřebitelských cen; index cen výrobců; deflátor hrubého domácího produktu • Příčiny inflace – poptávková inflace; nabídková inflace, setrvačná inflace • Závažnost inflace – mírná inflace, pádivá inflace, hyperinflace • Dopady inflace • Protiinflační politika • Deflace • Shrnutí • Použité zdroje

5. Vymezení pojmu • Inflace patří společně s nezaměstnaností k trvalým projevům tržního hospodářství. • Je spjatá s fungováním trhu. • Inflace = všeobecný růst cen, tedy růst tzv. cenové hladiny. Jinými slovy také snížení kupní síly peněz. • Pokud se dočteme v novinách, že míra inflace za předchozí rok činila 3%, znamená to, že všechny ceny v průměru vzrostly o 3%. Tedy to, co stálo v loňském roce 100 Kč, stojí v letošním roce 103 Kč. • Číst str. 20 – Inflace, nenápadná zlodějka; KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-87053-65-2.

6. Průměrná roční Míra inflace: zdroj: ČSU

7. Měření inflace • Všeobecná cenová hladina = průměrná cenová hladina v ekonomice • Neznamená to, že rostou ceny všech statků a služeb, některé dokonce mohou klesat, ale průměrně cenová hladina roste. • Klesá kupní síla peněz. • Ceny rostou a my si za stejné množství peněz můžeme koupit méně.

8. zjišťování inflace 3 způsoby

9. Index spotřebitelských cen (CPI) • Nejpoužívanější • Vycházíme z tzv. spotřebního koše!!! • Spotřební (spotřebitelský) koš = pevně stanovený soubor zboží a služeb • Do spotřebního koše se řadí ceny základních potravin, aut, zájezdů, domácích spotřebičů, benzinu, městské hromadné dopravy, nájemného apod. • Druhů nakupovaného zboží a služeb jsou stovky • Statistikové vyhodnocují položky každý měsíc

10. Položky spotřebitelského koše sestavuje Český statistický úřad (ČSÚ) • Jednotlivé skupiny jsou používány pro výpočet indexů spotřebitelských cen • Obsah spotřebitelského koše je nutné aktualizovat – provádí se jednou za pět let

11. Spotřebitelský koš - Váhy jednotlivých oddílů spotřebního koše v roce 2005, 2008 a 2010 Zdroj: ČSU

12. Koš obsahuje cca 730 statků a služeb, které jsou agregovány do 12 skupin • Konstrukce CPI – statistikové měsíčně zjišťují v obchodech ceny statků a služeb (obsahují tedy i nepřímé daně – spotřební, DPH) • Statistikové vydělí cenu statku ve sledovaném období cenou tohoto statku v základním období a tento podíl vynásobí váhou tohoto statku v celém spotřebním koši. Takto postupují u všech statků a služeb ze spotřebního koše, následně je sečtou.

13. Míra inflace • Udává se v procentech • Může být absolutním údajem nebo vyjádřena jako přírůstek oproti výchozímu roku • Míra inflace = procentní změna za nějaké časové období • Nejčastěji určujeme tzv. meziroční míru inflace • Míra inflace v zemích EU. http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00118

14. Příčiny inflace

15. Závažnost inflace = formy inflace

16. Mírná (plíživá) inflace • Míra inflace dosahuje jednociferných hodnot • Lidé penězům věří • Lidé drží hotovost nebo vklady v bankách • Lidé uzavírají dlouhodobé smlouvy v penězích • Svým způsobem stimulující

17. Pádivá inflace • Ročně dosahuje dvou či trojciferných hodnot • Lidé přestávají věřit penězům a snaží se jich držet co nejméně • Dochází k indexaci – u smluv inflační dodatky (př. růst mezd dle inflace, úrokové míry, apod.)

18. hyperinflace • Míra inflace stovky či tisíce procent ročně • Lidé opouštějí peníze • Rozmach plateb v zahraničních měnách, případně směnný obchod • Ekonomika země je v dezolátním stavu • Měna je znehodnocena • Nejtypičtějším příkladem hyperinflace v Německu po 1. sv. válce – viz následující snímek

19. Německá hyperinflace po 1. sv. válce zdrojem: PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4.

20. Dále lze inflaci dělit na:

21. deflACE A DESINFLACE • a/ OPAKEM INFLACE = DEFLACE • DEFLACE = pokles všeobecné cenové hladiny • Dochází ke zvyšování hodnoty peněz • Na trhu přebytek zboží a služeb a zároveň absence peněz • Krátkodobá deflace nevadí • Dlouhodobá deflace způsobuje deflační spirálu nebo tzv. deflační past – nadále pokles cen, snižování tržeb a zisků, podniky tedy nuceny snižovat náklady, snižují proto mzdy, propouštějí… Lidé disponují stále menším množstvím finančních prostředků – snižuje se poptávka a tak další snižování cen…

22. b/ DESINFLACE = pokles tempa míry inflace • pozitivní • Př. : • a/ všeobecná cenová hladina v prvním roce vzrostla o 5% a ve druhém roce vzrostla pouze o 3% - toto je DESINFLACE • b/ v prvním roce vzrostla cenová hladina o 5% a ve druhém všeobecná cenová hladina klesne o 2% - DEFLACE

23. Dopady inflace

24. Zajímavosti • 1. Stál-li rohlík 2 Kč a kvůli inflaci se jeho cena průměrně zvýšila na 3 Kč, pak za 100 Kč jsme si původně mohli koupit 50 rohlíků, ale nyní už jen 33 rohlíků. • 2. Do dnešního dne dosáhla cena Picassova obrazu Postavy 75 mil. Kč A dá se předpokládat, že nadále poroste. V čase inflace lidé nakupují hmotný majetek a vyměňují tak peníze za cennější předměty, které spíše uchovají hodnotu. • 3. Centrální banka Zimbabwe se musela v roce 2008 vypořádat s těžko uvěřitelnou inflací 2,2 milionu procent. Vydala také novou bankovku v hodnotě 100 bilionů dolarů a uvažovala, že zvýší limit množství peněz, které si mohou lidé v jeden den vybrat z účtů. Dosavadní limit 100 miliard totiž stačil jen na dvě cesty městským autobusem nebo na dva bochníky chleba. 

25. http://www.sporeni-se-zlatem.cz/inflace-priciny-a-dusledky.htmhttp://www.sporeni-se-zlatem.cz/inflace-priciny-a-dusledky.htm http://jitkaneradova.blogspot.cz/2011_10_01_archive.html http://www.denik.cz/ze_sveta/zimbabwe20081009.html Obrázky tohoto snímku staženy 19.1.2014

26. shrnutí • Neexistuje dokonalá konkurence, proto se vyskytují nedokonalosti tržního mechanismu. • Inflace je růst všeobecné cenové hladiny. Dochází při ní k poklesu kupní síly peněz. • Všeobecnou cenovou hladinu měříme cenovými indexy. Nejčastěji využíváme index spotřebitelských cen. • Index spotřebitelských cen vychází z fixního koše statků a služeb. Porovnává cenu v běžném roce s cenou v roce základním. • Míra inflace = růst cenové hladiny v % • Deflace je opakem inflace • Desinflace je pokles tempa míry inflace • Rozeznáváme inflaci mírnou pádivou a hyperinflaci • Koneckonců – zopakujte si látku sami a tvořivě. Vytvořte tajenku s cca 30 řádky. Připojte rovněž nějaký vtip, zajímavost z praxe či citát týkající se inflace. 

27. Použité zdroje: • BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ: základní kurz. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7402-093-3. • KLÍNSKÝ, Petr, MÜNCH a Danuše CHROMÁ. Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. 4., upr. vyd. Praha: Eduko, 2013, 179 s. ISBN 978-80-87204-82-5. • KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-87053-65-2. • PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4. • http://www.czso.cz/